Create IT Blog - hobby

 

 

Za pohodou do Nizozemskahttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/Nizozemsko.aspxZa pohodou do NizozemskaPo nabitém pracovním roce jsem potřeboval důkladné vyčištění mysli, a proto jsem se rozhodl na sklonku uplynulého roku navštívit Nizozemsko. Za 12 dní jsem projel 8 měst a domů jsem se vrátil v poledne Štědrého dne. Cestovat o samotě se ukázalo jako jedno z nejlepších rozhodnutí, co jsem kdy udělal. <div>Při příjezdu jsem si myslel, že pohoda Nizozemců, o které jsem slyšel, má co dočinění s jejich přístupem k marihuaně, avšak po 12 denním pobytu, kdy jsem navštívil všechna velká města (možná kromě Eidenhovenu a Maastrichtu, ta přijdou příště), jsem objevil, že onen uvolněný styl života je hlavně jejich myšlenkovým nastavením. Žijí v systému, co prostě funguje. Je akorát tak nastaven, za práci mají optimální plat - a to do takové míry, že i kontrolor v tramvaji je usměvavý - proudí to např. i z jeho zaměření na sociální kontakt. Sedí za oválným stolem a pozoruje, zda jste při nástupu přihlásili svůj lístek. Během jízdy si povídá s cestujícími. Řidiči samotní jsou také velice společenští. Výměna řidičů při změně směny je malá sociální událost - řidič pozdraví celý vůz a vtipkuje stylem “Díky bohu, že už nejedete s ním [předchozím řidičem], mohl vás všechny zabít!”. </div><div>Během pobytu jsem silně cítil Hygge (dánské pojmenování konceptu štěstí a uvolněnosti), téměř všude, kde jsem byl. Až na výjimky - Haag a Rotterdam. Haag byl plný zápachu, rozestavěných konstrukcí, nehod, houkaček a poprvé za celý pobyt přišel podivný strach z možnosti přepadení. Narazil jsem na odklízení následků autonehody a všiml jsem si všudypřítomné policie. Atmosféra hektická, špinavá a nebezpečná. Nejklidnější města pak byla Delft, Leiden a Haarlem. Utrecht by se zase dal nazvat “studentským městem”, a to nejen proto, že zde sídlí největší univerzita v Nizozemsku. <div> <br> <h4> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Nizozemsko/delftska_radnice.jpg" alt="delftska_radnice.jpg" /> <br> </h4><div><h4> Pohled na Delftskou radnici z věže Nieuwe Kerk. Delft je malebné město modrobílého porcelánu a rodné místo malíře Jana Vermeera (Dívka s perlou). Krásné historické centrum, žádná nákupní horečka, jenom poklidný život všude okolo. </h4> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Nizozemsko/restaurace.jpg" alt="restaurace.jpg" /> <br> </div><div><h4>Místní Delftská restaurace. V reproduktorech hraje z playlistu Kraftwerk - Autobahn. </h4> Z věcí a staveb srší německá kvalita a britský styl zároveň. Propracované fasády, kvalitní bytelné stoly, promyšlený systém cyklostezek a pruhů pro cyklisty. Ti tu mají přednost - pokud vás jako chodce srazí cyklista, chyba je vždy na vaší straně. Přitom jsou všichni velice ohleduplní - i když jsem z nepozornosti dvakrát vstoupil do cyklostezky, nedočkal jsem se žádného zvýšeného hlasu, ale navzájem jsme se omluvili. Teprve zde se naučíte pořádně rozhlížet všemi směry, některé křižovatky jsou propleteny i z 8 směrů.</div><div>Od místních jsem se dozvěděl, že místní stavby jsou tak jednolité a prostě “padnoucí” do prostředí z toho důvodu, že při jejich stavbě jsou většinou najímáni umělci a architekti, kteří mají podobný styl, jako již existuje v okolí nově vznikajícího domu. </div><div>Lidé zde nosí oblečení hlavně tmavé palety - černá, hnědá, šedá, zelená - protože zde často prší a je sychravo. Uvolněná atmosféra je zde však všude. Všudypřítomná kola nejsou přidělaná a zabezpečená, protože samotná idea krádeže přijde Holanďanovi směšná. A pokud vám při nakupování chybí nějaké mince, nikdo se nad tím nepozastaví a vstřícně vám i pár desítek centů promine (průměrný roční plat je v Nizozemsku 47 937 EUR).</div><div>Všichni zde jezdí na kole, jsou vlastně i díky tomu více otužilí - to ty jízdy ve studeném počasí. Nenajdete tu dopravní zácpy, v 5 hodin odpoledne ve čtvrtek i pátek jsou ulice plné kol, ale aut zahlédnete pouze pár, a to i v centru města! Kolo je součástí nizozemského stylu života. Kluci vozí svoje dívky na předním nosiči, maminky vozí svoje děti v přídavném kočárku před kolem a větší děti jezdí s rodiči na dvoukole.</div><div>Nizozemci na vás budou mluvit prvně nizozemsky (pokud nebudete do šál a rukavic obalený očividný teplokrevný turista) a teprve až zjistí, že nejste zdejší, přepnou na plynulou angličtinu (93% Nizozemců mluví anglicky.)</div><div>Úroveň života a duševní pohody může proudit i z extrémně vysoké kvality a čistoty jídla. Nizozemsko je známé jako technologicky nejvyspělejší zemědělská velmoc, na pěstování plodin používají drony s kamerami a senzory, stejně tak pro dobytek. Nemocem předcházejí, místo aby je léčili - nepoužívají žádné pesticidy, hormony, ani antibiotika. Jejich plodiny jsou implicitně v bio kvalitě. Jejich revoluční systém zavlažování využívá vodu o 90% efektivněji, než je tomu ve zbytku světa. Nizozemsko je také největším exportérem brambor, přitom mají ty nejmenší dotace od EU (založené na <a href="https://ec.europa.eu/agriculture/sites/agriculture/files/statistics/factsheets/pdf/eu_en.pdf" target="_blank">velikosti plochy státu</a>) - díky efektivnímu systému a rozsáhlým rovným plochám jsou však schopni exportovat více brambor (a i jiných plodin) než Amerika, Čína a Německo dohromady! <br> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Nizozemsko/kanal.jpg" alt="kanal.jpg" /> <br><br></div><div>V každém hostelu jsou tzv. “smoking rooms” s průhledným sklem, kde si může kdokoliv zakouřit cokoliv v Nizozemsku legálního. V coffeeshopech na každém rohu Amsterdamu koupíte jakýkoliv vzorek marihuany, který chcete. 1 gram průměrné odrůdy pořídíte za 9 EUR, jednu cookie s magickým obsahem také za 9 EUR.</div><div>Za návštěvu stojí Eye Film Museum a historická vesnice Zaanse Schans plná větrných mlýnů (viz titulní fotografie). Do vesnice se dostanete z “ostrova” uprostřed Amsterdamu, na který vás převeze trajekt. </div><div>Ve všech prodejnách, supermarketech, restauracích, autobusech, MHD atp. převládá systém placení kartou - do takové míry, že v supermarketu stojí u vstupu tabule s nápisem “Nebereme cash, pouze kreditní karty”. </div><div>Holanďan tak běžně pozná turistu podle otázky, zda berou cash nebo kredit. Dalším poznávacím znamením turisty je fakt, že zřejmě nebude otužilý a nosí zimní výbavu. Klasický Holanďan pravděpodobně spal každou noc svého života v 15°C místnosti a pasivně se tak otužoval. Na ulici Holanďana pak nějaký ledový vánek nerozhází, natož aby kýchal nebo smrkal. I když bylo 5 stupňů, potkal jsem za celý pobyt jen jednotky lidí, co měli rukavice nebo čepici. S otužilostí každého člověka pak přichází nezvyklá houževnatost proti zimním nemocem.</div><div>V Goudě, proslavené hlavně výrobou dýmek a stejnojmeného sýru, si nenechte ujít místní kostel (sv. Jana), který se pyšní nádhernými interiéry. Můžete zde pořídit goudy různých typů (byla zde ke koupi dokonce i gouda se zelenou bylinou). </div><div> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Nizozemsko/Gouda.jpg" alt="Gouda.jpg" /> <h4> kostel sv. Jana v Goudě</h4><h2> Začni na svém konci</h2> <br> Výlet jsem uzavřel návratem do místa jeho začátku, do Amsterdamu. Po předchozí zkušenosti z přímořského Leidenu jsem se přihlásil do místní pobočky hostelu “Flying Pig” a volba opět nezklamala - extrémně přátelská a přívětivá obsluha, která zašla tak daleko, že mi dala snídani zadarmo, když jsem neměl mince na zaplacení (z nějakého důvodu za snídaně nebrali kredit). Jsou zde pouze mladí cestovatelé - do hostelu “Létající prase” přijímají lidi maximálně do 40 let věku. </div><div>Pár dnů předem jsem si zarezervoval vstupenky do muzea Van Gogha a do domu Anny Frankové. V muzeu jsou všechna významná van Goghova díla, kromě Hvězdné noci. Mojí poslední návštěvou byl dům Anny Frankové, kterým jsem celý výlet zakončil.<br><br> Návštěvu Nizozemska a cestování solo rozhodně doporučuji, nutí vás vytvořit si vlastní sociální kontakt - a tak jsem každý den měl zábavu všeho druhu a jak povrchní, tak hluboké konverzace. <br></div><div> <br> </div><div> <i>Jan Jileček</i><br></div></div></div>hobby;#
Dodržte svoje novoroční předsevzetí s pomocí digitálních vychytávekhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/predsevzeti.aspxDodržte svoje novoroční předsevzetí s pomocí digitálních vychytávek<p>Začátek nového roku je pro mnoho z nás spojený s optimismem, energií a nadšením pro změny. Nástup zpět do pracovního shonu dokáže ale postupně ohlodat i pevnou vůli a naše cíle se nám ztratí v dálce. Jedním z malých triků, který může pomoci při snaze udržet si stanovený novoroční kurz, je nenechat si svoje předsevzetí pouze pro sebe. Když o svých plánech informujete pár přátel, bývá o něco těžší z nich upustit. Ovšem ani blízcí (alespoň většinou) vás nebudou neustále hlídat a připomínat jaké záměry jste si idealisticky připravili pro následující rok. Nezoufejte, naštěstí existuje velké množství způsobů jak si ulehčit zlepšování sebe sama a bude vám k tomu stačit jenom běžný smartphone.