Cestopis Öresundský
31. 10. 2018
Cestopis Öresundský

To jsme se takhle s kamarádem rozhodli, že si zaletíme na třídenní prodloužený víkend na konci září do Malmö, třetího největšího města Švédska.

Zpáteční letenka Katowice-Malmö vyšla na 700 Kč (měsíc před odletem). Takže z Brna s Flixbusem do Katowic (velmi se nám vyplatilo nechat si časovou rezervu) a pak 2 hodiny do Malmö. Na letišti jsme si vyměnili 50 Euro za 510 švédských korun (kr), ale zbytečně - jak jsme později zjistili.

Švédsko - Malmö

Nastoupili jsme do autobusu, co jede do centra a při placení nám řidič sděluje “No cash”. Neberou papírové peníze - místo toho platíme kreditní kartou!

Po příjezdu do centra jsme si zašli do obchodu s potravinami Mästerlivs. Obchod byl běžná “sámoška”, ale všechny potraviny byly prémiové kvality a vše "bio". Otevřené "obsluž-se-sám" vitríny měly čerstvou a skoro zářící zeleninu a saláty (v porovnání s českými zeleninovými vitrínami masivní rozdíl v kvalitě).

Běžně je u kasy i chladící box se snusem, což je druh tabáku, co se vkládá pod ret (ten druh co používá Seržant Horváth ve filmu Zachraňte vojína Ryana nebo Saga Noren, Švédská vyšetřovatelka ze seriálu Most). V EU je legální pouze ve Švédsku. Používá se hlavně pro odvykání kouření, to je ten důvod, proč tak málo Švédů kouří cigarety - používají totiž místo kouření drahých cigaret tu levnější, silnější a “zdravější” alternativu. Zároveň je to také důvod, proč je ve zbytku EU zakázaný.

Snus se ve Švédsku prodává i v bezcelní zóně na letišti nebo na lodích, co plují ze Švédska do Finska (jakmile však loď přesáhne hranici do Finska, snus se již prodávat nemůže).

Dostali jsme chuť na kávu. Nedaleko náměstí jsme našli kavárnu, kde si kamarád objednal espresso a já filtrovanou kávu - později jsme zjistili, že v každé kavárně nebo restauraci jsou přistavené kávovary nebo ohřevné nádoby s filtrovanou kávou, kde si zákazník může dát kolik jen kávy chce. Hlavní výhoda je, že i když tuto kávu vnímají Švédi (i Dánové) jako normální, chutná jako výběrová kolumbijská nebo brazilská.

Zašli jsme do nedalekého botanického parku Slottsträdgården, kde je Malmöcký hrad a mlýn, jedna z nejhezčích scenérií ve městě. Přímo v parku je také Slottsträdgården Kafé s opravdu bohatou nabídkou - měli vše od kávy, přes cheesecake, fermentovaný nápoj kombucha až po skořicové závitky. Už v tomto parku jsme si s kamarádem všimli, že jsme zatím nepotkali člověka, co by vypadal zasmušile. Místní děti pobíhaly v parku a hrály detektivní hru. Začali jsme si pomalu uvědomovat, proč kvalita života ve Švédsku patří na nejvyšší příčky ve světovém žebříčku.


Konečně jsme se vydali do centra a zjistili, že studený vítr je čím dál silnější. Koupíme si šálu! Za pár minut jsme vyšli ze sekáče o šály bohatší, zapadajíce tak o trochu více do skvělého severského stylu, navíc s dobrým pocitem, protože výtěžek šel na charitu.

Ve 3 hodiny odpoledne jsme měli domluvený check-in s naším AirBnb hostitelem. Od centra je to 40 minut chůze. Řekli jsme si, že si aspoň prohlédneme větší část Malmö a vydali se na cestu.

Náš hostitel Michail byl velice pohostinný a pohodový, za celý 3 denní pobyt jsme s ním měli několikahodinové rozhovory především o životě ve Švédsku. Vysvětlil nám například, že ačkoliv jsou Švédi navenek veselí lidé, v zimním období a polárních nocích tomu tak není. Velká část lidí začíná propadat depresím kvůli dlouhodobému vystavení tmě. Švédi se s touto situací pak vyrovnávají různými způsoby, alkohol je jeden z nich.

Druhý den ráno jsme již nechtěli chodit po městě jen pěšky, proto jsme si nainstalovali aplikaci Skånetrafiken, která mimo používání QR kódů navíc poskytuje levnější jízdenky. Stačí zadat telefonní číslo a číslo karty. Proběhne nákup jízdenky, která nadále funguje další hodinu (i offline, je dynamicky generována podle času a soukromého klíče, podobně jako tomu je u české aplikace “Můj vlak”). V MHD jsou pak infračervené skenery, co naskenují QR kód (ať už z papírové jízdenky nebo displeje mobilu), který ve své databázi ověří a následně zneplatní. Neexistují zde zastaralé žluté tiskárny pro tisknutí času na papírový lístek.

Ačkoliv jsme se pohybovali v centru města Malmö, nevyskytovala se zde takřka žádná auta. Jestli jsme za 3 hodiny potkali 50 aut, bylo to moc, lidé hodně využívají MHD. A je zde nesmírně propracovaný systém cyklostezek a opravdu velká část populace se dopravuje na kolech - šetří tak životní prostředí a posilují svoje zdraví. Město bylo jen protkáno přeplněnými stojany na kola a půjčovny kol se zde vyskytovaly též hojně. Nejpříhodnější způsob půjčení kola je ale, podobně jako u českých Rekol a Velonetu, přes mobilní aplikaci. Cyklostezky jsou zde skoro posvátné. Všichni - kromě turistů - využívají chodník a dávají striktní pozor, aby nechodili po cyklostezce a nepřekáželi tak cyklistům. Ti zde mají přednost a pruh pro cyklisty je i na některých dálnicích. I lidé bez domova (potkali jsme tři) mají vlastní kolo.

