Create IT Blog - co se děje v Cleverlance

 

 

Co nás zaujalo na WebExpuhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/webexpo.aspxCo nás zaujalo na WebExpu<p> V pátek a sobotu 21. – 22. 9. se v pražské Lucerně konal 11. ročník konference WebExpo. Tato akce je primárně zaměřená na developery, designéry a obecně lidi, co mají co dočinění s tvorbou webů a aplikací. </p><p> Přednášky probíhaly paralelně ve čtyřech přednáškových sálech v rámci pasáže Lucerna, nebyl tedy problém plynule chodit z jedné přednášky na druhou a cestou stihnout i zastávky na kávu a snack. Pokud se se konaly dvě zajímavé přednášky v tutéž dobu, nikdo nezoufal, neboť jsou všechny nahrané a volně dostupné na <a href="https://www.webexpo.net/videos/" target="_blank">oficiálním webu</a>.<br></p><p> Témata byla různá, ale všimla jsem si pár trendů, které se objevovaly napříč celou konferencí. Kooperace, prolínání oborů a polidšťování technologií. Prolínání bylo znát už ze samotné kategorizace přednášek. Oproti loňskému dělení na: developers, business a designers, se letos dělilo na: Post-fact Marketing, Design thinking, Creative developers a Workplace toolbox. Všechny přednášky probíhaly v angličtině. Díky tomu byla konference otevřená širokému publiku a čeští speakeři měli možnost poměřit svůj um se zahraniční konkurencí. A podle mého názoru obstáli skvěle. Určité rozdíly se však našly. </p><p> Bohužel se mi potvrdila doměnka, že jak tomu tak bývá i v jiných oborech, i v designu, vývoji a marketingu se Česko ještě má co učit. V zahraničí jsou věci jako design thinking, UX design, design sprint, nebo user centered design brány za nedílnou součást procesu, v Česku se o nich začíná mluvit. </p><p> Naštěstí je pár lidí, kteří se to snaží u nás změnit a posunout české způsoby práce a fungování IT firem blíže k tomu zahraničnímu způsobu (například skvělý <a href="https://www.webexpo.net/prague2018/talk?id=enterprise-ux-harder-better">talk od Běly Beránkové a Honzy Valdera</a>). Na druhou stranu jsem ale měla radost, že v Cleverlance držíme se zahraničím krok a (stejně jako je tomu například v IBM) máme svoje designové oddělení QUB. </p><p> A jaká témata mě nejvíce zaujala? </p><h2> <a href="https://www.webexpo.net/prague2018/talk?id=measuring-the-value-of-design">MEASURING THE VALUE OF DESIGN</a></h2><p>Doug Powell, designer z IBM částečně zodpověděl otázku, na kterou není jednoduchá odpověď. Jak se dá změřit design? A k čemu že je vůbec dobrý? Byl to zajímavý vhled do jedné z největších IT firem, její struktury, organizace a do způsobů jakými pracují designerské týmy napříč celou IBM. V přednášce zmínil, že už v roce 1966 Watson Jr. (tehdejší ředitel IBM) pronesl že: „Good design is a good business“. Této myšlenky se IBM drží dodnes a roku 2012 vytvořili vlastní designové oddělení. Také vyvinuli online learning platformu, aby se každý jejich zaměstnanec mohl sám v design thinkingu vzdělávat nehledě na to, jestli je programátor, nebo HR specialista.<br></p><p> A jak že se tedy dá design změřit? Přesným a konzistentním záznamem různých dat a každého projektu, sledováním toho, kolik lidí v týmu pracuje pomocí design thinkingu a jaká je úspěšnost těchto projektů oproti jiným. Čísla hovoří jasně, a proto se taky poměr designer:developer změnil z 1:80 na 1:20 a jejich cílem je tento poměr dotáhnout až na 1:8. </p><h2> </h2><a href="https://www.webexpo.net/prague2018/talk?id=lead-with-design" target="_blank"><h2>LEAD WITH DESIGN <br></h2></a><p> Milá slečna se zajímavým jménem Diamond Ho nám také dovolila nahlédnout do jedné z největších firem, která má co dočinění s online světem, Facebooku. Diamond přesně popisovala, z jakých rolí je složený design tým a jakým způsobem se postupuje při tvorbě designu pro 2 miliardy uživatelů. Tento postup hezky demonstrovala na příkladu s tvorbou pomůcky pro pejsky. Jednoduchá analogie srozumitelně ukázala, že design proces není nic složitého a že dobrá metodologie se dá použít na designování naprosto čehokoliv. </p><h2> <a href="https://www.webexpo.net/prague2018/talk?id=pitching-to-win">PITCHING TO WIN </a><br></h2><p> Od této přednášky jsem toho moc nečekala, ale nakonec mě velmi mile překvapila. Christian Barnett nastínil nejen, jak správně prodat projekt klientovi, ale taky jak prodat sebe sama. A charismatický Brit se prodal opravdu skvěle. Dokonce i navzdory tomu, že jako jediný speaker neměl žádnou powerpointovou prezentaci. Což byla i jedna z jeho rad – zapoměňte na powerpoint, lidé mají mnohem větší moc než obrázky! </p><h2>Tak zase příště!<br></h2><p> Z dvoudenní konference jsem odcházela nabitá novými nápady a inspirací a trvalo mi dokonce pár dní, než jsem všechno zprocesovala. Doufám ale, že to nebylo moje poslední WebExpo a doporučuji všem příští rok! </p><p> <i>Adéla Dostálová</i></p> odborné;#vzdělávání;#
Kdy se budeme všichni prohánět v autech bez řidiče?https://www.create-it.cz/Blog/Stranky/selfdriving-cars.aspxKdy se budeme všichni prohánět v autech bez řidiče?<p>Masivní rozšíření autonomních vozidel v normálním provozu přijde zřejmě o dost později, než jak by se mohlo zdát. Velké automobilky a novátorští podnikatelé jako Elon Musk, neustále představují nové a vylepšené modely či mluví o blízké budoucnosti, kdy se auta obejdou bez našeho vlastního úsilí. Realita bývá ale vždy složitější než propagační materiály. Jaké tedy stojí překážky v naší cestě za světem automaticky řízených přepravních prostředků? A jak velký skok bude tato technologická revoluce vyžadovat? </p><h2> Potenciál i obavy </h2><p> V ideálním případě by nám autonomní vozidla měla pomoci ne jenom dopravit se z bodu A do bodu B, ale i zachraňovat životy. Lidské chyby i nezodpovědné řízení stojí za drtivou většinou automobilových nehod a automatizovanému vozidlu alespoň nehrozí, že si za volant sedne opilý řidič. Zatím ale nemůžeme s jistotou říct, o kolik bezpečnější by silnice s auty bez řidičů byly. Tento rok došlo ve Phoenixu v Arizoně ke smrtelné srážce mezi autonomním vozidlem a chodkyní. V autě seděla operátorka, jejímž úkolem bylo přebrat kontrolu v případě náhlého selhání samořídícího systému. Bohužel neměla dostatek času si všimnout co se děje a nestihla včas zareagovat. </p><p> Technologii autonomních vozidel tedy rozhodně nemůžeme považovat za neomylnou a to i tehdy, pokud na ni dohlíží trénovaný člověk. Zatím ale mluvíme pouze o testech jednotlivých aut - co kdybychom chtěli vědět, jak bezpečný by byl plně automatizovaný provoz rušného města? V tuto chvíli nemáme k dispozici nic lepšího než nedokonalé digitální simulace. Existující autonomní vozidla bývají testována v místech s relativně nízkým dopravním zatížením nebo v přesně kontrolovaných podmínkách. Určitě se lze cítit bezpečněji v autonomním minibuse, který jezdí maximální rychlostí 20km/h po vysokoškolském kampusu, než na sedadle auta bez řidiče řítícím se napříč D1. Abychom mohli automatizovaná vozidla vypustit do světa ve velkém, musíme vědět jak se budou chovat za deště, ve sněhu nebo třeba ve městě s jinou dopravní strukturou než na jakou jsou “zvyklá”. Proměnných v reálném světě najdeme o mnoho víc než i v té nejkomplexnější simulaci, nečekejme proto, že bude nástup autonomních vozidel příliš rychlý. </p><h2> Investice do bezpečnosti?<br></h2><p> Představa, že za pár let napochodujete do autosalonu a koupíte si autonomní vozidlo je nejen nerealistická, ale možná se ani nikdy nenaplní. Firmy, které auta bez řidiče vyvíjejí, zatím mnohem spíše počítají s tím, že se bude jednat o součást komerční flotily vozidel. Koneckonců, mezi největší propagátory a experimentátory v této oblasti patří dopravní firmy Uber a Lyft. Systém senzorů a extrémně složitý software, který bude potřeba neustále aktualizovat, zajistí, že z hlediska ceny budou autonomní vozidla pro běžného uživatele minimálně po několik desetiletí zcela nedostupná. </p><p> Přesto ale tento technologický trend zasáhne peněženky nás všech. Výstavba nové infrastruktury, která bude potřebná pro úspěšné fungování systému autonomní dopravy na silnicích, se neobejde bez investic státu. Vlády navíc musí zareagovat i legislativně. Představme si autonehodu, v níž nelze zatknout či pokutovat osobu z masa a kostí, kdo ponese zodpovědnost? </p><p> Vraťme se ale ještě k software a jeho aktualizacím, které teoreticky představují klíč k bezpečnosti autonomních vozidel, ale zároveň i jednu z největších potencionálních trhlin každého technologického projektu. Dobře si pamatuji, když mi před pár měsíci aktualizace operačního systému kompletně vymazala zcela legální kancelářský balík programů. Zřejmě velmi ojedinělá chyba mi otrávila náladu a ztížila práci. O dost horší situace by ovšem nastala, kdyby si moje auto stahovalo aktualizaci pro ztížené podmínky řízení a na chvilku by vypadla možnost brzdit. Zbytečně katastrofický scénář? Možná, ale pomůže ilustrovat fakt, že pro nasazení autonomních vozidel budou potřeba nejen nové standardy silnic či dopravního značení, ale také zrychlit a zvýšit kvalitu vývoje i testování bezpečnosti softwaru. </p><p> Nástup aut bez řidiče mnohem spíše proběhne jako pomalá evoluce, náhlou revoluci nečekáme. Digitální technologie v obyčejných automobilech se neustále zlepšují, takže si na ztrátu kontroly a důvěru v jedničky a nuly zvykneme postupně. Technologický pokrok v dopravě může přinést vyšší míru bezpečí i pomoci chránit skomírající životní prostředí. Silnice plné autonomních vozidel ale stále ještě zatím patří do říše sci-fi, popřípadě do prezentací pro investory. </p><p> <i>Lukáš Horák</i></p><p> <i>Photo by Roberto Nickson / Unsplash</i></p>odborné;#hobby;#
Město chytřehttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/chytra-mesta.aspxMěsto chytře<p>Extrémně horké léto tento rok přineslo spoustu strastí a znepříjemnilo pobyt prakticky všude mimo klimatizované prostory. Přece jenom se ale nemůžeme srovnávat s rokem 1858 v Londýně. Tehdejší nadprůměrné teploty mimo jiné Londýňanům ukázaly, že jejich nakládání se splašky (které byly svažovány do Temže přímo uprostřed obytných oblastí) není ideální. Tehdejší krize dostala velmi výstižný název — The Great Stink neboli Velký Smrad. Vedení města velmi rychle přijalo návrh nové kanalizační infrastruktury, ale její dokončení proběhlo až v roce 1875. Během stejné doby se také od večera po městě procházeli zapalovači lamp, kteří se starali o veřejné osvětlení a částečně i o veřejný pořádek. </p><p> Od té doby se města hodně změnila, díky promyšlenějšímu urbanistickému plánování, elektrifikaci a dalším technologiím zaměřeným na zlepšení života obyvatelů. Přesun lidí do měst je trend, který neustává. Přestože velká centra zabírají přibližně 2 % zemského povrchu, najdeme v nich více než 50 % celé lidské populace a spotřebují asi 75 % veškeré vyprodukované energie. Zároveň s rozrůstáním měst také momentálně dochází k nové revoluci v zapojení technologie do služby jejich občanům. Koncept “Smart City”, neboli města propojeného s chytrými technologiemi, získává čím dál tím více na oblíbenosti, a to i u nás. O co se tedy jedná a jak se začínáme lépe a rychleji vyhýbat velkým i malým městským krizím? </p><h2> Rychleji, bezpečněji, úsporněji </h2><p> Klíčovou úlohu ve Smart Cities hraje sbírání informací o chodu města, na jejichž základě pak mohou automatizované systémy lépe nastavit fungování jednotlivých služeb či městských prvků. Každý, kdo se někdy zaseknul v zácpě, určitě potvrdí, že se nejedná o příjemný zážitek, především pokud zrovna někam spěcháte. Kolikrát se pak stres a vztek ještě znásobí poté, co dorazíte na místo a zjistíte, že není kde zaparkovat. V rámci “chytřejšího” města by například počet zelených na semaforech měl dynamicky reagovat na momentální dopravní situaci a předcházet tak ucpávání dopravních tepen. Parkovací místa by pak byla monitorována ve společné databázi a jejich stav by si mohli řidiči okamžitě ověřit na svém telefonu. Kromě snížení napětí nervů lidí za volantem se časem počítá s nárůstem počtu vozidel, která člověka k řízení vůbec nepotřebují. Veřejná i osobní doprava by mohla být přímo napojena na městský systém, který by pomohl ji řídit co nejefektivněji. </p><p>Nasbíraná data mají sloužit nejenom k tomu, aby město fungovalo hladce, ale také více šetrně. Jak už bylo řečeno, města jsou těmi největšími žrouty energie na Zemi a pokud chceme předejít krizím mnohem horším, než byl Velký Smrad, musíme se naučit zacházet s dostupnými zdroji lépe než doposud. Intenzita městského osvětlení může například přímo reagovat na množství chodců, kteří se v ulici pohybují. A městská zeleň, důležitá oáza uprostřed městské zástavby, by měla být zavlažována podle skutečné potřeby. </p><p> Neustále ale vznikají nové nápady a přicházejí možnosti pro inovaci městského života smart technologiemi. “Smart bins” čili “chytré popelnice” třeba hlásí na ústřednu kdy jsou plné a svoz odpadu může povolat nejbližší vůz, aby se o její obsah postaral. Další důležitou implementací jsou pak administrativní úkony. Digitalizace a využití chytrých chatbotů může v mnohém nahradit dlouhé čekání ve frontách a nepřehledné papírování, kterému se dnes mnohdy nelze vyhnout. </p><h2> Kde se žije chytře </h2><p> Města po celém světě se již snaží koncept Smart city přivést k životu. Většinou se jedná o menší krůčky, které připravují půdu pro dalekosáhlejší projekty v budoucnu. Španělská Barcelona již úspěšně monitoruje zalévání rostlin a šetří tím jak vodní zdroje, tak peníze. Kombinace napojení na GPS, sledování momentální dopravní situace a chytrých semaforů zde také pomáhá záchranné službě se dostat co nejrychleji k akutním případům. </p><p> Francouzský Lyon má od roku 2016 jednu z prvních plně automatizovaných autobusových linek. Pravda, jedná se o pilotní projekt a v minibusu bez řidiče se projedete pouze na vzdálenost nějakých 10 km, rychlost navíc nepřesahuje 20 km/h. Ovšem vše zjevně funguje bez problémů a stejné modely převážejí lidi již i v Detroitu, Dubaji nebo švédském Gothenburgu. </p><p> Těžko lze říct, které z měst je ze všech “nejchytřejší” vzhledem k šířce pojmu “Smart City” a množství kritérií s ním spojených. V úspornosti zřejmě nejspíš vede Vídeň a není se čemu divit, celé Rakousko patří k velkým průkopníkům zelených energií. Korejský Soul se naopak vyznačuje výbornou internetovou infrastrukturou (s 5G jako novým národním standardem), kterou využívá například pro zlepšení péče o staré a nemocné lidi. Město jim zdarma poskytuje telefony či tablety, aby si v případě potíží mohli snadno přivolat pomoc. </p><p> U nás dochází k rozšíření využití informačních technologií v řízení města na mnoha místech. Praha i Brno mají plány, jak díky nim zlepšit dopravní situaci či energetiku. Platí to i o menších městech jako jsou Pardubice či Jihlava. Pomáháme v tom i my v Cleverlance Group. </p><p> Úspěšné zapojení smart technologií by mělo zajistit, že se lidem bude žít ve městech lépe a zároveň bez plýtvání energií či vodou. Dnes bychom na zlepšení situace ve městech rozhodně neměli čekat desetiletí, jako tomu bylo v Londýně při jejich kanalizační krizi. Města jsou čím dál tím větší a jejich vedení i obyvatelé by se proto měli snažit, aby se zároveň stala chytřejšími. </p><p><em>Lukáš Horák</em></p>hobby;#