<br></p><h2> Buďte zdravější </h2><p> Snad ze všeho nejčastěji se naše touha po změně zaměřuje na naše tělo. Ať už chceme ztratit nadbytečná kila, zpevnit svaly nebo celkově zlepšit životosprávu, nejtěžší je vždy začít. Proto se vyplatí si zejména na začátku stanovit realistické cíle, jako např. to, že strávíte každý den 7 minut cvičením. Aplikace <a href="https://perigee.se/apps/seven/" target="_blank">Seven</a> je k tomu specificky stvořená a stará se o to, abychom se každý den trochu zapotili, bez jakéhokoliv speciálního nářadí. Pro ty, kteří se ve světě osobního fitness mají touhu posunout o něco dál existuje například <a href="https://sworkit.com/" target="_blank">Sworkit</a>. V rámci této aplikace si můžete vybrat jaký typ cvičení vás momentálně zajímá (kardio, posilování, protahování…) a následně dostanete set odpovídajících cviků. Podobně fungují další dostupné aplikace, jako <a href="https://fiit.tv/" target="_blank">FiiT</a> nebo <a href="https://www.dailyyoga.com/#/" target="_blank">Daily Yoga</a>, která se samozřejmě zaměřuje jógu. </p><p> Jestliže jste si užili Vánoc možná až trochu moc a chtěli byste se specificky zbavit nabyté váhy z konzumovaného cukroví, bude nejlepší spojit fitness apky s dalšími pomocníky. Těch, kteří pomáhají s počítáním kalorií a celkového příjmu a výdeje energie, je skoro nepřeberně mnoho. Patří mezi ně u nás oblíbené <a href="https://www.kaloricketabulky.cz/" target="_blank">Kalorické Tabulky</a> nebo zahraniční <a href="https://www.myfitnesspal.com/" target="_blank">MyFitnessPal</a>. </p><h2> Buďte produktivnější <br></h2><p> Po extrémně důležitém zdraví na druhém místě žebříčku nedodržených předsevzetí pro většinu z nás leží naše vlastní organizovanost. Můj dokument s názvem “Poznámky” čítá několik stovek stran a vypadá jako náhodně generovaný nesmyslný text, v němž se často dokonale ztrácím. Z toho důvodu jsem si řekl, že by stálo za to vyzkoušet aplikace zaměřené na sledování produktivity, v nichž je sledování denních aktivit o dost přehlednější. Líbí se mi jak <a href="https://imagazin.cz/productive-vytezte-kazdeho-dne-nejvic/" target="_blank">Productive</a>, tak <a href="https://todoist.com/?lang=en" target="_blank">Todoist</a>. Umožní vám snadno a rychle si připravit seznam činností, která vás daný den čekají a na jeho konci vás vybídnou k odškrtnutí všeho, co jste doopravdy zvládli. A pokud je poměr naplánovaných a uskutečněných věcí trošku depresivní, možná vás to posune k lepšímu plánování i využití času. </p><p> Telefony bohužel neposkytují pouze způsoby jak vůli zpevnit, ale také velké množství možností jak prokrastinovat. <a href="https://www.rescuetime.com/" target="_blank">RescueTime</a> je aplikací, která nejenom dokáže sledovat vaši produktivitu, ale i blokovat nežádoucí rozptýlení. Pro ty z nás, kteří tráví hodně času u notebooku pak mohu doporučit <a href="https://freedom.to/" target="_blank">Freedom</a> a <a href="http://www.stayfocusd.com/">StayFocusd</a>, díky nimž si na konkrétní dobu zamknete přístup k nejrůznějším stránkám na internetu. Člověk by nevěřil, jak moc pomůže nemoct si neustále kontrolovat nejrůznější sociální sítě. </p><h2>Rozšiřte si obzory </h2><p> Zlepšování sebe sama ale neznamená jenom běhání a nemrhání časem. Ideálním nástrojem pro vaše nové já je vzdělání. Jazyky nám všem odhalují nové světy a otevírají nové možnosti. Naučit se novým řečem pomáhají aplikace jako velmi oblíbené <a href="https://www.duolingo.com/" target="_blank">Duolingo</a> či <a href="https://www.memrise.com/" target="_blank">Memrise</a>, které je zaměřené na učení se frází. Pokud by vás ale zajímala rovnou komunikace s rodilými mluvčími, mohu vřele doporučit apku <a href="https://hinative.com/" target="_blank">HiNative</a>, která spojuje lidi z desítek zemí světa pro účely výměny jazykových dovedností. </p><p> Je pouze na vás jak se rozhodnete svůj život s příchodem nového roku změnit. Žijeme ale ve světě, kde už nemusíte být sami na překonávání zlozvyků či získávání nových znalostí. Stačí se jenom na chvilku ponořit do nabízených aplikací a najít si přesně to, co potřebujete. Informační věk není jenom technologickou revolucí, ale může vám pomoci udělat malé revoluční kroky i v každodenním životě. </p><p><i>Lukáš Horák</i> </p>hobby;#vzdělávání;#
Aljaška, země vzdálenáhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/Aljaska.aspxAljaška, země vzdálená<p>Aljaška, ačkoliv je to pořád země USA a to dokonce svou rozlohou největší, je jen málo podobná tomu, co byste v pravém slova smyslu od "Ameriky" očekávali. Samozřejmě jako snad všude na světě i zde najdete ve větších městech rozeseté klasické řetězce rychlého občerstvení a hamburger podobný tomu v Čechách. Tím ovšem podobnost končí a čekají na vás už jen rozlehlé národní parky, průzračná jezera, řeky plné lososů a lesy překypující zvířaty, která známe povětšinou jen z televizních obrazovek.<br></p><p> My jsme vyrazili na Aljašku především za „ledovým“ dobrodružstvím: lezení ledů, ledových ker a jeskyň. Teprve druhotně se také porozhlédnout po krásách této divoké země. </p><h2>Matanuska<br></h2><p> Mířili jsme na ledovec Matanuska, se svou délkou 43 km a šířkou 6,4 km je největším ledovcem ve Spojených státech, který je dostupný i automobilem, a také na přilehlé ledovce v okolí. Vyrážíme tak směr Anchorage, největší město Aljašky, kde žije více než dvě pětiny obyvatel tohoto státu a které je obklopeno mohutnými horskými masivy. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Aljaska/matanuska_2.jpg" alt="matanuska_2.jpg" /> <br> </p><p> Přistáváme trochu unavení, ale co - jsme tady, a to dokonce i se všemi zavazadly.</p><p> Hned první, co mě trklo do očí (teda až po tom, co jsem si přečetla na desce, že úředním jazykem je angličtina a také 20 indiánských jazyků) byla jízda aut v prostředním pruhu. Zprvu jsem nechápala, co za podivnou hru „všichni jedem uprostřed“ se tady hraje. </p><p> Záhy ale spatřuju první a po pár kilometrech další kompletně zmuchlané auto, před kterým leží obrovský mrtvý los. Takže jsem se velmi rychle do hry připojila. Přece jen v prostředním pruhu máte alespoň o trochu větší šanci zareagovat na losa, který celkem často skáče na silnici.<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Aljaska/los.jpg" alt="los.jpg" /> <br> </p><p> Pokud tedy losa nepotkáte na silnici nebo hned v prvním lesíku u letiště, najdete ho v místním jídelníčku, kde spolu s lososem tvoří pravidelnou část stravy běžného Aljaščana, který ho má běžně celého naporcovaného v těch obrovských amerických mrazácích.</p><p> Lov je zde pro místní lidi vcelku normální záležitostí, stejně tak i rybolov. Náš místní kamarád Mark nám vysvětluje, že většinou zde chodí obyvatelé opravdu párkrát týdně na ryby. Asi tak jako my chodíme párkrát týdně na nákup do Tesca.<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Aljaska/nature_.jpg" alt="nature_.jpg" /> <br> </p><p> Po rozkoukání a ochutnání místních specialit vyrážíme do „terénu“. Tím pro nás nejsou hlavní turistické atrakce jako Alaska highway, polární kruh, ani polární záře ve Fairbanks, (vy se tam ale určitě podívejte). Pro nás to je zmrzlá voda, „přetavená“ do ledopádů. </p><p> Smutnou zprávou je komercializace tohoto ledovce. Za vstupné se vybírají obrovské sumy a provozovatelé nejsou ochotni vás pouštět bez horského průvodce za další vysoké částky. To, že jste horolezci, a že zde chcete lézt, a že licenci vůdce máte svojí vlastní, neberou jako žádnou polehčující okolnost. Byl to tedy první ledovec na světě, kde jsme za lezení museli platit, ale samozřejmě stojí to za to. <br></p><h2> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Aljaska/matanuska_1.jpg" alt="matanuska_1.jpg" />Nejdobrodružnější výpravou byl Knik glacier<br></h2><p> Dostanete se sem pouze lodí se zkušeným řidičem. Ramena řeky, po kterých plujete, nejsou jednoduchá na přečtení. Neméně složité je i samotné řízení mezi tisíci kousků ledovce a ledových ker, na jejichž vrchol jsem byla odhodlána lézt. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Aljaska/kry_1.jpg" alt="kry_1.jpg" /> <br> </p><p> Zakládáme tábor a obhlížíme plovoucí ledové obry. Nebudu zastírat, že lézt na ledových krách není ten nejlepší nápad. Kra je v neustálém pohybu. Otáčí se, anebo se rovnou celá v mžiku rozpadne a zřítí. Tak či tak to může mít fatální následky. Nemůžete se zde ani jistit. V případě nenadálého otočení kry byste totiž byli v pasti. Ano, ani případný skok např. z dvaceti, třiceti metrů do třístupňové vody, se také nejeví jako ideální volba, ale pořád o něco lepší. Pokud by byly kry ještě větší, tak už ani volba jakkoliv skákat není ta správná. Ideální je na něco takového zkrátka nelézt. <br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Aljaska/kry_2.jpg" alt="kry_2.jpg" /> <br> </p><p> Pokud by vás napadla otázka proč se tedy na něco takového jako plovoucí ledové kry vůbec lézt tak na to je jednoduchá odpověď a to…protože jsou. Zážitek lézt na ledu je vždycky silný, přece jen lezete po zmrzlé vodě. No a tady ta zmrzlá voda ještě pluje a točí se dokola. Tak či tak, jsou to přesně ty chvíle, kdy se vám hlavou netočí tisíc myšlenek, ale soustředíte se jen na přítomnost. <br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Aljaska/kry_3.jpg" alt="kry_3.jpg" />Posledním cílem byl ledovec Byron Glacier, k němuž vede krásný trail. My jsme tu našli na lezení tuhle nádhernou jeskyni. Osobně bych nedoporučovala se v ní nijak zdržovat. Hlavně na jejím úpatí být velmi opatrný, protože zde neustále padají kusy ledu a kamenů, napadaných z vrchní části. Padají ale i samotné celé jeskyně. Při našem pobytu nám spadla její vrchní část a po našem odjezdu i celá spodní.<br></p><p> Pohledy, jež se vám však naskytnou, jsou jak z jiného světa..<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Aljaska/jeskyne_.jpg" alt="jeskyne_.jpg" />Aljaška je opravdu zemí jen těžko uvěřitelných krás, dobrodruhů a nespoutané přírody. Tenhle drsný kout planety má svoje vlastní pravidla, a když jsou dodržována, propůjčí vám kus sebe samé, jenž si odnesete i s sebou domů.<br></p><h1> Můj TOP FIVE z Aljašky </h1><h2> 1. Národní park Denali </h2><p> Národní park Denali se rozkládá na ploše asi 6 milionů akrů. Většinu parku tvoří divočina. Právě tady máte největší šanci z celého vnitrozemí (a možná i z celého státu) spatřit velká stáda kopytníků. Můžete tu natrefit na lišku, vlka nebo grizzlyho. Za zvěří si lze objednat vyhlídkovou projížďku kyvadlovým autobusem. Ti odvážnější se mohou vydat do nitra parku na vlastní pěst. Součástí parku je také nejvyšší vrchol severní Ameriky – Denali, dříve nazývaný Mount McKinley, dosahující výšky 6190 m. n. m.