Create IT Blog - co se děje v Cleverlance

 

 

Škola virtuální hrouhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/skola-virtualni-hrou.aspxŠkola virtuální hrou<p> Na podzim jsme u nás v Cleverlance ve spolupráci s nadací <a href="https://www.facebook.com/NviasOrg" target="_blank">nVias</a> připravili kurz základů <a href="https://www.instagram.com/p/Bqh9Kzil1PM/" target="_blank">programování pro děti</a>. Místo suchého výkladu to bylo ale formou hry Minecraft, v jejímž světě si koncepty spojené s vytvářením kódu rovnou mohly osahat a experimentovat s nimi. A byl to velký úspěch! </p><p>Už od dob Komenského mluvíme o škole hrou, snaze vyučujících žáky aktivně zapojit do prozkoumání učiva, což jim následně umožní si ho lépe vštípit. Není tedy divu, že informační technologie se záhy po jejich masovém rozšíření staly jedním z nástrojů, kterým lze dosáhnout interaktivity s probíranou látkou. Pojďme se společně krátce ohlédnout za historií edukativních her a podívat se, kam jejich vývoj dál směřuje. </p><h2> Programování, psaní a úplavice </h2><p> První z “her”, které se na počítačích objevily, má překvapivě mnoho společného s naší vlastní snahou naučit děti programovat. Logo Programming byl ve skutečnosti zjednodušený programovací jazyk, ovšem s bonusem v podobě kurzoru ve tvaru želvy. V roce 1967 bylo luxusem už jen grafické rozhraní samo o sobě. Želvím kurzorem se žáci pohybovali skrze programovací příkazy a mohly jím například kreslit geometrické tvary. </p><p> Velikánem v prvních edukativních hrách byla platforma Apple II. Například v roce 1979 jste si na ní mohli vyzkoušet kapitalismus v praxi, díky ekonomické hře Lemonade Stand. Skutečným průlomem ale byla hra Oregon Trail, zřejmě nejúspěšnější a nejrozšířenější vzdělávací počítačová hra vůbec. Úkolem hráče je v bezpečí dostat rodinu amerických osadníků v první polovině 19. stol. napříč Spojenými státy. Výuková hodnota leží v historické přesnosti útrap, kterými vygenerovaná digitální rodinka prochází. Velmi častým úkazem je například náhlé úmrtí jednoho z členů na základě zranění nebo nemoci. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/skola-virtualni-hrou/Oregon%20Trail_.jpg" alt="Oregon Trail" /> <br> </p><h4 style="text-align:center;"> <em>Oregon Trail</em><br></h4><p> Snaha ne jenom bavit, ale i něco děti naučit se nevyhnula ani firmě Nintendo, známé díky hrám se svým maskotem, instalatérem Mariem. Bohužel se jednalo o relativně rozšířené, ale ne zrovna oblíbené pokusy a Mario Teaches Typing patří k nejznámějším z nich. Jak napovídá název, jedná se o hru v níž vás má Mario naučit psát na klávesnici. Děje se tomu tak během nudného posouvání Maria z jedné strany mapy na druhou, ale hlavně za snad nejhoršího, kvílivého zvukového doprovodu, jaký se kdy u Maria objevil. Ťukání s Mariem tedy osobně nedoporučuji, ale pokud hledáte dobrý nástroj, jak se zabavit při výuce psaní na klávesnici, zkuste Typing of the Dead. V žádné jiné hře nemáte možnost ustřelit hlavu zombíkovi správně vyklepnutým středníkem. </p><h2> Kam dál? Do jiných světů </h2><p> Zdá se, že nejvýznamnějším moderním milníkem ve vývoji vzdělávacích her je vznik a dostupnost kvalitních VR setů. Víme o tom v Cleverlance své, díky naší spolupráci s Virtual Medicine, projektem, díky němuž si mohou uživatelé virtuální reality skrz naskrz prohlédnout anatomicky přesný model lidského těla. Využití VR ve výuce biologie a medicíny patří k relativně velkým trendům. V nabídce virtuálních aplikací najdeme například InMind, který poskytuje pohled zblízka na náš mozek a jeho neurologická propojení. </p><p> Cesta do útrob našeho organismu ale není zdaleka tak oblíbená, jako VR výlet do vesmíru. Titans of Space nebo Earth AR vás po nasazení VR helmy přenesou mimo zemskou atmosféru a naučí vás fakta o Sluneční soustavě mnohem zábavněji, než se o to marně pokoušejí všichni učitelé zeměpisu. Můj osobně nejoblíbenější výukový projekt nese název Apollo 11 VR, což by mělo jasně naznačit, kam se virtuálně podíváte. Jako velkého fanouška vesmírného programu mě kompletně fascinuje možnost vyzkoušet si naživo (skoro) dobytí Měsíce člověkem. </p><p> <img src="https://cdn.uploadvr.com/wp-content/uploads/2016/05/TitansOfSpace20_Screenshot3.jpg" alt="Titans of Space" /> <br> </p><p style="text-align:center;"><i>Titans of Space<br></i></p><p> Originální využití virtuální reality ale nekončí jenom u simulace těžce dosažitelných prostorů. Public Speaking VR vás dostane do kůže člověka, který musí prezentovat svoje nápady v konferenční místnosti, vysokoškolské třídě či v rámci pracovního pohovoru. Nápadům se ve světě VR meze nekladou, stačí je pouze dobře implementovat - začít se dá třeba s <a href="https://tyinternety.cz/technologie/digitalni-dvojcata-jak-vr-a-ar-meni-vycvik-i-skoleni-bez-pouziti-realneho-prostredi/">technologií digitálních dvojčat</a>. </p><p> S časem a přístupem k novým technologiím začínáme postupně smazávat překážky mezi praktickou, hravou, interaktivní výukou a nudným biflováním faktů. Ať už se nové vědomosti snaží předat učitel nebo získat samouk, mají dnes oba k dispozici nepřeberně větší množství způsobů, jak toho docílit zábavně. Myslím, že kdyby dnes žil, tak by si Komenský s radostí nasadil VR helmu a prozkoumával široké spektrum vzdělávacího softwaru. A třeba by přišel s revoluční aplikací pro výuku latiny. </p><p> <i>Lukáš Horák</i></p>hobby;#vzdělávání;#
Jak se tvoří mobilní UX - kreativní proces v praxihttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/UX-miniprirucka.aspxJak se tvoří mobilní UX - kreativní proces v praxi<p>Pro vývoj (nejen mobilních) aplikací, je zpětná vazba uživatelů zásadní, jelikož zajišťuje potvrzení funkčnosti nabízeného řešení. Z tohoto pohledu je jejich role klíčová především v počáteční a konečné fázi procesu. <strong>Jak ale uživatele uspokojit a přijít s tím správným designem?</strong><br></p><p> Na začátku je důležité zjistit, co a proč vlastně uživatel potřebuje. Jde hlavně o definici toho, jaký problém chceme vyřešit (co je cílem) a jakým způsobem to učiníme (jak se k cíli dostaneme). </p><p> Zároveň také nesmíme zapomínat na požadavky a záměry klienta (zadavatele). Jelikož projekty můžou být jak externí, tak interní povahy, náš celkový přístup k zákazníkovi je tím ovlivněn. Pokud jednáme s externím zákazníkem, často pomůže nějaká úvodní seznamovací schůzka, která by měla sloužit k lepšímu vydefinování cílů a pochopení toho, co se od aplikace očekává (ať už funkčně či účelově). Někdy to vede k zásadním změnám či úpravám, ty jsou ale nezbytné po ujasnění a validaci konceptu (proof of concept). Na druhou stranu můžeme získat nový náhled a spoustu podnětných nápadů. </p><p> Propojení představ klienta s potřebami uživatelů může být někdy opravdovým oříškem, zároveň je ale nevyhnutelným krokem, který může zásadním způsobem rozhodnout o tom, zda bude aplikace oblíbená a úspěšná. </p><h2>Jak na to? Definujte kontext! </h2><p> Jak tedy postupovat? Především je potřeba mít na paměti, že <strong>žádné řešení není správné samo o sobě</strong>. Vždy pracujeme s předem definovaným kontextem, danou uživatelskou skupinou a navrhujeme funkcionalitu pro konkrétní uživatelský problém. </p><p> Pro lepší pochopení je vhodné namodelovat tzv. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Use_case" target="_blank">Use cases</a> (česky "případy užití"). Jedná se o popis, nebo zobrazení jednotlivých kroků chování uživatele vůči systému. Zjednodušeně - jde o to nadefinovat nějaké modelové scénáře, které nám toto chovaní přiblíží. Nezáleží na tom, jestli pro tyto účely použijeme textový popis, či diagram, finální zpracování by mělo být přehledné a pochopitelné. <br></p><p> <img src="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1d/Use_case_restaurant_model.svg/1280px-Use_case_restaurant_model.svg.png" alt="" /> <br> </p><h2>User flow – cestujeme aplikací </h2><p> Další fází je samotný návrh, a to v podobě vydefinovaných interakcí. Zde je opět potřeba pracovat s daným kontextem. V praxi to znamená, že ideálně rozkreslíme jednotlivé obrazovky a ty pak seřadíme do uceleného "flow". Nutí nás to tak přemýšlet o tom, kam a proč kliknu a který logický krok bude následovat. </p><p> Otázkami jako: "Kam chci odsud jít dál?", "Poznám, na co můžu kliknout?" atd. se vcítíme do role uživatele a pomůže nám to pochopit: </p><p> • Je jasné, které prvky jsou interaktivní (na co můžu kliknout)? • Mám vždy možnost jít (smysluplně) dál, nebo se vrátit zpět kam potřebuji? • Chybí některé relevantní informace či funkcionalita (k pochopení toho, co můžu na obrazovce dělat)? • Vyřešil(a) jsem daný problém, dosáhl(a) jsem požadovaného cíle)? </p><p> <img src="https://cdn.dribbble.com/users/6410/screenshots/3956237/flowkit-little-flows.gif" alt="" /> <br> </p><p> Podobně strukturované "flow diagramy" se obvykle používají pro návrh funkční architektury. Ty jsou ale především sestavené pro implementační účely a často z nich není chování uživatele zřejmé. Ideálním řešením je rovnou rozpracovat obrazovky do jednoduchého prototypu. To může zásadně usnadnit komunikaci a předání materiálů nejen napříč týmem, ale také klientovi. V současné době nabízí nějakou formu prototypování již většina designových programů a proto není tak časově náročné. <br></p><p> <img src="https://sketchapp.com/images/pages/docs/13-prototyping/prototyping-template%402x.jpg" alt="" /> <br> </p><h2>Co máme na mobilních aplikacích rádi?</h2><p> Celkový proces je samozřejmě také ovlivněn tím, zda navrhujeme pro stávající produkt (upravujeme, či rozšiřujeme funkcionalitu), nebo vytváříme produkt úplně nový. U existujících aplikací je většinou hodně důležité definovat nejen to, co chybí nebo nefunguje, ale také to, co funguje a proč.</p><p> <b>Všeobecně platí:</b></p><p> 1. Začni s věcmi, které fungují (a to ponech!)</p><p> 2. Definuj, co je třeba změnit</p><p></p><h2> Pro zjednodušení se můžeme držet 3 základních pravidel: </h2><p> <b>1. Dobrý design je konzistentní</b></p><p> Základem každé dobré mobilní aplikace je jasná struktura a přehledná navigace. Opět přemýšlíme v rámci celého "flow" – jaké navigační prvky zvolíme a kde budou umístěny? </p><p> Nesmíme zapomínat také na vytvoření ucelené vizuální a informační hierarchie. Často se setkávám s tendencí zviditelňovat všechny "důležité" prvky. Bohužel tento přístup nezřídka vede k barevnému chaosu, který působí na mobilních platformách nepřehledně. Důležité je přeci vše, co na stránce prezentujeme, jinak by to tam nebylo, že? Designérova zásada zní: <strong>Stejně velké prvky mají stejnou prioritu.</strong> Z čehož vyplývá, že když zvýrazníme vše, všechno bude "stejně velké". Hierarchie vzniká právě z kontrastu velkého a malého, barevného a nezabarveného apod. </p><p> <b>2. Dobrý design je pochopitelný</b></p><p> <img src="https://i.stack.imgur.com/5gDp2.png" alt="" style="margin:10px 20px 5px 15px;width:200px;float:right;" />Interakce by měly být předvídatelné. Je vhodné pracovat se standardními komponentami a doporučenými principy jednotlivých platforem - <a href="https://developer.apple.com/design/human-interface-guidelines/" target="_blank">Human Interface Guidelines</a> pro iOS a <a href="https://material.io/design/" target="_blank">Material Design</a> pro Android. </p><p> Znalost standardů je sice základem, ale i zde je potřeba řídit se definovaným kontextem a našimi potřebami. Mnoho diskusí proběhlo například na téma "Bottom bar" versus "Hamburger menu". Nebo zda je vhodné použit "Floating Action Button" (FAB) na iOS. Standardy se samozřejmě mění a v současné době vidíme mnoho příkladů, které kombinují řešení z obou platforem. Základem je ale vždy použitelný design.<br></p><p> Mimo trendy doporučuji také pracovat s UI knihovnami (UI patterns), které prezentují ukázky uživatelského rozhraní na konkrétních příkladech. Pro inspiraci například <a href="https://pttrns.com/" target="_blank">pttrns</a> nebo <a href="https://mobile-patterns.com/" target="_blank">mobile-patterns.com</a>.<br></p><p> <b>3. Dobrý design je jednoduchý</b></p><p> Často se bohužel setkávám s tím, že v touze po "zjednodušení", je tendence natlačit co nejvíce hlavních funkcionalit na jednu obrazovku silnější, než přehlednost. Daná obrazovka pak působí jako všemocný rozcestník bez významu a uživateli nezbývá, než zmateně klikat vším, co se mu nabízí. Toto je přístup, který reflektuje spíše možnosti webového rozhraní. "Jednoduché" u mobilních aplikací znamená především významové zaměření dané obrazovky na jeden konkrétní cíl a také rozdělení jednotlivých úkolů do kroků. </p><h2> Závěrem</h2><p> Navrhování mobilních aplikací může být velice kreativní a zajímavý proces. Nenechte se ale unést - cílem by totiž měl být vždy čistý a přehledný design, který našim uživatelům poskytuje potřebnou funkcionalitu a usnadní jim život. Umělecká díla nechme galeriím.<br></p><p> <i>Andrea Tothová </i> <br></p>odborné;#
Za pohodou do Nizozemskahttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/Nizozemsko.aspxZa pohodou do NizozemskaPo nabitém pracovním roce jsem potřeboval důkladné vyčištění mysli, a proto jsem se rozhodl na sklonku uplynulého roku navštívit Nizozemsko. Za 12 dní jsem projel 8 měst a domů jsem se vrátil v poledne Štědrého dne. Cestovat o samotě se ukázalo jako jedno z nejlepších rozhodnutí, co jsem kdy udělal. <div>Při příjezdu jsem si myslel, že pohoda Nizozemců, o které jsem slyšel, má co dočinění s jejich přístupem k marihuaně, avšak po 12 denním pobytu, kdy jsem navštívil všechna velká města (možná kromě Eidenhovenu a Maastrichtu, ta přijdou příště), jsem objevil, že onen uvolněný styl života je hlavně jejich myšlenkovým nastavením. Žijí v systému, co prostě funguje. Je akorát tak nastaven, za práci mají optimální plat - a to do takové míry, že i kontrolor v tramvaji je usměvavý - proudí to např. i z jeho zaměření na sociální kontakt. Sedí za oválným stolem a pozoruje, zda jste při nástupu přihlásili svůj lístek. Během jízdy si povídá s cestujícími. Řidiči samotní jsou také velice společenští. Výměna řidičů při změně směny je malá sociální událost - řidič pozdraví celý vůz a vtipkuje stylem “Díky bohu, že už nejedete s ním [předchozím řidičem], mohl vás všechny zabít!”. </div><div>Během pobytu jsem silně cítil Hygge (dánské pojmenování konceptu štěstí a uvolněnosti), téměř všude, kde jsem byl. Až na výjimky - Haag a Rotterdam. Haag byl plný zápachu, rozestavěných konstrukcí, nehod, houkaček a poprvé za celý pobyt přišel podivný strach z možnosti přepadení. Narazil jsem na odklízení následků autonehody a všiml jsem si všudypřítomné policie. Atmosféra hektická, špinavá a nebezpečná. Nejklidnější města pak byla Delft, Leiden a Haarlem. Utrecht by se zase dal nazvat “studentským městem”, a to nejen proto, že zde sídlí největší univerzita v Nizozemsku. <div> <br> <h4> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Nizozemsko/delftska_radnice.jpg" alt="delftska_radnice.jpg" /> <br> </h4><div><h4> Pohled na Delftskou radnici z věže Nieuwe Kerk. Delft je malebné město modrobílého porcelánu a rodné místo malíře Jana Vermeera (Dívka s perlou). Krásné historické centrum, žádná nákupní horečka, jenom poklidný život všude okolo. </h4> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Nizozemsko/restaurace.jpg" alt="restaurace.jpg" /> <br> </div><div><h4>Místní Delftská restaurace. V reproduktorech hraje z playlistu Kraftwerk - Autobahn. </h4> Z věcí a staveb srší německá kvalita a britský styl zároveň. Propracované fasády, kvalitní bytelné stoly, promyšlený systém cyklostezek a pruhů pro cyklisty. Ti tu mají přednost - pokud vás jako chodce srazí cyklista, chyba je vždy na vaší straně. Přitom jsou všichni velice ohleduplní - i když jsem z nepozornosti dvakrát vstoupil do cyklostezky, nedočkal jsem se žádného zvýšeného hlasu, ale navzájem jsme se omluvili. Teprve zde se naučíte pořádně rozhlížet všemi směry, některé křižovatky jsou propleteny i z 8 směrů.</div><div>Od místních jsem se dozvěděl, že místní stavby jsou tak jednolité a prostě “padnoucí” do prostředí z toho důvodu, že při jejich stavbě jsou většinou najímáni umělci a architekti, kteří mají podobný styl, jako již existuje v okolí nově vznikajícího domu. </div><div>Lidé zde nosí oblečení hlavně tmavé palety - černá, hnědá, šedá, zelená - protože zde často prší a je sychravo. Uvolněná atmosféra je zde však všude. Všudypřítomná kola nejsou přidělaná a zabezpečená, protože samotná idea krádeže přijde Holanďanovi směšná. A pokud vám při nakupování chybí nějaké mince, nikdo se nad tím nepozastaví a vstřícně vám i pár desítek centů promine (průměrný roční plat je v Nizozemsku 47 937 EUR).</div><div>Všichni zde jezdí na kole, jsou vlastně i díky tomu více otužilí - to ty jízdy ve studeném počasí. Nenajdete tu dopravní zácpy, v 5 hodin odpoledne ve čtvrtek i pátek jsou ulice plné kol, ale aut zahlédnete pouze pár, a to i v centru města! Kolo je součástí nizozemského stylu života. Kluci vozí svoje dívky na předním nosiči, maminky vozí svoje děti v přídavném kočárku před kolem a větší děti jezdí s rodiči na dvoukole.</div><div>Nizozemci na vás budou mluvit prvně nizozemsky (pokud nebudete do šál a rukavic obalený očividný teplokrevný turista) a teprve až zjistí, že nejste zdejší, přepnou na plynulou angličtinu (93% Nizozemců mluví anglicky.)