Kryptoměnové burzyhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/kryptoburzy.aspxKryptoměnové burzy<p> Chtěli jste začít s obchodováním s alternativními kryptoměnami, ale nebyli si jisti, jaká online obchodní platforma bude nejlepší? V tomto článku si ukážeme ty nejzajímavější online exchange (směnárny) a jejich výhody a nevýhody.</p><p> O tom, jaké kryptoměny obchodovat se můžete dočíst v předchozích článcích Alternativní kryptoměny (<a href="/Blog/Stranky/altcoiny1.aspx">díl 1 </a>a<a href="/Blog/Stranky/altcoiny2.aspx"> díl 2</a>) nebo <a href="/Blog/Stranky/Blockchain.aspx">Jak fungují bitcoiny a další virtuální měny</a>.</p><p> K obchodování stačí vlastnit například bitcoiny, které nakoupíte nejsnadněji na bitpanda.com (popsáno dále). Bitcoin následně zašlete na nějakou ze směnáren (kde si nejprve také vytvoříte účet) a pak už pouze provedete obchod bitcoinu za vámi požadovanou měnu.</p><h2> Typy směnáren</h2><p> První z typu směnáren je <b>obchodní platforma</b>. Jedná se o online službu, která propojuje obchodníky a kupce a účtuje si poplatek za každou transakci.</p><p> Další typ používá <b>přímé obchodování</b>. Jde o platformy, kde je obchodování prováděno přímo mezi uživateli. Obchodníci si pak určují vlastní směnný kurz mezi sebou a platforma jim účtuje pouze transakční poplatky.<br></p><p> Posledním typem jsou <b>makléři</b>. U nich si lze koupit kryptoměny za jimi nastavené ceny. V podstatě fungují podobně jako směnárny cizích měn.</p><h2> Bitfinex</h2><p> Bitfinex byla spuštěna v roce 2012 jako platforma zaměřená na seriózní krypto investory.</p><p> V půlce roku 2016 byla tato směnárna hacknuta, což vedlo ke ztrátě 120 000 BTC (V té době 72 milionů dolarů). Směnárna dočasně odebrala 36 % z uživatelských zůstatků, zatímco vytvořila token BFX. Každý z těchto tokenů reprezentuje 1 dolar, co Bitfinex dluží uživatelům. Trvalo přibližně 8 měsíců než jim Bitfinex splatil dluh, ale nakonec byli všichni uživatelé kompenzováni. Navzdory těmto událostem zůstává Bitfinex mezi TOP 10 nejpoužívanějšími směnárnami.</p><p> Mezi její hlavní výhody náleží možnost vkladu ve FIAT měnách a dobrý referral program. Mezi nevýhody pak patří relativně vysoké poplatky za výběr a malá nabídka měn.</p><h2> Binance</h2><p> Směnárna Binance oznámila v červnu 2017 spuštění vlastního ICO (Initial Coin Offerings). Toto ICO dovedlo nasbírat 15 milionů dolarů v pouhých 3 minutách po spuštění a o měsíc později byla směnárna otevřena.</p><p> Za méně než 6 měsíců se dostala Binance na první místo v počtu a velikosti proběhlých transakcí za den. Podporuje více jak 302 měn, přijímá i zákazníky z USA, má nízké transakční poplatky, je velice jednoduchá na použití a má aktivní obranu - to znamená, že pokud přijde nějaký hackerský útok, dokáže ho včas zachytit a zneškodnit, jak Binance prokázala již několikrát v minulosti. Jeden hackerský tým získal přístup k <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/API" target="_blank">API klíčům</a> od rozsáhlého množství účtů a následně začal nakupovat za jejich úspory jednu z měn, do které měl tento hackerský tým investováno. Chtěli tak zvýšit cenu této měny a pak ji s vysokým ziskem prodat. Binance však útok zachytila a hackeři z něj vyšli chudší než předtím. Mezi zápory Binance spadá občasné zdržení výběrů z důvodu přetížení jejich sítě. <br></p><h2> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/kryptoburzy/binance.png" alt="binance.png" />Kraken<br></h2><p> Největší bitcoinová směnárna v Evropě, která uzavřela partnerskou dohodu s první kryptoměnovou bankou. Kraken umožňuje nakupovat a prodávat bitcoiny a obchodovat mezi bitcoiny a eury, dolary, kanadskými dolary, britskými librami a japonskými jeny. Samozřejmě že je také možné obchodovat s alternativními kryptoměnami, jako ethereum, monero, zcash, litecoin, dogecoin, ripple nebo stellar lumens.</p><p> Kraken také nabízí <a href="https://www.investopedia.com/university/margin/" target="_blank">margin trading</a>. Je tak dobrou volbou pro zkušenější tradery. Mezi její klady náleží dobrá reputace, decentní směnné kurzy, nízké transakční poplatky za výběr, dobrá uživatelská a celosvětová podpora. Nevýhodou jsou omezené platební metody, nevhodnost pro začátečníky a velmi neintuitivní a chybové uživatelské rozhraní. </p><h2> Bittrex</h2><p> Je burza, která umožňuje nákup a prodej více než 250 různých kryptoměn. Sídlo má v USA a podporuje dvoufaktorovou autentizaci (<a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Multi-factor_authentication">2FA</a>). Jelikož sídlí v USA, je plně regulována v souladu s místní legislativou. Pro verifikaci je potřeba pouze minimální nutné množství informací. Bittrex je dostupný ve většině zemí a je vhodný i pro začátečníky - má intuitivní rozhraní.</p><p> Mezi hlavní zápory patří velice dlouhá doba na schválení/verifikaci účtu, i v řádu měsíců. Řada uživatelů si také stěžuje na pozdržené platby, nebo na potíže při výběrech vysokých částek, které se však nikdy nedostanou k vybírajícímu. <br></p><h2> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/kryptoburzy/Bittrex.png" alt="Bittrex.png" />Coinbase<br></h2><p> Je podporována věrohodnými investory a používána miliony zákazníků po celém světě. Je to jedna z nejpopulárnějších obchodních platforem a makléřů. Coinbase platforma umožňuje snadno nakoupit, používat, držet a obchodovat digitální měny. Uživatelé mají dnes k dispozici velké portfolio kryptoměn. Funguje hlavně v USA a Velké Británii ale i v dalších zemích. Mezi hlavní klady spadá vysoká bezpečnost, decentní transakční poplatky, vhodnost pro začátečníky a hlavně možnost pojištění uživatelského vkladu. Mezi zápory je pak pouze omezený výběr podporovaných zemí a podobně jako u (také amerického) Bittrexu jsou zde kauzy se zadržováním peněz. </p><h2> Bitpanda</h2><p> V minulosti známá jako Coinimal. Je to broker a obchodní platforma, která podporuje bitcoin, ethereum, dash, litecoin a nově i bcash, ripple a IOTA. V současnosti se jedná asi o nejvhodnější volbu pro evropského investora, jelikož Bitpanda má také sídlo v Evropě a tudíž nepodléhá americké legislativě. Umožňuje uživatelům snadno nakoupit kryptoměny, celý proces trvá pár minut. Nabízí 2FA a několik možností platby za kryptoměny, mezi které se řadí Visa, Mastercard, Skrill, OKPay, SOFORT, NETELLER, SEPA a další.</p><p> Také nabízí referal systém - za nové uživatele, které přizvete, získáte prostředky na nákup kryptoměn. Mezi hlavní výhody patří rychlost nákupu pro začátečníka. Stačí si založit účet a nechat se v reálném čase verifikovat - vše probíhá přes webkameru, kdy je uživatel spojen s operátorem nebo operátorkou, která ho pomocí videohovoru naviguje, např. pro přečtení svého jména z občanského průkazu nahlas a zodpovězení otázek jako “Nutí vás někdo k založení tohoto účtu pod výhrůžkou?”. Po zodpovězení kontrolních otázek je vám potvrzen tzv. “zlatý status” a můžete si ihned koupit jakoukoliv kryptoměnu z jejich nabídky, pro rychlost např. pomocí VISA karty. U jiných směnáren, které používají zastaralý způsob verifikace, musí uživatel čekat několik dnů až týdnů, což je zásadní nevýhoda.</p><p> Nákup je velice rychlý, pouze zadáte částku, za kterou chcete nakoupit (např. 50 euro), zadáte číslo kreditní karty a během 2 minut od provedení platby se na vaši bitcoin adresu připíší aktiva v podobě bitcoinu (nebo jiné měny, které zvolíte z portfolia Bitpandy). Základní trading pak můžete provádět i v rámci samotné Bitpandy, kdy ihned po nákupu bitcoinů můžete bitcoiny prodat zpět a eura - ta se vám připíší do euro peněženky, ze které je možno nakoupit jinou kryptoměnu, např. ripple. <br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/kryptoburzy/Bitpanda.png" alt="Bitpanda.png" />O hlavních online směnárnách kryptoměn to je prozatím vše, v příštím článku se podíváme na možnosti bezpečného skladování kryptoměn, ať už online, offline, fyzicky na papíře nebo v oceli.<br></p><p> <i>Jan Jileček</i> </p>odborné;#hobby;#
Zkroťte svou e-mailovou schránkuhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/zkrotte-sve-e-maily.aspxZkroťte svou e-mailovou schránku<p> Chaos s sebou přináší další chaos a je nutné mu zamezit, než převládne. Tak například New York byl v 70. a 80. letech známý svou rozsáhlou pouliční kriminalitou. Jedním z hlavních faktorů, kterému je připisováno úspěšné zatočení s vlnou zločinu, bylo praktické využití tzv. teorie rozbitých oken. Zjednodušeně řečeno, tam kde lidé vidí stopy zločinu (rozbitá okna, graffiti, odhozené odpadky), tam budou mít větší tendenci zločin páchat. A proto se vedení města rozhodlo zatočit nejen s kriminálním živlem, ale i s nepořádkem v ulicích. Pomohlo to a schopnost se vypořádat se zločinem tehdejšímu starostovi Rudy Giulianimu zajistila velkou popularitu u obyvatel. </p><p> Byly doby, kdy pohled na moji e-mailovou schránku, připomínal temnou uličku v New Yorku 80. let. Důležité zprávy musely sdílet prostor s horou nepotřebného balastu, který se neustále kupil a jeho velikost mě odrazovala od snahy s tím bordelem něco dělat. Nakonec se mi ale podařilo uvést schránku do použitelného a přehledného stavu. Jak k tomu došlo? </p><h2> Jeden e-mail jim všem vládne </h2><p> První důležitou zásadou pro efektivní používání e-mailu, je naučit se konsolidovat. Patřím mezi e-mailové závisláky, kteří si svůj inbox kontrolují často, až obsesivně. Po dlouhou dobu jsem ale nekontroloval jednu, ale dvě, tři až čtyři různé e-mailové schránky. Většina z nás si za pár let projde několika schránkami, a tak jak to bývá u normální pošty, existují lidé či služby, které nepřejdou na novou adresu. Místo toho vám zprávy od univerzity chodí na jeden e-mail, pracovní záležitosti na jiný, osobní věci na další atd. Oddělení práce a osobního života je důležité pro vaši duševní pohodu, takže není problém mít specificky pracovní e-mail (tedy, pokud umíte vypnout a nekontrolujete ho ve volném čase). Všechno ostatní ale patří do jedné schránky. Neměl by být problém si nastavit přeposílání zpráv ze starších e-mailů do nového a díky ušetřeným minutám denně možná získáte navíc den života. </p><h2> Vyřešte zprávy, než přijdou </h2><p> Většina moderních e-mailových klientů dnes nabízí poměrně dobré možnosti, jak roztřídit poštu ještě předtím, než se k vám dostane. Nemusíte proto vytvářet složitý systém složek, ve kterém se stejně po nějaké době začnete ztrácet. Všechny zprávy od rodinných příslušníků si můžete označit třeba “Naši a ségra”, zprávy od služeb, které platíte měsíčně pak “Účtenky” a nastavit si, že se do schránky pro nové maily ani nedostanou, rovnou se budou archivovat. Nejenom, že to sníží nápor na váš inbox, ale také vám to usnadní hledání e-mailů, které zrovna potřebujete. </p><p> Přeplněné schránce lze také odlehčit tím, že zamezíte tomu, aby vám některé zprávy vůbec přicházely. Zamyslete se nad tím, kolik newsletterů vám každý měsíc přistane v e-mailu a vy je bez rozmyšlení hned vymažete? I když se vám v jednu chvíli zdály užitečné nebo zajímavé, odhlaste se z odběru všeho, co doopravdy nechcete. Možná vás pak překvapí o kolik míň zpráv najednou budete dostávat. </p><h2>Pravidlo jednoho kliku a pěti vět<br></h2><p> V neposlední řadě se také vyplatí lépe zacházet s e-maily, které jsou pro vás důležité, nezabírají místo, ale možná vězí ve schránce až proklatě dlouho. Zapamatujte si pravidlo jednoho kliku a pěti vět. Klikněte pouze na ty e-maily, na které máte opravdu v úmyslu odpovědět a slibte si, že vaše odpověď nepřesáhne pět vět. Může se to zdát krátké, či strohé, ale ve skutečnosti je mnohem běžnější nacpat do jedné zprávy příliš mnoho zbytečných informací než nedostatek užitečných. </p><h2>Ještě chvíli...<br></h2><p> Skvělým, i když lehce nebezpečným výdobytkem moderních e-mailových služeb je i “snoozing”. Termín je odvozen od funkce budíků, které vám po stisknutí tlačítka povolí spát o pár minut déle, než začnou opětovně zvonit. Snoozing v e-mailu vám také dá čas navíc, tím, že vám stejný e-mail pošlou znova, o několik hodin či dní později. V ideálním případě by vám snoozing měl pomoci vypořádat se s těmi nejdůležitějšími e-maily a méně důležité odsunout na později, bez toho, aby zůstávaly ve schránce, jako součást nevyřízené hromady. Užitečné, ale podobně jako nevinné tlačítko na budíku někdy způsobí, že zaspíme do práce, může e-mailový snoozing vést k tomu, že e-maily nakonec nevyřídíte nikdy nebo velmi pozdě. </p><p> Závislost na kontrolování e-mailu se mi zatím vyléčit nepodařilo, a tak nemůžu radit ani vám, jak se jí zbavit. Díky výše zmíněným zásadám se ale jedná o mnohem méně bolestivé a časově náročné postižení. Doufám, že vám moje rady pomůžou aspoň trošku nastolit řád ve vaší schránce. </p><p> <i>Lukáš Horák</i> </p> odborné;#
Hry s umělou inteligencíhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/umela-inteligence.aspxHry s umělou inteligencí<p> Marion Tinsley opanoval svět dámy, tj. známé deskové hry pro dva hráče, jako nikdo jiný v jakékoliv soutěžní činnosti. Od roku 1950 do roku 1990 se mnohokrát stal světovým šampionem. Občas si vzal od dámy volno a věnoval se matematice a náboženství. Kdykoliv se ale během čtyř desetiletí vrátil ke hře, nenašel se nikdo schopný ho porazit. Je dokumentováno několik jednotlivých her, v nichž Tinsley prohrál, ale nikoliv celý zápas. Šanci měl až počítačový program Chinook, se kterým se Tinsley párkrát přátelsky utkal před oficiálním zápasem v roce 1994. Chinook zvládl Tinsleyho dvakrát porazit, ovšem nakonec musel být zápas odvolán kvůli zdravotním potížím lidského hráče. O něco později prohrál Tinsley svůj boj s rakovinou slinivky. </p><p> Tři roky poté podlehl počítačovému protivníkovi s názvem Deep Blue, Gary Kasparov, šachový velmistr. A v roce 2016 Lee Sedol, nejlepší hráč světa, té nejkomplexnější hry na světě - Go, utrpěl devastující porážku ve svém zápase s programem Alpha Go. Někteří lidé vnímají tyto porážky jako konec éry a předzvěst sterilní budoucnosti, v níž za člověka rozhodují počítače. Stojí za to se ale nad nimi zamyslet v pozitivnějším světle. Na rozdíl od pesimistů bychom neměli vnímat svět černobíle (či ironicky, jako jedničku či nulu). </p><h2> Hra nebo hádanka? </h2><p> Definovat hru je překvapivě obtížné, ale pro naše účely se soustředíme na hry, které mají uzavřený soubor pravidel a umožňují dvěma hráčům soupeřit o vítězství. Přitažlivost klasických deskových her jako dáma, šachy nebo Go, tkví v jejich “čistotě”. Černá a bílá pole, jednoznačnost prostoru, v němž může hráč provádět herní akce, a jasné určení konečného stavu, kdy je znám vítěz a poražený (popř. nastane remíza). Naučit se pravidla těchto her nepředstavuje problém ani pro malé děti, ale naplnění jejich plného potenciálu vyžaduje dva soupeře na vrcholu intelektuálních sil. </p><p> Proto, že počítače mají již téměř ve všech případech navrch i při zápase s těmi nejlepšími z nás, může se zdát, že hrát dál v podstatě nemá cenu. V případě dámy došlo ke “znehodnocení” hry za pomoci počítačů ještě mnohem dál. Autoři Chinook, programu, který téměř porazil Mariona Tinsleyho, později dámu vyřešili. Dámu lze hrát perfektně, tak, že oba hráči táhnou tím nejlepším možným způsobem, a výsledkem je pokaždé remíza. K analýze dámy, zdánlivě jednoduché hry, bylo potřeba masivní množství výpočetní síly. Možných tahů se v dámě nachází 5 x 1020. Šachy zatím vyřešeny nebyly a Go možná nebude takovým způsobem vyřešeno během existence našeho Vesmíru. </p><p> Tak jako tak, musíme si uvědomit, že ani dáma, “vyřešená” hra, neztrácí nic ze svého kouzla, když přijde na měření intelektuální síly. Alespoň pro většinu z nás, kteří nedosáhnou absolutního mistrovství. Počítače navíc brzy nebudou moci jenom hry kazit lidem, ale i posouvat jejich hranice a improvizovat zcela nová řešení. Bez naší pomoci. </p><h2> Učitel a žák v jednom </h2><p> Šampion a génius z Jižní Koreje Lee Sedol, prohrál zápas v Go proti programu AlphaGo v roce 2016. AlphaGo, vyvíjený společností Google v jejich oddílu zaměřeném na umělou inteligenci Deep Mind, nevydržel na vrcholu dlouho. Minulý rok jej v umění hrát Go předčil program AlphaGo Zero. Nejedná se jenom o upgrade předchozího programu, ale o zcela nový přístup k problému umělé inteligence (AI) a hrám. </p><p> Velmi zjednodušeně řečeno, původní AlphaGo potřeboval lidské hráče, aby mu řekli kdy má jak táhnout. Nikoliv přímo, ale skrze databázi odehraných her, v nichž mohl AlphaGo porovnávat svoji momentální situaci s podobnými a určit nejvýhodnější tah. AlphaGo Zero nedostal žádné jiné informace než pravidla Go a následně začal hrát sám se s sebou. Po třech dnech simulací her se z AlphaGo Zero stal nový šampion, schopný porazit ten nejlepší předchozí počítačový program a přijít s tahy, které by zamotaly hlavu každému lidskému protihráči. </p><p> Kde tedy tkví Achillova pata AlphaGo a jemu podobných programů? Samozřejmě ve všem jiném, než je hraní jedné specifické hry. Přes obrovskou komplexnost a výpočetní náročnost nutnou k vytvoření umělé inteligence schopné hrát Go na úrovni, se nemůže žádná AI svojí adaptabilitou a rychlostí rovnat průměrnému lidskému mozku. Pro konkrétní účely, která mají jasně stanovené parametry úspěchu, nám ale počítače postupně dokáží vyrovnat nedokonalosti našeho vlastního “hardwaru”. Jak velmi brzo a s velkou nelibostí každý zjistí, ne všechno v životě je hra. Překážkou pro využití AI v některých oblastech je nejasnost zpětné vazby, která nebývá tak snadná jako vítězství vs. prohra deskových her; lidská intuice má jednoznačně lepší schopnost nejasnosti vyhodnocovat. Tak jako dnes ale AlphaGo Zero táhne kameny na herní desce překvapivými způsoby, mohou nám počítače ukázat neotřelé způsoby, jak řešit problémy např. v infrastruktuře, medicíně či inženýrství a začít učit nás. </p><h2> Roboti na pokec </h2><p> Nesmíme také zapomenout, že umělá inteligence dnes již velmi úspěšně pomáhá řešit naše každodenní problémy. Příkladem budiž chatboti, jako jsou Siri, Alexa nebo naše vlastní Empeena, která se věnuje péči o zákazníky. Podobně jako AlphaGo, umí se i Empeena učit z předchozích interakcí a vylepšovat svoji interakci s lidmi. Jenom se je na rozdíl od herního bota nesnaží porazit, ale pomoci jim. </p><p> Možná právě pro jejich užitečnost se z neobyčejných stali chatboti velmi rychle obyčejnými a lidé o nich přestali přemýšlet jako o umělé inteligenci. Jedná se o natolik často pozorovaný jev, že pro něj dokonce existuje název “AI effect”. Spisovatelka Pamela McCorduck jej popisuje takto: “Součástí historie vývoje umělé inteligence je fakt, že pokaždé, když se nám podaří něco AI naučit - například dobře hrát dámu - tak se najdou kritici, kteří prohlašují, že se nejedná o pravou inteligenci, ale pouze výpočet”. Neustálé posouvání měřítek inteligence pro její umělou verzi pak na ni klade až příliš velké nároky. Čeká se, kdy místo mistrovství dosud známého, dokáže přijít s něčím novým. AlphaGo Zero by mohl být krokem k inteligenci, která zvládne i to. </p><p> Ať už se necháváte porazit expertním počítačem v šachu (k čemuž mě osobně stačí podprůměrný lidský hráč) nebo se bavíte se Siri, umělá inteligence by neměla být něčím děsivým a rozhodně ne určená jen pro příběhy z daleké budoucnosti. Už je tady a pomáhá, my bychom měli pomoci, aby to zvládala ještě líp. </p><p> <em>Lukáš Horák</em></p>odborné;#hobby;#vzdělávání;#