</p><h2> 2. Půlnoční slunce a polární záře </h2><p> Pokud chcete spatřit slunce o půlnoci nad obzorem (tzv. půlnoční slunce), musíte se vypravit až na sever za polární kruh. V městečku Barrow dokonce slunce nezapadá po celých 84 dní! Půlnoční slunce ale není to jediné, co můžete na aljašské noční obloze pozorovat. S trochou štěstí můžete prakticky po celé Aljašce pozorovat polární záři. Pokud chcete vsadit ohledně polární záře na jistotu, navštivte Fairbanks, někdy přezdívané jako město, kde se světla dotýkají země. Polární záře se začíná objevovat koncem srpna a ve Fairbanks jí můžete spatřit zhruba 200krát ročně! Návštěvu můžete spojit i s výletem na nedaleký severní pól a tamní Santovi vesničky. </p><h2> 3. Rýžování zlata</h2><p> Aljaška je samozřejmě známá i díky zlaté horečce. První zlato bylo na Aljašce objeveno u města Nome. Zajímavostí je, že dle některých odhadů bylo za dob zlaté horečky objeveno pouze 5 % aljašského zlata! Pokud chcete zkusit své štěstí a rýžování zlata si vyzkoušet, můžete navštívit jedno ze 150 míst, kde je rýžování povoleno. Tyto plochy jsou většinou ve vnitrozemí a mezi nejznámější patří například Tayler Hwy nebo Jack Wade Dredge u 86 míle. </p><h2> 4. Treky po ledovcích</h2><p> Na Aljašce je zhruba 100 tisíc ledovců, takže není divu, že treky po ledovcích jsou tu velmi populární činností. Některé ledovce jsou dokonce přístupné od silnice. Mezi jeden z nejnavštěvovanějších ledovců už zmiňovaný Matanuska glacier, kde mohou turisté po štěrkem pokrytém ledu ujít krátkou vzdálenost i v obyčejných turistických botách. Pokud se budete chtít vydat dál, neobejdete se bez maček přilby, cepínů a zkušeného průvodce. Mezi další známé ledovce patří například Byron glacier nebo Mendenhall glacier.</p><h2> 5. Glacier Bay – národní park</h2><p> Národní park na jihu Aljašky. Nejjednodušší a zároveň nejoblíbenější způsob, jak si procestovat tento národní park jsou beze sporu mořské kajaky. </p><p> <i>Lucie Hrozová</i> </p>hobby;#
IT trendy pro mazlíčkyhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/IT-mazlicci.aspxIT trendy pro mazlíčky<p>Všechny pokusy udělat mojí fence radost čímkoliv, co se nedá okamžitě sežrat, končí absolutním fiaskem. Hračky přinejlepším ignoruje, většinou se jich ale rovnou bojí a hrdinně spí na podlaze, pokud její pelíšek zrovna okupuje její úhlavní nepřítel - roztomilý plyšový medvídek. Naštěstí ne všichni chlupatí i nechlupatí zvířecí kamarádi mají stejně konzervativní přístup k novým věcem, jako moje Saša. Mazlíčci jsou nedílnou součásti životů mnoha lidí, což neušlo pozornosti technologických firem. Na trhu dnes můžeme najít velké množství nejrůznějších IT vychytávek určených pro zvířata i ulehčení života jejich majitelů. Jak tedy vypadá svět zvířecích informačních technologií?<br></p><h2> Konec smutných očí </h2><p> Ranní odchod do práce má díky (zejména psím) mazlíkům nádech tragična a loučení s upřeným smutným pohledem na podlaze, bývá těžké. Proto jsou rostoucím hitem kamery, které dokáží jak ujistit majitele, že je se zvířecím miláčkem vše v pořádku, tak poskytnout dostatečnou stimulaci a kontakt. Na rozdíl od běžného kamerového bezpečnostního systému, díky němuž můžete mít o vašem mazlíkovi přehled, přidávají tyto specificky zvířecí kamery prvek interakce. Nejenom že vašeho Fíka nebo Mikeše uvidíte, ale můžete s nimi i komunikovat. Mazlík má možnost slyšet hlas majitele a cítit se méně osamělý a znuděný (obojí důvody pro nežádoucí efekty, jako rozkousaný gauč). </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT-mazlicci/call.jpg" alt="it animal" /> <br> </p><p> Mnoho z dostupných modelů navíc přidává i funkce související s dávkováním krmiva nebo odměn. O polední přestávce v práci nemusíte zvířecího kamaráda jenom zkontrolovat, ale klidně díky dávkovačům pamlsků i pokračovat v tréninku. Zejména pro kočičí publikum jsou určeny herní prvky v podobě projekce laserové tečky. Tady menší veterinární odbočka: hry s laserem nejsou vhodné pro všechny kočky. Problémem není ani tak samotný laser, jako spíš fakt, že světelný bod nelze, na rozdíl od pravé kořisti nebo hračky, nikdy chytit. Výsledkem může být frustrovaná malá šelma, která má tendenci si mindráky vylít na vašem majetku i těle. Tak jako tak, kamerové systémy pro mazlíčky nabízejí způsoby jak zabavit zvíře a odlehčit vašemu svědomí, když ho ráno opouštíte. </p><h2> Internet chlupáčů </h2><p> Velkým technologickým trendem pro lidskou část osazenstva planety jsou IoT přístroje, neboli Internet věcí. Díky senzorům a vyhodnocování snímaných dat můžeme mít na dálku lepší přehled o stavu našeho bytu či třeba automobilu. IoT a zejména wearables, senzory, které nosíme s sebou, mají úspěch i v technologiích pro mazlíky. GPS trackery na obojku dokáží přesně monitorovat polohu zvířete a poví vám, jestli se vaše kočka chodí dokrmovat k sousedům. Zároveň ale můžete získat i informace o zdravotním stavu vašeho miláčka, jako je teplota a úroveň fyzické aktivity. Zpětný pohled na získaná data pomůže i veterináři, který se přesněji dozví, kdy a jak vaše zvíře ztratilo chuť do běhání. Některé z nabízených gps trackerů, jako je britská Felcana a jejich Health Monitoring Kit, jdou ve snaze ochránit zdraví mazlíka dál. Využívají AI systém, který vás varuje, pokud zpozoruje příznaky potencionální cukrovky nebo artritidy. Identifikační čipy pak mohou na sobě nést důležité informace pro případ, kdyby se mazlík přece jenom ztratil. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT-mazlicci/packa.jpg" alt="packa.jpg" /> <br> </p><p> Jestliže je vaším cílem mazlíka prostě jenom na chvilku zabavit, tak i zde se najde prostor pro využití moderních technologií. CleverPet se honosí titulem první herní konzole pro zvířata. Člověka by zřejmě blikající tlačítka a dávkovač pamlsků zřejmě neuchvátil, kočky a psi ho ale přivítají v domě raději než nejnovější Playstation. </p><p> Mého psa moderní IT vychytávky asi už nikdy nenadchnou, ale neztrácím naději. Nabídka inovativních technologií pro mazlíčky se neustále rozšiřuje a jejich tvůrci reagují na potřeby majitelů, které jsou stejně různorodé jako psí nebo kočičí plemena. Ať už chcete vaše zvíře jenom občas zkontrolovat, zbavit nudy či například zjistit jestli se umí dostat do prostor kam má vstup zakázán, najdete pro to chytrá řešení. Dobré a kreativní IT najde uplatnění téměř všude, i pro čtyřnohé uživatele. </p><p> <em>Lukáš Horák </em></p> <br>hobby;#
Kam za předvánočním kouzlemhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/vanocni-trhy.aspxKam za předvánočním kouzlem<p>Prosinec už pomalu začíná a s ním i neodmyslitelné adventní trhy. Určitě se shodneme na tom, že jsou každoroční vánoční tradicí po celé Evropě. A u nás tomu není jinak. České vánoční trhy, patří k těm nejhezčím, které můžete navštívit. Ať se jedná o trhy na Václavském náměstí nebo ty v Brně, na které se můžete nechat dopravit vánoční tramvají. Na každém z nich si můžete dosyta dopřát svařeného vína, vánočních laskomin a na některých i zabijačkových hodů. Ale jsou mezi námi tací, kteří se na trhy vypraví za našimi sousedy. Těm bych věnoval pár řádků níže, kde můžete najít inspiraci pro váš vánoční výlet. Pro ostatní, kteří se nikam za hranice nechystají, jsem na konci článku připravil pár tipů kam se vypravit po Česku.</p><p> Začneme s nejbližším a pro ty, kteří vyrážejí do Německa na vánoční nákupy, jistě známým Drážďanským Štrýclmarktem. Ten se bude v letošním roce pyšnit 584. konáním a díky tomu je nejstarším konaným vánočním trhem v Německu. A co zde můžeme při návštěvě zahlédnout? V průběhu celého adventu je hned několik akcí jako například každoroční volba „Perníkové princezny“, která se koná 2. prosince v rámci „Slavností perníku“. Pokud vám perník nic neříká, ale máte chuť na kousek pověstné štoly, určitě v sobotu osmého prosince zavítejte na „Štolovou slavnost“. Jedná se o průvod historickým centrem, kde poté na náměstí Altmarkt bude slavnostně nakrojena vánoční štola speciálním nožem o velikosti 1,6 metru, který váží úctyhodných 12 kilogramů! Očekávejte ale davy turistů i místních, každoročně trh navštíví kolem 100 000 lidí.<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/vanocni-trhy/kone.jpg" alt="kone.jpg" /> <br> </p><p> Nyní zamíříme k našim jižním sousedům do Vídně. Je zde hned několik trhů, ale nejznámější a nejnavštěvovanější je Christkindlemarkt, který se nachází hned před radnicí. Najít zde můžete přibližně 140 stánků, ve kterých objevíte různé laskominy, suvenýry a především vánoční ozdoby. Jestli si chcete trhy užít, nesmíte mít hluboko do kapsy. Jeden hrníček svařáku vás přijde přibližně na 4 eura. Jsou zde však i jiné zajímavé lokace, kam se můžete podívat. Pokud jste fanouškem alternativního umění tak si na Karlsplatz přijdete na své. Hned naproti Karlskirche naleznete jarmark s výtvory alternativních umělců. Jestli se ale chcete alespoň trochu vyhnout davovému šílenství, můžete zkusit trhy vzdálenější od centra. Jeden takový se nachází před zámkem Schönbrunn, kde vás kromě vánočních trhů pohltí i zámecká atmosféra.</p><p> A abych nezapomněl na naše slovenské bratry a sestry (ať jsem genderově korektní), musím zmínit i vánoční trhy v jejich domovině. Jako jedny z nejhezčích lze s jistotou zvolit ty v Košicích. Ač je to z Prahy či Brna dlouhá cesta, „Košické rozprávkové Vianoce“ stojí určitě za to. Možná se ptáte proč zrovna tento název? Hlavná ulice, která je i nejdelší pěší zónou v Košicích, se v tento čas promění na pohádkovou krajinu s dřevěnými stánky, klasickou Anjelskou kapustnicou a ti alkoholicky založení si mohou pochutnat na „Primátorském punči“.</p><p> Když už jsme na cestách, podíváme se za našimi posledními sousedy do Krakova. Toto město se může pyšnit statusem nejvyhledávanějšího Polského města. Na největším krakovském náměstí naleznete Adventní městečko, které lehce poznáte podle výzdoby a stánků, takže jej nemůžete minout. A co na tomto vánočním trhu můžete koupit? Pokud vynechám pití a laskominy, tak mezi klasickými polskými produkty najdete barevné nebo broušené baňky, kytice ze sušených květin a výrobky z ovčí vlny.