</div><div>Úroveň života a duševní pohody může proudit i z extrémně vysoké kvality a čistoty jídla. Nizozemsko je známé jako technologicky nejvyspělejší zemědělská velmoc, na pěstování plodin používají drony s kamerami a senzory, stejně tak pro dobytek. Nemocem předcházejí, místo aby je léčili - nepoužívají žádné pesticidy, hormony, ani antibiotika. Jejich plodiny jsou implicitně v bio kvalitě. Jejich revoluční systém zavlažování využívá vodu o 90% efektivněji, než je tomu ve zbytku světa. Nizozemsko je také největším exportérem brambor, přitom mají ty nejmenší dotace od EU (založené na <a href="https://ec.europa.eu/agriculture/sites/agriculture/files/statistics/factsheets/pdf/eu_en.pdf" target="_blank">velikosti plochy státu</a>) - díky efektivnímu systému a rozsáhlým rovným plochám jsou však schopni exportovat více brambor (a i jiných plodin) než Amerika, Čína a Německo dohromady! <br> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Nizozemsko/kanal.jpg" alt="kanal.jpg" /> <br><br></div><div>V každém hostelu jsou tzv. “smoking rooms” s průhledným sklem, kde si může kdokoliv zakouřit cokoliv v Nizozemsku legálního. V coffeeshopech na každém rohu Amsterdamu koupíte jakýkoliv vzorek marihuany, který chcete. 1 gram průměrné odrůdy pořídíte za 9 EUR, jednu cookie s magickým obsahem také za 9 EUR.</div><div>Za návštěvu stojí Eye Film Museum a historická vesnice Zaanse Schans plná větrných mlýnů (viz titulní fotografie). Do vesnice se dostanete z “ostrova” uprostřed Amsterdamu, na který vás převeze trajekt. </div><div>Ve všech prodejnách, supermarketech, restauracích, autobusech, MHD atp. převládá systém placení kartou - do takové míry, že v supermarketu stojí u vstupu tabule s nápisem “Nebereme cash, pouze kreditní karty”. </div><div>Holanďan tak běžně pozná turistu podle otázky, zda berou cash nebo kredit. Dalším poznávacím znamením turisty je fakt, že zřejmě nebude otužilý a nosí zimní výbavu. Klasický Holanďan pravděpodobně spal každou noc svého života v 15°C místnosti a pasivně se tak otužoval. Na ulici Holanďana pak nějaký ledový vánek nerozhází, natož aby kýchal nebo smrkal. I když bylo 5 stupňů, potkal jsem za celý pobyt jen jednotky lidí, co měli rukavice nebo čepici. S otužilostí každého člověka pak přichází nezvyklá houževnatost proti zimním nemocem.</div><div>V Goudě, proslavené hlavně výrobou dýmek a stejnojmeného sýru, si nenechte ujít místní kostel (sv. Jana), který se pyšní nádhernými interiéry. Můžete zde pořídit goudy různých typů (byla zde ke koupi dokonce i gouda se zelenou bylinou). </div><div> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Nizozemsko/Gouda.jpg" alt="Gouda.jpg" /> <h4> kostel sv. Jana v Goudě</h4><h2> Začni na svém konci</h2> <br> Výlet jsem uzavřel návratem do místa jeho začátku, do Amsterdamu. Po předchozí zkušenosti z přímořského Leidenu jsem se přihlásil do místní pobočky hostelu “Flying Pig” a volba opět nezklamala - extrémně přátelská a přívětivá obsluha, která zašla tak daleko, že mi dala snídani zadarmo, když jsem neměl mince na zaplacení (z nějakého důvodu za snídaně nebrali kredit). Jsou zde pouze mladí cestovatelé - do hostelu “Létající prase” přijímají lidi maximálně do 40 let věku. </div><div>Pár dnů předem jsem si zarezervoval vstupenky do muzea Van Gogha a do domu Anny Frankové. V muzeu jsou všechna významná van Goghova díla, kromě Hvězdné noci. Mojí poslední návštěvou byl dům Anny Frankové, kterým jsem celý výlet zakončil.<br><br> Návštěvu Nizozemska a cestování solo rozhodně doporučuji, nutí vás vytvořit si vlastní sociální kontakt - a tak jsem každý den měl zábavu všeho druhu a jak povrchní, tak hluboké konverzace. <br></div><div> <br> </div><div> <i>Jan Jileček</i><br></div></div></div>hobby;#
Dodržte svoje novoroční předsevzetí s pomocí digitálních vychytávekhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/predsevzeti.aspxDodržte svoje novoroční předsevzetí s pomocí digitálních vychytávek<p>Začátek nového roku je pro mnoho z nás spojený s optimismem, energií a nadšením pro změny. Nástup zpět do pracovního shonu dokáže ale postupně ohlodat i pevnou vůli a naše cíle se nám ztratí v dálce. Jedním z malých triků, který může pomoci při snaze udržet si stanovený novoroční kurz, je nenechat si svoje předsevzetí pouze pro sebe. Když o svých plánech informujete pár přátel, bývá o něco těžší z nich upustit. Ovšem ani blízcí (alespoň většinou) vás nebudou neustále hlídat a připomínat jaké záměry jste si idealisticky připravili pro následující rok. Nezoufejte, naštěstí existuje velké množství způsobů jak si ulehčit zlepšování sebe sama a bude vám k tomu stačit jenom běžný smartphone.<br></p><h2> Buďte zdravější </h2><p> Snad ze všeho nejčastěji se naše touha po změně zaměřuje na naše tělo. Ať už chceme ztratit nadbytečná kila, zpevnit svaly nebo celkově zlepšit životosprávu, nejtěžší je vždy začít. Proto se vyplatí si zejména na začátku stanovit realistické cíle, jako např. to, že strávíte každý den 7 minut cvičením. Aplikace <a href="https://perigee.se/apps/seven/" target="_blank">Seven</a> je k tomu specificky stvořená a stará se o to, abychom se každý den trochu zapotili, bez jakéhokoliv speciálního nářadí. Pro ty, kteří se ve světě osobního fitness mají touhu posunout o něco dál existuje například <a href="https://sworkit.com/" target="_blank">Sworkit</a>. V rámci této aplikace si můžete vybrat jaký typ cvičení vás momentálně zajímá (kardio, posilování, protahování…) a následně dostanete set odpovídajících cviků. Podobně fungují další dostupné aplikace, jako <a href="https://fiit.tv/" target="_blank">FiiT</a> nebo <a href="https://www.dailyyoga.com/#/" target="_blank">Daily Yoga</a>, která se samozřejmě zaměřuje jógu. </p><p> Jestliže jste si užili Vánoc možná až trochu moc a chtěli byste se specificky zbavit nabyté váhy z konzumovaného cukroví, bude nejlepší spojit fitness apky s dalšími pomocníky. Těch, kteří pomáhají s počítáním kalorií a celkového příjmu a výdeje energie, je skoro nepřeberně mnoho. Patří mezi ně u nás oblíbené <a href="https://www.kaloricketabulky.cz/" target="_blank">Kalorické Tabulky</a> nebo zahraniční <a href="https://www.myfitnesspal.com/" target="_blank">MyFitnessPal</a>. </p><h2> Buďte produktivnější <br></h2><p> Po extrémně důležitém zdraví na druhém místě žebříčku nedodržených předsevzetí pro většinu z nás leží naše vlastní organizovanost. Můj dokument s názvem “Poznámky” čítá několik stovek stran a vypadá jako náhodně generovaný nesmyslný text, v němž se často dokonale ztrácím. Z toho důvodu jsem si řekl, že by stálo za to vyzkoušet aplikace zaměřené na sledování produktivity, v nichž je sledování denních aktivit o dost přehlednější. Líbí se mi jak <a href="https://imagazin.cz/productive-vytezte-kazdeho-dne-nejvic/" target="_blank">Productive</a>, tak <a href="https://todoist.com/?lang=en" target="_blank">Todoist</a>. Umožní vám snadno a rychle si připravit seznam činností, která vás daný den čekají a na jeho konci vás vybídnou k odškrtnutí všeho, co jste doopravdy zvládli. A pokud je poměr naplánovaných a uskutečněných věcí trošku depresivní, možná vás to posune k lepšímu plánování i využití času. </p><p> Telefony bohužel neposkytují pouze způsoby jak vůli zpevnit, ale také velké množství možností jak prokrastinovat. <a href="https://www.rescuetime.com/" target="_blank">RescueTime</a> je aplikací, která nejenom dokáže sledovat vaši produktivitu, ale i blokovat nežádoucí rozptýlení. Pro ty z nás, kteří tráví hodně času u notebooku pak mohu doporučit <a href="https://freedom.to/" target="_blank">Freedom</a> a <a href="http://www.stayfocusd.com/">StayFocusd</a>, díky nimž si na konkrétní dobu zamknete přístup k nejrůznějším stránkám na internetu. Člověk by nevěřil, jak moc pomůže nemoct si neustále kontrolovat nejrůznější sociální sítě. </p><h2>Rozšiřte si obzory </h2><p> Zlepšování sebe sama ale neznamená jenom běhání a nemrhání časem. Ideálním nástrojem pro vaše nové já je vzdělání. Jazyky nám všem odhalují nové světy a otevírají nové možnosti. Naučit se novým řečem pomáhají aplikace jako velmi oblíbené <a href="https://www.duolingo.com/" target="_blank">Duolingo</a> či <a href="https://www.memrise.com/" target="_blank">Memrise</a>, které je zaměřené na učení se frází. Pokud by vás ale zajímala rovnou komunikace s rodilými mluvčími, mohu vřele doporučit apku <a href="https://hinative.com/" target="_blank">HiNative</a>, která spojuje lidi z desítek zemí světa pro účely výměny jazykových dovedností. </p><p> Je pouze na vás jak se rozhodnete svůj život s příchodem nového roku změnit. Žijeme ale ve světě, kde už nemusíte být sami na překonávání zlozvyků či získávání nových znalostí. Stačí se jenom na chvilku ponořit do nabízených aplikací a najít si přesně to, co potřebujete. Informační věk není jenom technologickou revolucí, ale může vám pomoci udělat malé revoluční kroky i v každodenním životě. </p><p><i>Lukáš Horák</i> </p>hobby;#vzdělávání;#
Příběh Testing Clever Akademiehttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/TCA.aspxPříběh Testing Clever Akademie<p>​​​Představte si zábavnou práci, která má budoucnost, potenciál, je každodenní výzvou a budete se do práce těšit. Pak si představte, že se na ní můžete připravit během jediného týdne a nemusíte studovat roky. To není jen iluze, to vám umožní Testing Clever Akademie!</p><h2>O co vlastně jde? </h2><p>​Celé odvětví IT neuvěřitelně roste a vzhledem k nezbytnosti technologií pro dnešní svět a každodenní život bude vývoj neustále pokračovat. A všichni víme, že se veškeré technologie rozvíjí raketovou rychlostí. A že ten, kdo zaspí, bude konkurenci dohánět jen velmi těžko. Aplikace a systémy, které nám usnadňují naprosto běžné činnosti našeho života, se musí jako každý jiný výrobek náležitě testovat, než jsou představeny veřejnosti, a to jak z důvodu kvality, tak z důvodu vysokých požadavků. </p><p>Práce profesionálních testerů spočívá v navrhování, spouštění a organizování manuálních i automatických testů. To se můžete naučit pouze jako součást několika málo inženýrských programů na vysokých školách. Tam nebude ale věnován studiu testování takový prostor, jako u nás. <strong>Během jediného týdne se v našem kurzu naučíte vše potřebné, abyste se mohli začít živit jako tester/ka. </strong>Co si přát víc? Co třeba tohle: úspěšným absolventům rovnou nabízíme pozici u nás v <a href="http://www.cleverlance.cz/?utm_source=blog&utm_medium=banner&utm_campaign=Recruitment">Cleverlance </a>a následně se pečlivě staráme o jejich profesní rozvoj. <strong>S ohledem na budoucnost jde o skvělou kariéru, která otvírá neustále nové a nové možnosti, protože IT business opravdu jen tak neskončí</strong>.</p><h2>Příští Testing Clever Akademie se koná ​<span style="color:#ff0097;"> 18. - 22. 2. 2019.</span> </h2><p> <strong>Chcete vědět, jestli máte nadání stát se testerem? Zkuste najít co nejvíce chyb v následujícím screenshotu a v případě zájmu o účast napište na e-mail <a href="mailto:lucie%20kalousova@cleverlance.com">lucie.kalousova@cleverlance.com</a>, kolik a jakých chyb jste našli. A nezapomeňte přiložit své CV!  </strong></p><p> <strong> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/tca.png" alt="tca.png" /> <br></strong></p><h2>Jak to začalo?</h2><p>Na jaře roku 2015 jsme uspořádali 1. ročník Testing Clever Akademie ("TCA"). Vymysleli jsme koncept, vybrali kandidáty, vytvořili plán školících dnů a zajistili následné začlenění budoucích kolegů a kolegyň do celého týmu. Hledali jsme a hledáme hlavně nadšené a zvídavé mladé lidi, kteří se o testing, programování ale i kompletní IT odvětví zajímají. </p><p>Společně s největšími specialisty v oboru jsme vybrali ty podstatné body, které musí každý tester ovládat. Koncept a obsah upravujeme po každé další akademii tak, aby byla vždy zajištěna aktuálnost. Pouze vyzkoušením a testováním může být ověřena funkcionalita daného systému. </p> <img alt="hromadna_TCA.jpg" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/hromadna_TCA.jpg" /> <h2>Jak to probíhá?</h2><p>Pokud vás možnost zúčastnit se akademie zaujala, není nic jednoduššího, než číst dál. </p><p>První kontakt s námi proběhne přes HR. Motivace a předpoklady jsou velice podstatné pro další bod a tím je <b>závazná pozvánka</b> na Testing Clever Akademii. Tak se stanete účastníkem a my vás pod vedením expertů – našich zkušených kolegů a kolegyň – naučíme vše, co potřebujete k profesi testera či testerky. </p><p>Během týdenního kurzu se seznámíte s metodikou, SQL a databázemi, analýzami a základními testovacími technologiemi. V poslední den si vaše nově nabyté znalosti vyzkoušíme. Pro ty nejúspěšnější máme připravenou pracovní pozici na HPP v Praze a navíc naši tři nejlepší absolventi získají jako bonus finanční odměnu v hodnotě 4, 6 a 10 tisíc korun. Pracovní nabídky nejsou omezené počtem, ale odvíjejí se od vaší pracovitosti a schopností.</p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/TCA2019.jpg" alt="Testing akademie" /><br></p><h2>Naše akademie má téměř 50​procentní úspěšnost absolventů. </h2><p>Budoucí absolvent by měl být především <strong>bystrý, pečlivý a pohotový, mít povědomí o IT </strong>- zdravý rozum a analytické myšlení jsou důležitější, než notoricky naučené poučky či citace. Týmový duch, ale zároveň schopnost samostatné práce, perfektní čeština či slovenština, trocha angličtiny a možnost pracovat na HPP po absolvování, jsou veškeré požadavky! </p><p>V další části se můžete podívat na pár krátkých příběhů našich úspěšných účastníků!</p><h2>Medailonky</h2><p>   <img alt="Klara.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/Klara.png" style="margin:5px;width:120px;height:120px;float:right;" /></p><p>Po ukončení VŠE jsem zvažovala, kde najít uplatnění. Testování SW mi přišlo jako vhodný způsob, a když jsem vyhrála TCA, už jsem se mohla jen těšit na projekt. </p><p style="text-align:right;">Klára</p><p style="text-align:right;"> </p><p> <img alt="Martin_OK.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/Martin_OK.png" style="margin:5px 20px;width:120px;height:120px;float:left;" /> </p><p>Mám vystudovanou střední průmyslovku se zaměřením na IT a TCA mi přinesla hlavně možnost získat pracovní uplatnění jako tester bez předchozí praxe. Mám za sebou několik projektů v telekomunikacích a pořád se mám co učit. </p><p style="text-align:left;">Martin</p><p> <img alt="Petra_ok.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/Petra_ok.png" style="margin:0px 20px 30px 15px;width:120px;height:120px;float:right;" /> </p><p style="text-align:right;"> </p><p>Vždycky jsem byla nadšená pro IT, ale nevěděla jsem, jak začít. TCA mi pomohla naučit se základům testování, které nyní můžu využít na projektu. </p><p style="text-align:right;">Petra</p><p style="text-align:right;"> </p><p> <img alt="Run.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/Run.png" style="margin:5px 20px;width:120px;float:left;" /> </p><p> Díky TCA jsem se dostal na zajímavé projekty nejdřív v telekomunikacích a nyní i v bankovnictví. Rád se učím novým technologiím a nástrojům, v čemž mi Cleverlance dává prostor. Možná i proto jsem se v TCA umístil na prvním místě v závěrečné soutěži. </p><p>Run</p><p> </p><p> <img alt="Martina.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/Martina.png" style="margin:5px 20px;width:120px;float:right;" /> </p><p>O TCA jsem se dozvěděla od kamarádky a přišla mi jako fajn způsob, jak si „nanečisto“ vyzkoušet svou budoucí práci. Z testerky jsem se po půl roce stala databázovou vývojářkou a práce mě zkrátka baví. </p><p style="text-align:right;">Martina</p><p style="text-align:right;"> </p><p> <img alt="Pavel_ok.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/Pavel_ok.png" style="margin:5px 20px;width:120px;height:120px;float:left;" /> </p><p style="text-align:left;">Od tej doby, čo som sa zúčastnil I. ročníku TCA, pracujem v Cleverlance ako Test analytik. Mám za sebou už veľa práce na niekoľkých projektoch v telekomunikáciách a stále sa mám čo učiť. TCA mi priblížila podstatu reálnych projektov a vďaka mojim analytických schopnostiam som sa po jej absolvovaní stal Test analytikom. </p><p style="text-align:right;">Pavel</p><p style="text-align:left;"> </p><p> <img alt="Simona_OK.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/Simona_OK.png" style="margin:5px 20px;width:120px;float:right;" /> </p><p>Jsem absolventkou VŠE, při které jsem pracovala na administrativní pozici. TCA mi dala možnost začít pracovat v IT. Hodně mě při jejím průběhu zajímala analýza, a jelikož jsem v ní byla dobrá, našla jsem v ní i uplatnění a působím na telco projektu jako Test analytička. </p><p style="text-align:right;">Simona </p><p> </p><h2>A kdo za to všechno může?</h2><table width="100%" cellspacing="0" style="border:0px currentcolor;"><tbody><tr><td style="width:25%;vertical-align:top;">​<img alt="MiCakrt.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/MiCakrt.png" style="width:200px;" /></td><td style="width:75%;padding-bottom:40px;"><p>​V Cleverlance jsem začínal zhruba před 15 lety na pozici Testera na projektu v bance. Za tu dobu jsem vystřídal mnoho projektů, což je i důvod, proč mi práce přijde stále dynamická a mám možnost získávat neustále nové zkušenosti. Dnes zastávám funkci Competence Leadera pro oblast testingu a stojí za mnou tým více než 200 QA specialistů. Loni jsem se stal i garantem programu pro začínající testery - Testing Clever Akademie, která mi přijde jako skvělý způsob, jak si najít a vychovat vlastní testery a začínající analytiky. Všichni noví kolegové a kolegyně se zapracovali, stali se platnými členy týmu a pracují na reálných projektech v bankovnictví a telekomunikacích. </p><p style="text-align:right;">Michael Čakrt<br> QA Competence Leader a garant TCA</p></td></tr></tbody></table><table width="100%" cellspacing="0" style="border:0px currentcolor;"><tbody><tr><td style="width:50%;">​ <p>Líbí se mi organizovat projekt, který formou intenzivního školení pomáhá nováčkům ve světě IT získat potřebné znalosti a získat zajímavé zaměstnání. Baví mě v průběhu akademie sledovat rostoucí potenciál jednotlivých účastníků, ale i nová přátelství, kterých i v následujících ročnících vznikne nepochybně dost. Těším se na osobní setkání a všem budoucím účastníkům přeji hodně štěstí a úspěchů. </p><p style="text-align:right;">Lucie Kalousová<br> Recruitment Specialist</p></td><td style="width:25%;vertical-align:top;"> <img alt="lucie.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/LucieKalousova.png" style="margin:5px;width:200px;" /> </td></tr></tbody></table><p style="text-align:justify;"> </p><p style="text-align:justify;"> A pokud chcete vědět, jak vypadá velký testerský projekt v praxi, přečtěte si tento článek: <br> <a href="/Blog/Stranky/TaaS-na-O2.aspx">http://www.create-it.cz/Blog/Stranky/TaaS-na-O2.aspx</a> </p><p style="text-align:justify;"> <em>Článek původně z 6.1.2016 byl aktualizován ke dni   2. 1. 2019.</em></p><p style="text-align:justify;"> <em>Lucie Kalousová</em></p>vzdělávání;#