Jak se propít Moravouhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/vinobrani.aspxJak se propít Moravou<p> Léto pomalu končí a většina z nás se vrací zpět do zajetých pracovních kolejí, kde už jsme vyhlíženi pokračujícími projekty a plnou emailovou schránkou. Jsou ale tací, a patřím mezi ně i já, kteří si několik volných dnů schovali na ono věhlasné Pálavské vinobraní nebo jim postačí uličky lemované vinnými sklípky, které najdete v mnoha moravských vesnicích.<br></p><h2>Pálavské vinobraní<br></h2><p> Pálavské vinobraní je tradiční Mikulovská akce, při které burčák i víno tečou proudem. Je zde i mnoho doprovodných akcí, které se vyplatí navštívit. Program je opravdu bohatý, od ochutnávek vína a moravských specialit až po hudební scénu. Naleznete zde zástupce popu, rocku, jazzu ale také vážné i dechové hudby. A myslím si, že po pár degustacích si na nějakou tu cimbálovku rádi zatančíte. Ale abych nezapomněl na část těch, kteří nemají kam „odložit“ své ratolesti, na místě budou kejklíři, komedianti a rytířské hry včetně audience krále Václava IV. Program vinobraní včetně možnosti zakoupení lístků online nalezne <a href="https://www.palavske-vinobrani.cz/program2018" target="_blank">zde</a>. <br></p><h2>Za vinařem do Velkých Bílovic<br></h2><p> Pokud jste však již Mikulov v minulosti navštívili, je mnoho jiných míst, kvůli kterým se vyplatí na Moravu vycestovat. Pravděpodobně největší a i jedna z nejhezčích vinařských obcí jsou Velké Bílovice. Nacházejí se přibližně 15 km od Lednicko-valtického areálu, na který doporučuji najít si čas. Nejen v průběhu vinobraní zde můžete nahlédnout do valtického podzemí, vyšlapat po točitém schodišti na vrchol Minaretu nacházejícího se v zámeckých zahradách nebo navštívit sokolnické dny, kde si vyzkoušíte přistání dravce na ruku. Ale abych se vrátil zpět k Bílovicím. Tato vesnička je opravdu rájem pro vinaře a těžko zde pohledáte dům bez vinného sklípku. Pravidelně se zde pořádá hned několik akcí, přičemž ta nejzajímavější je „Za vinařem do Velkých Bílovic“. Jak už název napovídá, jedná se o pouť vesnicí mezi bílovickými vinaři, kdy je každý týden jak v hlavní tak vedlejší sezóně otevřeno pro degustaci minimálně 4-5 sklípků. Během této události je možnost „přichomítnout“ se k ostatním degustujícím (kterých je zde v hlavní sezóně více než obyvatel vesničky) nebo si domluvit soukromou večerní degustaci s prohlídkou vinných sklípků, případně ochutnání domácích specialit. Informace ohledně ubytování a průběhu akce naleznete <a href="https://www.velkebilovice.com/za-vinarem-do-velkych-bilovic" target="_blank">tady</a>.<br></p><h2>Šaldorfské sklepy<br></h2><p>Začali jsme u nejznámějšího místa, ale nyní se podíváme i tam, kde pravděpodobně většina z vás nebyla. Jedná se o Nový Šaldorf, který se nachází přibližně 2 kilometry od Znojma. Malá vesnička sousedící s Národním parkem Podyjí. Pro ty, kteří preferují více pohybu a méně vína, je tato lokalita ideální. Navštívit můžete hrad Hardegg nacházející se již za řekou Dyjí a tedy, jak správně tušíte, v Rakousku. Ti méně zdatní mohou výlet započít v Horním Břečkově a poté se vypravit jak pěšky tak na kole směrem k našim jižním sousedům. Pro odvážnější sem vede relativně udržovaná cesta ze Znojma, na silniční kolo to však nebude. „Víkend otevřených sklepů“ se již blíží, proto z vlastní zkušenosti neodkládejte rezervaci ubytování, ať už se vypravíte kamkoliv. Bližší informace k Šaldorfským sklepům naleznete <a href="http://saldorfske-sklepy.cz/" target="_blank">zde</a>.<br></p><h2> Jak na to?</h2><p> A teď pár tipů a rad, které jsou pro některé zřejmé, ale ti, kteří na žádné degustaci nebyli, je jistě ocení. Někteří vinaři vám dají vybrat, jaká vína chcete ochutnat a pokud se tak stane, začněte nejprve u červeného suchého a poté pokračujte ke sladším odrůdám z bílých hroznů. U opačného směru by se vám u posledních vín křivila ústa. Dále si dejte pozor u drobnějších vinařů na množství siřičitanu v lahvích. Etikety u lahví moc očekávat nemůžete a ve správné míře není nikterak závadný, ale pokud jej bude ve víně příliš, není to již chuťově dobré. I na svaření poté tyto vína nejsou příliš použitelná. Ale asi se ptáte jak to poznat? Vezměte láhev a otočte ji dnem vzhůru, poté nazpátek. Pokud je zde siřičitanu příliš, nastane bublinkový efekt podobný jako u lahve šumivého vína. </p><h2>Není sklep jako sklep<br></h2><p> A jeden příběh na závěr. Když jsme byli shodou okolností v Šaldorfu, vyslechli jsme historku, z které lze pochopit to, že čím jdete více na východ, tím více jsou lidé ochotnější. Možná to bude už jenom z větší koncentrace vína v krvi. Skupina z Prahy měla domluvenou degustaci v jedné vesničce se špatným signálem a navigace je navedla k domu starší důchodkyně. S přesvědčením, že jsou na správném místě, zaklepali na dveře a sdělili oné paní, že se jdou podívat na ten její sklep. Místo toho aby jim pověděla, že jsou na špatné adrese, ochotně je zavedla do svého sklepa plného uhlí. Degustace neproběhla, návštěvníci zůstali překvapeni a důchodkyně byla převelice šťastná z chvilky, kdy si mohla povídat s příchozími a být středem zájmu. Syn oné hostitelky později cestovatele navedl do toho správného sklípku.<br></p><p><i>Vladimír Křížek</i><br></p> hobby;#
Záhada numerické klávesnicehttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/klavesnice.aspxZáhada numerické klávesnice<p> <em>Všimli jste si někdy, že kalkulačka a tlačítkový telefon mají numerické klávesnice naopak? Ano, je to tak, skládají se ze stejných tlačítek s číslicemi, ale jejich rozložení je převrácené podle horizontální osy. Já jsem na tento překvapivý fakt přišel minulý rok, když jsme v kreativním oddělení QUB přemýšleli o designu bitcoinové kasy. Zaujalo mě to a zkusil jsem po tomto fenoménu trochu pátrat.</em> </p><p> Existují dvě teorie, které vysvětlují, proč jsou numerické klávesnice telefonu a kalkulačky rozdílné. Jedna z nich odkazuje na výzkum Bellových laboratoří ve Spojených státech. Na konci padesátých let minulého století zde vědci pracovali na novém designu tlačítkového telefonu. Do té doby se používaly pouze telefony s rotačním vytáčením, kdy jsme museli doslova „vytočit“ číslo volaného. Pamatujete na tyto přístroje? U babičky možná ještě leží nějaký na půdě. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/klavesnice/Picture2.png" alt="oldschool telefon" /> <br> </p><h2> Princip telefonu</h2><p> Jak vůbec tyto telefony pracovaly? Na přední straně přístroje se nacházel kruhový číselník s čísly 1−9 a 0. Číslice byly uspořádány proti směru hodinových ručiček, kde jednička byla umístěna v pravém horním rohu a poslední nulu bychom pak našli v pravém dolním rohu. Telefonní čísla se tehdy vytáčela po směru hodinových ručiček. Jak se číselný kotouč sám vracel do výchozí polohy, každé zvolené číslici to trvalo různou dobu a generovala odlišný počet elektrických pulzů. Právě podle počtu pulzů poznala automatická telefonní ústředna, jaké číslo bylo vytočeno. Této telefonní technologii se říká <strong>pulzní vytáčení</strong>.<br></p><p>S příchodem nové technologie, tzv. <strong>tónového vytáčení</strong>, které nebylo závislé na časových pulzech, bylo možné využít k volbě volaného čísla rychlejší tlačítka. A s tím také vyvstala otázka, jak numerickou klávesnici navrhnout, aby se telefon co nejlépe ovládal. Vědci z Bellovy společnosti samozřejmě hledali inspiraci u již existujících, dlouhou dobu používaných, sčítacích strojů a pokladních kas. Jak ty se ovládaly? A proč mají takovou klávesnici? Pojďme se podívat do minulosti na jejich vznik.</p><h2> Historie kalkulačky</h2><p> Mechanický kalkulátor byl vynalezen již v 17 století. Kresby prvního sčítacího stroje pochází od německého profesora hebrejštiny a astronomie <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Wilhelm_Schickard" target="_blank">Wilhelma Schickarda</a>, který jej zdokumentoval v dopisech z roku 1623-4 adresovaných Johannu Keplerovi. Tento matematik, astronom a také astrolog je autorem známých, po něm pojmenovaných, zákonů o pohybu nebeských těles. U nás je populární také tím, že působil na dvoře Rudolfa II. v Praze. Johannes Kepler údajně stroj používal již při svých astronomických výpočtech. </p><p> Nezávisle, 20 let poté, sestrojil počítací stroj také francouzský vědec <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Blaise_Pascal" target="_blank">Blaise Pascal</a>. Úžasné je, že mu v té době bylo pouze 20 let! Vytvořil 50 funkčních prototypů a výsledný stroj byl dosti pokročilý, uměl sčítat a odečítat, opakováním těchto operací také násobit a dělit. Číslice se zadávala pomocí malých kruhových číselníků. Takový vytáčecí číselník se používal právě na telefonech s pulzním vytáčením. Mnoho pozdějších typů sčítacích strojů pak bylo inspirováno právě Pascalovým modelem.<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/klavesnice/Picture3.png" alt="" /> <br> </p><p> Opravdový rozvoj chytrých počítacích mašinek začal až po roce 1885, kdy si americký technik <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/William_Seward_Burroughs_I" target="_blank">William Seward Burroughs</a> nechal zaregistrovat patent na svůj moderní mechanický sčítací stroj. </p><p> Na začátku 20 století již takové stroje byly běžnou součástí účetních kanceláří, finančních a kontrolních úřadů nebo koloniálů. Tam byly navíc propojeny se zásuvkou na peníze. Tyto mechanické kasy měly klávesnici v podobě devíti řad číslic 1 až 9. Tlačítka s jedničkou se nacházela na klávesnici vespodu, naopak nejvyšší řada obsahovala devítky. Bylo to proto, že malé číslice se používaly nejčastěji a ruka se nemusela daleko natahovat. Je patrné, že již v té době mysleli konstruktéři na použitelnost. Sloupce pak odpovídaly desetinným řádům v zadávaném čísle. </p><p> Zajímavé je, že tehdejší klávesnice neobsahovala nulu. Vlastně nebyla třeba. Na desetinném místě, kde figuruje nula, nebylo nutné stisknout žádné tlačítko. S kasou prodavač <a href="https://www.youtube.com/watch?v=_R0P2Do2b-8" target="_blank">pracoval</a> tak, že musel stisknout danou číslici na definovaných řádech. Pokud chtěl zapsat například číslo „1000,99“, jednoduše vyťukal ve sloupcích postupně pouze 3 číslice „nic-nic-1-nic-nic-nic-9-9“. Následně se toto číslo zaregistrovalo do kasy zatažením za páku. Číslo se také automaticky vytisklo na papírový pásek a následovalo zadání dalšího čísla. Nakonec stačilo stisknout tlačítko pro součet a opět zatáhnout za páku. A součet všech zadaných čísel se objevil na účtu. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/klavesnice/pokladna.png" alt="pokladna.png" /> <br> </p><p> S příchodem elektřiny byly počítací stroje vylepšovány a díky použití elektrického motoru již nebylo nutné stroj pohánět manuálně pákou. Kvůli mechanickému systému uvnitř stroje však zůstával počet a rozložení kláves stále stejné. </p><p> Přelom nastal až v roce 1961, kdy společnost Bell Punch Company představila na výstavě v Londýně a Hamburgu plně elektronický počítací stroj <strong>Anita Mk VII</strong>. Tento stroj umožňoval provádět základní 4 aritmetické operace: sčítání, násobení, odčítání a dělení. Výsledné číslo bylo pak zobrazováno na jednoduchém neonovém displeji o 13 číslicích. Stroj se masově rozšířil po kontinentální Evropě a stal se základem moderních elektronických kalkulaček. </p><p> Na něj za 4 roky navázala firma Olivetti, která představila na svou dobu vyspělou kalkulačku <strong>Programma 101</strong>. Tento programovatelný stroj již uměl číst a zapisovat data na magnetické karty a také tisknout výsledky na vestavěné tiskárně. Umožňoval zpracovávat podmíněné operace a pracoval s operační pamětí. Je považován za opravdový první osobní stolní počítač a získal řadu ocenění v oblasti průmyslového designu. A jak by ne, vždyť ho navrhli Italové! Zajímavé je, že v té době stál 3 200 $, což je dnešní hodnota odpovídající vozu střední třídy (více než půl miliónu Kč)! </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/klavesnice/olivetti.png" alt="olivetti" /> <br> </p><p> Podstatné je, že tento kalkulátor měl již současnou moderní numerickou klávesnici složenou pouze z 10 číslic. Rozložení číslic je v řadách odshora: 7 8 9 – 4 5 6 – 1 2 3 - 0. Číslice malé hodnoty mají své místo opět na klávesnici dole, poblíž nejpoužívanějšího tlačítka START a +. Ruka uživatele tak nemusela provádět velké přesuny a zadávání výpočtů bylo velmi rychlé. Ovšem italští designéři nebyli první, kdo s takovou sestavou tlačítek přišel. V roce 1914 si nechal patentovat deseti-číslicový sčítací stroj už americký vynálezce <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/David_Sundstrand" target="_blank">David Sundstrand</a>. Jeho mechanický kalkulátor disponoval stejnou sestavou numerických kláves, která nám vydržela na kalkulačkách dodnes. A tutéž numerickou klávesnici najdeme i na počítačových klávesnicích. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/klavesnice/picture_6.png" alt="" /> <br> </p><p> Nyní už víme, jaká je historie kalkulačky a její klávesnice. Ale co ten telefon? Proč má odlišnou konfiguraci tlačítek?</p><h2> Výzkum Bellových laboratoří</h2><p> Vraťme se zpět do amerického státu New Jersey do Bellových laboratoří, kde tým vědců pracoval na designu tlačítkového telefonu pro tónové vytáčení. Odborníci tehdy testovali různé typy klávesnic. Je třeba si uvědomit, že v té době ještě nebyly žádné bezdrátové telefony, žádné mobily ani smartphony. Vědci navrhovali úplně nový přístroj a simulovali, jak s ním budou uživatelé pracovat. O testování použitelnosti v Bellových laboratořích se můžeme hodně dozvědět díky zveřejněné studii s názvem „<i>Human Factor Engineering Studies of the Design and Use of Pushbutton Telephone Sets</i>“, která vyšla v červnu 1960 v časopise „<i>The Bell System - Technical Journal“</i>, číslo <a href="http://www.vcalc.net/touchtone_hf.pdf" target="_blank">39/4</a>. </p><p> Zpráva ukazuje 16 různých způsobů rozložení tlačítek, včetně kruhové konfigurace stávajícího telefonního číselníku po směru i proti směru hodinových ručiček. Dále zde najdeme zvláštní uspořádání tlačítek do kříže, do trojúhelníku, ale také 2 řady číslic v rozličných směrech. Testována byla samozřejmě také kalkulačková sestava tlačítek 3 x 3 s nulou ve spodu.<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/klavesnice/Picture7.png" alt="" /> <br> </p><p> Vědci v testu vyhodnocovali rychlost zadávání čísel, chybovost typování a osobní preference testerů (formou dotazníku). Analýza přinesla ne příliš překvapivé výsledky, které odhalily, že nejrychlejší zadávání čísel je prováděno pomocí kruhové konfigurace tlačítek, stejné jako na původním telefonu s pulzní volbou. Tato konfigurace byla také vyhodnocena jako jedna z nejoblíbenějších. Jak by ne, když tento systém vytáčení lidé znali již desítky let a byli navyklí jej běžně používat. </p><p>Ovšem objevil se závažný důvod, proč je takové seskupení tlačítek pro nový přístroj nevhodné. Předpokládalo se totiž i použití písmen, která by lidé využívali v komunikaci s různými telefonními automaty. Každé tlačítko musí být, kromě číslice, přiřazeno také 3 písmenům: 1 – ABC, 2 - EFG, atd. A pokud by vědci využili pro nový telefon stávající konfiguraci číselníku s číslicemi proti směru hodinových ručiček, bylo by mapování číslic a písmen opačné, to znamená: 1 – XYY, 2 – UVW, atd. Takové uspořádání, jak sami uznáte, je velmi zvláštní, nepřehledné a pro uživatele matoucí. Navíc kruh tlačítek by zabíral na telefonu dosti místa a vědci jej zavrhli.