<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/vanocni-trhy/andel.jpg" alt="andel.jpg" /> <br> </p><p> A nyní se vrátím k těm, kteří se chtějí na trhy podívat pouze v rámci domoviny a současně se plánují vyhnout turisticky známým místům. Velmi povedené jsou jistě vánoční trhy Karlových Varech. Pokud si chcete dopřát zaslouženého vánočního odpočinku, můžete výlet za trhy zkombinovat návštěvou některých z lázní a procházkou po zasněžené kolonádě. Vánoční trhy se zde konají na hlavní třídě T. G. Masaryka a za zmínku jistě stojí „Vánoční dům“ v městské části Doubí. Zde objevíte vánoční výzdobu v nebývalém rozsahu. Můžete si dát kávu v „Andělské kavárně“ nebo vybrat ozdoby pro váš vánoční stromeček. Veškerá výzdoba je totiž prodejná a je opravdu z čeho si vybírat. </p><p> Když už budete na západě republiky, zajeďte se podívat na Boží Dar. I dle názvu je toto místo v čase vánoc velmi oblíbené. Když navštívíte jeho vánoční trhy, tak rychle zjistíte, že lidové řemeslo ani zde svůj konec stále nenalezlo - ba naopak. Obzvlášť pokud máte děti, nenechte si ujít známou Ježíškovu cestu. Jedná se o udržovaný okruh, na jehož trase děti plní různé úkoly. Ty si mohou poznamenat do notýsku, který obdrží na infocentru v Božím Daru, a když je splní, čeká je malý dáreček. Po absolvování této procházky už pouze zbývá zanechat seznam přání na Ježíškově poště, která je otevřena po celý rok. Na cestu si však připravte zimní řetězy, oproti velkoměstům se zde možná setkáte s pořádnou sněhovou nadílkou. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/vanocni-trhy/bazanti.jpg" alt="bazanti.jpg" /> <br> </p><p> Nakonec mám tip pro ty, kteří mají rádi zámeckou atmosféru. Pro tu si můžete zajet do Ratibořic, kde se nachází stejnojmenný zámek. Při prohlídce adventně vyzdobeného interiéru zámku vás seznámí s vánočními zvyky, které se zde dodržovaly v 1. polovině 19. století. Můžete také nahlédnout do „štědrovečerně“ vyzdobené Babiččiny světničky na Starém bělidle nebo se v budově u vodního mandlu zúčastnit každoročního adventního trhu. Poté už zbývá navštívit pouze útulnou hospůdku u zámku, ve které najdete klasickou českou zabijačku. </p><p> <em>Vladimír Křížek</em><br></p>hobby;#
Jak se pozná skvělá tužkahttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/tuzky.aspxJak se pozná skvělá tužka<p>Díky masivnímu rozšíření dotekových obrazovek začíná pomalu zastarávat ťukání do klasické klávesnice. A co teprve tužka, nástroj, který má za sebou historii dlouhou několik století, ta pro mnoho lidí představuje jenom matnou vzpomínku na školní léta. Psaní tužkou ale nevymizí, dokud budou existovat lidé, kteří po sobě ve světě chtějí zanechat stopu. Nejen černou stopu tuhy na papíře, ale i dobré nápady, které tužka na papíře zaznamenává. Přestože - nebo možná právě proto, že tužka už není každodenní nutností, oblíbili si její využití kreativní jedinci. Tužkový fajnšmekr se ale nespokojí s jakýmkoliv kusem dřívka z papírnictví. Co tedy musí splňovat opravdu kvalitní tužka?<br></p><h2> Schopnost povzbudit mysl </h2><p> Ještě než se ponoříme do světa tuh a dřívek naplno, měli bychom si ujasnit, kde vězí výhoda tužky oproti jiným, moderním metodám záznamu. Klasické psaní na papír bylo dříve vyučováno ve školách z praktických důvodů. I v době počítačů a tabletů však ve třídách stále zůstává - a to nejenom díky tradici či nemoderním osnovám. Je dokázáno, že ruční psaní pomáhá vytvářet a upevňovat hned několik našich kognitivních schopností najednou. Častější psaní bez berličky automatických oprav zesiluje naše povědomí o pravopisu a tvaru písmen, což napomáhá lepší funkci paměti, kterou tím mentálně “protahujeme”. </p><p>Především ale může tužka pomoci naší kreativitě. Jedním z nejdůležitějších aspektů kreativního myšlení je schopnost se na problémy dívat z širokého, holistického pohledu. Z výzkumů za pomoci funkční magnetické rezonance víme, že pouhé ťukání do klávesnice aktivuje relativně malou oblast našeho mozku. Oproti tomu psaní tužkou zapojuje místa řídící jazyk, zpracování vizuálních informací a komplexní motorické funkce. I obyčejná tužka postačí k tomu, abychom plně nastartovali naše mozkové závity na vyšší obrátky než při jiných typech psaní. </p><h2> Příběh </h2><p> Nejen tužka jako taková, ale i konkrétní výrobci a modely mají za sebou často bohaté dějiny, které se dodnes odrážejí na jejich specifických kvalitách. Víte například, proč je velká většina kancelářských tužek žlutá? Jedná se o barvu, kterou si pro svůj zářivý finiš na tužce zvolila českobudějovická firma <a href="https://www.youtube.com/watch?v=_aEZMoqobKo" target="_blank">Hardtmuth</a> a nazvala ji podle největšího diamantu na světě - Koh-i-noor. Ta si následně získala světový věhlas, jehož důsledkem pak bylo i kopírování jejího stylu. Vývoj fantastických tužek se u Hardmuthu nezastavil a mezi vyhledáváné špičky tužkařského řemesla z Čech dnes patří například legenda Toison D’Or 1900, jejíž kvalitní design zůstal nezměněný už 50 let. </p><p> Zcela nejdelší historii má řemeslná výroba tužek v Německu, kde již v roce 1662 najdeme v Norimberských kronikách záznamy o jistém Friedrichu Staedtlerovi. Ten se ve městě proslavil jako tvůrce tužek. Jeho um a řemeslo se v rodině Staedtlerových předávalo dál a v 19. století již firma <a href="https://www.youtube.com/watch?v=eBhl_ZP_xYs" target="_blank">Staedtler</a> představovala nejvyšší standard v produkci tužek. Jedním z modelů, který rozšířil povědomí o tužkách Staedtler mimo německé i evropské hranice, byl <a href="https://www.staedtler.com/premium/Quality-And-History" target="_blank">Mars</a>. První pobočky v zahraničí pak Staedtler otevřel v USA a Japonsku, což odráží místa s největším zájmem o skvělé tužky i koncentrací lidí schopných je vyrobit. </p><p> Japonci se ve 20. století předháněli a dodnes předhánějí v inovacích i kvalitě zpracování svých tužek. Typickým znakem japonských tužek je vysoká kvalita jejich povrchové úpravy, ať už jde o zářivé prvky zlatavé barvy nebo fakt, že se běžně používá až 14 vrstev povrchového nátěru. Dvěma hlavními rivaly v Japonsku jsou firmy Mitsubishi a Tombow - možná nejznámější japonskou tužkou je právě Tombow Mono 100, další z řady legendárních psacích nástrojů. </p><p> Kdyby se vám zachtělo psát stejným typem tužky, kterou v ruce svírali velikáni literatury jako Ernest Hemingway či John Steinbeck, máte možnost. <a href="https://www.youtube.com/watch?v=cVnVxRussSI" target="_blank">Blackwing 602</a>, tužka vyrobená americkou firmou Palomino, se vyznačuje nejen vynikajícími psacími vlastnostmi, ale také širokou a vyměnitelnou gumou. Ne všechny nápady, včetně těch pocházejících z hlav geniálních spisovatelů, si totiž zaslouží na papíře zůstat. </p><h2> Řemeslo a nejlepší materiál </h2><p> Světová centra tužkařského umění mají jednu společnou výhodu - nacházejí se v blízkosti ložisek kvalitního kaolínu. Bělostný a jemný jíl, který se výborně hodí pro výrobu keramiky, je nezbytnou součástí produkce tužek. Přestože první tužky nebyly nic víc než čistý grafit umístěný mezi dvě dřívka a převázaný provázkem, posunula se brzy jejich výroba na vyšší úroveň. Rozemletý grafitový prášek smíchaný s kaolínem se následně vypálí v pecích, stejně jako jiné keramické výrobky. Na konci tohoto procesu pak stojí tuha. Poměr jílu a grafitu určuje její tvrdost, um ve správném promíchání a zpracování dvou základních ingrediencí se také odráží v její kvalitě. Nekvalitní, lámavé a prášící tužky svědčí o nedostatečném řemesle a špatném základním materiálu. Šlendrián lze poznat i bez jediného tahu tužkou, pohledem na umístění tuhy. Stačí, aby byla mimo přesný střed mezi dřívky jenom trochu, a můžete si být jisti, že ořezávání bude provázeno neustálým lámáním nerovnoměrné tuhy. Mix kaolínu a grafitu zůstává hlavním zdrojem tuh, ale již zmíněné japonské firmy vyvinuly i zcela syntetická řešení. V nich jsou nahrazeny staré a osvědčené metody výroby tuhy procesem, jehož výsledkem je polymerová tuha. </p><h2> Potěšení pro smysly </h2><p> Ořezávání kvalitní tužky by jejímu majiteli mělo přinášet radost. Nejen kvůli její nelámavosti, ale také vůni, která ořezávání provází. Správná tužka je totiž vyrobena z vonného dřeva, nejčastěji cedrového či lipového. Samotné ostření psacího nástroje není náročností nijak vzdáleno jeho výrobě. Přestože se do něj může pustit každý s relativně levnými nástroji, skutečně dobře ořezaná tužka vyžaduje profesionálnější péči. Správně by například strouhání mělo sestávat ze dvou fází. Během první se pouze odstraní přebývající dřevo obklopující tuhu, ve druhé fázi se pak naostří hrot tužky. </p><p> Praví experti na tužky dokáží mluvit hodiny o jednotlivých modelech a jejich rozdílech, podobně jako someliéři umí mluvit o víně. Stejně jako u vína ale nepotřebujete být expertem na to, abyste dokázali ocenit práci mistrů svého řemesla. Tužky patří k pozadí skoro každé kanceláře a většinou nad nimi vůbec nepřemýšlíme. Ty opravdu kvalitní ale patří k malým uměleckým dílům, která dokáží nejenom zaznamenat kreativní nápady, ale i povzbudit kreativního ducha svých majitelů. </p><p>Jedním ze stěžejních hesel Cleverlance je <a href="/Blog/Stranky/k.aspx">Kreativita a Komunikace, </a>a proto nás zajímá vše, co může podpořit novátorskou mysl k hledání originálních řešení. Někdy se tajemství inovativního ducha může skrývat i v ostrouhaném tenkém dřívku. <br></p><p> <i>Lukáš Horák</i></p>hobby;#vzdělávání;#