Aljaška, země vzdálenáhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/Aljaska.aspxAljaška, země vzdálená<p>Aljaška, ačkoliv je to pořád země USA a to dokonce svou rozlohou největší, je jen málo podobná tomu, co byste v pravém slova smyslu od "Ameriky" očekávali. Samozřejmě jako snad všude na světě i zde najdete ve větších městech rozeseté klasické řetězce rychlého občerstvení a hamburger podobný tomu v Čechách. Tím ovšem podobnost končí a čekají na vás už jen rozlehlé národní parky, průzračná jezera, řeky plné lososů a lesy překypující zvířaty, která známe povětšinou jen z televizních obrazovek.<br></p><p> My jsme vyrazili na Aljašku především za „ledovým“ dobrodružstvím: lezení ledů, ledových ker a jeskyň. Teprve druhotně se také porozhlédnout po krásách této divoké země. </p><h2>Matanuska<br></h2><p> Mířili jsme na ledovec Matanuska, se svou délkou 43 km a šířkou 6,4 km je největším ledovcem ve Spojených státech, který je dostupný i automobilem, a také na přilehlé ledovce v okolí. Vyrážíme tak směr Anchorage, největší město Aljašky, kde žije více než dvě pětiny obyvatel tohoto státu a které je obklopeno mohutnými horskými masivy. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Aljaska/matanuska_2.jpg" alt="matanuska_2.jpg" /> <br> </p><p> Přistáváme trochu unavení, ale co - jsme tady, a to dokonce i se všemi zavazadly.</p><p> Hned první, co mě trklo do očí (teda až po tom, co jsem si přečetla na desce, že úředním jazykem je angličtina a také 20 indiánských jazyků) byla jízda aut v prostředním pruhu. Zprvu jsem nechápala, co za podivnou hru „všichni jedem uprostřed“ se tady hraje. </p><p> Záhy ale spatřuju první a po pár kilometrech další kompletně zmuchlané auto, před kterým leží obrovský mrtvý los. Takže jsem se velmi rychle do hry připojila. Přece jen v prostředním pruhu máte alespoň o trochu větší šanci zareagovat na losa, který celkem často skáče na silnici.<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Aljaska/los.jpg" alt="los.jpg" /> <br> </p><p> Pokud tedy losa nepotkáte na silnici nebo hned v prvním lesíku u letiště, najdete ho v místním jídelníčku, kde spolu s lososem tvoří pravidelnou část stravy běžného Aljaščana, který ho má běžně celého naporcovaného v těch obrovských amerických mrazácích.</p><p> Lov je zde pro místní lidi vcelku normální záležitostí, stejně tak i rybolov. Náš místní kamarád Mark nám vysvětluje, že většinou zde chodí obyvatelé opravdu párkrát týdně na ryby. Asi tak jako my chodíme párkrát týdně na nákup do Tesca.<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Aljaska/nature_.jpg" alt="nature_.jpg" /> <br> </p><p> Po rozkoukání a ochutnání místních specialit vyrážíme do „terénu“. Tím pro nás nejsou hlavní turistické atrakce jako Alaska highway, polární kruh, ani polární záře ve Fairbanks, (vy se tam ale určitě podívejte). Pro nás to je zmrzlá voda, „přetavená“ do ledopádů. </p><p> Smutnou zprávou je komercializace tohoto ledovce. Za vstupné se vybírají obrovské sumy a provozovatelé nejsou ochotni vás pouštět bez horského průvodce za další vysoké částky. To, že jste horolezci, a že zde chcete lézt, a že licenci vůdce máte svojí vlastní, neberou jako žádnou polehčující okolnost. Byl to tedy první ledovec na světě, kde jsme za lezení museli platit, ale samozřejmě stojí to za to. <br></p><h2> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Aljaska/matanuska_1.jpg" alt="matanuska_1.jpg" />Nejdobrodružnější výpravou byl Knik glacier<br></h2><p> Dostanete se sem pouze lodí se zkušeným řidičem. Ramena řeky, po kterých plujete, nejsou jednoduchá na přečtení. Neméně složité je i samotné řízení mezi tisíci kousků ledovce a ledových ker, na jejichž vrchol jsem byla odhodlána lézt. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Aljaska/kry_1.jpg" alt="kry_1.jpg" /> <br> </p><p> Zakládáme tábor a obhlížíme plovoucí ledové obry. Nebudu zastírat, že lézt na ledových krách není ten nejlepší nápad. Kra je v neustálém pohybu. Otáčí se, anebo se rovnou celá v mžiku rozpadne a zřítí. Tak či tak to může mít fatální následky. Nemůžete se zde ani jistit. V případě nenadálého otočení kry byste totiž byli v pasti. Ano, ani případný skok např. z dvaceti, třiceti metrů do třístupňové vody, se také nejeví jako ideální volba, ale pořád o něco lepší. Pokud by byly kry ještě větší, tak už ani volba jakkoliv skákat není ta správná. Ideální je na něco takového zkrátka nelézt. <br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Aljaska/kry_2.jpg" alt="kry_2.jpg" /> <br> </p><p> Pokud by vás napadla otázka proč se tedy na něco takového jako plovoucí ledové kry vůbec lézt tak na to je jednoduchá odpověď a to…protože jsou. Zážitek lézt na ledu je vždycky silný, přece jen lezete po zmrzlé vodě. No a tady ta zmrzlá voda ještě pluje a točí se dokola. Tak či tak, jsou to přesně ty chvíle, kdy se vám hlavou netočí tisíc myšlenek, ale soustředíte se jen na přítomnost. <br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Aljaska/kry_3.jpg" alt="kry_3.jpg" />Posledním cílem byl ledovec Byron Glacier, k němuž vede krásný trail. My jsme tu našli na lezení tuhle nádhernou jeskyni. Osobně bych nedoporučovala se v ní nijak zdržovat. Hlavně na jejím úpatí být velmi opatrný, protože zde neustále padají kusy ledu a kamenů, napadaných z vrchní části. Padají ale i samotné celé jeskyně. Při našem pobytu nám spadla její vrchní část a po našem odjezdu i celá spodní.<br></p><p> Pohledy, jež se vám však naskytnou, jsou jak z jiného světa..<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Aljaska/jeskyne_.jpg" alt="jeskyne_.jpg" />Aljaška je opravdu zemí jen těžko uvěřitelných krás, dobrodruhů a nespoutané přírody. Tenhle drsný kout planety má svoje vlastní pravidla, a když jsou dodržována, propůjčí vám kus sebe samé, jenž si odnesete i s sebou domů.<br></p><h1> Můj TOP FIVE z Aljašky </h1><h2> 1. Národní park Denali </h2><p> Národní park Denali se rozkládá na ploše asi 6 milionů akrů. Většinu parku tvoří divočina. Právě tady máte největší šanci z celého vnitrozemí (a možná i z celého státu) spatřit velká stáda kopytníků. Můžete tu natrefit na lišku, vlka nebo grizzlyho. Za zvěří si lze objednat vyhlídkovou projížďku kyvadlovým autobusem. Ti odvážnější se mohou vydat do nitra parku na vlastní pěst. Součástí parku je také nejvyšší vrchol severní Ameriky – Denali, dříve nazývaný Mount McKinley, dosahující výšky 6190 m. n. m.</p><h2> 2. Půlnoční slunce a polární záře </h2><p> Pokud chcete spatřit slunce o půlnoci nad obzorem (tzv. půlnoční slunce), musíte se vypravit až na sever za polární kruh. V městečku Barrow dokonce slunce nezapadá po celých 84 dní! Půlnoční slunce ale není to jediné, co můžete na aljašské noční obloze pozorovat. S trochou štěstí můžete prakticky po celé Aljašce pozorovat polární záři. Pokud chcete vsadit ohledně polární záře na jistotu, navštivte Fairbanks, někdy přezdívané jako město, kde se světla dotýkají země. Polární záře se začíná objevovat koncem srpna a ve Fairbanks jí můžete spatřit zhruba 200krát ročně! Návštěvu můžete spojit i s výletem na nedaleký severní pól a tamní Santovi vesničky. </p><h2> 3. Rýžování zlata</h2><p> Aljaška je samozřejmě známá i díky zlaté horečce. První zlato bylo na Aljašce objeveno u města Nome. Zajímavostí je, že dle některých odhadů bylo za dob zlaté horečky objeveno pouze 5 % aljašského zlata! Pokud chcete zkusit své štěstí a rýžování zlata si vyzkoušet, můžete navštívit jedno ze 150 míst, kde je rýžování povoleno. Tyto plochy jsou většinou ve vnitrozemí a mezi nejznámější patří například Tayler Hwy nebo Jack Wade Dredge u 86 míle. </p><h2> 4. Treky po ledovcích</h2><p> Na Aljašce je zhruba 100 tisíc ledovců, takže není divu, že treky po ledovcích jsou tu velmi populární činností. Některé ledovce jsou dokonce přístupné od silnice. Mezi jeden z nejnavštěvovanějších ledovců už zmiňovaný Matanuska glacier, kde mohou turisté po štěrkem pokrytém ledu ujít krátkou vzdálenost i v obyčejných turistických botách. Pokud se budete chtít vydat dál, neobejdete se bez maček přilby, cepínů a zkušeného průvodce. Mezi další známé ledovce patří například Byron glacier nebo Mendenhall glacier.</p><h2> 5. Glacier Bay – národní park</h2><p> Národní park na jihu Aljašky. Nejjednodušší a zároveň nejoblíbenější způsob, jak si procestovat tento národní park jsou beze sporu mořské kajaky. </p><p> <i>Lucie Hrozová</i> </p>hobby;#
IT trendy pro mazlíčkyhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/IT-mazlicci.aspxIT trendy pro mazlíčky<p>Všechny pokusy udělat mojí fence radost čímkoliv, co se nedá okamžitě sežrat, končí absolutním fiaskem. Hračky přinejlepším ignoruje, většinou se jich ale rovnou bojí a hrdinně spí na podlaze, pokud její pelíšek zrovna okupuje její úhlavní nepřítel - roztomilý plyšový medvídek. Naštěstí ne všichni chlupatí i nechlupatí zvířecí kamarádi mají stejně konzervativní přístup k novým věcem, jako moje Saša. Mazlíčci jsou nedílnou součásti životů mnoha lidí, což neušlo pozornosti technologických firem. Na trhu dnes můžeme najít velké množství nejrůznějších IT vychytávek určených pro zvířata i ulehčení života jejich majitelů. Jak tedy vypadá svět zvířecích informačních technologií?<br></p><h2> Konec smutných očí </h2><p> Ranní odchod do práce má díky (zejména psím) mazlíkům nádech tragična a loučení s upřeným smutným pohledem na podlaze, bývá těžké. Proto jsou rostoucím hitem kamery, které dokáží jak ujistit majitele, že je se zvířecím miláčkem vše v pořádku, tak poskytnout dostatečnou stimulaci a kontakt. Na rozdíl od běžného kamerového bezpečnostního systému, díky němuž můžete mít o vašem mazlíkovi přehled, přidávají tyto specificky zvířecí kamery prvek interakce. Nejenom že vašeho Fíka nebo Mikeše uvidíte, ale můžete s nimi i komunikovat. Mazlík má možnost slyšet hlas majitele a cítit se méně osamělý a znuděný (obojí důvody pro nežádoucí efekty, jako rozkousaný gauč). </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT-mazlicci/call.jpg" alt="it animal" /> <br> </p><p> Mnoho z dostupných modelů navíc přidává i funkce související s dávkováním krmiva nebo odměn. O polední přestávce v práci nemusíte zvířecího kamaráda jenom zkontrolovat, ale klidně díky dávkovačům pamlsků i pokračovat v tréninku. Zejména pro kočičí publikum jsou určeny herní prvky v podobě projekce laserové tečky. Tady menší veterinární odbočka: hry s laserem nejsou vhodné pro všechny kočky. Problémem není ani tak samotný laser, jako spíš fakt, že světelný bod nelze, na rozdíl od pravé kořisti nebo hračky, nikdy chytit. Výsledkem může být frustrovaná malá šelma, která má tendenci si mindráky vylít na vašem majetku i těle. Tak jako tak, kamerové systémy pro mazlíčky nabízejí způsoby jak zabavit zvíře a odlehčit vašemu svědomí, když ho ráno opouštíte. </p><h2> Internet chlupáčů </h2><p> Velkým technologickým trendem pro lidskou část osazenstva planety jsou IoT přístroje, neboli Internet věcí. Díky senzorům a vyhodnocování snímaných dat můžeme mít na dálku lepší přehled o stavu našeho bytu či třeba automobilu. IoT a zejména wearables, senzory, které nosíme s sebou, mají úspěch i v technologiích pro mazlíky. GPS trackery na obojku dokáží přesně monitorovat polohu zvířete a poví vám, jestli se vaše kočka chodí dokrmovat k sousedům. Zároveň ale můžete získat i informace o zdravotním stavu vašeho miláčka, jako je teplota a úroveň fyzické aktivity. Zpětný pohled na získaná data pomůže i veterináři, který se přesněji dozví, kdy a jak vaše zvíře ztratilo chuť do běhání. Některé z nabízených gps trackerů, jako je britská Felcana a jejich Health Monitoring Kit, jdou ve snaze ochránit zdraví mazlíka dál. Využívají AI systém, který vás varuje, pokud zpozoruje příznaky potencionální cukrovky nebo artritidy. Identifikační čipy pak mohou na sobě nést důležité informace pro případ, kdyby se mazlík přece jenom ztratil. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT-mazlicci/packa.jpg" alt="packa.jpg" /> <br> </p><p> Jestliže je vaším cílem mazlíka prostě jenom na chvilku zabavit, tak i zde se najde prostor pro využití moderních technologií. CleverPet se honosí titulem první herní konzole pro zvířata. Člověka by zřejmě blikající tlačítka a dávkovač pamlsků zřejmě neuchvátil, kočky a psi ho ale přivítají v domě raději než nejnovější Playstation. </p><p> Mého psa moderní IT vychytávky asi už nikdy nenadchnou, ale neztrácím naději. Nabídka inovativních technologií pro mazlíčky se neustále rozšiřuje a jejich tvůrci reagují na potřeby majitelů, které jsou stejně různorodé jako psí nebo kočičí plemena. Ať už chcete vaše zvíře jenom občas zkontrolovat, zbavit nudy či například zjistit jestli se umí dostat do prostor kam má vstup zakázán, najdete pro to chytrá řešení. Dobré a kreativní IT najde uplatnění téměř všude, i pro čtyřnohé uživatele. </p><p> <em>Lukáš Horák </em></p> <br>hobby;#
Malý ostrov v Baltském moři (II.)https://www.create-it.cz/Blog/Stranky/Kotlin2.aspxMalý ostrov v Baltském moři (II.)<h3>Kde se vidíte za 6 let?<br></h3><p>Pokud tuhle otázku dostanete na pracovním pohovoru, můžete například odpovědět „určitě ne ve firmě, kde na mě zkoušejí ta nejhorší HR klišé na světě"; pokud jste ovšem právě dostali za úkol navrhnout a implementovat zbrusu nový programovací jazyk, je strategické říct „to už určitě budeme mít venku verzi 1.0, čestně!". </p><p>Třeba staré dobré C totiž do této fáze dospělo už po roce vývoje, dnes velmi oblíbenému Pythonu totéž trvalo 3 roky, Javě ještě o rok déle a základ všeho webu, technologie, na které stojí prakticky každá internetová stránka, všudypřítomný a esenciální JavaScript měl svůj první prototyp za 10 <em>dní</em> (to není překlep—a pokud aspoň trochu JavaScript znáte, tak jste to vždycky stejně tak nějak podvědomě tušili).</p><p>Kotlin si tedy se svými 6 lety dětství a puberty dal docela načas, takže—stálo to čekání za to?</p><h1>Vynález zkázy</h1><p>A začněme rovnou nechvalně proslulým, legendárním „omylem za miliardu dolarů", jak nulovou referenci nazval s odstupem času její vynálezce, sir Tony Hoare. Nulová reference je přitom akorát vznešený název pro programátorský ekvivalent skořápek. </p><p>Tuhletu hazardní hru denně ve vašem telefonu, počítači, autě a prakticky čemkoliv, co má v sobě aspoň jednoduchý čip, hrají autoři aplikací sestávajících z mnoha milionů řádků kódu, přičemž stačí, když jediná z tisíců kuliček není zrovna pod kalíškem, na který si ve svém programu vsadili: v tuhle chvíli (což je na téhle hře obzvlášť nefér) prohráváte ovšem vy—aplikace se nevybíravým způsobem odporoučí a vezme si s sebou i vaši rozdělanou práci.</p><p>Suše technicky vzato jde prostě o to, že ve starších jazycích může být v každé proměnné v každou chvíli <em>Něco</em>, nebo taky <em>Nic</em>. Je přitom jenom na programátorovi, aby si ohlídal, jestli náhodou nedereferencuje (tohle slovo zní o dost sofistikovaněji než „nešahá na") ono neoblíbené, ale občas bohužel užitečné <em>Nic</em>, což je právě ta věc, která pak okamžitě způsobí pád aplikace přesně podle rčení „kde nic není, ani procesor nebere".</p><p>Nebohý programátor se tak buď musí ve svém programu neustále ptát „Je tam ještě? A teď taky? A co teď?", což znamená, že si musí užitečný kód zaplevelit a hlavně znepřehlednit obřím množstvím těchto kontrol (pokud tedy na nějakou rovnou nezapomene, což se téměř jistě stane), případně se může spolehnout na slib někoho jiného, že zrovna pod daným kalíškem vždycky kulička bude, bez výjimek, fakt, no opravdu úplně pokaždé! Nemusím dodávat, že ani jedna varianta není ideální.