</p><p> Tým odborníků z Bellových laboratoří nakonec dospěl k závěru, že použijí hned další konfiguraci tlačítek, která vycházela v testu nejlépe. Jedná se o sestavu tlačítek 3 x 3. V horním řádku figurují číslice 1-2-3, následně 4-5-6 a v posledním řádku 7-8-9. Nula je přilepena pod touto maticí číslic. Uživatelé při použití takovéto klávesnice psali v testech relativně rychle a při malé chybovosti. Testování tak ukázalo, že používání této nové sestavy numerických kláves je pro lidi nejsnadnější. Pro západní civilizaci je přirozené psát a číst zleva doprava a ze shora dolů. A právě takto jsou číslice uspořádány – přirozeně. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/klavesnice/picture_8.png" alt="" /> <br> </p><p> A tak v soutěži numerických klávesnic zvítězil nový model, který má tlačítka uspořádána přesně opačně, než kalkulačka. Tato nová tlačítková klávesnice se osvědčila a Bellovy závody začaly vyrábět tento nový typ telefonu „budoucnosti“. Oblíbený design postupně kopírovali i další výrobci a tento typ klávesnice přetrvává u telefonů doposud. A to je ten důvod, proč dnes máme dvojí numerickou klávesnici. </p><p> Nicméně používání tlačítkových telefonů se rozšířilo docela pomalu, běžně jsme je mohli vidět v amerických a západoevropských domácnostech až na začátku 80. let dvacátého století. U nás, v tehdejším Československu, to pak bylo až o další roky později. Ale tlačítkové, již mobilní telefony jsou ze současného trhu rychle vytlačovány „chytrými“ smartphony s dotykovými displeji. A tak je velmi pravděpodobné, že za pár let budou všechny tlačítkové telefony pouze historií.</p><h2> Další teorie</h2><p> Na internetu jsem narazil ještě na jinou teorii, která vysvětluje rozdíl mezi klávesnicí kalkulačky a telefonu. Říká, že když vědci přišli s novým telefonním hardwarem pro tónové vytáčení a designovali k němu tlačítkový telefon, automaticky dostal telefon již používanou klávesnici z kalkulačky. Na tu byli lidé v té době už zvyklí a sestavu číslic měli naučenou. Zvláště zaměstnanci statistických a daňových úřadů, kteří s kalkulačkou pracovali denně, na ní dokázali psát extrémně rychle. To bylo skvělé pro typování dat a čísel do výpočtů, nikoliv však pro tónové vytáčení na telefonu. Tehdejší technologie údajně nestíhala rozpoznávat vytáčené číslo při tak velké rychlosti zadávání. Designéři prý následně zjistili, že pokud změní rozložení tlačítek, rychlost vytáčení se sníží a mechanismus rozpoznání tónové volby bude spolehlivější. A tak vytvořili novou klávesnici, která se liší od té „rychlé“, kalkulačkové. </p><p> Z počátku dává tato teorie docela smysl, v počátcích vývoje telefonů (a elektroniky vůbec) nebyl hardware vůbec výkonný, a tak se vědci snažili výkonnostní problémy všelijak řešit. Nicméně v archivech nenajdeme pro tuto verzi výkladu žádné důkazy. Navíc má teorie jednu závažnou trhlinu. I pozměněnou klávesnici po nějaké době učení zvládne člověk ovládat velmi rychle a problém se slabým hardwarem by to tak dlouhodobě opravdu nevyřešilo. Osobně si myslím (a uvedená studie to dokládá), že vědci z Bellovy společnosti hledali naopak takové rozložení kláves, které bude efektivní, snadno použitelné a umožní telefonní číslo volit co nejrychleji. Prostě jako správní designéři kladli důraz na UX!</p><h2> Soutěž<br></h2><p> Tak, a teď to tajemství rozdílných klávesnic znáte. Ale schválně, kontrolní otázka… Víte, jaká numerická klávesnice se používá u bankomatů? Z telefonu nebo ta z kalkulačky? Posílejte nám své odpovědi na souteze@cleverlance.com a třem nejrychlejším výhercům pošleme unikátní stylové žvýkačky a hrnek Cleverlance!<br></p><h4>EDIT: soutěž už je ukončena, hrnky putují ke svým výhercům.<br></h4><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/klavesnice/vyhra.jpg" alt="vyhra.jpg" /> <br> </p><p> <i>Jan Čermák</i></p>odborné;#vzdělávání;#
Alternativní kryptoměny - část II.https://www.create-it.cz/Blog/Stranky/altcoiny2.aspxAlternativní kryptoměny - část II.<p>Není kryptoměna jako kryptoměna. Některé se soustředí na bankovní funkce, jiné cílí dál - na marketing, bezpečnost dat či charitu. O dalších kryptoměnách si můžete přečíst v minulých dílech seriálu - <a href="/Blog/Stranky/Blockchain.aspx">Jak fungují Bitcoiny a jiné kryptoměny</a> nebo <a href="/Blog/Stranky/altcoiny1.aspx">Alternativní kryptoměny</a>, na který dnes navážeme. </p><h2> Ripple - XRP</h2><p> <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Ripple" target="_blank">Ripple</a> se zaměřuje hlavně na bankovní sektor. Mezi její hlavní výhody patří rychlost a škálovatelnost - nicméně není založena na blockchainu, je ve své podstatě centralizovaná, navenek se ale snaží jevit veřejnosti jako decentralizovaná. Místo blockchainu používá algoritmus <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Merkle_tree" target="_blank">HashTree</a>, který funguje na bázi porovnávání sumarizovaných dat napříč servery. </p><p> Dva tvůrci Ripple, Chris Larsen a Jed McCaleb vlastní 55 miliard jednotek Ripple (tj. asi 37 miliard Kč).</p><p> Ripple byla navržena jako centralizovaná transakční síť pro použití bankami na finanční transakce podobným způsobem jako např. SWIFT. Používá jednotku XRP - peníze jsou konvertovány na XRP token, který je následně poslán přes Ripple síť a poté konvertován zpět do požadované měny při výběru. Je navržen pro vyšší rychlost, lepší spolehlivost a menší volatilitu než jiné kryptoměny.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $3.23</h4><p></p><h2> Basic Attention Token - BAT </h2><p> <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Basic_Attention_Token" target="_blank">BAT</a> je decentralizovaná reklamní síť. Dramaticky zlepšuje efektivitu digitálního marketingu vytvořením tokenu, který může být směňován mezi vydavateli, inzerenty a uživateli. Vše se děje na Ethereovém blockchainu. Inzerentům dovoluje vynechat třetí stranu, takže uživatelům platí přímo za jejich pozornost.<br></p><p> Token se využívá k zakoupení různých propagačních a na pozornosti založených služeb. Vše zaštiťuje platforma <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Brave_%28web_browser%29" target="_blank">Brave</a>.  Jakkoliv složitě to může znít, vše v podstatě znamená, že uživatel dostává BAT tokeny za stránky, které si prohlíží (přes prohlížeč Brave).<br></p><p> Brave je webový prohlížeč, který omezuje reklamy a místo toho spoléhá na použití BAT tokenů. V dnešní době totiž až 60 % veškerého webového provozu využívá právě reklamní technologie, které tak pouze zhoršují prožitek z brouzdání po internetu. Brave prohlížeč zároveň ochraňuje uživatele před sledováním třetími stranami (v běžných prohlížečích je možné se chránit pomocí rozšíření na blokování reklam (např. <a href="https://chrome.google.com/webstore/detail/ublock-origin/cjpalhdlnbpafiamejdnhcphjbkeiagm?hl=cs" target="_blank">uBlock</a>) a sledovacích skriptů Facebooku, Googlu aj. (prostřednictvím <a href="https://chrome.google.com/webstore/detail/ghostery-%e2%80%93-privacy-ad-blo/mlomiejdfkolichcflejclcbmpeaniij?hl=cs" target="_blank">Ghostery</a>).</p><p> Uživatelé prohlížeče Brave si mohou volit zda povolí inzerentům zobrazovat reklamy, a tak je podporovat pomocí BAT tokenů, což jim dává do rukou nevídanou moc.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $0.76 </h4><h2> Litecoin - LTC </h2><p>Jedná se o <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Fork" target="_blank">fork</a> bitcoinu a jeden z prvních altcoinů vůbec. Vytvořil ho <a href="https://twitter.com/satoshilite" target="_blank">Charlie Lee</a>, který si přezdívá Satoshi Lite. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Litecoin" target="_blank">Litecoin</a> používá rozdílný těžařský algoritmus a je 4x rychlejší díky snížení času na vytěžení bloku na čtvrtinu (Bitcoin 10 minut, Litecoin 2,5 minuty). V reálném světě lze s litecoiny platit již například i v řetězci Subway.<br></p><p> Je také znám jako “mladší bráška Bitcoinu” - jeho staršího bratra připomíná hlavně v tom, že je to “<a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Peer-to-peer">peer-to-peer</a>” kryptoměna, má však rychlejší transakce a také znatelně vyšší tokenový strop - nastaven (oproti BTC na 21 mil.) na 84 milionů tokenů. Hlavní výhoda Litecoinu je dnes v jeho rozšířenosti po světě a rychlých a relativně levných transakčních poplatcích.<br></p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $366<br></h4><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/altcoiny2/Litecoin.png" alt="Litecoin.png" /> <br> </p><p> <span style="color:#7d3cbe;font-family:source-sans-pro-light, open-sans, sans-serif;font-size:26px;">Neo </span><br></p><p> <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/NEO_%28cryptocurrency%29" target="_blank">NEO</a> je neziskový, komunitně založený projekt, který využívá blockchain technologii pro “digitalizování” aktiv, zautomatizování managementu oněch  aktiv pomocí chytrých kontraktů, a pro realizaci “chytré ekonomiky” za užití distribuované sítě.<br></p><p> Chytrá ekonomika používá všechny zmíněné technologie - digitální identitu, chytré kontrakty a klasické převádění měny na digitální měnu a zpět. NEO bylo založeno v roce 2014 a v červnu 2015 bylo zveřejněno jako open-source na Githubu. Od jeho počátku prošla měna boomem blockchainového průmyslu a různými vzestupy a pády digitálního trhu.</p><p> Jedná se také o první veřejný open-source blockchain v Číně. Používá model Etherea a snaží se být hlavní platformou pro nově vznikající “smart ekonomii”.</p><p> Někdy se mu přezdívá “čínské ethereum” - sdílí hodně charakteristik s původním Ethereem. Mezi výhody patří možnost psát chytré kontrakty v dalších jazycích jako C#, Javě nebo v jazyce Go, ovšem vytvoření chytrého kontraktu je nákladné.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $150</h4><h2> Dragonchain - DRGN </h2><p>Umožňuje firmám snadno implementovat blockchain do svého businessu. Hlavním tahákem je rozličnost jazyků pro vývoj chytrých kontraktů - C#, Python, Golang atdf.<br></p><p> <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Dragonchain" target="_blank">Dragonchain</a> síť staví na blockchainu Etherea, proto podporuje stejnou funkcionalitu jako Ethereum, kterou rozšiřuje. Dragonchain pochází od Disney a zaměřuje se na ochranu firemních aktiv přes bezserverovou architekturu na blockchainu. V roce 2016 byl projekt zveřejněn jako open source pod názvem Dragonchain Foundation.</p><p> Jde o hybridní systém, který pomáhá firmám (enterprise nebo startupům) implementovat jejich vlastní chain. Jeho architektura umožňuje maximální kontrolu nad viditelností citlivých firemních dat a logiku smart kontraktů. Nevyžaduje používání měny, zároveň ale podporuje využívání více měn. Celý projekt má sídlo v Seattle.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $4.94</h4><h2> Stratis - STRAT </h2><p>Mezi hlavní taháky patří snadná implementace vlastního blockchainu pro firmy (jejich hlavní slogan zní “We make blockchain easy for you”). Vyvíjet lze v C# ve frameworku .NET.<br></p><p> <a href="https://www.cryptocompare.com/coins/guides/what-is-stratis/" target="_blank">Stratis</a> umožňuje tzv. “sidechainy” (blockchain mimo hlavní blockchain), specificky navrženy a používány pouze pro chytré kontrakty - to je hlavní rozdíl oproti např. Bitcoinu, kde se vše děje na hlavním blockchainu.</p><p> Firmy tak nebudou nuceny používat stejný blockchain, na kterém běží ostatní měny, co mohou mít špatnou reputaci.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $21</h4><h2> Status - SNT </h2><p> <a href="https://status.im/" target="_blank">Status</a> je mobilní klient používající Ethereum síť, kryptoměna a mobilní interface pro interakci s decentralizovanými aplikacemi. Jedná se o open-source komunikační platformu používající Ethereum, a rozšiřuje o něm povědomí mezi běžné uživatele, zatímco poskytuje flexibilní platformu pro vývojáře tzv. DApps. Usiluje o maximalizaci denního počtu uživatelů veřejného blockchainu Etherea.<br></p><p> Status promění vaše mobilní zařízení do tzv. “light” klientského uzlu na Ethereum síti a umožní vám odkudkoliv snadno přistoupit do celého Ethereum ekosystému. Uvnitř jejich komunikačního systému (messenger) si mohou uživatelé navzájem zasílat platby a vytvářet chytré kontrakty pomocí Statusu (jednotky SNT). Výpadky serveru již nikdy nebudou problémem, jelikož celý systém běží na peer-to-peer síti.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $0.60</h4><h2> Bcash - BCH </h2><p> <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Bitcoin_Cash" target="_blank">BCash</a>, který jeho zastánci nazývají Bitcoin Cash, aby využili publicity původního Bitcoinu, je forkem původní kryptoměny. Fork nastal 1. srpna 2017. Za měnou stojí Roger Ver, milionář, který však svoje jmění získal prodejem nelegálních výbušnin. Za to si odpykal desetiměsíční trest, po jehož skončení se přestěhoval do Japonska a vzdal se amerického občanství.<br></p><p> Snažil se vylepšit blockchain Bitcoinu, aby unesl větší transakční nápor. Toho chtěl docílit zvětšením velikosti bloků z 1MB na 8MB, dnes se spekuluje o zvýšení na 32MB.</p><p> Pokud si bitcoin blockchain představíme jako dálnici, tak při vysokém zatížení na ní vznikají zácpy. BCash se pokusil problém vyřešit pomocí rozšíření dálnice na více pruhů, ale jak vidíme např. v Japonsku, časem se i takto rozšířená dálnice zaplní a budou nutná další rozšíření. Původní bitcoin se snaží o vyvinutí nové technologie - Lighting Network - která by, zjednodušeně řešeno, sloužila jako teleport - zácpě by se tak vyhnula. LN však má také svoje mouchy, v podstatě aplikuje centralizovanou architekturu SWIFT na bitcoinový blockchain, čímž do systému zavádí centralizované body a celkově tak poškozuje ekosystém bitcoinu.</p><p> Je tu také kontroverze okolo faktu, že Roger Ver vlastní více jak polovinu všech uzlů BCash blockchainu (provozuje servery zajišťující činnost sítě) - v podstatě tak má moc nad vývojem měny a může ji ovlivňovat. Na nejnižší úrovni je proto BCash centralizovaný - vlastní ji Roger Ver.<br></p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $4091</h4><h2> Dogecoin - DOGE </h2><p> <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Dogecoin" target="_blank">Dogecoin</a> vznikl na konci roku 2013, kdy se ještě těžil na procesorech, protože používal nenáročný algoritmus <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Scrypt" target="_blank">Scrypt</a>.<br></p><p> Dogecoin vznikl víceméně jako vtip, ovšem dnes má tržní kapitalizaci okolo 450 milionů dolarů (v prosinci 2017 měl zastoupení skoro 2 miliardy dolarů). Dogecoin má v logu japonského psa Shiba-Inu, který je původně internetovým memem “Doge”- psa co komunikuje britskou angličtinou a používá hlášky jako “wow, such currency, very rich”.</p><p> Online komunita je opravdu velice přátelská, pozitivní a skoro až lehkomyslná. Nebere nic vážně a i v časech nejvyšších propadů měny se vtipkuje o tom, že chce Doge nejprve prozkoumat mořské dno, předtím než poletí na měsíc.</p><p> Dogecoin je asi nejpřátelštější blockchain a kryptoměna s historií charitativních příspěvků. Je decentralizovaná, založena na Litecoinu a je provozována jako open-source. </p><p> <img src="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c1/Dogecoin_Paper_Wallet.jpg" alt="" />Zmíněné charitativní snahy se vztahují např. i na automobilové závodníky - jeden americký závodník Nascaru přišel o svůj vůz při nehodě, a tak se mu komunita složila na nový. Vybral se dostatek na nákup nového Nascar auta a závodník z vděčnosti začal nosit kombinézu s psíkem Doge a dal si polepy propagující Dogecoin i na svůj vůz, aby mohl rozšiřovat povědomí o této měně.<br></p><p> To by bylo o alternativních kryptoměnách prozatím vše, příště se podíváme na kryptoměnové burzy.</p><p> <em>Jan Jileček</em><br></p><p></p>odborné;#hobby;#