Cestopis Öresundskýhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/skandinavie.aspxCestopis Öresundský<p>To jsme se takhle s kamarádem rozhodli, že si zaletíme na třídenní prodloužený víkend na konci září do Malmö, třetího největšího města Švédska. </p><p> Zpáteční letenka Katowice-Malmö vyšla na 700 Kč (měsíc před odletem). Takže z Brna s Flixbusem do Katowic (velmi se nám vyplatilo nechat si časovou rezervu) a pak 2 hodiny do Malmö. Na letišti jsme si vyměnili 50 Euro za 510 švédských korun (kr), ale zbytečně - jak jsme později zjistili. </p><h2> Švédsko - Malmö</h2><p> Nastoupili jsme do autobusu, co jede do centra a při placení nám řidič sděluje “No cash”. Neberou papírové peníze - místo toho platíme kreditní kartou! </p><p> Po příjezdu do centra jsme si zašli do obchodu s potravinami Mästerlivs. Obchod byl běžná “sámoška”, ale všechny potraviny byly prémiové kvality a vše "bio". Otevřené "obsluž-se-sám" vitríny měly čerstvou a skoro zářící zeleninu a saláty (v porovnání s českými zeleninovými vitrínami masivní rozdíl v kvalitě). </p><p> Běžně je u kasy i chladící box se <a href="https://www.wikihow.cz/Jak-u%C5%BE%C3%ADvat-snus" target="_blank">snusem</a>, což je druh tabáku, co se vkládá pod ret (ten druh co používá Seržant Horváth ve filmu Zachraňte vojína Ryana nebo Saga Noren, Švédská vyšetřovatelka ze seriálu Most). V EU je legální pouze ve Švédsku. Používá se hlavně pro odvykání kouření, to je ten důvod, proč tak málo Švédů kouří cigarety - používají totiž místo kouření drahých cigaret tu levnější, silnější a “zdravější” alternativu. Zároveň je to také důvod, proč je ve zbytku EU zakázaný.</p><p> Snus se ve Švédsku prodává i v bezcelní zóně na letišti nebo na lodích, co plují ze Švédska do Finska (jakmile však loď přesáhne hranici do Finska, snus se již prodávat nemůže).</p><p> Dostali jsme chuť na kávu. Nedaleko náměstí jsme našli kavárnu, kde si kamarád objednal espresso a já filtrovanou kávu - později jsme zjistili, že v každé kavárně nebo restauraci jsou přistavené kávovary nebo ohřevné nádoby s filtrovanou kávou, kde si zákazník může dát kolik jen kávy chce. Hlavní výhoda je, že i když tuto kávu vnímají Švédi (i Dánové) jako normální, chutná jako výběrová kolumbijská nebo brazilská.</p><p> Zašli jsme do nedalekého botanického parku Slottsträdgården, kde je Malmöcký hrad a mlýn, jedna z nejhezčích scenérií ve městě. Přímo v parku je také Slottsträdgården Kafé s opravdu bohatou nabídkou - měli vše od kávy, přes cheesecake, fermentovaný nápoj kombucha až po skořicové závitky. Už v tomto parku jsme si s kamarádem všimli, že jsme zatím nepotkali člověka, co by vypadal zasmušile. Místní děti pobíhaly v parku a hrály detektivní hru. Začali jsme si pomalu uvědomovat, proč kvalita života ve Švédsku patří na nejvyšší příčky ve světovém žebříčku. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/skandinavie/image1.png" alt="" /> <br> </p><p> Konečně jsme se vydali do centra a zjistili, že studený vítr je čím dál silnější. Koupíme si šálu! Za pár minut jsme vyšli ze sekáče o šály bohatší, zapadajíce tak o trochu více do skvělého severského stylu, navíc s dobrým pocitem, protože výtěžek šel na charitu. </p><p> Ve 3 hodiny odpoledne jsme měli domluvený check-in s naším AirBnb hostitelem. Od centra je to 40 minut chůze. Řekli jsme si, že si aspoň prohlédneme větší část Malmö a vydali se na cestu.<br></p><p> Náš hostitel Michail byl velice pohostinný a pohodový, za celý 3 denní pobyt jsme s ním měli několikahodinové rozhovory především o životě ve Švédsku. Vysvětlil nám například, že ačkoliv jsou Švédi navenek veselí lidé, v zimním období a polárních nocích tomu tak není. Velká část lidí začíná propadat depresím kvůli dlouhodobému vystavení tmě. Švédi se s touto situací pak vyrovnávají různými způsoby, alkohol je jeden z nich. </p><p> Druhý den ráno jsme již nechtěli chodit po městě jen pěšky, proto jsme si nainstalovali aplikaci Skånetrafiken, která mimo používání QR kódů navíc poskytuje levnější jízdenky. Stačí zadat telefonní číslo a číslo karty. Proběhne nákup jízdenky, která nadále funguje další hodinu (i offline, je dynamicky generována podle času a soukromého klíče, podobně jako tomu je u české aplikace “Můj vlak”). V MHD jsou pak infračervené skenery, co naskenují QR kód (ať už z papírové jízdenky nebo displeje mobilu), který ve své databázi ověří a následně zneplatní. Neexistují zde zastaralé žluté tiskárny pro tisknutí času na papírový lístek. </p><p> Ačkoliv jsme se pohybovali v centru města Malmö, nevyskytovala se zde takřka žádná auta. Jestli jsme za 3 hodiny potkali 50 aut, bylo to moc, lidé hodně využívají MHD. A je zde nesmírně propracovaný systém cyklostezek a opravdu velká část populace se dopravuje na kolech - šetří tak životní prostředí a posilují svoje zdraví. Město bylo jen protkáno přeplněnými stojany na kola a půjčovny kol se zde vyskytovaly též hojně. Nejpříhodnější způsob půjčení kola je ale, podobně jako u českých Rekol a Velonetu, přes mobilní aplikaci. Cyklostezky jsou zde skoro posvátné. Všichni - kromě turistů - využívají chodník a dávají striktní pozor, aby nechodili po cyklostezce a nepřekáželi tak cyklistům. Ti zde mají přednost a pruh pro cyklisty je i na některých dálnicích. I lidé bez domova (potkali jsme tři) mají vlastní kolo. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/skandinavie/image5.png" alt="#codinglife" /> <br> </p><h2> Most přes Öresund</h2><p> Švédské Malmö a Dánskou Kodaň (København) spojuje obousměrný most. Je to nejdelší most kombinující železniční a silniční trať v Evropě. Zvolili jsme cestu vlakem, jízdenka nás stála 396 švédských korun. Vlak byl velice moderní, mimo klasických zásuvek nabízel i např. 3.5 jacky na sluchátka, kde hraje místní rádio překrývané informačními hlášeními vlaku. Za půl hodiny jsme v Kodani. </p><h2> Dánsko - København</h2><p>Kodaňský systém cyklostezek se nám nezdál tak propracovaný jako v Malmö, za to tady ale bylo mnohem víc lidí na kolech. Náš první hlavní cíl byla socha Malé mořské víly. Cestou k ní jsme zašli nakoupit pár suvenýrů a něco malého k snědku, opět jsme ocenili množství obchůdků s bio potravinami. Zvýšený výskyt aut značky Tesla a kvanta lidí s bezdrátovými sluchátky Airpods jsou jasnými ukazateli silnější ekonomiky v tomto regionu. Jak jsme sami zjistili, ve Švédsku jsme cenu násobili 2,5x, abychom se dostali na přibližnou hodnotu v českých korunách. V Dánsku jsme pak museli pronásobovat 3,5x (běžný oběd za 180 korun vychází ve Švédsku na 449 Kč a v Dánsku na 623 Kč). </p><p> Po cestě jsme narazili na Nyhavn, oblast, pro niž jsou příznačné domy s fasádami rozličných barev. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/skandinavie/image3.png" alt="#nyhavn" /> <br> </p><p> Cestou k Malé mořské víle jsme narazili na velkou přístavní kavárnu Toldboden (viz fotka v záhlaví článku). Designově byla podobná jako brněnská kavárna Skøg nebo pražská Cafedu, provedením však mnohem povedenější. Obsluha byla extrémně příjemná a zde jsem asi poprvé pocítil Hygge.</p><p> Hygge je dánský pojem označující štěstí, z definice přesně “Hygge je dánské a norské slovo, vyjadřující pohodový přístup k životu, spjatý s pohodlným bydlením a uměním najít si něco krásného v každém okamžiku.” Setkali jsme se zde i s Čechy, kupovali si točené pivo, jedno za 55 dánských korun (následně nám řekli, že není tak dobré jako Plzeň).</p><p> S kamarádem jsme si dali kávu, která byla servírována v zajímavých skleničkách Weck původně určených k zavařování. Káva byla opět perfektní. </p><p> Samotná socha pověstné víly, cíl naší vycházky, byla spíše zklamáním. Z našeho pohledu to byla ničím nevýrazná socha, a celková scenérie v nás nevzbudila žádné pocity.</p><p> Již ve Švédsku jsme měli nápad, že bychom mohli prozkoumat větší část města na kolech, plán jsme uskutečnili ale až zde. Stáhnul jsem aplikaci Donkey Republic a zadal číslo kreditní karty. Pronajal jsem dvě kola na 6 hodin, aplikace mi hned zobrazila lokaci nejbližších dvou. Když jsme k nim přišli, aplikace se připojila přes bluetooth (!) k bezdrátovým zámkům kol a odemkla je, stačilo zmáčknout tlačítko Unlock. Tato oranžová kola navíc mají na řidítkách držátko s gumovými úchyty na mobil, takže jsem jen zadal do mobilní navigace náš další cíl, Christianii, a jeli jsme. </p><p> Po půl hodině jízdy jsme dojeli do Christianie. Jedná se o anarchistickou hippie oblast uprostřed Kodaně, kde neplatí určité zákony. Člověk zde může koupit skoro cokoliv. Většina stánků zakazuje focení, ale u vchodu se mi podařilo pořídit jednu fotku.<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/skandinavie/image2.png" alt="#codinglife" /> </p><p> V Christianii používají vlastní měnu, přijímány jsou ale i dánské koruny a samozřejmě karty. Nejpoužívanější je pak systém mobilních plateb MobilPay, ten je ale pouze pro klienty dánských bank. S kamarádem jsme si každý koupili jedno malé dánské pivo, chutnalo dobře.</p><p> Po prozkoumání Christianie jsme se vydali zpět, zajeli ještě do místního parku, porozhlédli se v okolí hradu a zakusili kávu v místní kavárně. Obsluha byla opět velice přívětivá.<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/skandinavie/image4.png" alt="#codingnight" /> <br> </p><p> Večer jsme jeli zpět přes most do Malmö.<br></p><h2>Všude dobře...</h2><p>Pozdě do noci jsme si s naším hostitelem povídali o jeho focení a cestování. Ráno jsme si koupili přes mobilní aplikaci jízdenku do centra a pár desítek minut čekali na hlavním nádraží. To mi umožnilo sledovat místní lidi. Všiml jsem si, že tu skoro nejsou obézní lidi. A opět ten všudypřítomný veselý výraz: dokonce i starý pracovník hlavního nádraží, co má za úkol leštit stoly a prodlouženou paží s klepetem sbírat dopité plechovky ze stolů, byl usměvavý a vypadal, že ho ta práce naplňuje. Nyní, již zběhlí v místních poměrech jsme si nainstalovali mobilní aplikaci Flygbussarna a koupili jízdenky na letiště. Po 1,5h letu jsme přistáli v Katowicích, odkud jsme se do Brna tentokrát dopravili prostřednictvím BlaBlaCar. Po 4 hodinové jízdě s upovídaným Egypťanem jsme byli doma.<br></p><p> Celkově ve mě Malmö a Kodaň zanechaly skvělý pocit a nezapomenutelné dojmy. Rozhodně doporučuji navštívit alespoň jedno ze severských měst a okusit jejich kulturu, charakter a způsob života. Nebudete litovat! </p><p> <em>Jan Jileček</em><br></p>hobby;#