</p><p>Naštěstí pro nás moderní jazyky, mezi které Kotlin (a třeba i Swift) patří, tuhletu situaci podchytily na úrovni překladače, resp. typového systému, který výslovně rozlišuje, která proměnná bude v sobě mít vždycky <em>Něco</em> a která může mít občas i <em>Nic</em>. Překladač se pak už postará o zbytek tak, že výsledný program je bezpečný (bez hazardu) a zároveň stále čitelný. Zmiňované kontroly totiž udělá sám překladač a zároveň nepřipustí potenciálně nebezpečné konstrukce.</p><p>Kdyby Kotlin neměl kromě této vlastnosti nic dalšího navíc, už tak by stál za to. Je prokázáno, že aplikace napsané v jazycích, které mají <em>null safety</em> vestavěnou, jsou výrazněji stabilnější. Na typovém systému Kotlinu tím pádem vydělají jak vývojáři, tak i uživatelé.</p><h1>Opakování je matka neproduktivity</h1><p>I když každý program je jiný, uvnitř vždycky najdeme konstrukce, které se opakují, mnohdy i v masovém měřítku. To je docela normální, zásadní otázka ale je, jak moc se musí opakovat vývojář, aby všechny tyhle nutné věci dostal do svého programu. Vyjadřovací síla (odborně též zvaná <em>ukecanost</em>) je důležitou vlastností programovacího jazyka, a tak není divu, že i na tomto poli Kotlin přinesl velká zlepšení.</p><p>Pojďme se podívat na jeden extrémní případ: Dejme tomu, že jsme právě založili startup postavený na brilantní myšlence online prodeje designérských monetárních knoflíků s národními motivy™ (vezmeme desetikorunu, navrtáme do ní dvě dírky a prodáme ji za 39 korun jako knoflík). Jako všechny startupy, ani my neztrácíme čas zkoumáním legálnosti našeho byznys modelu, a investujeme veškerou energii do překotného vývoje aplikace, přes kterou si budou zákazníci objednávat náš produkt, který <em>will totally disrupt the way parts of your clothes hold together</em>™. </p><p>V aplikaci tedy potřebujeme mít uložená data zákazníka, konkrétně jeho jméno, příjmení, adresu a udělení souhlasu s GDPR (ať už to znamená cokoliv). Zapsáno v Javě to vypadá takhle:<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Kotlin2/kotlin-ii-vnitrek-1.png" alt="kotlin-ii-vnitrek-1.png" />V Kotlinu takto:<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Kotlin2/kotlin-ii-vnitrek-2.png" alt="kotlin" />Profit.<br></p><p>Kotlin za nás (zdaleka nejen v tomto případě) prostě napíše nezajímavé, opakující se části kódu, automaticky a bez chyb. Není výjimkou, že ve skutečných větších programech se vyskytují tisíce tříd tohoto typu, a tak se dostáváme ke druhé věci, kvůli které se Kotlin vyplatí: Aplikace napsané v Kotlinu jsou průměrně o čtvrtinu až třetinu kratší než ekvivalentní aplikace napsané v Javě. Budete raději udržovat 100.000 (dosaďte si svoje číslo), nebo 150.000 řádků kódu?</p><h1>Jedna velká šťastná rodina</h1><p>Mohli bychom pokračovat dál výčtem desítek vlastností a funkcionalit Kotlinu, kdy téměř každá je pro uživatele starších jazyků vysloveně zjevení (neprogramátoři teď prominou, ale namátkou: skvěle pojaté funkcionální programování, extenze nad typy, neuvěřitelně expresivní syntax objektových konstrukcí, konečně příčetné přetěžování operátorů, automatické chytré přetypování, výborně vybavená standardní knihovna, coroutiny, skriptování a mnoho, mnoho dalšího), nicméně ve finále by k ničemu moc nebyly, kdyby ekosystém Kotlinu začínal od nuly—takový ten stav, kdy máte fantastický, expresivní jazyk, který za svitu louče pazourkem tesáte do zdi jeskyně a úplně všechny věci musíte vyvinout znova.</p><p>A tím se dostáváme k asi nejlepší vlastnosti Kotlinu—dokonalé interoperabilitě s Javou. Pokud se rozhodnete vyzkoušet si Kotlin (což vřele doporučujeme, děkovat můžete později), nedostanete se do situace všechno, anebo nic. Žádné vynalézání kola, žádné přepisování všeho od začátku. </p><p>V jednom projektu totiž můžete mít vedle sebe libovolnou kombinaci Javy a Kotlinu tak, že kód napsaný v Javě si ani nevšimne, že na druhém konci volá kód napsaný v Kotlinu, a opačně. To znamená, že všechny svoje oblíbené javové knihovny máte stále beze změny k dispozici, akorát odteď je můžete používat výrazně příjemnějším způsobem. Vaši uživatelé za běhu také rozdíl nepoznají a případná migrace projektu z Javy do Kotlinu bude pozvolná a bezpečná. Zkuste to—dobrý nápad, za který prakticky nic nedáte, je začít třeba s testy.</p><p>Kromě Javy si s Kotlinem navíc můžete užívat čím dál lepšího propojení s JavaScriptem, Objective-C, Swiftem a nativním kódem—doba masivně sdíleného nativního kódu napříč i nečekanými platformami se nezadržitelně blíží. A jelikož za Kotlinem stojí titíž lidé, kteří vyvíjejí jedny z nejlepších profesionálních IDE, tak i pohodlný a pokročilý tooling je samozřejmostí, stejně jako kvalitní a podrobná dokumentace.</p><h1>// FIXME: Convert to Kotlin</h1><p>Podle databáze pracovních míst Dice narostla poptávka po Kotlin vývojářích za poslední rok a půl patnáctkrát, podle statistik JetBrains se počet uživatelů Kotlinu za dva roky zvýšil desetinásobně, počet mobilních aplikací obsahujících Kotlin se za poslední rok zečtyřnásobil, na GitHubu je Kotlin nejrychleji rostoucím jazykem a hlavně—Kotlin je podle průzkumu mezi uživateli StackOverflow druhým <em>nejmilovanějším</em> jazykem. </p><p>Nic z toho není náhoda a závěr je jasný: Pokud jste vývojáři (bez ohledu na platformu), udělejte sami sobě laskavost a naučte se Kotlin—budete odměněni vyspělým, expresivním a skvěle pragmatickým jazykem, se kterým je radost pracovat. Pokud jste manažeři, máte skvělou příležitost ušetřit náklady, zvýšit kvalitu dodávaných aplikací a v neposlední řadě nadchnout svůj tým. No a pokud jste zákazníci, vyžadujte moderní, do budoucna perspektivní technologie—to všechno Kotlin zařídí. Tak do toho!<br></p><p><em>Jiří Hutárek</em><br></p>odborné;#
Bitcoinové peněženkyhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/bitcoinove-penezenky.aspxBitcoinové peněženky<p> Bitcoin peněženka je ve své podstatě podobná jako bankovní účet. Uživateli umožňuje uchovávat, posílat a přijímat bitcoiny. Tyto peněženky vlastně tvoří rozhraní k Bitcoin síti, stejně jako je bankovní účet oknem do světa finančních systémů. </p><p> Tyto peněženky v sobě drží privátní klíče, o jejichž funkci jsme se bavili v minulých <a href="/Blog/Stranky/Blockchain.aspx">dílech</a>. Ve skutečnosti tedy nepotřebujete „schovat“ svoje bitcoiny, ale tajné klíče, které k nim poskytují přístup. </p><p> Bitcoin peněženka je jednoduše řečeno aplikace, webová stránka nebo zařízení, které se za vás stará o vaše privátní klíče. Pojďme se na ně podívat!</p><h1> Typy Bitcoinových peněženek</h1><h2> Hardwarové peněženky </h2><p> Hardwarová peněženka je fyzické zařízení, navržené pro jediný účel – co nejbezpečněji uchovat vaše bitcoiny. </p><p> Pokud to myslíte se zabezpečením svých bitcoinů vážně, hardwarová peněženka je tou správnou volbou. Hardwarové peněženky totiž oddělují úložiště vašich klíčů od zařízení připojeného k potenciálně nebezpečnému internetu. </p><p> Klíče jsou po celou dobu uchovávány v bezpečném „offline“ úložišti, které je odpojené od sítě a je plně zabezpečené i v okamžiku připojení peněženky k nakaženému počítači. </p><p> Jelikož jsou bitcoiny digitální aktiva, mohou se hackeři a různí zločinci na síti zaměřit na vaši softwarovou peněženku a vcelku snadno získat přístup k vašim klíčům (za předpokladu, že mají již pod nadvládou váš počítač). </p><p> V případě hardwarové peněženky, která generuje a ukládá všechny klíče offline, je pro hackery téměř nemožné se ke klíčům dostat. Museli by vám peněženku fyzicky odcizit, ale i v tom případě je peněženka chráněna PIN kódem. </p><p> O fyzickou ztrátu svoji peněženky se ale nemusíte strachovat – pokud využijete možnosti vytvořit si zálohovací klíč pro celou peněženku, svoje bitcoiny můžete kdykoliv získat zpět i bez peněženky samotné. </p><p> Nejlepší hardwarové peněženky jsou Ledger Nano S, TREZOR a KeepKey, na všechny se postupně podíváme. </p><h2> Softwarové peněženky</h2><p> Podtřídou softwarových peněženek jsou tzv. „hot“ peněženky. Hot peněženky jsou v momentu generování privátního klíče připojeny do internetu, tím pádem nemůže být klíč vygenerovaný tímto způsobem nikdy 100% bezpečný – jak bylo naznačeno výše. Jsou k dispozici pro řadu operačních systémů, včetně Windows, iOS, Androidu nebo Linuxu. </p><p> Tyto peněženky jsou vhodné pro provádění častých plateb, podobně jako normální peněženka na peníze – nebylo by ale moudré ukládat do ní veškeré svoje životní úspory v kryptoměnách. </p><h1> Porovnání peněženek </h1><p> V následujících odstavcích se podíváme na tři nejznámější hardwarové peněženky. </p><h2> Ledger Nano S </h2><p> Ledger Nano S je nejlevnější ze tří zmíněných peněženek a stojí okolo 1300 Kč. Ledger je jedna z nejznámějších společností zaměřujících se na kryptoměnovou bezpečnost. S Ledger Nano S lze spravovat nejen Bitcoiny, ale též další měny - zařízení lze použít pro širokou škálu alternativních kryptoměn. Zároveň je zde podpora pro technologii FIDO USF, užitečnou pro autentizaci v online službách jako Gmail nebo Github. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/bitcoinove-penezenky/ledger.jpeg" alt="ledger.jpeg" /> <br> </p><h2></h2><h2> Trezor<br></h2><p> Trezor spatřil světlo světa v roce 2014 jako první hardwarová peněženka na trhu. Nabízí bezpečné úložiště spolu s možností používat peněženku podobně jako hot peněženky. </p><p> Vyskytuje se ve dvou modelech, Trezor One a pokročilejší Trezor Model T s barevným displejem a možností zadávat PIN přímo na zařízení. Zajímavostí je to, že pochází z rukou <a href="https://satoshilabs.com/" target="_blank">českých autorů</a>. </p><h2> KeepKey </h2><p> KeepKey peněženka byla vyrobena v roce 2015 a je druhou peněženkou nabízející displej. Velký displej je u této peněženky její největší předností, kterou vyčnívá nad Trezorem i Ledger Nano S. </p><p></p><h2> Softwarové peněženky pro Android i iPhone</h2><h2> Mycelium </h2><p> Název pravděpodobně nejpopulárnější bitcoinové peněženky pro Android je odvozen od latinského jména pro podhoubí, což odkazuje na propojenost uzlů v decentralizovaném světě bitcoinu. Po startu aplikace si během sekund vytvoříte svůj vlastní privátní klíč, na který můžete ihned poslat bitcoiny z jiných adres a následně začít s peněženkou platit, za co jen chcete. Mycelium je velice uživatelsky přívětivé, a tak není ani provedení zálohy klíčů žádný problém. </p><h2> Samourai Wallet </h2><p> Další známá peněženka, která toho dovede opravdu hodně - je například plně šifrována pomocí AES-256 přímo na zařízení a nikdy nekomunikuje s externími servery. Ve vývoji je již více než 3 roky a její zdrojový kód je plně open source. Její vývojáři navíc proklamují, že podléhá neustálému vývoji, zejména v oblasti bezpečnosti. </p><h2> Breadwallet </h2><p> Breadwallet je bitcoin peněženka pro iPhone a od nedávna také pro Android. Poskytuje pouze základní funkce, jako zálohu privátních klíčů, jednoduché uživatelské rozhraní a možnost zabezpečení heslem. </p><h2> Edge </h2><p> Edge je další peněženka určena pro iPhone a Android. Její příjemná funkce pro přihlášení online z ní dělá ideální volbu pro lidi, co právě s bitcoinem začínají. Peněženka za vás také vytváří automatické zálohy, takže se o manuální zálohy nemusíte vůbec starat. </p><h2>Softwarové peněženky pro Desktop PC </h2><h2> Electrum </h2><p> Jedná se o jednoduchou peněženku pro Windows, Linux i Mac. Byla vytvořena v roce 2011 a mezi její hlavní přednosti se řadí například podpora pro hardwarové peněženky a takzvané „cold“ úložiště, kdy je privátní klíč vygenerován na počítači odpojeném od sítě. Je tak dobrou volbou jak pro začínající uživatele, tak pro uživatele pokročilé. </p><h2> Bitcoin Armory </h2><p> Armory je open-source peněženka pro bitcoin s podporu “cold” úložiště a  <a href="https://en.bitcoin.it/wiki/Multisignature">multi-signature</a> transakce, čímž se řadí mezi produkty pro lehce pokročilejší uživatele. “Cold” úložiště proslavilo Bitcoin Armory, jelikož před Armory bylo “cold” úložiště pouze věcí teorie. S jeho implementací v peněžence se z Armory stal okamžitý hit. K popularitě peněženky taktéž přispěla vysoká úroveň zabezpečení. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/bitcoinove-penezenky/armory.png" alt="armory.png" /> <br> </p><h1> Další možnosti </h1><h2> CryptoSteel </h2><p> Cryptosteel je asi ten nejradikálnější způsob, jak uchovávat svoje privátní klíče v offline úložišti. Kombinuje totiž již roky prověřenou techniku rytiny a nerezovou, kyselině odolnou a ohnivzdornou ušlechtilou ocelí. Vydrží tak jakýkoliv způsob zacházení. Vaše privátní klíče pak budou v bezpečí jak před hackery, tak před elementy. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/bitcoinove-penezenky/cryptosteel_.png" alt="cryptosteel" /> <br> </p><p></p><p> <span style="color:#7d3cbe;font-family:source-sans-pro-light, open-sans, sans-serif;font-size:26px;">Papírové peněženky</span><br></p><p> Papírová peněženka je jednoduše řečeno kus papíru, který obsahuje bitcoinovou adresu a privátní klíč, jež jsou navíc doplněny o QR kód. Hlavní výhodou je, že jsou tzv. „cold“ úložištěm, tím pádem nejsou připojeny k internetu a risk odcizení vašich privátních klíčů je tak skoro nulový. </p><p> Ačkoliv jsou papírové peněženky mnohem složitější na použití pro začátečníky, jejich bezpečnost a cena to kompenzuje. Pokud ztratíte papírovou peněženku, není žádná cesta jak získat svoje bitcoiny zpět. Navíc je nutné nejprve vygenerovat klíč například v softwarové peněžence odpojené od internetu. </p><p> Existuje open-source webová stránka, ulehčující vytvoření bitcoinové papírové peněženky <a href="http://bitcoinpaperwallet.com/">bitcoinpaperwallet.com</a>. Buďte však extrémně obezřetní, zda se jedná o reálnou nebo podvrženou stránku při budoucích návštěvách (a všeobecně na stránkách tohoto typu). </p><h2> Doporučení na závěr </h2><p> Bitcoin a jiné kryptoměny je samozřejmě možné držet také online, ve svojí online směnárně (online směnárny neboli exchange jsme probrali v <a href="/Blog/Stranky/kryptoburzy.aspx">minulém díle</a>). Tento postup však není doporučován, protože jenom za poslední rok se v různých hackerských incidentech z online směnáren ztratilo okolo 1 miliardy dolarů. Pokud nedržíte svoje vlastní privátní klíče, ale spravuje je za vás směnárna, nikdy si nemůžete být jisti, že jsou vaše bitcoiny v bezpečí. Manipulovat s finančními zdroji v peněžence může vždy jen ten, kdo drží privátní klíče. Proto doporučuji si svoje bitcoiny přenést alespoň do vlastní softwarové peněženky (můžete použít jednu z výše uvedených, nainstalovat mobilní peněženku je otázka minut), v lepším případě pak papírovou peněženku a v nejlepším případě tu hardwarovou. </p><p> <em>Jan Jileček</em> </p>odborné;#