#codinglife

Most přes Öresund

Švédské Malmö a Dánskou Kodaň (København) spojuje obousměrný most. Je to nejdelší most kombinující železniční a silniční trať v Evropě. Zvolili jsme cestu vlakem, jízdenka nás stála 396 švédských korun. Vlak byl velice moderní, mimo klasických zásuvek nabízel i např. 3.5 jacky na sluchátka, kde hraje místní rádio překrývané informačními hlášeními vlaku. Za půl hodiny jsme v Kodani.

Dánsko - København

Kodaňský systém cyklostezek se nám nezdál tak propracovaný jako v Malmö, za to tady ale bylo mnohem víc lidí na kolech. Náš první hlavní cíl byla socha Malé mořské víly. Cestou k ní jsme zašli nakoupit pár suvenýrů a něco malého k snědku, opět jsme ocenili množství obchůdků s bio potravinami. Zvýšený výskyt aut značky Tesla a kvanta lidí s bezdrátovými sluchátky Airpods jsou jasnými ukazateli silnější ekonomiky v tomto regionu. Jak jsme sami zjistili, ve Švédsku jsme cenu násobili 2,5x, abychom se dostali na přibližnou hodnotu v českých korunách. V Dánsku jsme pak museli pronásobovat 3,5x (běžný oběd za 180 korun vychází ve Švédsku na 449 Kč a v Dánsku na 623 Kč).

Po cestě jsme narazili na Nyhavn, oblast, pro niž jsou příznačné domy s fasádami rozličných barev.

#nyhavn

Cestou k Malé mořské víle jsme narazili na velkou přístavní kavárnu Toldboden (viz fotka v záhlaví článku). Designově byla podobná jako brněnská kavárna Skøg nebo pražská Cafedu, provedením však mnohem povedenější. Obsluha byla extrémně příjemná a zde jsem asi poprvé pocítil Hygge.

Hygge je dánský pojem označující štěstí, z definice přesně “Hygge je dánské a norské slovo, vyjadřující pohodový přístup k životu, spjatý s pohodlným bydlením a uměním najít si něco krásného v každém okamžiku.” Setkali jsme se zde i s Čechy, kupovali si točené pivo, jedno za 55 dánských korun (následně nám řekli, že není tak dobré jako Plzeň).

S kamarádem jsme si dali kávu, která byla servírována v zajímavých skleničkách Weck původně určených k zavařování. Káva byla opět perfektní.

Samotná socha pověstné víly, cíl naší vycházky, byla spíše zklamáním. Z našeho pohledu to byla ničím nevýrazná socha, a celková scenérie v nás nevzbudila žádné pocity.

Již ve Švédsku jsme měli nápad, že bychom mohli prozkoumat větší část města na kolech, plán jsme uskutečnili ale až zde. Stáhnul jsem aplikaci Donkey Republic a zadal číslo kreditní karty. Pronajal jsem dvě kola na 6 hodin, aplikace mi hned zobrazila lokaci nejbližších dvou. Když jsme k nim přišli, aplikace se připojila přes bluetooth (!) k bezdrátovým zámkům kol a odemkla je, stačilo zmáčknout tlačítko Unlock. Tato oranžová kola navíc mají na řidítkách držátko s gumovými úchyty na mobil, takže jsem jen zadal do mobilní navigace náš další cíl, Christianii, a jeli jsme.

Po půl hodině jízdy jsme dojeli do Christianie. Jedná se o anarchistickou hippie oblast uprostřed Kodaně, kde neplatí určité zákony. Člověk zde může koupit skoro cokoliv. Většina stánků zakazuje focení, ale u vchodu se mi podařilo pořídit jednu fotku.

#codinglife

V Christianii používají vlastní měnu, přijímány jsou ale i dánské koruny a samozřejmě karty. Nejpoužívanější je pak systém mobilních plateb MobilPay, ten je ale pouze pro klienty dánských bank. S kamarádem jsme si každý koupili jedno malé dánské pivo, chutnalo dobře.

Po prozkoumání Christianie jsme se vydali zpět, zajeli ještě do místního parku, porozhlédli se v okolí hradu a zakusili kávu v místní kavárně. Obsluha byla opět velice přívětivá.

#codingnight

Večer jsme jeli zpět přes most do Malmö.

Všude dobře...

Pozdě do noci jsme si s naším hostitelem povídali o jeho focení a cestování. Ráno jsme si koupili přes mobilní aplikaci jízdenku do centra a pár desítek minut čekali na hlavním nádraží. To mi umožnilo sledovat místní lidi. Všiml jsem si, že tu skoro nejsou obézní lidi. A opět ten všudypřítomný veselý výraz: dokonce i starý pracovník hlavního nádraží, co má za úkol leštit stoly a prodlouženou paží s klepetem sbírat dopité plechovky ze stolů, byl usměvavý a vypadal, že ho ta práce naplňuje. Nyní, již zběhlí v místních poměrech jsme si nainstalovali mobilní aplikaci Flygbussarna a koupili jízdenky na letiště. Po 1,5h letu jsme přistáli v Katowicích, odkud jsme se do Brna tentokrát dopravili prostřednictvím BlaBlaCar. Po 4 hodinové jízdě s upovídaným Egypťanem jsme byli doma.

Celkově ve mě Malmö a Kodaň zanechaly skvělý pocit a nezapomenutelné dojmy. Rozhodně doporučuji navštívit alespoň jedno ze severských měst a okusit jejich kulturu, charakter a způsob života. Nebudete litovat!

Jan Jileček