Kdy se budeme všichni prohánět v autech bez řidiče?https://www.create-it.cz/Blog/Stranky/selfdriving-cars.aspxKdy se budeme všichni prohánět v autech bez řidiče?<p>Masivní rozšíření autonomních vozidel v normálním provozu přijde zřejmě o dost později, než jak by se mohlo zdát. Velké automobilky a novátorští podnikatelé jako Elon Musk, neustále představují nové a vylepšené modely či mluví o blízké budoucnosti, kdy se auta obejdou bez našeho vlastního úsilí. Realita bývá ale vždy složitější než propagační materiály. Jaké tedy stojí překážky v naší cestě za světem automaticky řízených přepravních prostředků? A jak velký skok bude tato technologická revoluce vyžadovat? </p><h2> Potenciál i obavy </h2><p> V ideálním případě by nám autonomní vozidla měla pomoci ne jenom dopravit se z bodu A do bodu B, ale i zachraňovat životy. Lidské chyby i nezodpovědné řízení stojí za drtivou většinou automobilových nehod a automatizovanému vozidlu alespoň nehrozí, že si za volant sedne opilý řidič. Zatím ale nemůžeme s jistotou říct, o kolik bezpečnější by silnice s auty bez řidičů byly. Tento rok došlo ve Phoenixu v Arizoně ke smrtelné srážce mezi autonomním vozidlem a chodkyní. V autě seděla operátorka, jejímž úkolem bylo přebrat kontrolu v případě náhlého selhání samořídícího systému. Bohužel neměla dostatek času si všimnout co se děje a nestihla včas zareagovat. </p><p> Technologii autonomních vozidel tedy rozhodně nemůžeme považovat za neomylnou a to i tehdy, pokud na ni dohlíží trénovaný člověk. Zatím ale mluvíme pouze o testech jednotlivých aut - co kdybychom chtěli vědět, jak bezpečný by byl plně automatizovaný provoz rušného města? V tuto chvíli nemáme k dispozici nic lepšího než nedokonalé digitální simulace. Existující autonomní vozidla bývají testována v místech s relativně nízkým dopravním zatížením nebo v přesně kontrolovaných podmínkách. Určitě se lze cítit bezpečněji v autonomním minibuse, který jezdí maximální rychlostí 20km/h po vysokoškolském kampusu, než na sedadle auta bez řidiče řítícím se napříč D1. Abychom mohli automatizovaná vozidla vypustit do světa ve velkém, musíme vědět jak se budou chovat za deště, ve sněhu nebo třeba ve městě s jinou dopravní strukturou než na jakou jsou “zvyklá”. Proměnných v reálném světě najdeme o mnoho víc než i v té nejkomplexnější simulaci, nečekejme proto, že bude nástup autonomních vozidel příliš rychlý. </p><h2> Investice do bezpečnosti?<br></h2><p> Představa, že za pár let napochodujete do autosalonu a koupíte si autonomní vozidlo je nejen nerealistická, ale možná se ani nikdy nenaplní. Firmy, které auta bez řidiče vyvíjejí, zatím mnohem spíše počítají s tím, že se bude jednat o součást komerční flotily vozidel. Koneckonců, mezi největší propagátory a experimentátory v této oblasti patří dopravní firmy Uber a Lyft. Systém senzorů a extrémně složitý software, který bude potřeba neustále aktualizovat, zajistí, že z hlediska ceny budou autonomní vozidla pro běžného uživatele minimálně po několik desetiletí zcela nedostupná. </p><p> Přesto ale tento technologický trend zasáhne peněženky nás všech. Výstavba nové infrastruktury, která bude potřebná pro úspěšné fungování systému autonomní dopravy na silnicích, se neobejde bez investic státu. Vlády navíc musí zareagovat i legislativně. Představme si autonehodu, v níž nelze zatknout či pokutovat osobu z masa a kostí, kdo ponese zodpovědnost? </p><p> Vraťme se ale ještě k software a jeho aktualizacím, které teoreticky představují klíč k bezpečnosti autonomních vozidel, ale zároveň i jednu z největších potencionálních trhlin každého technologického projektu. Dobře si pamatuji, když mi před pár měsíci aktualizace operačního systému kompletně vymazala zcela legální kancelářský balík programů. Zřejmě velmi ojedinělá chyba mi otrávila náladu a ztížila práci. O dost horší situace by ovšem nastala, kdyby si moje auto stahovalo aktualizaci pro ztížené podmínky řízení a na chvilku by vypadla možnost brzdit. Zbytečně katastrofický scénář? Možná, ale pomůže ilustrovat fakt, že pro nasazení autonomních vozidel budou potřeba nejen nové standardy silnic či dopravního značení, ale také zrychlit a zvýšit kvalitu vývoje i testování bezpečnosti softwaru. </p><p> Nástup aut bez řidiče mnohem spíše proběhne jako pomalá evoluce, náhlou revoluci nečekáme. Digitální technologie v obyčejných automobilech se neustále zlepšují, takže si na ztrátu kontroly a důvěru v jedničky a nuly zvykneme postupně. Technologický pokrok v dopravě může přinést vyšší míru bezpečí i pomoci chránit skomírající životní prostředí. Silnice plné autonomních vozidel ale stále ještě zatím patří do říše sci-fi, popřípadě do prezentací pro investory. </p><p> <i>Lukáš Horák</i></p><p> <i>Photo by Roberto Nickson / Unsplash</i></p>odborné;#hobby;#
Město chytřehttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/chytra-mesta.aspxMěsto chytře<p>Extrémně horké léto tento rok přineslo spoustu strastí a znepříjemnilo pobyt prakticky všude mimo klimatizované prostory. Přece jenom se ale nemůžeme srovnávat s rokem 1858 v Londýně. Tehdejší nadprůměrné teploty mimo jiné Londýňanům ukázaly, že jejich nakládání se splašky (které byly svažovány do Temže přímo uprostřed obytných oblastí) není ideální. Tehdejší krize dostala velmi výstižný název — The Great Stink neboli Velký Smrad. Vedení města velmi rychle přijalo návrh nové kanalizační infrastruktury, ale její dokončení proběhlo až v roce 1875. Během stejné doby se také od večera po městě procházeli zapalovači lamp, kteří se starali o veřejné osvětlení a částečně i o veřejný pořádek. </p><p> Od té doby se města hodně změnila, díky promyšlenějšímu urbanistickému plánování, elektrifikaci a dalším technologiím zaměřeným na zlepšení života obyvatelů. Přesun lidí do měst je trend, který neustává. Přestože velká centra zabírají přibližně 2 % zemského povrchu, najdeme v nich více než 50 % celé lidské populace a spotřebují asi 75 % veškeré vyprodukované energie. Zároveň s rozrůstáním měst také momentálně dochází k nové revoluci v zapojení technologie do služby jejich občanům. Koncept “Smart City”, neboli města propojeného s chytrými technologiemi, získává čím dál tím více na oblíbenosti, a to i u nás. O co se tedy jedná a jak se začínáme lépe a rychleji vyhýbat velkým i malým městským krizím? </p><h2> Rychleji, bezpečněji, úsporněji </h2><p> Klíčovou úlohu ve Smart Cities hraje sbírání informací o chodu města, na jejichž základě pak mohou automatizované systémy lépe nastavit fungování jednotlivých služeb či městských prvků. Každý, kdo se někdy zaseknul v zácpě, určitě potvrdí, že se nejedná o příjemný zážitek, především pokud zrovna někam spěcháte. Kolikrát se pak stres a vztek ještě znásobí poté, co dorazíte na místo a zjistíte, že není kde zaparkovat. V rámci “chytřejšího” města by například počet zelených na semaforech měl dynamicky reagovat na momentální dopravní situaci a předcházet tak ucpávání dopravních tepen. Parkovací místa by pak byla monitorována ve společné databázi a jejich stav by si mohli řidiči okamžitě ověřit na svém telefonu. Kromě snížení napětí nervů lidí za volantem se časem počítá s nárůstem počtu vozidel, která člověka k řízení vůbec nepotřebují. Veřejná i osobní doprava by mohla být přímo napojena na městský systém, který by pomohl ji řídit co nejefektivněji. </p><p>Nasbíraná data mají sloužit nejenom k tomu, aby město fungovalo hladce, ale také více šetrně. Jak už bylo řečeno, města jsou těmi největšími žrouty energie na Zemi a pokud chceme předejít krizím mnohem horším, než byl Velký Smrad, musíme se naučit zacházet s dostupnými zdroji lépe než doposud. Intenzita městského osvětlení může například přímo reagovat na množství chodců, kteří se v ulici pohybují. A městská zeleň, důležitá oáza uprostřed městské zástavby, by měla být zavlažována podle skutečné potřeby. </p><p> Neustále ale vznikají nové nápady a přicházejí možnosti pro inovaci městského života smart technologiemi. “Smart bins” čili “chytré popelnice” třeba hlásí na ústřednu kdy jsou plné a svoz odpadu může povolat nejbližší vůz, aby se o její obsah postaral. Další důležitou implementací jsou pak administrativní úkony. Digitalizace a využití chytrých chatbotů může v mnohém nahradit dlouhé čekání ve frontách a nepřehledné papírování, kterému se dnes mnohdy nelze vyhnout. </p><h2> Kde se žije chytře </h2><p> Města po celém světě se již snaží koncept Smart city přivést k životu. Většinou se jedná o menší krůčky, které připravují půdu pro dalekosáhlejší projekty v budoucnu. Španělská Barcelona již úspěšně monitoruje zalévání rostlin a šetří tím jak vodní zdroje, tak peníze. Kombinace napojení na GPS, sledování momentální dopravní situace a chytrých semaforů zde také pomáhá záchranné službě se dostat co nejrychleji k akutním případům. </p><p> Francouzský Lyon má od roku 2016 jednu z prvních plně automatizovaných autobusových linek. Pravda, jedná se o pilotní projekt a v minibusu bez řidiče se projedete pouze na vzdálenost nějakých 10 km, rychlost navíc nepřesahuje 20 km/h. Ovšem vše zjevně funguje bez problémů a stejné modely převážejí lidi již i v Detroitu, Dubaji nebo švédském Gothenburgu. </p><p> Těžko lze říct, které z měst je ze všech “nejchytřejší” vzhledem k šířce pojmu “Smart City” a množství kritérií s ním spojených. V úspornosti zřejmě nejspíš vede Vídeň a není se čemu divit, celé Rakousko patří k velkým průkopníkům zelených energií. Korejský Soul se naopak vyznačuje výbornou internetovou infrastrukturou (s 5G jako novým národním standardem), kterou využívá například pro zlepšení péče o staré a nemocné lidi. Město jim zdarma poskytuje telefony či tablety, aby si v případě potíží mohli snadno přivolat pomoc. </p><p> U nás dochází k rozšíření využití informačních technologií v řízení města na mnoha místech. Praha i Brno mají plány, jak díky nim zlepšit dopravní situaci či energetiku. Platí to i o menších městech jako jsou Pardubice či Jihlava. Pomáháme v tom i my v Cleverlance Group. </p><p> Úspěšné zapojení smart technologií by mělo zajistit, že se lidem bude žít ve městech lépe a zároveň bez plýtvání energií či vodou. Dnes bychom na zlepšení situace ve městech rozhodně neměli čekat desetiletí, jako tomu bylo v Londýně při jejich kanalizační krizi. Města jsou čím dál tím větší a jejich vedení i obyvatelé by se proto měli snažit, aby se zároveň stala chytřejšími. </p><p><em>Lukáš Horák</em></p>hobby;#