Kam za předvánočním kouzlemhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/vanocni-trhy.aspxKam za předvánočním kouzlem<p>Prosinec už pomalu začíná a s ním i neodmyslitelné adventní trhy. Určitě se shodneme na tom, že jsou každoroční vánoční tradicí po celé Evropě. A u nás tomu není jinak. České vánoční trhy, patří k těm nejhezčím, které můžete navštívit. Ať se jedná o trhy na Václavském náměstí nebo ty v Brně, na které se můžete nechat dopravit vánoční tramvají. Na každém z nich si můžete dosyta dopřát svařeného vína, vánočních laskomin a na některých i zabijačkových hodů. Ale jsou mezi námi tací, kteří se na trhy vypraví za našimi sousedy. Těm bych věnoval pár řádků níže, kde můžete najít inspiraci pro váš vánoční výlet. Pro ostatní, kteří se nikam za hranice nechystají, jsem na konci článku připravil pár tipů kam se vypravit po Česku.</p><p> Začneme s nejbližším a pro ty, kteří vyrážejí do Německa na vánoční nákupy, jistě známým Drážďanským Štrýclmarktem. Ten se bude v letošním roce pyšnit 584. konáním a díky tomu je nejstarším konaným vánočním trhem v Německu. A co zde můžeme při návštěvě zahlédnout? V průběhu celého adventu je hned několik akcí jako například každoroční volba „Perníkové princezny“, která se koná 2. prosince v rámci „Slavností perníku“. Pokud vám perník nic neříká, ale máte chuť na kousek pověstné štoly, určitě v sobotu osmého prosince zavítejte na „Štolovou slavnost“. Jedná se o průvod historickým centrem, kde poté na náměstí Altmarkt bude slavnostně nakrojena vánoční štola speciálním nožem o velikosti 1,6 metru, který váží úctyhodných 12 kilogramů! Očekávejte ale davy turistů i místních, každoročně trh navštíví kolem 100 000 lidí.<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/vanocni-trhy/kone.jpg" alt="kone.jpg" /> <br> </p><p> Nyní zamíříme k našim jižním sousedům do Vídně. Je zde hned několik trhů, ale nejznámější a nejnavštěvovanější je Christkindlemarkt, který se nachází hned před radnicí. Najít zde můžete přibližně 140 stánků, ve kterých objevíte různé laskominy, suvenýry a především vánoční ozdoby. Jestli si chcete trhy užít, nesmíte mít hluboko do kapsy. Jeden hrníček svařáku vás přijde přibližně na 4 eura. Jsou zde však i jiné zajímavé lokace, kam se můžete podívat. Pokud jste fanouškem alternativního umění tak si na Karlsplatz přijdete na své. Hned naproti Karlskirche naleznete jarmark s výtvory alternativních umělců. Jestli se ale chcete alespoň trochu vyhnout davovému šílenství, můžete zkusit trhy vzdálenější od centra. Jeden takový se nachází před zámkem Schönbrunn, kde vás kromě vánočních trhů pohltí i zámecká atmosféra.</p><p> A abych nezapomněl na naše slovenské bratry a sestry (ať jsem genderově korektní), musím zmínit i vánoční trhy v jejich domovině. Jako jedny z nejhezčích lze s jistotou zvolit ty v Košicích. Ač je to z Prahy či Brna dlouhá cesta, „Košické rozprávkové Vianoce“ stojí určitě za to. Možná se ptáte proč zrovna tento název? Hlavná ulice, která je i nejdelší pěší zónou v Košicích, se v tento čas promění na pohádkovou krajinu s dřevěnými stánky, klasickou Anjelskou kapustnicou a ti alkoholicky založení si mohou pochutnat na „Primátorském punči“.</p><p> Když už jsme na cestách, podíváme se za našimi posledními sousedy do Krakova. Toto město se může pyšnit statusem nejvyhledávanějšího Polského města. Na největším krakovském náměstí naleznete Adventní městečko, které lehce poznáte podle výzdoby a stánků, takže jej nemůžete minout. A co na tomto vánočním trhu můžete koupit? Pokud vynechám pití a laskominy, tak mezi klasickými polskými produkty najdete barevné nebo broušené baňky, kytice ze sušených květin a výrobky z ovčí vlny.<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/vanocni-trhy/andel.jpg" alt="andel.jpg" /> <br> </p><p> A nyní se vrátím k těm, kteří se chtějí na trhy podívat pouze v rámci domoviny a současně se plánují vyhnout turisticky známým místům. Velmi povedené jsou jistě vánoční trhy Karlových Varech. Pokud si chcete dopřát zaslouženého vánočního odpočinku, můžete výlet za trhy zkombinovat návštěvou některých z lázní a procházkou po zasněžené kolonádě. Vánoční trhy se zde konají na hlavní třídě T. G. Masaryka a za zmínku jistě stojí „Vánoční dům“ v městské části Doubí. Zde objevíte vánoční výzdobu v nebývalém rozsahu. Můžete si dát kávu v „Andělské kavárně“ nebo vybrat ozdoby pro váš vánoční stromeček. Veškerá výzdoba je totiž prodejná a je opravdu z čeho si vybírat. </p><p> Když už budete na západě republiky, zajeďte se podívat na Boží Dar. I dle názvu je toto místo v čase vánoc velmi oblíbené. Když navštívíte jeho vánoční trhy, tak rychle zjistíte, že lidové řemeslo ani zde svůj konec stále nenalezlo - ba naopak. Obzvlášť pokud máte děti, nenechte si ujít známou Ježíškovu cestu. Jedná se o udržovaný okruh, na jehož trase děti plní různé úkoly. Ty si mohou poznamenat do notýsku, který obdrží na infocentru v Božím Daru, a když je splní, čeká je malý dáreček. Po absolvování této procházky už pouze zbývá zanechat seznam přání na Ježíškově poště, která je otevřena po celý rok. Na cestu si však připravte zimní řetězy, oproti velkoměstům se zde možná setkáte s pořádnou sněhovou nadílkou. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/vanocni-trhy/bazanti.jpg" alt="bazanti.jpg" /> <br> </p><p> Nakonec mám tip pro ty, kteří mají rádi zámeckou atmosféru. Pro tu si můžete zajet do Ratibořic, kde se nachází stejnojmenný zámek. Při prohlídce adventně vyzdobeného interiéru zámku vás seznámí s vánočními zvyky, které se zde dodržovaly v 1. polovině 19. století. Můžete také nahlédnout do „štědrovečerně“ vyzdobené Babiččiny světničky na Starém bělidle nebo se v budově u vodního mandlu zúčastnit každoročního adventního trhu. Poté už zbývá navštívit pouze útulnou hospůdku u zámku, ve které najdete klasickou českou zabijačku. </p><p> <em>Vladimír Křížek</em><br></p>hobby;#
Proč by měl být výzkum rutinní součástí tvorby (nejen) interaktivního designu?https://www.create-it.cz/Blog/Stranky/vyzkum.aspxProč by měl být výzkum rutinní součástí tvorby (nejen) interaktivního designu?<p>Komplexní spotřebitelské výzkumy se v posledních dvaceti letech většinou omezovaly na oblast reklamy a marketingu. Znali jsem je zejména v podobě velkých kvantitativních studií, kterými marketingoví manažeři podkládali svá manažerská rozhodnutí. Často se jednalo o časově i finančně náročné projekty, jejichž hodnota byla rozporuplná kvůli tomu, že byly někdy vnímány jako nástroje pro naplnění individuálních firemně-politických cílů jednotlivých manažerů.<br></p><p> Poslední roky se tento přístup mění v souvislosti se vstupem výzkumu do oblasti interaktivního designu. Zásah webové stránky může být měřen mnohem přesněji než například v případě tištěné inzerce, takže je zásadní pochopit uživatele a nastavit produkt nebo službu v souladu s jeho očekáváním. Spotřebitelský výzkum se tak stává důležitým byznysovým nástrojem. </p><p> Naše praxe v QUB ukazuje, že to má smysl. Kvalitní interaktivní design, který lidé mají skutečně rádi a opakovaně se k němu vracejí, se bez kvalitního vhledu do potřeb uživatele neobejde. Podívejme se na tři základní důvody, proč tomu tak je. </p><p> Můžeme jim říkat 3 P. </p> <h2> Pravda</h2><p>Tak zaprvé: <b>pravda</b>. Námi vytvářený design nestaví na našich předpokladech nebo hypotézách o tom, jak by měl vypadat a sloužit. Vychází z informací o skutečných potřebách lidí, kteří jej budou využívat. Stojí na faktech. Dobře, pár rozhovorů s uživateli ještě neznamená, že víme přesně všechno. Ale pořád je lepší mít alespoň nějakou představu o tom, pro koho daný produkt vyvíjíme, než si v zasedačce házet korunou nebo věštit z křišťálové koule.</p><p> S tak osvíceným přístupem jsme se setkali u jednoho z našich klientů z bankovního světa – ČSOB Leasing. Při našich společných setkáních jsme často diskutovali o tom, jakým způsobem lidé budou vnímat pole mobility, do kterého se dotyčná značka chtěla posunout. Předpokladem bylo, že si výraz mobilita lidé spojí s cestováním a mobilními zařízeními. Ve výzkumu jsme zjistili, že klienti v mobilitě vidí hlavně svobodu, volnost a flexibilitu. A na nás jako designerech již bylo, abychom tyto atributy nějakým způsobem zhmotnili v designu, a vytvořili tak relevantní službu po všech stránkách.</p><h2> Pozornost</h2><p> Zadruhé máme <b>pozornost</b>. Na základě dat víme, kam soustředit naši pozornost, na co se zaměřit a co naopak potlačit. Nestřílíme naslepo. A když přijdou nečekané změny, výsledky výzkumu nám řeknou, které aspekty prioritizovat a které naopak zcela upozadit. </p><p> Nedávno jsme pracovali na mobilní aplikaci pro jednu ze zdravotních pojišťoven. Zadání bylo poměrně široké jak z hlediska zacílení, tak z hlediska možných funkcionalit aplikace. Ta mohla potenciálně obsahovat více než třicítku funkcí a oslovit poměrně heterogenní skupinu uživatelů. Díky výzkumu jsme byli schopni zúžit cílovou skupinu a metodou <a href="https://www.usability.gov/how-to-and-tools/methods/card-sorting.html" target="_blank">card sortingu</a> jsme identifikovali tři hlavní funkce, které by klienti u aplikace primárně vyhledávali a využili alespoň jednou měsíčně.</p><h2> Porozumění</h2><p> Zatřetí je to <b>porozumění</b>, které je naprosto zásadní pro tvorbu dobrého designového zadání a následně kvalitního interaktivního nástroje. Produkt nebo služba se musí stát přirozenou součástí každodenního života uživatele, aby byl úspěšný. A to bez toho, aniž bychom rozuměli našim zákazníkům, lze těžko. Určitě se najdou situace, kdy jsme schopni se do daného problému vcítit, nicméně je potřeba mít na paměti, že i zdánlivá známost může skrývat mnoho překvapení.</p><p> Před několika měsíci jsme byli osloveni jedním z <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Kolektivn%C3%AD_spr%C3%A1vce" target="_blank">kolektivních správců</a>, abychom nadesignovali frontend pro velmi komplikovaný systém na zpracování dat, který je kompilací několika databází a procesů. Ukázalo se, že stávající podoba, kterou vytvořil interní IT tým, se v některých vcelku zásadních a zdánlivě jasných věcech překvapivě míjí s potřebou kolegů pracujících se systémem. Díky rozhovorům se zaměstnanci i stakeholdery jsme navrhli design systému, který rezonoval s očekáváními a zažitými postupy uživatelů i strategickými cíli organizace. </p><p> Naše zkušenosti potvrzuje výzkum z roku 2017 <a href="https://info.usertesting.com/2017-ux-and-user-research-industry-survey_report_Registration.html" target="_blank">UX and User Research Industry Survey Report</a>, který globálně zmapoval postavení UX a uživatelského výzkumu ve společnostech. Ukázalo se, že více než tři čtvrtiny řídících pracovníků se shodují na tom, že uživatelský výzkum pomáhá organizaci být efektivnější.</p><p><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/vyzkum/vyzkum1.jpg" alt="vyzkum1.jpg" style="margin:5px;width:650px;" /><br></p><h4> Graf 1. Dopad uživatelského výzkumu na efektivitu organizace </h4><p> Data studie CX Goes Mainstream The Customer Experience Industry Report, 2018 potom přináší výsledky z oblasti zákaznické zkušenosti a jejího podílu na úspěchu značky. 96 % řídících pracovníků uvedlo, že uživatelský výzkum zlepšuje kvalitu produktů a služeb jejich společnosti, přičemž v minulém roce s tímto výrokem souhlasilo o deset procentních bodů méně. </p><p><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/vyzkum/vyzkum2.jpg" alt="vyzkum2.jpg" style="margin:5px;width:650px;" /><br></p><h4> Graf 2. Dopad uživatelského výzkumu na kvalitu produktů/služeb </h4><p> Ukazuje se tedy, že přínos výzkumu je i z obchodního hlediska vnímán jako důležitý a jeho role není pouze „píárová“. Úspěšné firmy přináší svým zákazníkům služby a produkty, které jim umožní cítit se lépe a být lepšími v nejrůznějších směrech. Toho dosáhneme relevantním cílením, empatií a prací s fakty, které získáme jedině výzkumem. </p><p> <i>Kateřina Svatoň Gillárová</i> </p>odborné;#
Jak se pozná skvělá tužkahttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/tuzky.aspxJak se pozná skvělá tužka<p>Díky masivnímu rozšíření dotekových obrazovek začíná pomalu zastarávat ťukání do klasické klávesnice. A co teprve tužka, nástroj, který má za sebou historii dlouhou několik století, ta pro mnoho lidí představuje jenom matnou vzpomínku na školní léta. Psaní tužkou ale nevymizí, dokud budou existovat lidé, kteří po sobě ve světě chtějí zanechat stopu. Nejen černou stopu tuhy na papíře, ale i dobré nápady, které tužka na papíře zaznamenává. Přestože - nebo možná právě proto, že tužka už není každodenní nutností, oblíbili si její využití kreativní jedinci. Tužkový fajnšmekr se ale nespokojí s jakýmkoliv kusem dřívka z papírnictví. Co tedy musí splňovat opravdu kvalitní tužka?<br></p><h2> Schopnost povzbudit mysl </h2><p> Ještě než se ponoříme do světa tuh a dřívek naplno, měli bychom si ujasnit, kde vězí výhoda tužky oproti jiným, moderním metodám záznamu. Klasické psaní na papír bylo dříve vyučováno ve školách z praktických důvodů. I v době počítačů a tabletů však ve třídách stále zůstává - a to nejenom díky tradici či nemoderním osnovám. Je dokázáno, že ruční psaní pomáhá vytvářet a upevňovat hned několik našich kognitivních schopností najednou. Častější psaní bez berličky automatických oprav zesiluje naše povědomí o pravopisu a tvaru písmen, což napomáhá lepší funkci paměti, kterou tím mentálně “protahujeme”. </p><p>Především ale může tužka pomoci naší kreativitě. Jedním z nejdůležitějších aspektů kreativního myšlení je schopnost se na problémy dívat z širokého, holistického pohledu. Z výzkumů za pomoci funkční magnetické rezonance víme, že pouhé ťukání do klávesnice aktivuje relativně malou oblast našeho mozku. Oproti tomu psaní tužkou zapojuje místa řídící jazyk, zpracování vizuálních informací a komplexní motorické funkce. I obyčejná tužka postačí k tomu, abychom plně nastartovali naše mozkové závity na vyšší obrátky než při jiných typech psaní. </p><h2> Příběh </h2><p> Nejen tužka jako taková, ale i konkrétní výrobci a modely mají za sebou často bohaté dějiny, které se dodnes odrážejí na jejich specifických kvalitách. Víte například, proč je velká většina kancelářských tužek žlutá? Jedná se o barvu, kterou si pro svůj zářivý finiš na tužce zvolila českobudějovická firma <a href="https://www.youtube.com/watch?v=_aEZMoqobKo" target="_blank">Hardtmuth</a> a nazvala ji podle největšího diamantu na světě - Koh-i-noor. Ta si následně získala světový věhlas, jehož důsledkem pak bylo i kopírování jejího stylu. Vývoj fantastických tužek se u Hardmuthu nezastavil a mezi vyhledáváné špičky tužkařského řemesla z Čech dnes patří například legenda Toison D’Or 1900, jejíž kvalitní design zůstal nezměněný už 50 let. </p><p> Zcela nejdelší historii má řemeslná výroba tužek v Německu, kde již v roce 1662 najdeme v Norimberských kronikách záznamy o jistém Friedrichu Staedtlerovi. Ten se ve městě proslavil jako tvůrce tužek. Jeho um a řemeslo se v rodině Staedtlerových předávalo dál a v 19. století již firma <a href="https://www.youtube.com/watch?v=eBhl_ZP_xYs" target="_blank">Staedtler</a> představovala nejvyšší standard v produkci tužek. Jedním z modelů, který rozšířil povědomí o tužkách Staedtler mimo německé i evropské hranice, byl <a href="https://www.staedtler.com/premium/Quality-And-History" target="_blank">Mars</a>. První pobočky v zahraničí pak Staedtler otevřel v USA a Japonsku, což odráží místa s největším zájmem o skvělé tužky i koncentrací lidí schopných je vyrobit. </p><p> Japonci se ve 20. století předháněli a dodnes předhánějí v inovacích i kvalitě zpracování svých tužek. Typickým znakem japonských tužek je vysoká kvalita jejich povrchové úpravy, ať už jde o zářivé prvky zlatavé barvy nebo fakt, že se běžně používá až 14 vrstev povrchového nátěru. Dvěma hlavními rivaly v Japonsku jsou firmy Mitsubishi a Tombow - možná nejznámější japonskou tužkou je právě Tombow Mono 100, další z řady legendárních psacích nástrojů. </p><p> Kdyby se vám zachtělo psát stejným typem tužky, kterou v ruce svírali velikáni literatury jako Ernest Hemingway či John Steinbeck, máte možnost. <a href="https://www.youtube.com/watch?v=cVnVxRussSI" target="_blank">Blackwing 602</a>, tužka vyrobená americkou firmou Palomino, se vyznačuje nejen vynikajícími psacími vlastnostmi, ale také širokou a vyměnitelnou gumou. Ne všechny nápady, včetně těch pocházejících z hlav geniálních spisovatelů, si totiž zaslouží na papíře zůstat. </p><h2> Řemeslo a nejlepší materiál </h2><p> Světová centra tužkařského umění mají jednu společnou výhodu - nacházejí se v blízkosti ložisek kvalitního kaolínu. Bělostný a jemný jíl, který se výborně hodí pro výrobu keramiky, je nezbytnou součástí produkce tužek. Přestože první tužky nebyly nic víc než čistý grafit umístěný mezi dvě dřívka a převázaný provázkem, posunula se brzy jejich výroba na vyšší úroveň. Rozemletý grafitový prášek smíchaný s kaolínem se následně vypálí v pecích, stejně jako jiné keramické výrobky. Na konci tohoto procesu pak stojí tuha. Poměr jílu a grafitu určuje její tvrdost, um ve správném promíchání a zpracování dvou základních ingrediencí se také odráží v její kvalitě. Nekvalitní, lámavé a prášící tužky svědčí o nedostatečném řemesle a špatném základním materiálu. Šlendrián lze poznat i bez jediného tahu tužkou, pohledem na umístění tuhy. Stačí, aby byla mimo přesný střed mezi dřívky jenom trochu, a můžete si být jisti, že ořezávání bude provázeno neustálým lámáním nerovnoměrné tuhy. Mix kaolínu a grafitu zůstává hlavním zdrojem tuh, ale již zmíněné japonské firmy vyvinuly i zcela syntetická řešení. V nich jsou nahrazeny staré a osvědčené metody výroby tuhy procesem, jehož výsledkem je polymerová tuha. </p><h2> Potěšení pro smysly </h2><p> Ořezávání kvalitní tužky by jejímu majiteli mělo přinášet radost. Nejen kvůli její nelámavosti, ale také vůni, která ořezávání provází. Správná tužka je totiž vyrobena z vonného dřeva, nejčastěji cedrového či lipového. Samotné ostření psacího nástroje není náročností nijak vzdáleno jeho výrobě. Přestože se do něj může pustit každý s relativně levnými nástroji, skutečně dobře ořezaná tužka vyžaduje profesionálnější péči. Správně by například strouhání mělo sestávat ze dvou fází. Během první se pouze odstraní přebývající dřevo obklopující tuhu, ve druhé fázi se pak naostří hrot tužky. </p><p> Praví experti na tužky dokáží mluvit hodiny o jednotlivých modelech a jejich rozdílech, podobně jako someliéři umí mluvit o víně. Stejně jako u vína ale nepotřebujete být expertem na to, abyste dokázali ocenit práci mistrů svého řemesla. Tužky patří k pozadí skoro každé kanceláře a většinou nad nimi vůbec nepřemýšlíme. Ty opravdu kvalitní ale patří k malým uměleckým dílům, která dokáží nejenom zaznamenat kreativní nápady, ale i povzbudit kreativního ducha svých majitelů. </p><p>Jedním ze stěžejních hesel Cleverlance je <a href="/Blog/Stranky/k.aspx">Kreativita a Komunikace, </a>a proto nás zajímá vše, co může podpořit novátorskou mysl k hledání originálních řešení. Někdy se tajemství inovativního ducha může skrývat i v ostrouhaném tenkém dřívku. <br></p><p> <i>Lukáš Horák</i></p>hobby;#vzdělávání;#