Švýcarsko, země zaslíbená? https://www.create-it.cz/Blog/Stranky/svycarsko.aspxŠvýcarsko, země zaslíbená? <p>Loni v létě jsem navštívil kamaráda v Curychu, který tam v té době pracoval druhým rokem jako vývojář a vedoucí vývojového týmu v bance. Podíval jsem se, jak to tam funguje a získal mnoho překvapivých informací. Letos na jaře se vrátil a mě napadlo udělat s ním rozhovor o jeho zkušenostech a porovnat tak, jak to chodí na projektech ve Švýcarsku. </p><h3> Začneme popořadě, jaká cesta tě přivedla právě do Švýcarska?</h3><p> Věděl jsem už po střední, že chci zkusit práci v zahraničí, lákal mě západ. Nejprve jsem potřeboval nabrat praxi u nás, tak jsem pracoval rok jako tester v ČSOB a pak tři roky jako vývojář. Za tu dobu jsem získal potřebné znalosti a začal dostávat nabídky práce v zahraničí. Několik měsíců jsem komunikoval s HR a vybíral, jaká země a pozice by byla nejlepší. Nabídek bylo nejvíc ze západní Evropy a blízkého východu. Nakonec jsem si vybral Švýcarsko, konkrétně Curych, díky krásnému prostředí a dobrým platovým podmínkám. Jednalo se o pozici vývojáře procesních aplikací pro banky UBS, později Raiffeisenbank.</p><h3> Jaké to bylo v nové práci, co tě překvapilo? </h3><p> V první řadě jsou to odhady, projekty si dávají větší odhady než je zvykem u nás. Když se řekne pět dní, tak se dá automaticky polštář další tři a tak je to u všech projektů. V Čechách jsem byl zvyklý spíše na opačný přístup, tedy podceňování odhadů a dohánění termínů. </p><h3> Pracovní tempo je tedy klidnější, můžeš si vzít homeofiice?<br></h3><p> Přesně tak, dávají si na vše dostatek času. Díky tomu se nesnaží tolik tlačit na pilu a tempo není nějak náročné. Pokud se náhodou musí pracovat přesčas, je nadstandardně proplácen. Když je požadována práce v neděli, tak to musíš mít dokonce schválené od města, že můžeš pracovat. Pracovní doba je klasicky od devíti do pěti. </p><p> S homeofficy je to obdobné jako u nás. Samozřejmě záleží na pozici, ale není problém si jej vzít. Já jsem si ho čas od času bral a bylo to bez problémů.<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/svycarsko/Zurich.jpg" alt="Zurich.jpg" /> <br> </p><h4 style="text-align:center;">Centrum Curychu.<br></h4><h3> A jaký byl dresscode v bankách, kde jsi pracoval?<br></h3><p> Záleží na zaměstnavateli. Když jsem nastupoval v Raiffeisenbank, musel jsem mít "business without tie" a poté se přizpůsobit klientovi. Když jsem seděl jenom v IT oddělení, tak jsem oblek nenosil.</p><h3> Byla v kurzu agilita, nebo jiné moderní metodiky vývoje?</h3><p> Snad ještě víc než u nás a úplně stejným způsobem jako v ČR. Všichni mluví o agile, scrum ale nikdo pořádně neví jak to správně zavést a řídit. Hlavně udělat sprinty, dodat scrum mastery a tím to zhruba končí. Nemyslím si, že bych někde potkal správně fungující model.</p><h3> Jak je na tom pracovní prostředí, je tam vyšší standard?</h3><p> Nemyslím si, že by byl vyšší standard. Například jsem měl vždy naprosto tragické židle, když to porovnám s prostředím v bankách v ČR. Nebo v jedné bance byla horká voda pouze placená z automatu, neměli nikde rychlovarné konvice. Jinak všude, kde jsem pracoval, byl klasický openspace.</p><h3> Co meetingy, probíhají jako u nás?</h3><p> Na meetingy všichni chodí o 5 minut dříve a před začátkem probíhá small talk. Pokud přijdete přesně na čas, tak se omluvíte, že jdete pozdě. Jazykem schůzek bývá často angličtina i němčina zároveň, každý mluví v tom jazyce, který umí lépe a očekává, že ostatní mu rozumí. Hlavním jazykem na projektech je však angličtina, němčinu jsem používal minimálně.</p><h3> K tomu mě napadá otázka jak je to se složením týmů?</h3><p> Týmy jsou hodně mezinárodní, velikost cca 5-8 lidí. Švýcaři jsou spíše v managerských pozicích. Hodně zastoupení jsou Indové z offshoringu. Mimo to jsem potkal v týmu Němce, Bulhara a Maročana. Zajímavostí je, že Indové musí získat vízum vázané na projekt, místo a firmu a po skončení musí odejít ze země. Jejich minimální plat nařizuje město a musí být stejný, jako mají lidé ve firmě na stejné pozici. Jinak spolupráce s Indy v přímém kontaktu je bezproblémová, pokud je to vzdálená spolupráce, je to těžší. Když něco nevědí, tak se bojí říct, že to neumí - a naslibují ledacos.</p><h3> O Švýcarsku si hodně lidí myslí, jak je to vyspělá země a je tam vše „dokonalé“, platí to?</h3><p> Myslím, že ta představa na mnoha místech neplatí. Překvapilo mě, jak málo lidí mluví ve Švýcarsku anglicky. Například v bankách na pobočkách je relativně málo lidí, kteří umí plynule anglicky. Paradoxně nejlepší angličtinu jsem potkal ve sběrném dvoře.</p><p> Další kapitolou jsou vlaky, nejsou tak přesné jak švýcarské hodinky a občas se i zruší. V neděli je navíc vše komplet zavřené, takže si nekoupíte ani lístky na nádraží, jídlo v restauraci, večerce, prostě nic. Výjímkou jsou rušná turistická centra, kde mívají restaurace otevřeno. </p><p> Ve všední dny mají ve službách pauzu přes poledne a otevírací doba bank je často hodinku až dvě dopoledne. K tomu dodám, že ve službách jsou často zaměstnaní Švýcaři a většina z nich je pouze vyučená. </p><h3> Co bys řekl o Švýcarech jako národu?</h3><p> Ve volném čase Švýcaři hodně sportujou a scházejí se doma na balkonech a terasách. Je to tím, že jsou šetřiví a i pro ně samotné jsou restaurace a bary relativně drahé. Z toho vyplývá, že si spíše vaří doma. Nejčastěji si připravují racklette, sýrové fondue a bratwursty.</p><p> Když jsme u toho jídla, překvapilo mě, jak plýtvají plastem. Například na pití jsou schopni spotřebovat za den několik plastových kelímků. Navíc je ve Švýcarsku hodně kuřáků a kouří všude, kde to jde. Platí, že co není napsané, je dovolené. Když není někde zakázáno kouření, tak tam kouří.</p><h3> Švýcarsko je známé svým bankovním sektorem, je zde něco odlišného od našeho?</h3><p> Dost odlišná je kultura platebního styku. Všichni posílají většinu peněz složenkami, navíc i mezi sebou. Banky mají za veškeré transakce poplatky a neexistují tam „low cost“ banky jako u nás, kde by bylo například vedení účtu a posílání plateb zdarma. Navíc pokud chceš začít pracovat nebo bydlet ve Švýcarsku, potřebuješ mít bankovní účet.</p><p> Zajímavé je zdanění příjmů. Konkrétní daň zcela záleží na městě a výši platu. Rozdíly jsou i mezi městskými čtvrtěmi. Obecně se dá říct, že se daň z příjmu pohybuje od cca 8% do 35%. Navíc mají progresivní zdanění v manželství, platíš pak větší daně - Švýcaři se tak stále méně žení.</p><h3> A jak se ti bydlelo v Curychu, je tam bydlení na vysoké úrovni?</h3><p> Curych patří dlouhodobě mezi několik nejdražších měst na světě, odpovídá tomu i výše nájmů a ceny služeb. Například standardní dvoupokojový byt na kraji města stojí měsíčně trojnásobek nájmu v ČR. Mají však větší byty, než je u nás zvykem, a z domů na kraji města jsou často vidět Alpy. Nájem v bytech je určený zákonem podle hypotéky na dům. Když se změní úroková sazba, tak lze požádat o snížení nájmu, navýšení probíhá automaticky. <br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/svycarsko/alpy.jpg" alt="alpy.jpg" /> <br> </p><h4 style="text-align:center;">Pohled na Alpy z bytu v Curychu.<br></h4><h3>Poslední otázka, která asi každého někdy napadla, jak je to s cenami?</h3><p> No, moc levné to není, třetinka piva v hospodě stojí 9 franků (1 frank je cca 23 korun). Obdobně oběd tě vyjde v průměru na 25 franků, pokud si dáš maso. Vstupy do klubů stojí od 30, drinky pak od 15, lahev vína cca 70 franků. V centru je jídlo o něco dražší a vychází běžně kolem 50 franků. Elektronika a auta jsou však za podobné ceny jako v ČR, nebo dokonce levnější.</p><h3> Díky za rozhovor!<br></h3><p> <br> </p><p> <i>Ptal se Jiří Rosík</i></p>hobby;#
Jak v klidu přežít návrat z dovolenéhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/po-dovolene.aspxJak v klidu přežít návrat z dovolené<p>Možná tento článek čtete na pláži, na kterou se líně vlévají vlny, zatímco vám chladivý vítr ovívá obličej. Doba dovolených je v plném proudu, ovšem pro všechny to také znamená nutnost návratu z lehátek do křesel a za pracovní stůl, po dnech či týdnech pohody. Veškeré nově nabyté energii pak hrozí, že rychle vyprchá díky shonu a stresu, v případě, kdy od relaxace rovnou spadnete do víru povinností. Proto je dobré přemýšlet nad tím, jak negativní náladě zabránit a znovu se zapojit do pracovního rytmu.<br></p><h2> Neplánujte jenom rekreaci, ale i návrat </h2><p> Pocity deprese a demotivace po návratu z dovolené mohou mít pro některé lidi až fatální vliv na jejich kariéru. V zahraničí má tento fenomén název “post-vacation blues” a doporučuje se, abychom nečinili žádná větší rozhodnutí ohledně našeho zaměstnání minimálně několik týdnů od příjezdu zpět. Důvodem je, že náhlý skok z chvilky života s menším množstvím zodpovědností nazpátek do koloběhu práce, podporuje tendence záporně hodnotit vaše kariérní rozhodnutí. Někdy to může vést až k impulzivním odchodům ze zaměstnání. I když většině z nás asi nehrozí, že bychom podali dva dny po dovolené výpověď, přesto se můžeme snažit propad nálady minimalizovat. Nejlépe tím, že se na něj dopředu připravíme. </p><p> Těsně před odjezdem za plážemi nebo třeba horskými průsmyky máme většinou plnou hlavu starostí s balením, zajištěním cestovních dokladů apod. Vyvrcholením bývá samotný moment odjezdu, kdy v rychlosti sebereme kufry a batohy, raději se nedíváme na nepořádek po celém bytě a utíkáme pryč. O to víc nás všechen chaos ponechaný za námi potopí, když se k němu vrátíme. Platí to jak pro domácnost, tak pro práci. Příprava na odjezd by měla vždycky zahrnovat úklid doma, abychom hned po otevření dveří necítili lavinu povinností padající na naši hlavu. Jestliže před vámi pak v práci leží náročné úkoly, nevyplácí se jejich řešení rozpůlit dovolenou. Dokončete, co je možné a také si uklidťe pracovní prostory, fyzické i digitální. S největší pravděpodobností na vás bude čekat schránka plná emailů tak jako tak, proto ji nenechte přetékat nevyřízenými zprávami ještě před vaším útěkem z jejího dosahu. </p><h2> Plynulý přechod, ne strmý pád </h2><p> Mnoho z nás si časově dovolenou plánuje tak, abychom strávili co největší počet dní mimo republiku. Má to ovšem za následek, že pak často čelíme nástupu do práce prakticky pár hodin poté, co dorazíme domů. Místo toho bychom si měli vždy dát nějaký čas na pomalejší, plynulý přechod zpět do tempa našeho běžného života. Návrat v pátek či čtvrtek se proto jeví jako mnohem lepší než neděle, po níž nás hned čeká začátek pracovního týdne. Jednak se s jedním nebo dvěma dny navíc lépe aklimatizujeme zpět na lokální podmínky (pravda, letošní léto ty podmínky připomínají střed Sahary kolem poledne), jednak získáme čas dohnat či se aspoň připravit na zmatek zanechaný před odjezdem. </p><p> S troškou odstupu pak můžeme najít chvilku i na rychlé vyřízení pracovních emailů, nakumulovaných během naší absence. Vždy řešte poštu od nejnovější a odpovídejte krátce a výstižně, není třeba zabíhat do zbytečných detailů. Den před nástupem zpět si také udělejte jasno v tom, čeho chcete během dalšího týdne dosáhnout. Troška organizace vám pomůže překonat pocit ochromení z návalu zodpovědnosti. </p><p> Neznamená to ale, že bychom měli na dovolenou nemyslet a nejlépe dělat, jako by nikdy neproběhla. Naučit se vařit vaše oblíbené jídlo, které jste v zahraničí poznali, nechat si zarámovat fotky nebo vyměňovat zážitky s kolegy, to všechno nám usnadní doopravdy plynulý přechod zpět. A také zajistí, že dovolená nezůstane pouze idealizovaným světem fantazie, kam naše myšlenky utíkají od pracovních povinností (alespoň částečně). </p><p> Ať už si tedy po dočtení půjdete zaplavat nebo ťukat do excelu, nedovolte, aby vám pohoda na dovolené zkazila náladu hned po jejím skončení. Po návratu nezapomínejte, že nekončí váš nárok na odpočinek a jestli se pryč teprve chystáte, dopředu se připravte na cestu zpět. </p><p> <i>Lukáš Horák</i> </p>hobby;#
S míčem na plážihttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/plazovy-volejbal.aspxS míčem na pláži<p> Ačkoli nepatříme mezi plážové krajiny jako Brazílie nebo Kalifornie, kde shodou okolností plážový volejbal vznikl, je u nás tento sport v letních měsících velmi populární. Poprvé se plážový volejbal objevil v období po první světové válce, kdy američtí vojáci trávili volný čas hrou volejbalu na plážích. Nedlouho poté se v roce 1920 uskutečnil první turnaj v Santa Monice, kde se oproti dnešním pravidlům hrálo šest proti šesti dle pravidel indoor volejbalu. Zde je zodpovězena otázka, co bylo dříve, zdali slepice nebo vejce. <br></p><p>Jen pro zajímavost - indoor volejbal se začal hrát od roku 1895 ve Springfieldu v Massachusetts (USA). U jeho zrodu stál W. G. Morgan, profesor tělesné výchovy největší sportovní školy ve Springfieldu. Hru vymyslel pro své žáky z bohatých obchodnických kruhů ze zajímavého důvodu košíková se mu zdála příliš namáhavou rekreační hrou. Novou hru zprvu nazval „mintonette“. Zpočátku se hrálo s basketbalovým míčem, ten však byl těžký a hráčům často vyvracel prsty. Po neúspěšných pokusech s tímto míčem a následně pouze s jeho duší, byl zhotoven speciální míč, který už měl podobný tvar a vlastnosti, jak jej známe nyní. Toto je vznik dle volejbalových historiků, existuje však nepotvrzená pověst, že počátek volejbalu vznikl u hasičů z Chicaga. Ti si dle této tradice měli hrou zkracovat volné chvíle, když zrovna nehořelo.<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/plazovy-volejbal/zlute%20lazne.jpg" alt="zlute lazne.jpg" /> <br> </p><p>Když už víme, jak vznikl klasický, indoorový volejbal, vraťme se zpět na pláže. Posuneme se o deset let dopředu na písky ve slunné Kalifornii. Za tu dobu byla vidět asi největší změna v této hře a to především v počtu hráčů. Zápasy se změnily na menší klání dva proti dvěma, což určitě nevedlo ke snížení zajímavosti. Naopak. Ve hře ubyly velké nepřesnosti a došlo k jejímu zrychlení díky zkrácení jednotlivých her. V současné době se plážový volejbal hraje ve stejném počtu jako v minulosti. U rekreačního se počet hráčů v jednom týmu zvyšuje na 3 až 4, výjimečně až na 5. S narůstajícím počtem účastníků je nutné se více soustředit, aby se zabránilo poranění, například při vybírání míče. Většina hráčů též používá „hlášení“ typu „mám!, beru!, nech!“ až po hlášku „máš“, která vás patřičně protáhne s pocitem, že vám spoluhráče do týmu poslal soupeř. Velikost volejbalového kurtu zůstala také stejná a to 8x16 metrů. Ten je poté rozdělen sítí o výšce 2,43 m pro muže a 2,24 m pro ženy.<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/plazovy-volejbal/bagr.jpg" alt="bagr.jpg" /> <br> </p><p>Mnohdy zaznívají otázky, zdali je to „pinkání“ na písku a v hale stejné a liší-li se kromě počtu hráčů v něčem jiném. Pokud začneme popořadě, už míče jsou odlišné. Indoorový volejbalový míč je rychlejší než ten, který se používá na plážový volejbal. Je to z důvodu odlišné technologie zpracování, plážové míče jsou šité a vzdušnice je pouze volně vložena do šité soupravy. Poté je zde pár rozdílů v pravidlech. První a asi nejproblémovější změna pro nováčky je příjem. U plážového volejbalu není možní přijímat takzvaně „prsty“, používá se ve většině případů „bagr“. A to je právě ten kámen úrazu kdy mnoho začátečníku tento úder příliš neovládá a míče létají na všechny strany. Podobné pravidlo s prsty platí i při odehrání míče přes síť. Oblíbená alternativa je u pokročilých hráčů takzvaná „kobra“ nebo odbytí dlaní. Dále útočící hráč nesmí použít „ulítky“ (nesmečovaný míč těsně za síť).<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/plazovy-volejbal/blok.jpg" alt="blok.jpg" /> <br> </p><p>Stejně jako u halového volejbalu se i v tom plážovém setkáváme s blokováním - blokem vrcholí obrana a její úspěšnost je postavena na signálech, které si hráči vzájemně dávají. Signalizace probíhá obvykle za zády, protože naznačuje strategii, která by soupeřovi měla být skryta.</p><p>A jak s volejbalem začít? Pokud jsi začátečník, určitě doporučuji začít hrát s trenérem, který tě naučí správnou techniku hned od začátku. Skupina, se kterou mám dobré zkušenosti je <a href="https://www.praguebeachteam.cz/">Prague beach team</a>. <br></p><p> <i>Vladimír Křížek</i></p><p>(Fotografie: Pixabay a archiv Cleverlance.)<i></i></p><p></p>odborné;#