Kryptoměnové burzyhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/kryptoburzy.aspxKryptoměnové burzy<p> Chtěli jste začít s obchodováním s alternativními kryptoměnami, ale nebyli si jisti, jaká online obchodní platforma bude nejlepší? V tomto článku si ukážeme ty nejzajímavější online exchange (směnárny) a jejich výhody a nevýhody.</p><p> O tom, jaké kryptoměny obchodovat se můžete dočíst v předchozích článcích Alternativní kryptoměny (<a href="/Blog/Stranky/altcoiny1.aspx">díl 1 </a>a<a href="/Blog/Stranky/altcoiny2.aspx"> díl 2</a>) nebo <a href="/Blog/Stranky/Blockchain.aspx">Jak fungují bitcoiny a další virtuální měny</a>.</p><p> K obchodování stačí vlastnit například bitcoiny, které nakoupíte nejsnadněji na bitpanda.com (popsáno dále). Bitcoin následně zašlete na nějakou ze směnáren (kde si nejprve také vytvoříte účet) a pak už pouze provedete obchod bitcoinu za vámi požadovanou měnu.</p><h2> Typy směnáren</h2><p> První z typu směnáren je <b>obchodní platforma</b>. Jedná se o online službu, která propojuje obchodníky a kupce a účtuje si poplatek za každou transakci.</p><p> Další typ používá <b>přímé obchodování</b>. Jde o platformy, kde je obchodování prováděno přímo mezi uživateli. Obchodníci si pak určují vlastní směnný kurz mezi sebou a platforma jim účtuje pouze transakční poplatky.<br></p><p> Posledním typem jsou <b>makléři</b>. U nich si lze koupit kryptoměny za jimi nastavené ceny. V podstatě fungují podobně jako směnárny cizích měn.</p><h2> Bitfinex</h2><p> Bitfinex byla spuštěna v roce 2012 jako platforma zaměřená na seriózní krypto investory.</p><p> V půlce roku 2016 byla tato směnárna hacknuta, což vedlo ke ztrátě 120 000 BTC (V té době 72 milionů dolarů). Směnárna dočasně odebrala 36 % z uživatelských zůstatků, zatímco vytvořila token BFX. Každý z těchto tokenů reprezentuje 1 dolar, co Bitfinex dluží uživatelům. Trvalo přibližně 8 měsíců než jim Bitfinex splatil dluh, ale nakonec byli všichni uživatelé kompenzováni. Navzdory těmto událostem zůstává Bitfinex mezi TOP 10 nejpoužívanějšími směnárnami.</p><p> Mezi její hlavní výhody náleží možnost vkladu ve FIAT měnách a dobrý referral program. Mezi nevýhody pak patří relativně vysoké poplatky za výběr a malá nabídka měn.</p><h2> Binance</h2><p> Směnárna Binance oznámila v červnu 2017 spuštění vlastního ICO (Initial Coin Offerings). Toto ICO dovedlo nasbírat 15 milionů dolarů v pouhých 3 minutách po spuštění a o měsíc později byla směnárna otevřena.</p><p> Za méně než 6 měsíců se dostala Binance na první místo v počtu a velikosti proběhlých transakcí za den. Podporuje více jak 302 měn, přijímá i zákazníky z USA, má nízké transakční poplatky, je velice jednoduchá na použití a má aktivní obranu - to znamená, že pokud přijde nějaký hackerský útok, dokáže ho včas zachytit a zneškodnit, jak Binance prokázala již několikrát v minulosti. Jeden hackerský tým získal přístup k <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/API" target="_blank">API klíčům</a> od rozsáhlého množství účtů a následně začal nakupovat za jejich úspory jednu z měn, do které měl tento hackerský tým investováno. Chtěli tak zvýšit cenu této měny a pak ji s vysokým ziskem prodat. Binance však útok zachytila a hackeři z něj vyšli chudší než předtím. Mezi zápory Binance spadá občasné zdržení výběrů z důvodu přetížení jejich sítě. <br></p><h2> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/kryptoburzy/binance.png" alt="binance.png" />Kraken<br></h2><p> Největší bitcoinová směnárna v Evropě, která uzavřela partnerskou dohodu s první kryptoměnovou bankou. Kraken umožňuje nakupovat a prodávat bitcoiny a obchodovat mezi bitcoiny a eury, dolary, kanadskými dolary, britskými librami a japonskými jeny. Samozřejmě že je také možné obchodovat s alternativními kryptoměnami, jako ethereum, monero, zcash, litecoin, dogecoin, ripple nebo stellar lumens.</p><p> Kraken také nabízí <a href="https://www.investopedia.com/university/margin/" target="_blank">margin trading</a>. Je tak dobrou volbou pro zkušenější tradery. Mezi její klady náleží dobrá reputace, decentní směnné kurzy, nízké transakční poplatky za výběr, dobrá uživatelská a celosvětová podpora. Nevýhodou jsou omezené platební metody, nevhodnost pro začátečníky a velmi neintuitivní a chybové uživatelské rozhraní. </p><h2> Bittrex</h2><p> Je burza, která umožňuje nákup a prodej více než 250 různých kryptoměn. Sídlo má v USA a podporuje dvoufaktorovou autentizaci (<a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Multi-factor_authentication">2FA</a>). Jelikož sídlí v USA, je plně regulována v souladu s místní legislativou. Pro verifikaci je potřeba pouze minimální nutné množství informací. Bittrex je dostupný ve většině zemí a je vhodný i pro začátečníky - má intuitivní rozhraní.</p><p> Mezi hlavní zápory patří velice dlouhá doba na schválení/verifikaci účtu, i v řádu měsíců. Řada uživatelů si také stěžuje na pozdržené platby, nebo na potíže při výběrech vysokých částek, které se však nikdy nedostanou k vybírajícímu. <br></p><h2> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/kryptoburzy/Bittrex.png" alt="Bittrex.png" />Coinbase<br></h2><p> Je podporována věrohodnými investory a používána miliony zákazníků po celém světě. Je to jedna z nejpopulárnějších obchodních platforem a makléřů. Coinbase platforma umožňuje snadno nakoupit, používat, držet a obchodovat digitální měny. Uživatelé mají dnes k dispozici velké portfolio kryptoměn. Funguje hlavně v USA a Velké Británii ale i v dalších zemích. Mezi hlavní klady spadá vysoká bezpečnost, decentní transakční poplatky, vhodnost pro začátečníky a hlavně možnost pojištění uživatelského vkladu. Mezi zápory je pak pouze omezený výběr podporovaných zemí a podobně jako u (také amerického) Bittrexu jsou zde kauzy se zadržováním peněz. </p><h2> Bitpanda</h2><p> V minulosti známá jako Coinimal. Je to broker a obchodní platforma, která podporuje bitcoin, ethereum, dash, litecoin a nově i bcash, ripple a IOTA. V současnosti se jedná asi o nejvhodnější volbu pro evropského investora, jelikož Bitpanda má také sídlo v Evropě a tudíž nepodléhá americké legislativě. Umožňuje uživatelům snadno nakoupit kryptoměny, celý proces trvá pár minut. Nabízí 2FA a několik možností platby za kryptoměny, mezi které se řadí Visa, Mastercard, Skrill, OKPay, SOFORT, NETELLER, SEPA a další.</p><p> Také nabízí referal systém - za nové uživatele, které přizvete, získáte prostředky na nákup kryptoměn. Mezi hlavní výhody patří rychlost nákupu pro začátečníka. Stačí si založit účet a nechat se v reálném čase verifikovat - vše probíhá přes webkameru, kdy je uživatel spojen s operátorem nebo operátorkou, která ho pomocí videohovoru naviguje, např. pro přečtení svého jména z občanského průkazu nahlas a zodpovězení otázek jako “Nutí vás někdo k založení tohoto účtu pod výhrůžkou?”. Po zodpovězení kontrolních otázek je vám potvrzen tzv. “zlatý status” a můžete si ihned koupit jakoukoliv kryptoměnu z jejich nabídky, pro rychlost např. pomocí VISA karty. U jiných směnáren, které používají zastaralý způsob verifikace, musí uživatel čekat několik dnů až týdnů, což je zásadní nevýhoda.</p><p> Nákup je velice rychlý, pouze zadáte částku, za kterou chcete nakoupit (např. 50 euro), zadáte číslo kreditní karty a během 2 minut od provedení platby se na vaši bitcoin adresu připíší aktiva v podobě bitcoinu (nebo jiné měny, které zvolíte z portfolia Bitpandy). Základní trading pak můžete provádět i v rámci samotné Bitpandy, kdy ihned po nákupu bitcoinů můžete bitcoiny prodat zpět a eura - ta se vám připíší do euro peněženky, ze které je možno nakoupit jinou kryptoměnu, např. ripple. <br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/kryptoburzy/Bitpanda.png" alt="Bitpanda.png" />O hlavních online směnárnách kryptoměn to je prozatím vše, v příštím článku se podíváme na možnosti bezpečného skladování kryptoměn, ať už online, offline, fyzicky na papíře nebo v oceli.<br></p><p> <i>Jan Jileček</i> </p>odborné;#hobby;#
Hry s umělou inteligencíhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/umela-inteligence.aspxHry s umělou inteligencí<p> Marion Tinsley opanoval svět dámy, tj. známé deskové hry pro dva hráče, jako nikdo jiný v jakékoliv soutěžní činnosti. Od roku 1950 do roku 1990 se mnohokrát stal světovým šampionem. Občas si vzal od dámy volno a věnoval se matematice a náboženství. Kdykoliv se ale během čtyř desetiletí vrátil ke hře, nenašel se nikdo schopný ho porazit. Je dokumentováno několik jednotlivých her, v nichž Tinsley prohrál, ale nikoliv celý zápas. Šanci měl až počítačový program Chinook, se kterým se Tinsley párkrát přátelsky utkal před oficiálním zápasem v roce 1994. Chinook zvládl Tinsleyho dvakrát porazit, ovšem nakonec musel být zápas odvolán kvůli zdravotním potížím lidského hráče. O něco později prohrál Tinsley svůj boj s rakovinou slinivky. </p><p> Tři roky poté podlehl počítačovému protivníkovi s názvem Deep Blue, Gary Kasparov, šachový velmistr. A v roce 2016 Lee Sedol, nejlepší hráč světa, té nejkomplexnější hry na světě - Go, utrpěl devastující porážku ve svém zápase s programem Alpha Go. Někteří lidé vnímají tyto porážky jako konec éry a předzvěst sterilní budoucnosti, v níž za člověka rozhodují počítače. Stojí za to se ale nad nimi zamyslet v pozitivnějším světle. Na rozdíl od pesimistů bychom neměli vnímat svět černobíle (či ironicky, jako jedničku či nulu). </p><h2> Hra nebo hádanka? </h2><p> Definovat hru je překvapivě obtížné, ale pro naše účely se soustředíme na hry, které mají uzavřený soubor pravidel a umožňují dvěma hráčům soupeřit o vítězství. Přitažlivost klasických deskových her jako dáma, šachy nebo Go, tkví v jejich “čistotě”. Černá a bílá pole, jednoznačnost prostoru, v němž může hráč provádět herní akce, a jasné určení konečného stavu, kdy je znám vítěz a poražený (popř. nastane remíza). Naučit se pravidla těchto her nepředstavuje problém