Malý ostrov v Baltském moři (I.)https://www.create-it.cz/Blog/Stranky/Kotlin1.aspxMalý ostrov v Baltském moři (I.)<p>Programování je komunikace. Z jedné strany se snažíte vysvětlit rychlému, ale poměrně hloupému stroji, co má dělat (to je ta lehčí část), z druhé strany ten samý program slouží jako popis řešení nějakého problému pro ostatní lidi (to je nesrovnatelně těžší). Tyhle dost odlišné cíle navíc musíte realizovat pomocí jediné věci - programovacího jazyka, který má tím pádem naprosto zásadní vliv na to, jak budete úspěšní.<br></p><p> Programovací jazyky totiž mají osobnosti a jako v každém dlouhodobém vztahu, i tady se časem můžou vyskytnout problémy. Třeba se máte léta rádi s C++, ale už se prostě nedokážete dál dívat na znetvoření způsobená desítkami nepovedených plastických operací. Nebo už vás nebaví soužití, ve kterém vám ten druhý neustále dává najevo, že jste hloupější, i když máte dva doktoráty (Haskell). Poměr s PHP se taky nedá utajit navěky, takže je lepší ukončit ho dřív, než se provalí veřejně, a večírky s JavaScriptem a harémem jeho webových frameworků jsou sice strhující, ale ranní kocovina je strašlivá.</p><p> Naštěstí pro nás je v těchto případech úplně v pořádku říct „není to mnou, je to tebou“ a najít si lepší programovací jazyk. Těch se sice ročně zase tolik neurodí, ale je tu jeden, který navzdory svému mládí už dokázal způsobit značný rozruch: Kotlin. Pojďme se blíž podívat na to, jak se mu to povedlo, a zjistit, jak nám může pomoci.</p><h2> Tryskové mozky útočí</h2><p> Za vznik Kotlinu je zodpovědná firma JetBrains s. r. o. Pocit národní hrdosti trochu kazí fakt, že drtivá většina vývojářů pracuje v Petrohradě a oficiální pražské sídlo bylo údajně zvoleno pouze proto, že v Česku se stále ještě podniká lépe než v Rusku (takže můžeme být pyšní aspoň na něco).</p><p> JetBrains vyrábějí špičkové nástroje pro vývojáře, a tak je vlastně docela logické, že se rozhodli k nim přidat i „nástroj“ ultimativní, vlastní programovací jazyk, a to s poměrně ambiciózními cíli. Takový úkol je běh na velmi dlouhou trať (vývoj začal v roce 2010, první stabilní verze vyšla v únoru 2016) a vyžaduje expertní znalosti i jistou dávku štěstí. Víceméně napoprvé musíte trefit mnoho vzájemně propojených věcí a ještě musí být výsledný produkt dostatečně atraktivní na to, aby dokázal přetáhnout nebožáky z nešťastných, ale zajetých vztahů se staršími jazyky, které navíc často komplikuje přítomnost tchýně (v této analogii manažer programátora).</p><h2> Komu tím prospějete?</h2><p> Když už se rozhodnete investovat nemalé množství peněz a času do tak nejistého projektu, jako je vývoj nového programovacího jazyka, je dobré od začátku mít jasno o jedné důležité věci: kdo je vaše publikum. Kotlin je koncipován jako pragmatický, obecně použitelný průmyslový jazyk, ale ještě před pár lety existovala jedna skupina, jejíž zoufalství převyšovalo běžný průměr našeho odvětví. Touto snadnou kořistí byli Android vývojáři.</p><p> Kvůli souběhu několika nešťastných jevů se stalo, že stará dobrá Java používaná na Androidu začala výrazně zaostávat - ještě v roce 2013 Android oficiálně podporoval maximálně Javu ve verzi 6. Java 6 je z roku 2006. Android roku 2013 bylo opuštěné městečko z rozpadajících se bytekódů uprostřed vyprahlé pustiny starých API, které pomalu pohlcuje poušť nekompatibility a kde se poslední zapomenutá skupinka omšelých prospektorů snaží vykutat svými tupými krumpáči nuggety z dávno vytěžené zlaté žíly, zatímco nad jejich hlavami se slétají supi headhunteři.<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Kotlin1/kotlin-i-vnitrek.jpg" alt="kotlin-i-vnitrek.jpg" /> <br> </p><h2> I bylo světlo</h2><p> Autoři Kotlinu naprosto správně pochopili, že pokud tuto smutnou situaci vyřeší, může být Kotlin na Androidu onou bájnou a zásadní „killer app” pro jejich nový programovací jazyk. A přesně to se také stalo v únoru 2016, kdy vyšel Kotlin 1.0 s podporou Androidu a JVM. </p><p> Nejenom že najednou všichni Android vývojáři měli k dispozici moderní, elegantní a efektivní jazyk, který byl už tehdy pár let napřed před aktuální Javou (o prehistorické Javě 6 nemluvě), ale hlavně od té doby verze jazyka, kterou používáme k vývoji Android aplikací, už není závislá na verzi systému, kde tyto aplikace běží - což je vzhledem ke stále nevyřešené fragmentaci androidího ekosystému obrovský pokrok.</p><p> Spokojené pomlaskávání a nadšené mručení Android programátorů bylo tak hlasité, že dolehlo až do Mountain View v Kalifornii, kde se pak o rok a pár měsíců později stala bezprecedentní událost: Peklo zamrzlo a Google v květnu 2017 ustanovil Kotlin (po Javě a C++) dalším oficiálním jazykem Androidu. </p><p> Jak se ukázalo později, byl tohle jenom začátek - dnes je Kotlin použitelný na telefonech (Android, iOS), počítačích (Windows, Linux, macOS…), serverech (všude, kde běží Java), v prohlížečích (díky transpilaci do JavaScriptu) a dokonce díky přímé kompilaci do nativního kódu i v různých IoT nebo embedded zařízeních. Všechny tyto platformy přitom samozřejmě můžou sdílet společnou část kódu napsanou v Kotlinu!</p><h2> Cynické intermezzo</h2><p> Ostřílení a ostražití IT harcovníci v tuto chvíli namítnou: „Tohle všechno je bezvadný, ale Kotlin vyvinuli ,JetBrains s. r. o.', ne ,Nadace pro nezištné zlepšování života vývojářům na deprivovaných platformách o. p. s.', co z toho jako mají? O co jim ve skutečnosti jde? Je bezpečné do Kotlinu investovat?“. Velmi správné otázky!</p><p> Když už se rozhodnete věnovat nemalé množství peněz a času tak nejistému projektu, jako je vývoj nového programovacího jazyka, je dobré od začátku mít jasno i o další důležité věci (zvlášť pokud jste komerční firma): jak na tom vyděláte. JetBrains otevřeně přiznávají, že jedním z účelů Kotlinu je podpora prodeje jejich komerčních IDE (a to je fér, protože spoustu svých produktů dávají k dispozici zdarma) a souvisejících věcí (literatura, školení), dalším důvodem pak to, že při vývoji těchto IDE jim přestaly vyhovovat stávající programovací jazyky, a tak si prostě udělali vlastní. Očividně ne všechny projekty typu „udělej si sám“ musí skončit katastrofou (Přemek Podlaha likes this).</p><p> Kotlin si jako každá nová věc žádá určitou počáteční investici - zejména čas vývojářů a důvěru manažerů i zákazníků. Rychlá návratnost je prakticky zaručená díky efektivnějšímu vývoji a vyšší kvalitě dodávaných projektů a co se týče bezpečnosti této investice do budoucna, je to docela jednoduché: Kotlin včetně překladače, standardních knihoven, nástrojů, IDE pluginů a podobně je přirozeně kompletně open source. Taktéž hlavní IDE, které Kotlin podporují (IntelliJ Idea Community a Android Studio) jsou open source, a JetBrains s Googlem společně založili nadaci, které patří ochranné známky, volí hlavního designéra jazyka a komisi, která rozhoduje o zpětně nekompatibilních změnách v jazyce. Nemůže se tak stát, že by si Kotlin nebo jeho ekosystém začal někdo pro sebe uzurpovat za účelem zisku (příjemná změna, pokud máte ještě v paměti vleklé patentové spory Oracle vs. Google ohledně Javy na Androidu).</p><h2> // TODO</h2><p> Příště se podíváme, čím Kotlin až trestuhodně rozmazluje své uživatele, kterým vlastnostem vděčí za svoji raketově vzrůstající oblibu a jakými zbraněmi dobývá donedávna ještě výsostná území zavedených technologií. A pokud by vás zajímalo, proč se Kotlin jmenuje tak, jak se jmenuje, odpověď je v titulku… </p><p> <i>Jiří Hutárek</i></p><p>Foto v záhlaví: Google Maps<i></i></p>odborné;#vzdělávání;#
Cestopis Öresundskýhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/skandinavie.aspxCestopis Öresundský<p>To jsme se takhle s kamarádem rozhodli, že si zaletíme na třídenní prodloužený víkend na konci září do Malmö, třetího největšího města Švédska. </p><p> Zpáteční letenka Katowice-Malmö vyšla na 700 Kč (měsíc před odletem). Takže z Brna s Flixbusem do Katowic (velmi se nám vyplatilo nechat si časovou rezervu) a pak 2 hodiny do Malmö. Na letišti jsme si vyměnili 50 Euro za 510 švédských korun (kr), ale zbytečně - jak jsme později zjistili. </p><h2> Švédsko - Malmö</h2><p> Nastoupili jsme do autobusu, co jede do centra a při placení nám řidič sděluje “No cash”. Neberou papírové peníze - místo toho platíme kreditní kartou! </p><p> Po příjezdu do centra jsme si zašli do obchodu s potravinami Mästerlivs. Obchod byl běžná “sámoška”, ale všechny potraviny byly prémiové kvality a vše "bio". Otevřené "obsluž-se-sám" vitríny měly čerstvou a skoro zářící zeleninu a saláty (v porovnání s českými zeleninovými vitrínami masivní rozdíl v kvalitě). </p><p> Běžně je u kasy i chladící box se <a href="https://www.wikihow.cz/Jak-u%C5%BE%C3%ADvat-snus" target="_blank">snusem</a>, což je druh tabáku, co se vkládá pod ret (ten druh co používá Seržant Horváth ve filmu Zachraňte vojína Ryana nebo Saga Noren, Švédská vyšetřovatelka ze seriálu Most). V EU je legální pouze ve Švédsku. Používá se hlavně pro odvykání kouření, to je ten důvod, proč tak málo Švédů kouří cigarety - používají totiž místo kouření drahých cigaret tu levnější, silnější a “zdravější” alternativu. Zároveň je to také důvod, proč je ve zbytku EU zakázaný.</p><p> Snus se ve Švédsku prodává i v bezcelní zóně na letišti nebo na lodích, co plují ze Švédska do Finska (jakmile však loď přesáhne hranici do Finska, snus se již prodávat nemůže).</p><p> Dostali jsme chuť na kávu. Nedaleko náměstí jsme našli kavárnu, kde si kamarád objednal espresso a já filtrovanou kávu - později jsme zjistili, že v každé kavárně nebo restauraci jsou přistavené kávovary nebo ohřevné nádoby s filtrovanou kávou, kde si zákazník může dát kolik jen kávy chce. Hlavní výhoda je, že i když tuto kávu vnímají Švédi (i Dánové) jako normální, chutná jako výběrová kolumbijská nebo brazilská.</p><p> Zašli jsme do nedalekého botanického parku Slottsträdgården, kde je Malmöcký hrad a mlýn, jedna z nejhezčích scenérií ve městě. Přímo v parku je také Slottsträdgården Kafé s opravdu bohatou nabídkou - měli vše od kávy, přes cheesecake, fermentovaný nápoj kombucha až po skořicové závitky. Už v tomto parku jsme si s kamarádem všimli, že jsme zatím nepotkali člověka, co by vypadal zasmušile. Místní děti pobíhaly v parku a hrály detektivní hru. Začali jsme si pomalu uvědomovat, proč kvalita života ve Švédsku patří na nejvyšší příčky ve světovém žebříčku. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/skandinavie/image1.png" alt="" /> <br> </p><p> Konečně jsme se vydali do centra a zjistili, že studený vítr je čím dál silnější. Koupíme si šálu! Za pár minut jsme vyšli ze sekáče o šály bohatší, zapadajíce tak o trochu více do skvělého severského stylu, navíc s dobrým pocitem, protože výtěžek šel na charitu. </p><p> Ve 3 hodiny odpoledne jsme měli domluvený check-in s naším AirBnb hostitelem. Od centra je to 40 minut chůze. Řekli jsme si, že si aspoň prohlédneme větší část Malmö a vydali se na cestu.<br></p><p> Náš hostitel Michail byl velice pohostinný a pohodový, za celý 3 denní pobyt jsme s ním měli několikahodinové rozhovory především o životě ve Švédsku. Vysvětlil nám například, že ačkoliv jsou Švédi navenek veselí lidé, v zimním období a polárních nocích tomu tak není. Velká část lidí začíná propadat depresím kvůli dlouhodobému vystavení tmě. Švédi se s touto situací pak vyrovnávají různými způsoby, alkohol je jeden z nich. </p><p> Druhý den ráno jsme již nechtěli chodit po městě jen pěšky, proto jsme si nainstalovali aplikaci Skånetrafiken, která mimo používání QR kódů navíc poskytuje levnější jízdenky. Stačí zadat telefonní číslo a číslo karty. Proběhne nákup jízdenky, která nadále funguje další hodinu (i offline, je dynamicky generována podle času a soukromého klíče, podobně jako tomu je u české aplikace “Můj vlak”). V MHD jsou pak infračervené skenery, co naskenují QR kód (ať už z papírové jízdenky nebo displeje mobilu), který ve své databázi ověří a následně zneplatní. Neexistují zde zastaralé žluté tiskárny pro tisknutí času na papírový lístek. </p><p> Ačkoliv jsme se pohybovali v centru města Malmö, nevyskytovala se zde takřka žádná auta. Jestli jsme za 3 hodiny potkali 50 aut, bylo to moc, lidé hodně využívají MHD. A je zde nesmírně propracovaný systém cyklostezek a opravdu velká část populace se dopravuje na kolech - šetří tak životní prostředí a posilují svoje zdraví. Město bylo jen protkáno přeplněnými stojany na kola a půjčovny kol se zde vyskytovaly též hojně. Nejpříhodnější způsob půjčení kola je ale, podobně jako u českých Rekol a Velonetu, přes mobilní aplikaci. Cyklostezky jsou zde skoro posvátné. Všichni - kromě turistů - využívají chodník a dávají striktní pozor, aby nechodili po cyklostezce a nepřekáželi tak cyklistům. Ti zde mají přednost a pruh pro cyklisty je i na některých dálnicích. I lidé bez domova (potkali jsme tři) mají vlastní kolo. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/skandinavie/image5.png" alt="#codinglife" /> <br> </p><h2> Most přes Öresund</h2><p> Švédské Malmö a Dánskou Kodaň (København) spojuje obousměrný most. Je to nejdelší most kombinující železniční a silniční trať v Evropě. Zvolili jsme cestu vlakem, jízdenka nás stála 396 švédských korun. Vlak byl velice moderní, mimo klasických zásuvek nabízel i např. 3.5 jacky na sluchátka, kde hraje místní rádio překrývané informačními hlášeními vlaku. Za půl hodiny jsme v Kodani. </p><h2> Dánsko - København</h2><p>Kodaňský systém cyklostezek se nám nezdál tak propracovaný jako v Malmö, za to tady ale bylo mnohem víc lidí na kolech. Náš první hlavní cíl byla socha Malé mořské víly. Cestou k ní jsme zašli nakoupit pár suvenýrů a něco malého k snědku, opět jsme ocenili množství obchůdků s bio potravinami. Zvýšený výskyt aut značky Tesla a kvanta lidí s bezdrátovými sluchátky Airpods jsou jasnými ukazateli silnější ekonomiky v tomto regionu. Jak jsme sami zjistili, ve Švédsku jsme cenu násobili 2,5x, abychom se dostali na přibližnou hodnotu v českých korunách. V Dánsku jsme pak museli pronásobovat 3,5x (běžný oběd za 180 korun vychází ve Švédsku na 449 Kč a v Dánsku na 623 Kč). </p><p> Po cestě jsme narazili na Nyhavn, oblast, pro niž jsou příznačné domy s fasádami rozličných barev. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/skandinavie/image3.png" alt="#nyhavn" /> <br> </p><p> Cestou k Malé mořské víle jsme narazili na velkou přístavní kavárnu Toldboden (viz fotka v záhlaví článku). Designově byla podobná jako brněnská kavárna Skøg nebo pražská Cafedu, provedením však mnohem povedenější. Obsluha byla extrémně příjemná a zde jsem asi poprvé pocítil Hygge.</p><p> Hygge je dánský pojem označující štěstí, z definice přesně “Hygge je dánské a norské slovo, vyjadřující pohodový přístup k životu, spjatý s pohodlným bydlením a uměním najít si něco krásného v každém okamžiku.” Setkali jsme se zde i s Čechy, kupovali si točené pivo, jedno za 55 dánských korun (následně nám řekli, že není tak dobré jako Plzeň).</p><p> S kamarádem jsme si dali kávu, která byla servírována v zajímavých skleničkách Weck původně určených k zavařování. Káva byla opět perfektní. </p><p> Samotná socha pověstné víly, cíl naší vycházky, byla spíše zklamáním. Z našeho pohledu to byla ničím nevýrazná socha, a celková scenérie v nás nevzbudila žádné pocity.</p><p> Již ve Švédsku jsme měli nápad, že bychom mohli prozkoumat větší část města na kolech, plán jsme uskutečnili ale až zde. Stáhnul jsem aplikaci Donkey Republic a zadal číslo kreditní karty. Pronajal jsem dvě kola na 6 hodin, aplikace mi hned zobrazila lokaci nejbližších dvou. Když jsme k nim přišli, aplikace se připojila přes bluetooth (!) k bezdrátovým zámkům kol a odemkla je, stačilo zmáčknout tlačítko Unlock. Tato oranžová kola navíc mají na řidítkách držátko s gumovými úchyty na mobil, takže jsem jen zadal do mobilní navigace náš další cíl, Christianii, a jeli jsme. </p><p> Po půl hodině jízdy jsme dojeli do Christianie. Jedná se o anarchistickou hippie oblast uprostřed Kodaně, kde neplatí určité zákony. Člověk zde může koupit skoro cokoliv. Většina stánků zakazuje focení, ale u vchodu se mi podařilo pořídit jednu fotku.<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/skandinavie/image2.png" alt="#codinglife" /> </p><p> V Christianii používají vlastní měnu, přijímány jsou ale i dánské koruny a samozřejmě karty. Nejpoužívanější je pak systém mobilních plateb MobilPay, ten je ale pouze pro klienty dánských bank. S kamarádem jsme si každý koupili jedno malé dánské pivo, chutnalo dobře.</p><p> Po prozkoumání Christianie jsme se vydali zpět, zajeli ještě do místního parku, porozhlédli se v okolí hradu a zakusili kávu v místní kavárně. Obsluha byla opět velice přívětivá.<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/skandinavie/image4.png" alt="#codingnight" /> <br> </p><p> Večer jsme jeli zpět přes most do Malmö.<br></p><h2>Všude dobře...</h2><p>Pozdě do noci jsme si s naším hostitelem povídali o jeho focení a cestování. Ráno jsme si koupili přes mobilní aplikaci jízdenku do centra a pár desítek minut čekali na hlavním nádraží. To mi umožnilo sledovat místní lidi. Všiml jsem si, že tu skoro nejsou obézní lidi. A opět ten všudypřítomný veselý výraz: dokonce i starý pracovník hlavního nádraží, co má za úkol leštit stoly a prodlouženou paží s klepetem sbírat dopité plechovky ze stolů, byl usměvavý a vypadal, že ho ta práce naplňuje. Nyní, již zběhlí v místních poměrech jsme si nainstalovali mobilní aplikaci Flygbussarna a koupili jízdenky na letiště. Po 1,5h letu jsme přistáli v Katowicích, odkud jsme se do Brna tentokrát dopravili prostřednictvím BlaBlaCar. Po 4 hodinové jízdě s upovídaným Egypťanem jsme byli doma.<br></p><p> Celkově ve mě Malmö a Kodaň zanechaly skvělý pocit a nezapomenutelné dojmy. Rozhodně doporučuji navštívit alespoň jedno ze severských měst a okusit jejich kulturu, charakter a způsob života. Nebudete litovat! </p><p> <em>Jan Jileček</em><br></p>hobby;#