Pracujme (v obklopení) zeleněhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/pracujme-zelene.aspxPracujme (v obklopení) zeleně<p>Proč se vláčíme do hor a trmácíme na jejich vrcholky? Fyzicky náročný den lze strávit v posilovně a v touze po tom být vertikálně výš než většina lidí lépe napomáhá průměrné letadlo. Nemohou ale nahradit výhled na krajinu z její špičky. Nosíme v sobě pud, který nás láká do přírody a chceme zažít pocit souznění s ní. Proto hodně lidí mluví o svých dovolených jako o úniku. Z města, z kanceláře, z krajiny přelité betonem. Jelikož ale musíme většinu času trávit mimo horské cesty nebo pobřeží moře, měli bychom si náš životní prostor uzpůsobit tak, aby v něm měla příroda svoje místo. Vyplatí se to nejen doma a při plánování měst, ale i v práci. </p><h2> Nejen květináč v rohu </h2><p> Potřeba kontaktu s organickými prvky se v architektuře a interiérovém designu označuje slovem “biofilie”. Původně s termínem přišel slavný psycholog Erich Fromm a biolog Edward O. Wilson jej pomohl zpopularizovat ve své knize Biofilie (1984), v níž efekt definuje jako “niternou potřebu vcházet do kontaktu s ostatními živoucími věcmi”. Designéři s tímto instinktem pracují tak, aby vytvořili prostory, v nichž se budou lidé podvědomě cítit lépe. Začíná to u tvarů a světla. Určitě jste někdy slyšeli známého nebo třeba kolemjdoucího mluvit o tom, že má v práci pocit, jako by byl zavřený v krabici. Jedná se o výsledek pobytu v místech, kde všechno je jednotvárné, pravidelné, každý úhel je pravý a lidem se v nich nedostává světla. </p><p> Přirozené sluneční světlo představuje jeden z hlavních rozdílů mezi “krabicemi” a živoucímí kancelářemi. V místnosti se staženými roletami, kde jsou hlavním zdrojem osvětlení zářivky, se nabourává normální tělesný biorytmus. Ten je úzce spojen s cyklem slunečního záření přes den a látkou nazvanou melatonin, jež na různé úrovně slunečního svitu v našem těle reaguje. Na konci dne stráveného prací pod umělým světlem jsme z toho důvodu více unavení. Proto by jedním z prvních kroků při návrhu kanceláře mělo být dobré rozmístění oken a pracovních míst tak, aby každý měl dostatek přirozeného světla. Další možností, jak zajistit přístup slunce jsou i stropní okna nebo prosklená atria, která se mění v zářivé oázy tam, kde je s dostatkem přirozeného osvětlení potíž. </p><p> Když už jsme u oáz, tak jednoznačně musíme vyzdvihnout přítomnost rostlin na pracovišti. Nejedná se o novátorskou myšlenku, mnoho zaměstnanců si krášlí pracovní místo květináčem, a to stejné platí o zaměstnavatelích, kteří jdou občas mnohem dál. Trendem v poslední době se staly živé stěny v interiéru a zároveň s nimi i vodní prvky. V kancelářích AirBnB v San Franciscu můžeme například najít stěnu pokrytou zelení, která se pne přes tři patra. Není potřeba ale zacházet tak daleko. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/pracujme-zelene/airbnb.jpg" alt="airbnb.jpg" /> </p><h4 style="text-align:center;">Kanceláře AirBnB v San Franciscu. Obrázek použit s licencí <a href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.en" target="_blank">Creative Commons</a> - autor <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Atrium_of_AirBnB_Headquarters_at_888_Brannan_St%2c_San_Francisco.jpg" target="_blank">Dllu</a>.<br></h4><p>Rostliny na stěnách, v květináčích nebo jinak zakomponované do prostoru mají jednoznačně pozitivní vliv na práci a pohodu. Pomáhají s cirkulací kyslíku a v boji s prachem či plísněmi. Především ale kladně ovlivňují naši psychiku, díky biofilním tendencím většiny z nás. Ukazuje se, že produktivita na pracovišti s organickými prvky je vyšší, stres a únava menší. </p><h2> Umělá taky dobrá</h2><p> Psychická pozitiva pracovních prostor, v nichž se nachází kousky přírody se neztrácí, ani když se jedná o pouhé zdání. Umělé rostliny mohou poskytovat stejný vizuální požitek jako pravé, a tak i jejich plastový šarm může pomoci rozbít rutinu fádní kanceláře. Potvrzuje to sílu našeho vnitřního pudu blízkosti k přírodě, ztrácí se tím ale reálné, objektivní výhody opravdových rostlin. Takže za mě mají určitě přednost živoucí kytky, i když zalévání může být otrava. Kromě rostlin v prostoru lze ale pozitivní reakce našich myslí vůči organickým materiálům a nepravidelným tvarům využít i jinak. Dřevo, korek nebo i přirozeně působící kamenné prvky pomáhají v interiérech naplňovat touhu po úniku ven, do míst, kde v designu nemá hlavní slovo člověk. </p><p> Nejspíš si skoro nikdo z nás nenaplní sen postavit si prosklenou kancelář na vrcholku hory a budeme muset za nádherným výhledem utíkat od práce. Rozhodně bychom si ale měli dopřát zlomek z toho, co příroda nabízí, jak doma, tak v kanceláři, protože nejsme stavění na život v betonových krabicích. </p> <i>Lukáš Horák</i><br>hobby;#projekty;#
​Co Verne nepředpovědělhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/sci-fi-koncepty.aspx​Co Verne nepředpověděl<p>Jako fanouška sci-fi ve všech jeho podobách mě občas baví se dívat na zastaralé vize budoucnosti. Mnoho autorů svoje podoby světa zítřka rádo datuje, takže není problém najít dostatek příkladů: Na měsíc aktuálně nelétáme ani v rámci misí NASA, natož pak jako pasažéři vesmírných aerolinek z filmu 2001: Vesmírná Odysea. Sice rozhodně máme k dispozici technologii umožňující telefonní rozhovory s videem, nepotřebujeme k tomu ale specializované telefonní budky jako v Návratu do budoucnosti. A znečištění, umělá inteligence i kolonizace Marsu by si musely hodně rychle pospíšit, pokud by rok 2019 měl vypadat tak, jak je zpodobněný ve filmu Blade Runner.<br></p><p> Vztah science fiction a moderní technologie je ale o něco složitější než pouhé čekání na moment, kdy se můžeme dílům začít vysmívat. 2001 ani Blade Runner, neztratily za dobu své existence kvality, díky kterým pořád stojí za to je vidět nebo přečíst. Platí to i pro knihy Julesa Vernea, otce dnešní podoby sci-fi. Verne má navíc na kontě mnoho zásahů do černého, co se týče předpovědí technologického pokroku, od ponorek až k raketám. Co tedy lze a co nelze předem “uhádnout” díky fikci?<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/sci-fi-koncepty/steampunk-3006650_1920.png" alt="steampunk.png" /> <br> </p><h2> Role autora<br></h2><p> Ze spisovatelů pracujících dlouho po Verneovi má poměrně slušné skóre William Gibson. Nežijeme (zatím) sice v dystopickém cyberpunkovém světě jeho nejslavnější knihy Neuromancer, ale například vizi všudypřítomných kamer lze úspěšně považovat za realizovanou. Dokonce se naplňuje Gibsonův nápad o oblečení pro běžného občana, které je speciálně navržené k obelstění sledovacích systémů. <a href="https://weburbanist.com/2016/11/28/how-to-be-invisible-15-anti-surveillance-designs-installations/2/" target="_blank">Stealth Wear</a> zatím nepředstavuje běžnou součást šatníku většiny z nás, ale rozhodně existuje. </p><p> Pro ty, kteří obdivují Gibsonovo umění zpodobit budoucí vývoj IT, může být překvapením, že on sám si s technologiemi úplně netyká. Neuromancer byl v roce 1984 napsán na psacím stroji, ačkoli na západě v té době počítače do domácností již celkem úspěšně pronikly. K tomu, aby napsal vynikající sci-fi román, nepotřeboval Gibson ani počítač, ani znalost o počítačích. Kybersvět v jeho knize je metaforou pro lidskou paměť a zejména její nedokonalost. Ačkoliv neměl ponětí o potenciálu využití neurálních sítí v IT, jeho umělecký záměr se později střetnul s realitou. <br></p><p> Science fiction slouží autorům často jako nástroj pro komentování současnosti a pro zamyšlení nad univerzálními tématy. Stěžejní dílo tohoto žánru, Frankenstein od Mary Shelley, bylo vydáno v roce 1818. Průmyslová revoluce tehdy od kořenů změnila společnost i vnímání techniky a vědeckého pokroku. Shelley se snažila upozornit na fakt, že lidé mívají tendenci se soustředit na možnosti technologického vývoje, místo aby se zamysleli nad potencionálními důsledky. Ani dvě celá století nic nezměnila na aktuálnosti této myšlenky. </p><h2> Prolínání mezi fikcí a realitou </h2><p> Když přijde na revoluční vynálezy, mají spisovatelé malinkou výhodu. Na rozdíl od inženýrů nemusí přijít na to, jak technologii skutečně zprovoznit, dát o ní vědět široké veřejnosti a uvést na trh. Tyto kroky dokázaly zbrzdit i jednoznačného génia, Leonarda Da Vinciho. Jeho nákresy tanků a helikoptér dodnes vzbuzují údiv, ale v historických pramenech nenalezneme žádnou zmínku o italském letectvu z 15. století. Pro praktické využití Da Vinciho nápadů chybělo příliš mnoho kusů skládačky lidského vědění. Vinci se svou ideou v podstatě stal zástupcem renesanční sci-fi tvorby. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/sci-fi-koncepty/davinci.JPG" alt="davinci.JPG" /> <br> </p><p> O mnoho let později pak další Ital, Guglielmo Marconi, přišel s využitím radiových vln pro komunikaci na dálku. A přesně ve stejnou dobu ke stejnému objevu dospěli Nikola Tesla a Alexander Popov. Situacím, kdy se zdá, že nápad poletuje vzduchem a padá na hlavu spoustě lidí najednou, občas říkáme “Adjacent Possible” neboli velmi volně přeloženo “přilehlý potenciál”. Na konci 19. století v západní společnosti dospěla technologie do stavu, kdy rádio v podstatě už vynalezeno být muselo. Bezdrátová komunikace na extrémně dlouhé vzdálenosti seděla v myslích snílků i vážných badatelů a jenom čekala na technologii, která její potenciál naplní. </p><p> Vedle “velkých” vynálezů, které jsme čekali nebo ještě stále čekáme, jako létající automobily nebo roboti perfektně napodobující lidský vzhled a chování, jsou tu věci, které přišly, aniž je kdo předpověděl. V žádné z významných sci-fi knih nenajdeme kapitolu o sdílené ekonomice, která vznikne díky globálnímu rozšíření informačních technologií. Těžko by se asi psala zápletka sci-fi thrilleru založená na existenci Uberu nebo AirBnB. Místo toho, abychom si o těchto vizích četli v ábíčku a dlouze čekali na jejich příchod, se modely sdílené ekonomiky rovnou staly součástí naší reality. Dalším konceptem, který se začíná vkrádat i do běžného života a pro mnoho lidí alespoň zní jako sci-fi vynález, jsou <a href="/Blog/Stranky/altcoiny1.aspx">kryptoměny</a>. Autoři příběhů odehrávajících se v blízké a daleké budoucnosti, se rozhodně nebojí představovat ve svých dílech nové a neotřelé typy měn. Příkladem mohou být „Whuffies“ z knihy Down and Out in the Magic Kingdom Cory Doctorowa, jejichž hodnota odráží reputaci a sociální „kredit“ jejich vlastníka. V podstatě se jedná o cosi jako facebookové "lajky", které je možné zpeněžit. Opravdové využití technologie blockchain, a s ní souvisejících kryptoměn, si ovšem nijak nezadá s bujnou fantazií Doctorowa. </p><p> Dělat si legraci ze starších děl sci-fi, která se “netrefila”, je jednoduchá zábava, která ale opomíjí kontext a autorský úmysl. Science fiction je mnohem spíše odrazem v zrcadle, než magickou koulí. O „velkých“ potencionálních technologiích, které mění způsob, jak spolu komunikujeme, jak se přepravujeme nebo jak spolu válčíme, se píše snadněji protože jsou častěji součástí zajímavých příběhů, na rozdíl od trendů a technologií měnících typ ubytování na dovolené. Některé převratné myšlenky je prostě lepší si prožít, než o nich pouze číst. </p><p> <i>Lukáš Horák</i></p>hobby;#
Alternativní kryptoměnyhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/altcoiny1.aspxAlternativní kryptoměny<p> Možná jste si všimli, že se na trhu kryptoměn vyskytují i jiné měny než bitcoin. A jsou jich stovky. Mluvíme o alternativních kryptoměnách neboli altcoinech. O samotném bitcoinu, blockchainu, a o tom, jak probíhá těžba, se dočtete v <a href="/Blog/Stranky/Blockchain.aspx" target="_blank">předchozím článku</a>. Dnes se spolu podíváme na ty nejvýraznější altcoiny. </p><h2> Ethereum - ETH<br></h2><p> Tuto alternativní kryptoměnu vytvořil rusko-kanadský genius Vitalik Buterin, když mu bylo pouhých 19 let. Tehdy ho totiž jeho otec, softwarový inženýr, seznámil s bitcoinem a to Vitalika inspirovalo k vytvoření další měny, která bude mít větší škálu potenciálních možností užití.</p><p> Ethereum vyniká hlavně tzv. <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Chytr%c3%bd_kontrakt" target="_blank">chytrými kontrakty</a> (Smart Contracts = automatické sebespravující programy) a možností stavět decentralizované aplikace (tzv. DApps). Jazyk, ve kterém jsou psané chytré kontrakty, je u etherea turingovsky úplný - to znamená, že v něm lze napsat jakýkoliv algoritmus, kdežto v bitcoinových kontraktech lze psát pouze v zásobníkově založeném jazyce (na bázi Assembly). Dalším odlišností je, že blockchainové transakce jsou u etherea potvrzovány v řádu sekund - u bitcoinu v řádu minut.</p><p> Ten nejvýraznější rozdíl ale tkví v jejich využití. Zatímco bitcoin představuje alternativu běžných peněz, ethereum je platforma primárně zaměřená na <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Peer-to-peer" target="_blank">P2P</a> výměnu kontraktů a stavění decentralizovaných aplikací.</p><p> Ethereum navíc podporuje tzv. tokeny, coiny, co jsou založeny na technologii etherea a také běží na jeho blockchainu. Níže najdete několik příkladů token coinů (<a href="https://en.wikipedia.org/wiki/ERC20">ERC20</a> tokeny).</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny (ATH neboli All Time High) = $1389.<br></h4><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/altcoiny1/eth.png" alt="ethereum.png" /> <br> </p><p></p><p> CC BY 3.0 - Ethereum Foundation (<a href="https://www.ethereum.org/assets" target="_blank">https://www.ethereum.org/assets)</a> </p><h2> Stellar Lumens - XLM</h2><p> Kódová báze lumenů je založena na technologii ripple, avšak z původního kódu ripple nezbyl dnes takřka žádný sdílený kód. Je zde použit lepší protokol pro konsenzus nad transakcemi - Stellar Consensus Protocol. SCP byl vytvořen Davidem Mazieresem, profesorem výpočetní vědy, a je založen s ohledem na bezpečnost a správnost na úkor “živosti”. Stellar je oproti ripplu, který je orientován na banky, zaměřen na lidi a komunitu.</p><p> Základní myšlenkou je otevřenost, sdílení a open-source. Stellar je také přátelský vůči vývojářům, pořádá výzvy “Stellar Build Challenge” - účastníci, kteří vytvoří užitečné technologie pro síť Stellaru jsou odměněni. Stellar také aktivně pracuje na partnerských vztazích s velkými jmény, marketing a PR ale nijak zvlášť neřeší. Stellar Lumens pak slouží i jako platforma pro přenos jiných měn a je extrémně rychlý, transakce zabere okolo 4 sekund, což je více než 100x rychlejší oproti ethereu.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $0.85</h4><h2> Iota</h2><p> Iota je postavena na DAG - Directed Acyclic Graphs. Jde o orientované cyklické grafy, tím pádem uživatel nemůže potvrdit svoji vlastní transakci (acykličnost). Ve výsledku je spojením DAG tzv. tangle, alternativa k blockchainu. Transakce jsou bez poplatků.</p><p> Vize iota týmu je velice futuristická. V plánu mají autonomní taxíky, které budou držet v sobě měnu iotu, a pokud detekují, že jim dochází baterie, samy se dojedou načerpat a zaplatí přitom svojí interní zásobou ioty. Lidé, co taxislužbu využijí, pak budou moci platit iotou pomocí svého mobilního telefonu.</p><p> Další takové využití je například pro dopravní drony, kterým by klienti platili za doručení zásilky, nebo třeba lednice, co sama zjišťuje množství jídla, které drží, a sama automaticky doplňuje zásoby objednáváním a platbou.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny =$5.31</h4><p></p><h2> Monero - XMR</h2><p> Monero klade velký důraz na soukromí. Jsou předávány pouze hashe adres, tím pádem nejsou peněženky veřejně přístupné. Na zakrytí transakčních informací používá monero protokol tzv. ring signatures, kruhové transakce. Pokud někdo ve skupině podepíše transakci, je pak prakticky nemožné zjistit, kdo to byl. Hojně ji využívají hackerské skupiny jako kanál pro platbu ransomware výkupného, mimoto se rozmáhají těžařské skripty v prohlížeči, které ale také mají svoji výhodu - uživatel není obtěžován reklamami na webu, místo toho je využit jeho výpočetní výkon po dobu návštěvy stránky pro těžbu monera (např. <a href="https://coinhive.com/">coinhive.com</a>). Horší je to pak, když útočníci vloží tento skript na nějaký legitimní a velmi navštěvovaný web, který kompromitovali.</p><h2> Steem </h2><p> Tato měna byla vytvořena hlavně pro sociální síť steemit.com - autor obsahu je vyplácen ve steemu nebo steem dolarech. Pod každým článkem je vidět ekvivalentní hodnota v USD, kolik autorovi zatím přispěli čtenáři ve Steemu. V podstatě jsou místo “Like” udělovány mini krypto-platby. Čtenáři mohou buď osobně posílat platby, nebo se o to síť steemit postará sama na základě množství přečtení článku. Nejde jen o příspěvky, navzájem odměňovány jsou mezi uživateli i komentáře.</p><p> Pro transakce je použitý Delegated Proof of Stake.<br></p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $7.28<br></h4><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/altcoiny1/steem.png" alt="steem.png" /> <br> </p><h2> Request Network - REQ</h2><p> Snaží se o náhradu PayPalu, kde právě u PayPalu jsou poplatky za transakci okolo 5% z celkové přenášené částky, u Request Network je to 0.05 - 0.5%. Údaje o transakcích nejsou nikde ukládány a kdokoliv může požádat o platbu - což je vhodné např. pro aukce.</p><p> Request Network je ERC20 Token.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $1.08 </h4><h2> Substratum - SUB</h2><p> Používá open-source síť, hlavně ale umožňuje pronajímat svůj počítač jako Web Hosting. Má stejnou vizi jako bitcoin pro měny, ale zaměřuje se na internet. To znamená snahu o vyhnutí se cenzuře a manipulaci. Zároveň je zajištěna síťová neutralita. Výhody tkví hlavně v jednoduchosti použití, neutralitě (nikdo nebude mít větší výhody než ostatní), šifrované komunikaci a navíc pronajímatel samozřejmě dostává platby za pronájem svého počítače do sítě.</p><p> Je ERC20 Tokenem.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $3.13</h4><h2> Vechain - VEN</h2><p> Vechain uzavřelo oficiální partnerství s Čínskou vládou. Používá se pro tzv. supply-chain, stopování původu potravin nebo výrobků. Můžete tak dohledat až jednotlivé hrozny, které byly použity pro výrobu vína. Staví na stejné technologii jako ethereum (EVM - Ethereum Virtual Machine). Během následujících měsíců bude vedení vechainu uzavírat další spojenectví a partnerství s velkými korporacemi, aby došlo k integraci do širokých odvětví různých průmyslů co nejrychleji. Vechain je ERC20 token.</p><p> Jedním z cílů je také propojit technologie NFC, RFID a QR kódy s produkty.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $9.45</h4><p></p><h2> Vertcoin - VTC</h2><p> Podobná jako bitcoin a litecoin, avšak odolná proti ASIC těžbě - nelze tedy těžit na drahých těžařských čipech navržených pro jediný účel - těžbu. Zůstává tak věrná původní vizi, kterou navrhl Satoshi Nakamoto. V dnešním stavu je totiž 70% trhu s bitcoinem ovládáno čínskými těžaři. Vertcoin se tomuto dokáže vyhnout tím, že znemožňuje uzurpování moci velkými korporacemi, jako je tomu právě u bitcoinu.</p><p> Celý projekt je také financován pouze z příspěvků od komunity.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny =$9.36</h4><h2> Icon - ICX</h2><p> Zde je cílem vytvořit celosvětovou decentralizovanou síť a propojit blockchainy z oblasti finančnictví, bezpečnosti, pojištovnictví a zdravotnictví. Veškeré informace o člověku by pak byly dohledatelné, bylo by možné snadno nacházet souvislosti. Vize zahrnuje využití i pro léčbu, např. psycholog by byl v kontaktu s gastroenterologem a zároveň by zjistili, že zdravotní komplikace nastaly přibližně v době, kdy se ve finančních záznamech z nákupů jídla objevily položky s vysokým obsahem cukru.</p><p> Icon je ERC20 token.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $9.56 </h4><h2> Cardano - ADA</h2><p> Cardano bylo založeno pro akademický výzkum, je stále v raném vývoji. Používá první prokazatelně bezpečný “proof of stake” algoritmus, který byl akademicky zrevidován - nazvali ho Ouroboros, podle starodávného symbolu draka Uroborose, který požírá svůj vlastní ocas - vyjadřujícího cykličnost vesmíru. Je plně open-source a momentálně se vyvíjí technologie pokročilých chytrých kontraktů, které mají být lepší než všechny předchozí.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $1.28</h4><p></p><p> Postrádáte Litecoin, Neo, Ripple a další? O těch si popovídáme v příštím článku. </p><p> <i>Jan Jileček</i></p>odborné;#hobby;#vzdělávání;#
Jak přišla Palmovka ke svému jménu?https://www.create-it.cz/Blog/Stranky/palmovka.aspxJak přišla Palmovka ke svému jménu?<p>Procházka městem pro mě představuje jeden z hlavních nástrojů relaxace. Míjet budovy staré desetiletí či staletí nebo si všímat malých nedostatků, které by šlo snadno spravit, ale zdánlivě o nich nikdo kromě nás nepřemýšlí, má svoje kouzlo. Stejně jako objevování nových zákoutí. A ti, kteří se s městem opravdu sžijí, si také rychle všimnou, jak rychle se jeho tvář může měnit, bez narušení jeho původního ducha. <br></p><p> Cleverlance je součástí podobné změny, naše pražská pobočka se na podzim stěhuje na Palmovku. Proto jsme se chtěli podívat, kam v proudu času a změn města vlastně vstupujeme. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/palmovka/palmovka_mapa.png" alt="palmovka_mapa.png" /> <br> </p><h2>Palma nebo vinná réva?<br></h2><p> Palmovka je oblast v okolí dvou křižovatek. Ta dnešní, modernější z nich leží u stejnojmenné stanice metra a je protkána tramvajovými linkami vedoucími z Karlína, Vysočan a Holešovic. Původnější křižovatka se nachází u Zenklovy a Sokolovské ulice. Ani jedna z nich ovšem není obehnána řadou tropických stromů, takže se nabízí otázka, odkud se vlastně vzal jejich název. Znovu nás to vrací k tématu zbližování lidí a jejich okolí. Na místě, kde se dnes prohánějí tramvaje, dříve stála vinice, kterou od poloviny sedmnáctého století vlastnil novoměstský konšel a vladyka Matěj Vojtěch Miler z Mildenburka. Proto se pro ni nejprve ujalo jméno Milerovka. Po jeho smrti v roce 1686 si celou usedlost v okolí vinice mezi sebe rozdělili dědicové, včetně Milerovy dcery Voršily. Ta se provdala za Daniele Palmu a Palmova rodina zde žila více než padesát let. A tak se venkovské usedlosti začalo říkat Palmovka. Většina lidí dnes rozhodně nemyslí na Voršilu Milerovou, když spěchá na metro, ale její život je neoddělitelně spjat s městem. </p><p> V polovině 19. století došlo k proměně lokality na průmyslovou oblast - vznikl zde lihovar a továrna na mýdlo a svíčky. V roce 1889 se novým majitelem Palmovky stal Vojtěch Švarc, který získané pozemky rozprodal coby stavební parcely - z té doby pochází valná část činžovních domů, které se zde dnes nacházejí. </p><h2>Libeň od Rudolfa II. k Hrabalovi<br></h2><p> Palmovka se nachází v Libni, čtvrti, jejíž historie se úzce dotýká židovského kulturního bohatství Prahy. Alt Lieben (pozor, nepřekládejte z němčiny doslovně jako "staré milování" nebo "milování postaru", jedná se o Starou Libeň) je doloženou židovskou osadou, o níž můžeme najít nejstarší zmínku datovanou k roku 1561. Ghetto na periferii staré Prahy patřilo k významným místním židovským komunitám, které předčilo pouze staré Židovské město v Josefově. Bohužel, mnoho pozůstatků této dávné minulosti bylo poničeno ve 20. století, během tzv. “akce Z” v padesátých a šedesátých letech, kdy byl zasypán židovský hřbitov a poničeno mnoho z původních budov. </p><p> Libeň se také stala svědkem mnoha událostí, které hýbaly celou Evropou, od podepsání Libeňského míru v roce 1608 mezi Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem nebo spáchání atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha v roce 1942. Světový význam pro svět literatury měl jednoznačně také Bohumil Hrabal, který léta žil přímo na Palmovce. </p><h2>Palmovka kráčí vstříc světlým zítřkům<br></h2><p> V současné době se Palmovka chce svým charakterem více přiblížit sousednímu Karlínu. Iniciativy se chopila Městská část Praha 8 ve spolupráci se studii UNIT a ONplan, jejichž architekti vypracovali podrobnou analýzu a připravují jednotlivé projekty. Iniciativa "Palmovka Teď" navíc není hluchá ke starostem a návrhům místních obyvatel. Jedním z nejvýraznějších nových prvků bude centrum Nová Palmovka, kde se bude nacházet sídlo radnice MČ Praha 8 i sídlo Zdravotnické záchranné služby hl. M. Prahy. V prostoru před touto budoucí dominantou najdeme travnatou plochu s vodním prvkem.<br></p><p><a href="http://www.cleverlance.cz/cz/kariera?utm_source=blog&utm_medium=banner&utm_campaign=Recruitment" target="_blank"> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/vyjednavani4/CLV_banner_NYX_V2.gif" alt="CLV_banner.gif" /></a> <br> </p><p> Kanceláře Cleverlance budou ve zcela nové části Palmovky, která vzniká mezi tramvajovou křižovatkou a Vltavou. Jedná se o projekt Open Park, který vedle nových kancelářských prostor přináší i revitalizaci haly původní strojírny Horák a Hlava, která je technickou kulturní památkou. Již dokončený je bezbariérový přístup do stanice metra a přibyde i informační centrum s rozhlednou. Pro detailní rozpis všech revitalizačních projektů se můžete podívat na mapu dostupnou <a href="https://www.palmovkated.cz/palmovka-2030/" target="_blank">zde</a>. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/palmovka/palmovkaopenpark3.jpg" alt="palmovkaopenpark3.jpg" /> <br> </p><p> Ráz a tvář Palmovky se mění a těžko říct, jak ji budeme vnímat v budoucnosti. Bohatost její historie a snaha jejich obyvatel o zvelebení místního prostoru dává napovědět, že by to ale mělo být v pozitivním světle. My jsme rádi, že se můžeme stát součástí jak zajímavé minulosti, tak budoucích změn. </p><p> <i>Lukáš Horák</i> </p>odborné;#
Příběh Testing Clever Akademiehttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/TCA.aspxPříběh Testing Clever Akademie<p>​​​Představte si zábavnou práci, která má budoucnost, potenciál, je každodenní výzvou a budete se do práce těšit. Pak si představte, že se na ní můžete připravit během jediného týdne a nemusíte studovat roky. To není jen iluze, to vám umožní Testing Clever Akademie!</p><h2>O co vlastně jde? </h2><p>​Celé odvětví IT neuvěřitelně roste a vzhledem k nezbytnosti technologií pro dnešní svět a každodenní život bude vývoj neustále pokračovat. A všichni víme, že se veškeré technologie rozvíjí raketovou rychlostí. A že ten, kdo zaspí, bude konkurenci dohánět jen velmi těžko. Aplikace a systémy, které nám usnadňují naprosto běžné činnosti našeho života, se musí jako každý jiný výrobek náležitě testovat, než jsou představeny veřejnosti, a to jak z důvodu kvality, tak z důvodu vysokých požadavků. </p><p>Práce profesionálních testerů spočívá v navrhování, spouštění a organizování manuálních i automatických testů. To se můžete naučit pouze jako součást několika málo inženýrských programů na vysokých školách. Tam nebude ale věnován studiu testování takový prostor, jako u nás. <strong>Během jediného týdne se v našem kurzu naučíte vše potřebné, abyste se mohli začít živit jako tester/ka. </strong>Co si přát víc? Co třeba tohle: úspěšným absolventům rovnou nabízíme pozici u nás v <a href="http://www.cleverlance.cz/?utm_source=blog&utm_medium=banner&utm_campaign=Recruitment">Cleverlance </a>a následně se pečlivě staráme o jejich profesní rozvoj. <strong>S ohledem na budoucnost jde o skvělou kariéru, která otvírá neustále nové a nové možnosti, protože IT business opravdu jen tak neskončí</strong>.</p><h2>Příští Testing Clever Akademie se koná ​<span style="color:#ff0097;"> 26. - 30. 11. 2018.</span> </h2><p> <strong>Chcete vědět, jestli máte nadání stát se testerem? Zkuste najít co nejvíce chyb v následujícím screenshotu a v případě zájmu o účast napište na e-mail <a href="mailto:eliska.starkova@cleverlance.com">eliska.starkova@cleverlance.com</a>, kolik a jakých chyb jste našli. A nezapomeňte přiložit své CV!  </strong></p><p> <strong><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/tca.png" alt="tca.png" /><br></strong></p><h2>Jak to začalo?</h2><p>Na jaře roku 2015 jsme uspořádali 1. ročník Testing Clever Akademie ("TCA"). Vymysleli jsme koncept, vybrali kandidáty, vytvořili plán školících dnů a zajistili následné začlenění budoucích kolegů a kolegyň do celého týmu. Hledali jsme a hledáme hlavně nadšené a zvídavé mladé lidi, kteří se o testing, programování ale i kompletní IT odvětví zajímají. </p><p>Společně s největšími specialisty v oboru jsme vybrali ty podstatné body, které musí každý tester ovládat. Koncept a obsah upravujeme po každé další akademii tak, aby byla vždy zajištěna aktuálnost. Pouze vyzkoušením a testováním může být ověřena funkcionalita daného systému. </p> <img alt="hromadna_TCA.jpg" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/hromadna_TCA.jpg" /> <h2>Jak to probíhá?</h2><p>Pokud vás možnost zúčastnit se akademie zaujala, není nic jednoduššího, než číst dál. </p><p>První kontakt s námi proběhne přes HR. Motivace a předpoklady jsou velice podstatné pro další bod a tím je <b>závazná pozvánka</b> na Testing Clever Akademii. Tak se stanete účastníkem a my vás pod vedením expertů – našich zkušených kolegů a kolegyň – naučíme vše, co potřebujete k profesi testera či testerky. </p><p>Během týdenního kurzu se seznámíte s metodikou, SQL a databázemi, analýzami a základními testovacími technologiemi. V poslední den si vaše nově nabyté znalosti vyzkoušíme. Pro ty nejúspěšnější máme připravenou pracovní pozici na HPP v Praze a navíc naši tři nejlepší absolventi získají jako bonus finanční odměnu v hodnotě 4, 6 a 10 tisíc korun. Pracovní nabídky nejsou omezené počtem, ale odvíjejí se od vaší pracovitosti a schopností.</p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/Letak-TAC-2018-11_.png" alt="Letak-TAC-2018-11_.png" />​</p><h2>Naše akademie má téměř 50​procentní úspěšnost absolventů. </h2><p>Budoucí absolvent by měl být především <strong>bystrý, pečlivý a pohotový, mít povědomí o IT </strong>- zdravý rozum a analytické myšlení jsou důležitější, než notoricky naučené poučky či citace. Týmový duch, ale zároveň schopnost samostatné práce, perfektní čeština či slovenština, trocha angličtiny a možnost pracovat na HPP po absolvování, jsou veškeré požadavky! </p><p>V další části se můžete podívat na pár krátkých příběhů našich úspěšných účastníků!</p><h2>Medailonky</h2><p>   <img alt="Klara.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/Klara.png" style="margin:5px;width:120px;height:120px;float:right;" /></p><p>Po ukončení VŠE jsem zvažovala, kde najít uplatnění. Testování SW mi přišlo jako vhodný způsob, a když jsem vyhrála TCA, už jsem se mohla jen těšit na projekt. </p><p style="text-align:right;">Klára</p><p style="text-align:right;"> </p><p> <img alt="Martin_OK.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/Martin_OK.png" style="margin:5px 20px;width:120px;height:120px;float:left;" /> </p><p>Mám vystudovanou střední průmyslovku se zaměřením na IT a TCA mi přinesla hlavně možnost získat pracovní uplatnění jako tester bez předchozí praxe. Mám za sebou několik projektů v telekomunikacích a pořád se mám co učit. </p><p style="text-align:left;">Martin</p><p> <img alt="Petra_ok.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/Petra_ok.png" style="margin:0px 20px 30px 15px;width:120px;height:120px;float:right;" /> </p><p style="text-align:right;"> </p><p>Vždycky jsem byla nadšená pro IT, ale nevěděla jsem, jak začít. TCA mi pomohla naučit se základům testování, které nyní můžu využít na projektu. </p><p style="text-align:right;">Petra</p><p style="text-align:right;"> </p><p> <img alt="Run.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/Run.png" style="margin:5px 20px;width:120px;float:left;" /> </p><p> Díky TCA jsem se dostal na zajímavé projekty nejdřív v telekomunikacích a nyní i v bankovnictví. Rád se učím novým technologiím a nástrojům, v čemž mi Cleverlance dává prostor. Možná i proto jsem se v TCA umístil na prvním místě v závěrečné soutěži. </p><p>Run</p><p> </p><p> <img alt="Martina.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/Martina.png" style="margin:5px 20px;width:120px;float:right;" /> </p><p>O TCA jsem se dozvěděla od kamarádky a přišla mi jako fajn způsob, jak si „nanečisto“ vyzkoušet svou budoucí práci. Z testerky jsem se po půl roce stala databázovou vývojářkou a práce mě zkrátka baví. </p><p style="text-align:right;">Martina</p><p style="text-align:right;"> </p><p> <img alt="Pavel_ok.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/Pavel_ok.png" style="margin:5px 20px;width:120px;height:120px;float:left;" /> </p><p style="text-align:left;">Od tej doby, čo som sa zúčastnil I. ročníku TCA, pracujem v Cleverlance ako Test analytik. Mám za sebou už veľa práce na niekoľkých projektoch v telekomunikáciách a stále sa mám čo učiť. TCA mi priblížila podstatu reálnych projektov a vďaka mojim analytických schopnostiam som sa po jej absolvovaní stal Test analytikom. </p><p style="text-align:right;">Pavel</p><p style="text-align:left;"> </p><p> <img alt="Simona_OK.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/Simona_OK.png" style="margin:5px 20px;width:120px;float:right;" /> </p><p>Jsem absolventkou VŠE, při které jsem pracovala na administrativní pozici. TCA mi dala možnost začít pracovat v IT. Hodně mě při jejím průběhu zajímala analýza, a jelikož jsem v ní byla dobrá, našla jsem v ní i uplatnění a působím na telco projektu jako Test analytička. </p><p style="text-align:right;">Simona </p><p> </p><h2>A kdo za to všechno může?</h2><table width="100%" cellspacing="0" style="border:0px currentcolor;"><tbody><tr><td style="width:25%;vertical-align:top;">​<img alt="MiCakrt.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/MiCakrt.png" style="width:200px;" /></td><td style="width:75%;padding-bottom:40px;"><p>​V Cleverlance jsem začínal zhruba před 15 lety na pozici Testera na projektu v bance. Za tu dobu jsem vystřídal mnoho projektů, což je i důvod, proč mi práce přijde stále dynamická a mám možnost získávat neustále nové zkušenosti. Dnes zastávám funkci Competence Leadera pro oblast testingu a stojí za mnou tým více než 200 QA specialistů. Loni jsem se stal i garantem programu pro začínající testery - Testing Clever Akademie, která mi přijde jako skvělý způsob, jak si najít a vychovat vlastní testery a začínající analytiky. Všichni noví kolegové a kolegyně se zapracovali, stali se platnými členy týmu a pracují na reálných projektech v bankovnictví a telekomunikacích. </p><p style="text-align:right;">Michael Čakrt<br> QA Competence Leader a garant TCA</p></td></tr></tbody></table><table width="100%" cellspacing="0" style="border:0px currentcolor;"><tbody><tr><td style="width:50%;">​ <p>Líbí se mi organizovat projekt, který formou intenzivního školení pomáhá nováčkům ve světě IT získat potřebné znalosti a získat zajímavé zaměstnání. Baví mě v průběhu akademie sledovat rostoucí potenciál jednotlivých účastníků, ale i nová přátelství, kterých i v následujících ročnících vznikne nepochybně dost. Těším se na osobní setkání a všem budoucím účastníkům přeji hodně štěstí a úspěchů. </p><p style="text-align:right;">Lucie Kalousová<br> Recruitment Specialist</p></td><td style="width:25%;vertical-align:top;"> <img alt="lucie.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/LucieKalousova.png" style="margin:5px;width:200px;" /> </td></tr></tbody></table><p style="text-align:justify;"> </p><p style="text-align:justify;"> A pokud chcete vědět, jak vypadá velký testerský projekt v praxi, přečtěte si tento článek: <br><a href="/Blog/Stranky/TaaS-na-O2.aspx">http://www.create-it.cz/Blog/Stranky/TaaS-na-O2.aspx</a> </p><p style="text-align:justify;"> <em>Článek původně z 6.1.2016 byl aktualizován ke dni   1. 10. 2018.</em></p><p style="text-align:justify;"> <em>Lucie Kalousová</em></p>vzdělávání;#