Testování jako nezbytná část vývojehttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/chyby.aspxTestování jako nezbytná část vývoje<p>Testování je poslední fáze, kterou prochází produkt ještě před tím, než ho vypustíme do světa. Je stále plno firem i lidí, co právě tuhle fázi podceňují. Z celého světa pochází čísla spojená s chybným testováním, pár skutečných, děsivých chyb, které mají na starosti i lidské životy, a také na chyby v zabezpečení, kterých využili „hackeři“.<br></p><h2> Zajímavá čísla z roku 2017</h2><p> Společnost TRICENTIS se zabývá testováním softwaru a níže zmíněné statistiky a některé z největších chyb jsou dohledatelné právě na jejích <a href="https://www.tricentis.com/software-fail-watch" target="_blank">stránkách</a>. Statistiky jsou dostupné každý rok, a proto se do budoucna můžeme těšit na další a to z roku 2018.</p><ul><li><b>3 683 212 665</b> – Je počet lidí, na které měl dopad chybný software po celém světě. Pro lepší představu, je to zhruba polovina celkové populace.<br></li><li><b>1 715 430 778 504 USD</b> – nebo také: JEDEN TRILION SEDM SET PATNÁCT BILIONŮ ČTYŘI STA TŘICET MILONŮ SEDM SET SEDMDESÁT OSM TISÍC PĚT SET ČTYŘI amerických dolarů – (Uff, a je to). Číslo, kterým se dá vyčíslit finanční škoda za softwarové chyby, které nastaly po celém světě.<br></li><li><b>268 roků 8 měsíců 2 týdny 3 dny 8 hodin a 46 minu</b>t je čas, který byl ztracen právě díky chybám.<br></li></ul><h2> Děsivé chyby</h2><p> Chyb, které v historii lidstva způsobily opravdu rozsáhlé škody, je velké množství. Některé z nich měly dopad i na lidské životy:</p><h3> Nedoručení lékařských zásilek</h3><p> Národní kontrolní úřad Spojeného království zjistil, že 709 000 lékařských e-mailů nebylo doručeno svým adresátům z řad pacientů, ale i praktických lékařů. Bylo zjištěno, že 1 700 z nich mohly způsobit vážné zranění pacientů a dalších 500 000 obsahovalo důvěrné informace. Backlog, neboli fronta zpráv se hromadila po dobu pěti let. Zajímavé na tom je, že firma, která měla na starosti tento software, o této chybě od roku 2014 věděla. </p><p> <a href="file:///Users/veronikajandova/Documents/Komunikace/Create%20IT/digitalhealth.net/2017/06/1700-cases-of-potential-harm-from-medical-correspondence-error" target="_blank">(Více ZDE)</a></p><h3> Špatně fungující lékařský stroj<br></h3><p> Lékařský přístroj „Therac-25“ byl používán pro radiační ozařování nádorů v Kanadě. Chyba nastávala při přepnutí do módu s vysokoenergetickým rentgenovým ozařováním. Při použití již zmíněného módu bylo potřeba před paprsek postavit pár filtrů a tím jeho intenzitu ozáření zmírnit. Iontová komora, kde se měřila intenzita ozáření, ale bohužel obsahovala chybu a tak nedocházelo k dostatečné filtraci paprsku. Tři lidi tato chyba stála život a dalším třem způsobilo ozáření těžké ublížení na zdraví.<br></p><h3> Nefungující služba pro oznámení zneužívání dětí</h3><p> Rok 2017, Florida. Software, který se měl starat o shromažďování hlášení ohledně zneužívání dětí a jeho následné předání lidem, kteří se o tuto problematiku starají, nefungoval správně. Shromážděné hlášení se přestala odesílat do správných rukou. Než se na chybu přišlo, uběhly tři měsíce a za tu dobu se nashromáždilo 1 500 hlášení, což znamená, že po tuto dobu mohlo být až 1 500 dětí ve vážném ohrožení. </p><p> <a href="http://tampabay.com/news/child-abuse-tips-silenced-for-months-by-dcf-computer-glitch/2323316" target="_blank">(Více ZDE)</a></p><h3> Automatické dveře</h3><p> Šest lidských životů si vyžádal požár v kanceláři, ve které byly pouze automatické dveře. Kvůli požáru vypadla elektřina a jelikož automatické dveře neměly manuální otvírání, lidé se nemohli dostat do bezpečí, neměli jak dveře otevřít. </p><h3> Prolomení zabezpečení „hackery“</h3><p> Zabezpečení serverů společností, které mají uložené v databázi různá data o svých klientech je velmi důležité. Únik těchto dat, kterými mohou být různé přístupové údaje do účtů, čísla kreditních karet, kopie občanského průkazu a podobně je velký skandál. Pár takových příkladů je zmíněno níže. </p><h3> Uber</h3><p> „Hackerům“ se v roce 2016 podařilo prolomit zabezpečení Uberu. Ukradeno bylo 57 milionů uživatelských záznamů, které obsahovaly uživatelovo jméno, email a telefonní číslo. Dále byly odcizeny údaje z 600 000 řidičských oprávnění, což je v USA jeden z hlavních způsobů identifikace.</p><p> <a href="https://www.wired.com/story/uber-paid-off-hackers-to-hide-a-57-million-user-data-breach/" target="_blank">(Více ZDE)</a></p><h3> EQUIFAX</h3><p> Skandál se odehrál ve Spojených státech ve firmě EQUIFAX roku 2017. Firma funguje jako registr dlužníků a poskytuje odhad úvěrových rizik. „Hackeři“ tuhle firmu okradli o 143 milionů uživatelských záznamů, které mimo jména a příjmení obsahovaly i čísla sociálního pojištění. Také bylo oznámeno, že bylo odcizeno dalších 209 000 čísel kreditních karet. Firma EQUIFAX tento skandál oznámila až 4 měsíce po krádeži.</p><p> <a href="http://fortune.com/2017/09/07/equifax-hackers-personal-details-143-million-people/" target="_blank">(Více ZDE)</a></p><h3> Cioncheck</h3><p> Japonská burza s digitálními měnami byla v roce 2018 okradena „hackery“ o 58 miliard jenů (10,8 miliardy korun). Jednalo se o krádež kryptoměny NEM, jejíž hodnota se po zveřejnění informace o krádeži snížila o 11 %. Jedná se o zatím největší krádež kryptoměn v historii. Burza oznámila, že zhruba 260 000 vlastníků této měny odškodní v japonských jenech.</p><p> <a href="https://byznys.ihned.cz/c1-66030200-nejvetsi-kradez-kryptomen-v-historii-hackeri-pripravili-japonskou-burzu-coincheck-o-pul-miliardy-dolaru/" target="_blank">(Více ZDE)</a></p><h3> Ashley Madison</h3><p> Hackerská skupina „Impact Team“ se dostala do serverů společnosti Avid Life Media, které patří Kanadská online seznamka Ashley Madison. Ukradeno bylo 37 milionů soukromých údajů uživatelů a ty byly následně dále šířeny na internetu. Dopad měl vliv na život milionů uživatelů a média také informovala o několika sebevraždách. Zajímavé na tom je, že „hackeři“ získali uznání za to, že upozornili na nevěru a lži ve vztazích. </p><h2> Testování je základ</h2><p> Závěrem bych chtěl znovu poukázat na to, že testování je velmi důležité a je potřeba aby ho dělali lidé, kteří k němu mají předpoklady a tato práce je baví. Není to práce, kterou by mohl dělat každý, jak si plno lidí myslí. Jak jste se již mohli dočíst, v některých případech může mít špatně provedené testování na svědomí i lidské životy. Rád bych tímto pozdravil všechny testery a testerky, co se v tomhle oboru práce našli a vidí smysl v tom, co dělají. </p><p> Pokud Vás tento článek bavil a chtěli byste se dozvědět více případů, kde se projevilo chybné testování, zde je pár odkazů z kterých jsem i čerpal.</p><p> <a href="https://www.tricentis.com/software-fail-watch/" target="_blank">https://www.tricentis.com/software-fail-watch/</a></p><p> </p><a href="https://www.root.cz/clanky/deset-nejvetsich-softwarovych-chyb-v-historii-lidstva/" target="_blank"><p>https://www.root.cz/clanky/deset-nejvetsich-softwarovych-chyb-v-historii-lidstva/<br></p></a><p> </p><a href="https://www.topmagazine.cz/nejvetsi-hackerske-utoky-v-dosavadni-historii-internetu-1/" target="_blank"><p>https://www.topmagazine.cz/nejvetsi-hackerske-utoky-v-dosavadni-historii-internetu-1/<br></p></a><p> <i>Marcel Ondruška</i><br></p> odborné;#vzdělávání;#
Jak se vyhnout nemoci na pracovištihttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/prevence-onemocneni.aspxJak se vyhnout nemoci na pracovišti<p>Od třicítek venku jsme se plynule přesunuli blíž ke čtyřicítkám v našem těle - nastupuje chřipková sezóna. Posmrkávájící a kašlající kolega u vedlejšího stolu tak značí předzvěst, že za dva dny budete společně smrkat a kašlat v tandemu. Protože většina z nás pracuje v obklopení jinými lidmi, sdílíme vedle zážitků z letních dovolených i naše viry a bacily. Přinést si z pracoviště nemoc je bohužel poměrně běžné, nikoliv ale nevyhnutelné. Ačkoliv zásady pohybu v prostředí, v němž se dá očekávat přítomnost nakažlivých mikrobů, jsou relativně přímočaré, často je opomínáme. Proto jsme se rozhodli si je připomenout a snad tak zabránit nekonečnému koloběhu rýmiček a chřipek, cestujících napříč kancelářemi, odděleními či celými společnostmi.<br></p><h2> Nepořádek na stole není jenom nebezpečí pro oči </h2><p> Neuklizené rozházené pracovní místo se bacilům líbí. Znamená totiž, že jeho majitel neholduje častému úklidu a tak se mohou nerušeně množit. Telefon patří k nejlepším sběračům nebezpečných zárodků, ale klávesnice mu je v tomto ohledu silně v patách, stejně jako povrch pracovního stolu. Stačí pak rychlá schůzka nad společným projektem, kde se všichni zúčastnění sejdou u jednoho notebooku, abychom zajistili, že naše nemoc poputuje úspěšně dál. Pravidelné čištění pracovního prostoru je z hygienického pohledu nutností. Stejně tak si ale dávejte pozor na sdílení předmětů u nichž je velká pravděpodobnost, že se na nich nachází mikroby (to jsou mimochodem absolutně všechny předměty). Možná, že nošení vlastních fix na prezentaci se může zdát přestřelené, pomůže ale zabránit šíření neduhů. </p><h2> Nemoc je rukodělná práce </h2><p> Ruce jsou tím nejčastějším vektorem, z něhož se viry a bakterie dostanou dál do našeho těla. Relativně časté umývání rukou by tedy mělo být základním návykem každého z nás. Ano, “umyj si ruce” je něco, co slýcháme už od dětství, ale bohužel se ukazuje, že i například v nemocnicích není tato hygienická poučka dodržována do míry, kterou bychom očekávali. Pro nejrůznější případy, kdy nejsme poblíž umyvadla s mýdlem, je také dobré s sebou nosit antibakteriální gely či ubrousky. </p><p> I když naše ruce přicházejí s potencionálně nebezpečnými předměty do styku nejčastěji, naše kůže funguje jako skvělý izolátor od všeho v mikrobiálním světě, co se nám snaží škodit. Proto bychom si měli dávat pozor na to, aby snaha krycí soustavy nepřišla vniveč. Jizvy či oděrky bychom měli okamžitě vyčistit a zakrýt náplastí. Kromě ošetření ran si ale taky dávejte pozor na kontakt rukou s nechráněnými částmi našeho těla. Promnutí očí nebo vyšťourání kousku oběda ze zubů, se snadno může změnit v týden strávený v horečkách. </p><h2> Bojujte s nemocí co nejdřív a zbytečně neohrožujte ostatní </h2><p> Přes všechnu preventivní snahu se do vás může zákeřný bacil dostat a začít konat neplechu. Nepočínejte si ale jako kancelářský hrdina, který nastoupí do boje s deadliny i přes svoji nemoc. Zajistíte tím hlavně, že všichni ostatní v práci dostanou svoji vlastní možnost se hrdinně přemáhat. Při prvních jasných známkách nemoci se domluvte se svým šéfem - možná se domluvíte na práci z domova. I kdyby tomu tak ale nebylo, stále bude pro všechny přínosnější, jestliže se teoreticky opozdíte a vyléčíte. V opačném případě by totiž mohlo najednou stát hned několik projektů v momentě, kdy vaši kolegové začnou také odpadávat jako mouchy. </p><p> Základní hygiena na pracovišti se považuje za samozřejmost. Období chřipek otestuje její skutečné dodržování. Také to bude zkouška vaší odolnosti a všeobecné kondičky - ovšem jestli pravidelně sportujete a holdujete otužování, máte větší šance se virům a bacilům ubránit. </p><p> <i>Lukáš Horák</i> </p>odborné;#
Co nás zaujalo na WebExpuhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/webexpo.aspxCo nás zaujalo na WebExpu<p> V pátek a sobotu 21. – 22. 9. se v pražské Lucerně konal 11. ročník konference WebExpo. Tato akce je primárně zaměřená na developery, designéry a obecně lidi, co mají co dočinění s tvorbou webů a aplikací. </p><p> Přednášky probíhaly paralelně ve čtyřech přednáškových sálech v rámci pasáže Lucerna, nebyl tedy problém plynule chodit z jedné přednášky na druhou a cestou stihnout i zastávky na kávu a snack. Pokud se se konaly dvě zajímavé přednášky v tutéž dobu, nikdo nezoufal, neboť jsou všechny nahrané a volně dostupné na <a href="https://www.webexpo.net/videos/" target="_blank">oficiálním webu</a>.<br></p><p> Témata byla různá, ale všimla jsem si pár trendů, které se objevovaly napříč celou konferencí. Kooperace, prolínání oborů a polidšťování technologií. Prolínání bylo znát už ze samotné kategorizace přednášek. Oproti loňskému dělení na: developers, business a designers, se letos dělilo na: Post-fact Marketing, Design thinking, Creative developers a Workplace toolbox. Všechny přednášky probíhaly v angličtině. Díky tomu byla konference otevřená širokému publiku a čeští speakeři měli možnost poměřit svůj um se zahraniční konkurencí. A podle mého názoru obstáli skvěle. Určité rozdíly se však našly. </p><p> Bohužel se mi potvrdila doměnka, že jak tomu tak bývá i v jiných oborech, i v designu, vývoji a marketingu se Česko ještě má co učit. V zahraničí jsou věci jako design thinking, UX design, design sprint, nebo user centered design brány za nedílnou součást procesu, v Česku se o nich začíná mluvit. </p><p> Naštěstí je pár lidí, kteří se to snaží u nás změnit a posunout české způsoby práce a fungování IT firem blíže k tomu zahraničnímu způsobu (například skvělý <a href="https://www.webexpo.net/prague2018/talk?id=enterprise-ux-harder-better">talk od Běly Beránkové a Honzy Valdera</a>). Na druhou stranu jsem ale měla radost, že v Cleverlance držíme se zahraničím krok a (stejně jako je tomu například v IBM) máme svoje designové oddělení QUB. </p><p> A jaká témata mě nejvíce zaujala? </p><h2> <a href="https://www.webexpo.net/prague2018/talk?id=measuring-the-value-of-design">MEASURING THE VALUE OF DESIGN</a></h2><p>Doug Powell, designer z IBM částečně zodpověděl otázku, na kterou není jednoduchá odpověď. Jak se dá změřit design? A k čemu že je vůbec dobrý? Byl to zajímavý vhled do jedné z největších IT firem, její struktury, organizace a do způsobů jakými pracují designerské týmy napříč celou IBM. V přednášce zmínil, že už v roce 1966 Watson Jr. (tehdejší ředitel IBM) pronesl že: „Good design is a good business“. Této myšlenky se IBM drží dodnes a roku 2012 vytvořili vlastní designové oddělení. Také vyvinuli online learning platformu, aby se každý jejich zaměstnanec mohl sám v design thinkingu vzdělávat nehledě na to, jestli je programátor, nebo HR specialista.<br></p><p> A jak že se tedy dá design změřit? Přesným a konzistentním záznamem různých dat a každého projektu, sledováním toho, kolik lidí v týmu pracuje pomocí design thinkingu a jaká je úspěšnost těchto projektů oproti jiným. Čísla hovoří jasně, a proto se taky poměr designer:developer změnil z 1:80 na 1:20 a jejich cílem je tento poměr dotáhnout až na 1:8. </p><h2> </h2><a href="https://www.webexpo.net/prague2018/talk?id=lead-with-design" target="_blank"><h2>LEAD WITH DESIGN <br></h2></a><p> Milá slečna se zajímavým jménem Diamond Ho nám také dovolila nahlédnout do jedné z největších firem, která má co dočinění s online světem, Facebooku. Diamond přesně popisovala, z jakých rolí je složený design tým a jakým způsobem se postupuje při tvorbě designu pro 2 miliardy uživatelů. Tento postup hezky demonstrovala na příkladu s tvorbou pomůcky pro pejsky. Jednoduchá analogie srozumitelně ukázala, že design proces není nic složitého a že dobrá metodologie se dá použít na designování naprosto čehokoliv. </p><h2> <a href="https://www.webexpo.net/prague2018/talk?id=pitching-to-win">PITCHING TO WIN </a><br></h2><p> Od této přednášky jsem toho moc nečekala, ale nakonec mě velmi mile překvapila. Christian Barnett nastínil nejen, jak správně prodat projekt klientovi, ale taky jak prodat sebe sama. A charismatický Brit se prodal opravdu skvěle. Dokonce i navzdory tomu, že jako jediný speaker neměl žádnou powerpointovou prezentaci. Což byla i jedna z jeho rad – zapoměňte na powerpoint, lidé mají mnohem větší moc než obrázky! </p><h2>Tak zase příště!<br></h2><p> Z dvoudenní konference jsem odcházela nabitá novými nápady a inspirací a trvalo mi dokonce pár dní, než jsem všechno zprocesovala. Doufám ale, že to nebylo moje poslední WebExpo a doporučuji všem příští rok! </p><p> <i>Adéla Dostálová</i></p> odborné;#vzdělávání;#