S čím se potýká Hommo Officus?https://www.create-it.cz/Blog/Stranky/ergonomie.aspxS čím se potýká Hommo Officus?<p>Moje babička velmi často říkávala, že by si se mnou ráda vyměnila svá bolavá záda. Nebyl by to krásný svět, kdybychom si mohli části těla odšroubovat a nasadit nové a neopotřebené? Bohužel, medicína a bioprinting zatím nedošly tak daleko, abychom si mohli užívat rutinní domácí transplantace. Máme ale možnost vyměnit extenze našeho těla, díky kterým bolest často vzniká. Pro ty z nás, kteří pracují s počítačem nebo musí sedět za stolem v kanceláři z jiných důvodů, se jedná především o stůl a židli. Trávíme u nich většinu našeho dne a pokud je jejich nastavení a stavba vzdálené ideálu, naše zdraví z nich jásat nebude. Jak ten ideál vypadá a na co si dát pozor při výběru kancelářského nábytku?<br></p><h2> Nepřítel jménem laptop </h2><p> Jak už jejich název napovídá, laptopy nebyly vynalezeny pro dlouhodobou práci za stolem. Na spoustě našich stolů ale najdeme právě tyto lehčí, přenosné stroje. Nic nás nedokáže vzdálit od dobrého posedu rychleji než práce s laptopem. Především z toho důvodu, že obrazovka laptopu se nachází příliš nízko a vede ke shrbenému postoji. Po osmi hodinách v podobné poloze se nelze divit velkému procentu lidí trpících bolestmi zad. Ještě než koupíme lepší stůl a židli, je dobrým nápadem podložit si laptop tak, aby jeho obrazovka ležela těsně pod naší optickou horizontální linií a alespoň na délku paže od nás. Musíme být schopni sedět zpříma a naše kolena a paže v ideálním případě spočívají v pravém úhlu k torzu. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/ergonomie/ergo-5.png" alt="ergo-5.png" /> <br> </p><p> Kdyby si naši předci vydělávali na antilopy programováním místo jejich přímého lovu, pak by naše tělo bylo mnohem lépe přizpůsobeno polohám, do kterých nás kancelářská práce občas tlačí. Nejen shrbenost u laptopu, ale i další prvky a faktory mohou snadno způsobit nepříjemné potíže. Naše ruce by měly být rovnoběžně se stolem, pohodlně a bez námahy, tak aby lokty a předloktí zůstaly ve stejné linii. Nohy musí stát pevně na zemi, neviklat, ani se příliš neohýbat. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/ergonomie/ergo-7.png" alt="ergo-7.png" /> <br> </p><h2> Jedno nastavení nestačí </h2><p> Možnost nastavitelnosti je základem alespoň přijatelné kancelářské židle. Každý z nás má jinou tělesnou stavbu a jiné potřeby během dne, co se týče polohy. Cokoliv s rigidní stavbou, kterou nelze měnit, proto automaticky nesplňuje naše požadavky. Jaké tedy jsou naše hlavní požadavky? Pro lidi, kteří na židli tráví dlouhou a soustavnou dobu, potřebujeme židli s podporou bederní páteře. I ta by měla být pokud možno polohovatelná. Opěrky na ruce pomáhají udržovat naše paže ve správné poloze, takže bez nich se také neobejdeme. Ovšem pro některé úkony mohou opěrky překážet, proto by měly být odejmutelné. Jak opěrky na ruce, tak opěra pro záda by měly být dobře vycpány. I když kožená křesla vypadají luxusně, opak je pravdou pro dlouhodobé sezení. Látky na naší židli by měly dýchat. </p><p> U výběru stolu je důležitá jeho výška a také způsob, jakým ho budeme využívat. Počítačoví uživatelé by měli mít minimálně možnost položit si klávesnici/laptop pohodlným způsobem. Jestliže v rámci dne pracujete s velkým množstvím papírových dokumentů, pracovní stůl a jeho rozložení musí umožnit jejich snadnou dostupnost. Párkrát za den se nahnout přes stůl pro sešívačku nezní nijak hrozně. Za roky soustavného nepřirozeného pohybu vám ale vaše tělo dříve nebo později vystaví bolestivý účet. </p><p> A když už jsme u pohybu, rozhodně na něj během pracovní doby nezapomínejte. Ne všichni máme možnost si jít o přestávce zacvičit, to ale neznamená, že je vše ztraceno. Občas stačí prostě používat schody místo výtahu a vydat se na za kolegou pěšky místo pokřikování přes kancelář. Do té doby, než nám technologie umožní výměnu bolestivých částí těla, musíme pracovat s tím, co máme. Začíná to výběrem dobrého nábytku, hlídáním správného posedu a pravidelným pohybem. Druh Homo Officus se nepotýká se lvy na savaně, ale i tak musíme čelit nástrahám ohrožujícím naše zdraví. </p><p> <i>Lukáš Horák</i></p>odborné;#
Střípky z konference na téma Blockchain & Bitcoinhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/BB_conference.aspxStřípky z konference na téma Blockchain & Bitcoin<p> Vznik decentralizované databáze <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Blockchain" target="_blank">blockchain</a> rozhýbal v posledních letech stojaté vody finančnictví. Nastartovaná revoluce v ekonomice s sebou přináší i dalekosáhlé nové možnosti ve sdílení a uchovávání informací. Není tedy divu, že velké množství firem se snaží přijít s unikátními aplikacemi blockchain technologie a zbytek světa na jejich rozšíření musí aktivně reagovat. </p><p> 17. května 2018 se v hotelu Ambassador sešla rozmanitá mezinárodní společnost, která z různých úhlů pohledu řešila kam blockchain spěje a jak nejlépe využít všechny jeho výhody. Cleverlance u toho nemohla chybět, a proto jsme se stali jedním ze sponzorů <a href="https://prague.bc.events/en#program" target="_blank">konference</a>. Ze sledu zajímavých mluvčích a prezentací produktů lze těžko vybírat to nejzajímavější, <b>mimo jiné jsme ale mohli vidět:</b></p><h2> Novou kryptoměnu GreenX </h2><p> <a href="https://greenx.network/" target="_blank">GreenX</a> se snaží ve věku kryptoměn pomoci redefinovat investiční stránku financí. Vlastníkům umožňuje se podílet na projektech souvisejících s obnovitelnými zdroji energie, a to jak jednotlivcům, tak institucím. Na konci května pak bude tato nová zelená měna obchodovatelná na největší světové kryptoburze <a href="https://www.binance.com/?ref=26703612" target="_blank">Binance</a>. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/BB_conference/Orme.jpg" alt="Orme.jpg" /> <br> </p><h2> Kryptoměnu UniFox </h2><p> Ne všichni dnes vědí, že kryptoměny vůbec existují a už vůbec ne každý s nimi má přímou zkušenost. UniFox se proto snaží svoji kryptoměnu a využití blockchain technologie přiblížit běžným uživatelům, kteří jsou zvyklí na fungování ve světě <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/M%c4%9bna_s_nucen%c3%bdm_ob%c4%9bhem">fiat měn</a>. Děje se tak především vytvářením infrastruktury, díky níž je možná jednoduchá výměna fiat za kryptoměnu. Jeden z hlavních prvků představuje síť unikátních bankomatů. V nich je možno směnit či zakoupit UniFox za běžnou měnu, ať už v hotovosti nebo pomocí platební karty. V budoucnosti jsou schopny tyto automaty i rovnou vydávat objednané zboží. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/BB_conference/bankomat.jpg" alt="bankomat.jpg" /> <br> </p><h2> Ethernity </h2><p> Zejména pro vývojáře může být hodně zajímavý projekt Ethernity, který si klade za úkol vytvoření decentralizovaného řešení cloudu pro provoz aplikací. Běží na blockchainu Etherea a jeho hlavní výhodou je extrémní anonymita a bezpečnost, především díky mnohaúrovňovému šifrování. Zároveň se jedná o open source prostředí, které je otevřené vývojářům hledícím do blízké i daleké budoucnosti cloudové technologie. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/BB_conference/IMG_0173.jpg" alt="IMG_0173.jpg" /> <br> </p><h2> Spoustu zajímavých přednášek </h2><p> René Bostic, místopředsedkyně pro inovace, nové technologie a technické otázky ve společnosti IBM, se zaměřila na výsledky případové studie využití blockchainu v rámci farmaceutického průmyslu. Snažila se oddělit hype od reality a všem přítomným otevřít oči, co se týče budoucího využíti blockchainu v průmyslu. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/BB_conference/bb.jpg" alt="bb.jpg" /> <br> </p><p> Hned po ní nastoupil Guenther Dobrauz, partner a ředitel PwC Legal Switzerland, který se na kryptoměny a ICO (Initial Coin Offering) díval z hlediska současného bankovního systému. Mluvil o tom, jestli kryptoměny mohou někdy nahradit dosavadně používané fiat měny a ICO nahradit klasický venture kapitál. Velmi zajímavou součástí jeho přednášky byla také prezentace <a href="https://www.pwc.ch/en/industry-sectors/financial-services/fs-regulations/regulatoryradar.html">PWC Regulatory Radar,</a> nástroje, díky němuž se lze lépe orientovat v regulacích v rámci EU i zbytku světa. </p><p> A když už jsme u regulací, nelze nezmínit přednášku Dimitriose Psarrakise, poradce pro oblast kapitálových trhů a právní regulace FinTechu a člena Evropského Parlamentu. Dimitrios jednoznačně vyjádřil podporu EU pro využívání technologie blockchain, ale milým překvapením byla také otevřená vřelost Unie vůči kryptoměnám. Ostatně si jeho názor můžete přímo poslechnout z jeho vlastních úst zde: <br></p><p> <a href="https://www.youtube.com/watch?v=yBVJDFt8UJc&feature=youtu.be" target="_blank"><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/BB_conference/Dimitrios_Psarrakis.jpg" alt="Dimitrios_Psarrakis.jpg" /></a> <br> </p><p> Všem přednášejícím a zúčastněným velmi děkujeme za den nabitý od podlahy ke stropu zajímavostmi a nadšenými debatami. Přesto jsme společně sotva pokryli malou část myriády možností, které blockchain skýtá, jak pro firmy či státní organizace, tak pro běžného uživatele. Proto budeme velmi rádi, pokud se sejdeme zase za rok při stejné příležitosti a uvidíme kam tato technologie kráčí. </p><p> <i>Jiří Kobelka</i><br></p>odborné;#
Jak zabarvení prostoru ovlivňuje produktivituhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/barvy.aspxJak zabarvení prostoru ovlivňuje produktivitu<p>Pokud bychom požádali velkou skupinu lidí, aby definovali pocit rutiny a ubíjející monotónnosti, můžeme si být jisti, že značná část z nich by mluvila o “šedi”, jež jim takové prostředí evokuje. Se šedou barvou není nic v nepořádku, ale funguje zde jako zástupce pro pocit vyvolaný jednotvárností. Se všemi barvami je třeba správně pracovat.<br></p><p> Jazyk barev, podobně jako je tomu u hudby, se blíží spíše vyjadřování emocí než konkrétních myšlenek vyjádřitelných slovy. Činí to empirické zkoumání vlivu barev na nás o něco obtížnější, což ale neznamená, že takové výzkumy neexistují. Psychologie barev (někdy také nazývána chromologie) má důležité poznatky především pro ty, kteří jsou zodpovědní za utváření veřejných prostor. Například interiérů kancelářských budov. V čem tedy může chromologie pomoci tam, kde se snažíme zamezit šedým pocitům v myslích desítek či stovek lidí, kteří denně chodí pracovat mezi zdi kanceláří? </p><h2> Barvy 101 </h2><p> Od malička jsme naučení, že barva je vlastností věcí kolem nás. A podobně jako spousta věcí, které známe od malička, je realita mnohem složitější. Barva je vztah mezi objektem, okolím, mírou osvětlení a našim smyslovým aparátem. Objekty kolem nás odrážejí a absorbují určité frekvence světelného záření. My jsme schopní tedy zachytit pouze to, co je odraženo, navíc pouze do té míry, do jaké náš zrak umí interpretovat světelné záření. </p><p> Okolí a pozadí objektu v našem vjemu hraje mnohem větší roli, než si často uvědomujeme. Těžko byste na první pohled řekli, že znázornění šachových figurek <a href="https://img.washingtonpost.com/wp-apps/imrs.php?src=https://img.washingtonpost.com/blogs/wonkblog/files/2015/02/chess-pieces-big.jpg&w=1484" target="_blank">zde</a>, se shoduje na obou stranách ilustrace. Vnímání barev je také extrémně individuální. Stačí vzít v potaz barvoslepou část populace a jednoduchý obrázek světa, kde všechno má svoji pevně danou barvu, se rychle rozplyne. </p><p> Pro naše účely ale bude stačit obecná shoda na tom, jak barevné vjemy identifikovat a popisovat. O barvách tvořených kombinací oranžové, žluté či červené mluvíme obecně jako o teplých barvách, zatímco o těch s modrým nádechem mluvíme jako o “chladnějších”. S tímto slovníkem se také vynořuje první obecná poučka o barevných odstínech v prostoru: Chladnější barvy více uklidňují, zatímco teplejší barvy podněcují k akci. </p><h2> Hledání rovnováhy </h2><p> Podobně jako u slanosti či palčivosti jídla, lze naše smysly zahltit i jednotvárným použitím stejné barvy. Modrá a zelená se nacházejí v uklidňující části spektra, ale při jejich přílišném zastoupení v našem okolí, mohou mít až sedativní účinky. Naopak, červená představuje zaručeně nejlepší barvu pobízející k aktivitě. Bylo prokázáno, že vnímání červené barvy zvyšuje náš tep a například v jedné americké bance majitelé zjistili, že se fronty hýbou rychleji po přidání červených prvků v lobby. Ovšem zvýšený tep a pobízení k akci má také svoji temnou stránku, které říkáme stres. Nemyslím, že většina z nás toužila denně pracovat mezi jasně rudými zdmi. </p><p> Práce s barvami interiéru začíná u určení priorit. Očekáváme, že se v této místnosti budou lidé nacházet denně a na dlouhou dobu? Mají zde být na vrcholu své mentální aktivity (např. místnost pro brainstorming nových nápadů)? </p><p> Následně se musíme podívat na prvky, s nimiž v místnosti pracujeme. Barva stolů a stěn by mohla podbízet spíše ke klidnému uvažování chladnějším zabarvením. Pro podporu asertivity a pobízení k akci, pak lze zvolit žlutá křesla a doprostřed stolu postavit červenou vázu s květinou. Barvy by měly být zvoleny matné, protože nikdo nestojí o nepříjemné odlesky a spíše jemnější než jasné odstíny, jež působí rušivě. </p><p> Zaručíme tím lepší nápady? Určitě ne, ale můžeme tak pomoct procesu, díky němuž přicházejí na svět. </p><h2> Barvy a kultura </h2><p> Dalším důležitým faktorem, který musíme při plánování interiéru vzít v potaz, jsou kulturní významy barev. Barvy neexistují ve vakuu a mnoho z nich, samostatně nebo v kombinacích, může vyjadřovat něco zcela jiného, než jsme původně zamýšleli. </p><p> Za kulturu lze považovat i tu, která vzniká v rámci jedné firmy. Tam, kde by za normálních okolností došlo k potlačení aktivity tmavými barvami, naopak může způsobit její nárůst fakt, že se jedná o barvy firemní. Opatrněji se musí přistupovat třeba k růžové. Přestože představuje z hlediska barevné teorie zajímavou kombinaci uklidňující a povzbuzující barvy, její přílišné použití by mohlo být interpretováno jako podporování genderových stereotypů, tam kde se budou pohybovat zejména ženy. </p><p> Nelze tedy říct, že barvy nejsou žádná věda. Znalostí k jejich správnému užití je potřeba mnoho. Rozhodně by ale mělo docházet ke konverzacím mezi těmi, kteří prostory navrhují a těmi, kteří v nich pracují, tak aby nikdo nerudnul vzteky nebo nemodral úděsem nad svým pracovním prostorem. </p><p><br></p><p><em>Lukáš Horák</em><br></p> odborné;#vzdělávání;#