Kdy se budeme všichni prohánět v autech bez řidiče?https://www.create-it.cz/Blog/Stranky/selfdriving-cars.aspxKdy se budeme všichni prohánět v autech bez řidiče?<p>Masivní rozšíření autonomních vozidel v normálním provozu přijde zřejmě o dost později, než jak by se mohlo zdát. Velké automobilky a novátorští podnikatelé jako Elon Musk, neustále představují nové a vylepšené modely či mluví o blízké budoucnosti, kdy se auta obejdou bez našeho vlastního úsilí. Realita bývá ale vždy složitější než propagační materiály. Jaké tedy stojí překážky v naší cestě za světem automaticky řízených přepravních prostředků? A jak velký skok bude tato technologická revoluce vyžadovat? </p><h2> Potenciál i obavy </h2><p> V ideálním případě by nám autonomní vozidla měla pomoci ne jenom dopravit se z bodu A do bodu B, ale i zachraňovat životy. Lidské chyby i nezodpovědné řízení stojí za drtivou většinou automobilových nehod a automatizovanému vozidlu alespoň nehrozí, že si za volant sedne opilý řidič. Zatím ale nemůžeme s jistotou říct, o kolik bezpečnější by silnice s auty bez řidičů byly. Tento rok došlo ve Phoenixu v Arizoně ke smrtelné srážce mezi autonomním vozidlem a chodkyní. V autě seděla operátorka, jejímž úkolem bylo přebrat kontrolu v případě náhlého selhání samořídícího systému. Bohužel neměla dostatek času si všimnout co se děje a nestihla včas zareagovat. </p><p> Technologii autonomních vozidel tedy rozhodně nemůžeme považovat za neomylnou a to i tehdy, pokud na ni dohlíží trénovaný člověk. Zatím ale mluvíme pouze o testech jednotlivých aut - co kdybychom chtěli vědět, jak bezpečný by byl plně automatizovaný provoz rušného města? V tuto chvíli nemáme k dispozici nic lepšího než nedokonalé digitální simulace. Existující autonomní vozidla bývají testována v místech s relativně nízkým dopravním zatížením nebo v přesně kontrolovaných podmínkách. Určitě se lze cítit bezpečněji v autonomním minibuse, který jezdí maximální rychlostí 20km/h po vysokoškolském kampusu, než na sedadle auta bez řidiče řítícím se napříč D1. Abychom mohli automatizovaná vozidla vypustit do světa ve velkém, musíme vědět jak se budou chovat za deště, ve sněhu nebo třeba ve městě s jinou dopravní strukturou než na jakou jsou “zvyklá”. Proměnných v reálném světě najdeme o mnoho víc než i v té nejkomplexnější simulaci, nečekejme proto, že bude nástup autonomních vozidel příliš rychlý. </p><h2> Investice do bezpečnosti?<br></h2><p> Představa, že za pár let napochodujete do autosalonu a koupíte si autonomní vozidlo je nejen nerealistická, ale možná se ani nikdy nenaplní. Firmy, které auta bez řidiče vyvíjejí, zatím mnohem spíše počítají s tím, že se bude jednat o součást komerční flotily vozidel. Koneckonců, mezi největší propagátory a experimentátory v této oblasti patří dopravní firmy Uber a Lyft. Systém senzorů a extrémně složitý software, který bude potřeba neustále aktualizovat, zajistí, že z hlediska ceny budou autonomní vozidla pro běžného uživatele minimálně po několik desetiletí zcela nedostupná. </p><p> Přesto ale tento technologický trend zasáhne peněženky nás všech. Výstavba nové infrastruktury, která bude potřebná pro úspěšné fungování systému autonomní dopravy na silnicích, se neobejde bez investic státu. Vlády navíc musí zareagovat i legislativně. Představme si autonehodu, v níž nelze zatknout či pokutovat osobu z masa a kostí, kdo ponese zodpovědnost? </p><p> Vraťme se ale ještě k software a jeho aktualizacím, které teoreticky představují klíč k bezpečnosti autonomních vozidel, ale zároveň i jednu z největších potencionálních trhlin každého technologického projektu. Dobře si pamatuji, když mi před pár měsíci aktualizace operačního systému kompletně vymazala zcela legální kancelářský balík programů. Zřejmě velmi ojedinělá chyba mi otrávila náladu a ztížila práci. O dost horší situace by ovšem nastala, kdyby si moje auto stahovalo aktualizaci pro ztížené podmínky řízení a na chvilku by vypadla možnost brzdit. Zbytečně katastrofický scénář? Možná, ale pomůže ilustrovat fakt, že pro nasazení autonomních vozidel budou potřeba nejen nové standardy silnic či dopravního značení, ale také zrychlit a zvýšit kvalitu vývoje i testování bezpečnosti softwaru. </p><p> Nástup aut bez řidiče mnohem spíše proběhne jako pomalá evoluce, náhlou revoluci nečekáme. Digitální technologie v obyčejných automobilech se neustále zlepšují, takže si na ztrátu kontroly a důvěru v jedničky a nuly zvykneme postupně. Technologický pokrok v dopravě může přinést vyšší míru bezpečí i pomoci chránit skomírající životní prostředí. Silnice plné autonomních vozidel ale stále ještě zatím patří do říše sci-fi, popřípadě do prezentací pro investory. </p><p> <i>Lukáš Horák</i></p><p> <i>Photo by Roberto Nickson / Unsplash</i></p>odborné;#hobby;#
Město chytřehttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/chytra-mesta.aspxMěsto chytře<p>Extrémně horké léto tento rok přineslo spoustu strastí a znepříjemnilo pobyt prakticky všude mimo klimatizované prostory. Přece jenom se ale nemůžeme srovnávat s rokem 1858 v Londýně. Tehdejší nadprůměrné teploty mimo jiné Londýňanům ukázaly, že jejich nakládání se splašky (které byly svažovány do Temže přímo uprostřed obytných oblastí) není ideální. Tehdejší krize dostala velmi výstižný název — The Great Stink neboli Velký Smrad. Vedení města velmi rychle přijalo návrh nové kanalizační infrastruktury, ale její dokončení proběhlo až v roce 1875. Během stejné doby se také od večera po městě procházeli zapalovači lamp, kteří se starali o veřejné osvětlení a částečně i o veřejný pořádek. </p><p> Od té doby se města hodně změnila, díky promyšlenějšímu urbanistickému plánování, elektrifikaci a dalším technologiím zaměřeným na zlepšení života obyvatelů. Přesun lidí do měst je trend, který neustává. Přestože velká centra zabírají přibližně 2 % zemského povrchu, najdeme v nich více než 50 % celé lidské populace a spotřebují asi 75 % veškeré vyprodukované energie. Zároveň s rozrůstáním měst také momentálně dochází k nové revoluci v zapojení technologie do služby jejich občanům. Koncept “Smart City”, neboli města propojeného s chytrými technologiemi, získává čím dál tím více na oblíbenosti, a to i u nás. O co se tedy jedná a jak se začínáme lépe a rychleji vyhýbat velkým i malým městským krizím? </p><h2> Rychleji, bezpečněji, úsporněji </h2><p> Klíčovou úlohu ve Smart Cities hraje sbírání informací o chodu města, na jejichž základě pak mohou automatizované systémy lépe nastavit fungování jednotlivých služeb či městských prvků. Každý, kdo se někdy zaseknul v zácpě, určitě potvrdí, že se nejedná o příjemný zážitek, především pokud zrovna někam spěcháte. Kolikrát se pak stres a vztek ještě znásobí poté, co dorazíte na místo a zjistíte, že není kde zaparkovat. V rámci “chytřejšího” města by například počet zelených na semaforech měl dynamicky reagovat na momentální dopravní situaci a předcházet tak ucpávání dopravních tepen. Parkovací místa by pak byla monitorována ve společné databázi a jejich stav by si mohli řidiči okamžitě ověřit na svém telefonu. Kromě snížení napětí nervů lidí za volantem se časem počítá s nárůstem počtu vozidel, která člověka k řízení vůbec nepotřebují. Veřejná i osobní doprava by mohla být přímo napojena na městský systém, který by pomohl ji řídit co nejefektivněji. </p><p>Nasbíraná data mají sloužit nejenom k tomu, aby město fungovalo hladce, ale také více šetrně. Jak už bylo řečeno, města jsou těmi největšími žrouty energie na Zemi a pokud chceme předejít krizím mnohem horším, než byl Velký Smrad, musíme se naučit zacházet s dostupnými zdroji lépe než doposud. Intenzita městského osvětlení může například přímo reagovat na množství chodců, kteří se v ulici pohybují. A městská zeleň, důležitá oáza uprostřed městské zástavby, by měla být zavlažována podle skutečné potřeby. </p><p> Neustále ale vznikají nové nápady a přicházejí možnosti pro inovaci městského života smart technologiemi. “Smart bins” čili “chytré popelnice” třeba hlásí na ústřednu kdy jsou plné a svoz odpadu může povolat nejbližší vůz, aby se o její obsah postaral. Další důležitou implementací jsou pak administrativní úkony. Digitalizace a využití chytrých chatbotů může v mnohém nahradit dlouhé čekání ve frontách a nepřehledné papírování, kterému se dnes mnohdy nelze vyhnout. </p><h2> Kde se žije chytře </h2><p> Města po celém světě se již snaží koncept Smart city přivést k životu. Většinou se jedná o menší krůčky, které připravují půdu pro dalekosáhlejší projekty v budoucnu. Španělská Barcelona již úspěšně monitoruje zalévání rostlin a šetří tím jak vodní zdroje, tak peníze. Kombinace napojení na GPS, sledování momentální dopravní situace a chytrých semaforů zde také pomáhá záchranné službě se dostat co nejrychleji k akutním případům. </p><p> Francouzský Lyon má od roku 2016 jednu z prvních plně automatizovaných autobusových linek. Pravda, jedná se o pilotní projekt a v minibusu bez řidiče se projedete pouze na vzdálenost nějakých 10 km, rychlost navíc nepřesahuje 20 km/h. Ovšem vše zjevně funguje bez problémů a stejné modely převážejí lidi již i v Detroitu, Dubaji nebo švédském Gothenburgu. </p><p> Těžko lze říct, které z měst je ze všech “nejchytřejší” vzhledem k šířce pojmu “Smart City” a množství kritérií s ním spojených. V úspornosti zřejmě nejspíš vede Vídeň a není se čemu divit, celé Rakousko patří k velkým průkopníkům zelených energií. Korejský Soul se naopak vyznačuje výbornou internetovou infrastrukturou (s 5G jako novým národním standardem), kterou využívá například pro zlepšení péče o staré a nemocné lidi. Město jim zdarma poskytuje telefony či tablety, aby si v případě potíží mohli snadno přivolat pomoc. </p><p> U nás dochází k rozšíření využití informačních technologií v řízení města na mnoha místech. Praha i Brno mají plány, jak díky nim zlepšit dopravní situaci či energetiku. Platí to i o menších městech jako jsou Pardubice či Jihlava. Pomáháme v tom i my v Cleverlance Group. </p><p> Úspěšné zapojení smart technologií by mělo zajistit, že se lidem bude žít ve městech lépe a zároveň bez plýtvání energií či vodou. Dnes bychom na zlepšení situace ve městech rozhodně neměli čekat desetiletí, jako tomu bylo v Londýně při jejich kanalizační krizi. Města jsou čím dál tím větší a jejich vedení i obyvatelé by se proto měli snažit, aby se zároveň stala chytřejšími. </p><p><em>Lukáš Horák</em></p>hobby;#
Kryptoměnové burzyhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/kryptoburzy.aspxKryptoměnové burzy<p> Chtěli jste začít s obchodováním s alternativními kryptoměnami, ale nebyli si jisti, jaká online obchodní platforma bude nejlepší? V tomto článku si ukážeme ty nejzajímavější online exchange (směnárny) a jejich výhody a nevýhody.</p><p> O tom, jaké kryptoměny obchodovat se můžete dočíst v předchozích článcích Alternativní kryptoměny (<a href="/Blog/Stranky/altcoiny1.aspx">díl 1 </a>a<a href="/Blog/Stranky/altcoiny2.aspx"> díl 2</a>) nebo <a href="/Blog/Stranky/Blockchain.aspx">Jak fungují bitcoiny a další virtuální měny</a>.</p><p> K obchodování stačí vlastnit například bitcoiny, které nakoupíte nejsnadněji na bitpanda.com (popsáno dále). Bitcoin následně zašlete na nějakou ze směnáren (kde si nejprve také vytvoříte účet) a pak už pouze provedete obchod bitcoinu za vámi požadovanou měnu.</p><h2> Typy směnáren</h2><p> První z typu směnáren je <b>obchodní platforma</b>. Jedná se o online službu, která propojuje obchodníky a kupce a účtuje si poplatek za každou transakci.</p><p> Další typ používá <b>přímé obchodování</b>. Jde o platformy, kde je obchodování prováděno přímo mezi uživateli. Obchodníci si pak určují vlastní směnný kurz mezi sebou a platforma jim účtuje pouze transakční poplatky.<br></p><p> Posledním typem jsou <b>makléři</b>. U nich si lze koupit kryptoměny za jimi nastavené ceny. V podstatě fungují podobně jako směnárny cizích měn.</p><h2> Bitfinex</h2><p> Bitfinex byla spuštěna v roce 2012 jako platforma zaměřená na seriózní krypto investory.</p><p> V půlce roku 2016 byla tato směnárna hacknuta, což vedlo ke ztrátě 120 000 BTC (V té době 72 milionů dolarů). Směnárna dočasně odebrala 36 % z uživatelských zůstatků, zatímco vytvořila token BFX. Každý z těchto tokenů reprezentuje 1 dolar, co Bitfinex dluží uživatelům. Trvalo přibližně 8 měsíců než jim Bitfinex splatil dluh, ale nakonec byli všichni uživatelé kompenzováni. Navzdory těmto událostem zůstává Bitfinex mezi TOP 10 nejpoužívanějšími směnárnami.</p><p> Mezi její hlavní výhody náleží možnost vkladu ve FIAT měnách a dobrý referral program. Mezi nevýhody pak patří relativně vysoké poplatky za výběr a malá nabídka měn.</p><h2> Binance</h2><p> Směnárna Binance oznámila v červnu 2017 spuštění vlastního ICO (Initial Coin Offerings). Toto ICO dovedlo nasbírat 15 milionů dolarů v pouhých 3 minutách po spuštění a o měsíc později byla směnárna otevřena.</p><p> Za méně než 6 měsíců se dostala Binance na první místo v počtu a velikosti proběhlých transakcí za den. Podporuje více jak 302 měn, přijímá i zákazníky z USA, má nízké transakční poplatky, je velice jednoduchá na použití a má aktivní obranu - to znamená, že pokud přijde nějaký hackerský útok, dokáže ho včas zachytit a zneškodnit, jak Binance prokázala již několikrát v minulosti. Jeden hackerský tým získal přístup k <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/API" target="_blank">API klíčům</a> od rozsáhlého množství účtů a následně začal nakupovat za jejich úspory jednu z měn, do které měl tento hackerský tým investováno. Chtěli tak zvýšit cenu této měny a pak ji s vysokým ziskem prodat. Binance však útok zachytila a hackeři z něj vyšli chudší než předtím. Mezi zápory Binance spadá občasné zdržení výběrů z důvodu přetížení jejich sítě. <br></p><h2> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/kryptoburzy/binance.png" alt="binance.png" />Kraken<br></h2><p> Největší bitcoinová směnárna v Evropě, která uzavřela partnerskou dohodu s první kryptoměnovou bankou. Kraken umožňuje nakupovat a prodávat bitcoiny a obchodovat mezi bitcoiny a eury, dolary, kanadskými dolary, britskými librami a japonskými jeny. Samozřejmě že je také možné obchodovat s alternativními kryptoměnami, jako ethereum, monero, zcash, litecoin, dogecoin, ripple nebo stellar lumens.</p><p> Kraken také nabízí <a href="https://www.investopedia.com/university/margin/" target="_blank">margin trading</a>. Je tak dobrou volbou pro zkušenější tradery. Mezi její klady náleží dobrá reputace, decentní směnné kurzy, nízké transakční poplatky za výběr, dobrá uživatelská a celosvětová podpora. Nevýhodou jsou omezené platební metody, nevhodnost pro začátečníky a velmi neintuitivní a chybové uživatelské rozhraní. </p><h2> Bittrex</h2><p> Je burza, která umožňuje nákup a prodej více než 250 různých kryptoměn. Sídlo má v USA a podporuje dvoufaktorovou autentizaci (<a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Multi-factor_authentication">2FA</a>). Jelikož sídlí v USA, je plně regulována v souladu s místní legislativou. Pro verifikaci je potřeba pouze minimální nutné množství informací. Bittrex je dostupný ve většině zemí a je vhodný i pro začátečníky - má intuitivní rozhraní.</p><p> Mezi hlavní zápory patří velice dlouhá doba na schválení/verifikaci účtu, i v řádu měsíců. Řada uživatelů si také stěžuje na pozdržené platby, nebo na potíže při výběrech vysokých částek, které se však nikdy nedostanou k vybírajícímu. <br></p><h2> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/kryptoburzy/Bittrex.png" alt="Bittrex.png" />Coinbase<br></h2><p> Je podporována věrohodnými investory a používána miliony zákazníků po celém světě. Je to jedna z nejpopulárnějších obchodních platforem a makléřů. Coinbase platforma umožňuje snadno nakoupit, používat, držet a obchodovat digitální měny. Uživatelé mají dnes k dispozici velké portfolio kryptoměn. Funguje hlavně v USA a Velké Británii ale i v dalších zemích. Mezi hlavní klady spadá vysoká bezpečnost, decentní transakční poplatky, vhodnost pro začátečníky a hlavně možnost pojištění uživatelského vkladu. Mezi zápory je pak pouze omezený výběr podporovaných zemí a podobně jako u (také amerického) Bittrexu jsou zde kauzy se zadržováním peněz. </p><h2> Bitpanda</h2><p> V minulosti známá jako Coinimal. Je to broker a obchodní platforma, která podporuje bitcoin, ethereum, dash, litecoin a nově i bcash, ripple a IOTA. V současnosti se jedná asi o nejvhodnější volbu pro evropského investora, jelikož Bitpanda má také sídlo v Evropě a tudíž nepodléhá americké legislativě. Umožňuje uživatelům snadno nakoupit kryptoměny, celý proces trvá pár minut. Nabízí 2FA a několik možností platby za kryptoměny, mezi které se řadí Visa, Mastercard, Skrill, OKPay, SOFORT, NETELLER, SEPA a další.</p><p> Také nabízí referal systém - za nové uživatele, které přizvete, získáte prostředky na nákup kryptoměn. Mezi hlavní výhody patří rychlost nákupu pro začátečníka. Stačí si založit účet a nechat se v reálném čase verifikovat - vše probíhá přes webkameru, kdy je uživatel spojen s operátorem nebo operátorkou, která ho pomocí videohovoru naviguje, např. pro přečtení svého jména z občanského průkazu nahlas a zodpovězení otázek jako “Nutí vás někdo k založení tohoto účtu pod výhrůžkou?”. Po zodpovězení kontrolních otázek je vám potvrzen tzv. “zlatý status” a můžete si ihned koupit jakoukoliv kryptoměnu z jejich nabídky, pro rychlost např. pomocí VISA karty. U jiných směnáren, které používají zastaralý způsob verifikace, musí uživatel čekat několik dnů až týdnů, což je zásadní nevýhoda.</p><p> Nákup je velice rychlý, pouze zadáte částku, za kterou chcete nakoupit (např. 50 euro), zadáte číslo kreditní karty a během 2 minut od provedení platby se na vaši bitcoin adresu připíší aktiva v podobě bitcoinu (nebo jiné měny, které zvolíte z portfolia Bitpandy). Základní trading pak můžete provádět i v rámci samotné Bitpandy, kdy ihned po nákupu bitcoinů můžete bitcoiny prodat zpět a eura - ta se vám připíší do euro peněženky, ze které je možno nakoupit jinou kryptoměnu, např. ripple. <br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/kryptoburzy/Bitpanda.png" alt="Bitpanda.png" />O hlavních online směnárnách kryptoměn to je prozatím vše, v příštím článku se podíváme na možnosti bezpečného skladování kryptoměn, ať už online, offline, fyzicky na papíře nebo v oceli.<br></p><p> <i>Jan Jileček</i> </p>odborné;#hobby;#