ani pro malé děti, ale naplnění jejich plného potenciálu vyžaduje dva soupeře na vrcholu intelektuálních sil. </p><p> Proto, že počítače mají již téměř ve všech případech navrch i při zápase s těmi nejlepšími z nás, může se zdát, že hrát dál v podstatě nemá cenu. V případě dámy došlo ke “znehodnocení” hry za pomoci počítačů ještě mnohem dál. Autoři Chinook, programu, který téměř porazil Mariona Tinsleyho, později dámu vyřešili. Dámu lze hrát perfektně, tak, že oba hráči táhnou tím nejlepším možným způsobem, a výsledkem je pokaždé remíza. K analýze dámy, zdánlivě jednoduché hry, bylo potřeba masivní množství výpočetní síly. Možných tahů se v dámě nachází 5 x 1020. Šachy zatím vyřešeny nebyly a Go možná nebude takovým způsobem vyřešeno během existence našeho Vesmíru. </p><p> Tak jako tak, musíme si uvědomit, že ani dáma, “vyřešená” hra, neztrácí nic ze svého kouzla, když přijde na měření intelektuální síly. Alespoň pro většinu z nás, kteří nedosáhnou absolutního mistrovství. Počítače navíc brzy nebudou moci jenom hry kazit lidem, ale i posouvat jejich hranice a improvizovat zcela nová řešení. Bez naší pomoci. </p><h2> Učitel a žák v jednom </h2><p> Šampion a génius z Jižní Koreje Lee Sedol, prohrál zápas v Go proti programu AlphaGo v roce 2016. AlphaGo, vyvíjený společností Google v jejich oddílu zaměřeném na umělou inteligenci Deep Mind, nevydržel na vrcholu dlouho. Minulý rok jej v umění hrát Go předčil program AlphaGo Zero. Nejedná se jenom o upgrade předchozího programu, ale o zcela nový přístup k problému umělé inteligence (AI) a hrám. </p><p> Velmi zjednodušeně řečeno, původní AlphaGo potřeboval lidské hráče, aby mu řekli kdy má jak táhnout. Nikoliv přímo, ale skrze databázi odehraných her, v nichž mohl AlphaGo porovnávat svoji momentální situaci s podobnými a určit nejvýhodnější tah. AlphaGo Zero nedostal žádné jiné informace než pravidla Go a následně začal hrát sám se s sebou. Po třech dnech simulací her se z AlphaGo Zero stal nový šampion, schopný porazit ten nejlepší předchozí počítačový program a přijít s tahy, které by zamotaly hlavu každému lidskému protihráči. </p><p> Kde tedy tkví Achillova pata AlphaGo a jemu podobných programů? Samozřejmě ve všem jiném, než je hraní jedné specifické hry. Přes obrovskou komplexnost a výpočetní náročnost nutnou k vytvoření umělé inteligence schopné hrát Go na úrovni, se nemůže žádná AI svojí adaptabilitou a rychlostí rovnat průměrnému lidskému mozku. Pro konkrétní účely, která mají jasně stanovené parametry úspěchu, nám ale počítače postupně dokáží vyrovnat nedokonalosti našeho vlastního “hardwaru”. Jak velmi brzo a s velkou nelibostí každý zjistí, ne všechno v životě je hra. Překážkou pro využití AI v některých oblastech je nejasnost zpětné vazby, která nebývá tak snadná jako vítězství vs. prohra deskových her; lidská intuice má jednoznačně lepší schopnost nejasnosti vyhodnocovat. Tak jako dnes ale AlphaGo Zero táhne kameny na herní desce překvapivými způsoby, mohou nám počítače ukázat neotřelé způsoby, jak řešit problémy např. v infrastruktuře, medicíně či inženýrství a začít učit nás. </p><h2> Roboti na pokec </h2><p> Nesmíme také zapomenout, že umělá inteligence dnes již velmi úspěšně pomáhá řešit naše každodenní problémy. Příkladem budiž chatboti, jako jsou Siri, Alexa nebo naše vlastní Empeena, která se věnuje péči o zákazníky. Podobně jako AlphaGo, umí se i Empeena učit z předchozích interakcí a vylepšovat svoji interakci s lidmi. Jenom se je na rozdíl od herního bota nesnaží porazit, ale pomoci jim. </p><p> Možná právě pro jejich užitečnost se z neobyčejných stali chatboti velmi rychle obyčejnými a lidé o nich přestali přemýšlet jako o umělé inteligenci. Jedná se o natolik často pozorovaný jev, že pro něj dokonce existuje název “AI effect”. Spisovatelka Pamela McCorduck jej popisuje takto: “Součástí historie vývoje umělé inteligence je fakt, že pokaždé, když se nám podaří něco AI naučit - například dobře hrát dámu - tak se najdou kritici, kteří prohlašují, že se nejedná o pravou inteligenci, ale pouze výpočet”. Neustálé posouvání měřítek inteligence pro její umělou verzi pak na ni klade až příliš velké nároky. Čeká se, kdy místo mistrovství dosud známého, dokáže přijít s něčím novým. AlphaGo Zero by mohl být krokem k inteligenci, která zvládne i to. </p><p> Ať už se necháváte porazit expertním počítačem v šachu (k čemuž mě osobně stačí podprůměrný lidský hráč) nebo se bavíte se Siri, umělá inteligence by neměla být něčím děsivým a rozhodně ne určená jen pro příběhy z daleké budoucnosti. Už je tady a pomáhá, my bychom měli pomoci, aby to zvládala ještě líp. </p><p> <em>Lukáš Horák</em></p>odborné;#hobby;#vzdělávání;#
Jak se propít Moravouhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/vinobrani.aspxJak se propít Moravou<p> Léto pomalu končí a většina z nás se vrací zpět do zajetých pracovních kolejí, kde už jsme vyhlíženi pokračujícími projekty a plnou emailovou schránkou. Jsou ale tací, a patřím mezi ně i já, kteří si několik volných dnů schovali na ono věhlasné Pálavské vinobraní nebo jim postačí uličky lemované vinnými sklípky, které najdete v mnoha moravských vesnicích.<br></p><h2>Pálavské vinobraní<br></h2><p> Pálavské vinobraní je tradiční Mikulovská akce, při které burčák i víno tečou proudem. Je zde i mnoho doprovodných akcí, které se vyplatí navštívit. Program je opravdu bohatý, od ochutnávek vína a moravských specialit až po hudební scénu. Naleznete zde zástupce popu, rocku, jazzu ale také vážné i dechové hudby. A myslím si, že po pár degustacích si na nějakou tu cimbálovku rádi zatančíte. Ale abych nezapomněl na část těch, kteří nemají kam „odložit“ své ratolesti, na místě budou kejklíři, komedianti a rytířské hry včetně audience krále Václava IV. Program vinobraní včetně možnosti zakoupení lístků online nalezne <a href="https://www.palavske-vinobrani.cz/program2018" target="_blank">zde</a>. <br></p><h2>Za vinařem do Velkých Bílovic<br></h2><p> Pokud jste však již Mikulov v minulosti navštívili, je mnoho jiných míst, kvůli kterým se vyplatí na Moravu vycestovat. Pravděpodobně největší a i jedna z nejhezčích vinařských obcí jsou Velké Bílovice. Nacházejí se přibližně 15 km od Lednicko-valtického areálu, na který doporučuji najít si čas. Nejen v průběhu vinobraní zde můžete nahlédnout do valtického podzemí, vyšlapat po točitém schodišti na vrchol Minaretu nacházejícího se v zámeckých zahradách nebo navštívit sokolnické dny, kde si vyzkoušíte přistání dravce na ruku. Ale abych se vrátil zpět k Bílovicím. Tato vesnička je opravdu rájem pro vinaře a těžko zde pohledáte dům bez vinného sklípku. Pravidelně se zde pořádá hned několik akcí, přičemž ta nejzajímavější je „Za vinařem do Velkých Bílovic“. Jak už název napovídá, jedná se o pouť vesnicí mezi bílovickými vinaři, kdy je každý týden jak v hlavní tak vedlejší sezóně otevřeno pro degustaci minimálně 4-5 sklípků. Během této události je možnost „přichomítnout“ se k ostatním degustujícím (kterých je zde v hlavní sezóně více než obyvatel vesničky) nebo si domluvit soukromou večerní degustaci s prohlídkou vinných sklípků, případně ochutnání domácích specialit. Informace ohledně ubytování a průběhu akce naleznete <a href="https://www.velkebilovice.com/za-vinarem-do-velkych-bilovic" target="_blank">tady</a>.<br></p><h2>Šaldorfské sklepy<br></h2><p>Začali jsme u nejznámějšího místa, ale nyní se podíváme i tam, kde pravděpodobně většina z vás nebyla. Jedná se o Nový Šaldorf, který se nachází přibližně 2 kilometry od Znojma. Malá vesnička sousedící s Národním parkem Podyjí. Pro ty, kteří preferují více pohybu a méně vína, je tato lokalita ideální. Navštívit můžete hrad Hardegg nacházející se již za řekou Dyjí a tedy, jak správně tušíte, v Rakousku. Ti méně zdatní mohou výlet započít v Horním Břečkově a poté se vypravit jak pěšky tak na kole směrem k našim jižním sousedům. Pro odvážnější sem vede relativně udržovaná cesta ze Znojma, na silniční kolo to však nebude. „Víkend otevřených sklepů“ se již blíží, proto z vlastní zkušenosti neodkládejte rezervaci ubytování, ať už se vypravíte kamkoliv. Bližší informace k Šaldorfským sklepům naleznete <a href="http://saldorfske-sklepy.cz/" target="_blank">zde</a>.<br></p><h2> Jak na to?</h2><p> A teď pár tipů a rad, které jsou pro některé zřejmé, ale ti, kteří na žádné degustaci nebyli, je jistě ocení. Někteří vinaři vám dají vybrat, jaká vína chcete ochutnat a pokud se tak stane, začněte nejprve u červeného suchého a poté pokračujte ke sladším odrůdám z bílých hroznů. U opačného směru by se vám u posledních vín křivila ústa. Dále si dejte pozor u drobnějších vinařů na množství siřičitanu v lahvích. Etikety u lahví moc očekávat nemůžete a ve správné míře není nikterak závadný, ale pokud jej bude ve víně příliš, není to již chuťově dobré. I na svaření poté tyto vína nejsou příliš použitelná. Ale asi se ptáte jak to poznat? Vezměte láhev a otočte ji dnem vzhůru, poté nazpátek. Pokud je zde siřičitanu příliš, nastane bublinkový efekt podobný jako u lahve šumivého vína. </p><h2>Není sklep jako sklep<br></h2><p> A jeden příběh na závěr. Když jsme byli shodou okolností v Šaldorfu, vyslechli jsme historku, z které lze pochopit to, že čím jdete více na východ, tím více jsou lidé ochotnější. Možná to bude už jenom z větší koncentrace vína v krvi. Skupina z Prahy měla domluvenou degustaci v jedné vesničce se špatným signálem a navigace je navedla k domu starší důchodkyně. S přesvědčením, že jsou na správném místě, zaklepali na dveře a sdělili oné paní, že se jdou podívat na ten její sklep. Místo toho aby jim pověděla, že jsou na špatné adrese, ochotně je zavedla do svého sklepa plného uhlí. Degustace neproběhla, návštěvníci zůstali překvapeni a důchodkyně byla převelice šťastná z chvilky, kdy si mohla povídat s příchozími a být středem zájmu. Syn oné hostitelky později cestovatele navedl do toho správného sklípku.<br></p><p><i>Vladimír Křížek</i><br></p> hobby;#
Alternativní kryptoměny - část II.https://www.create-it.cz/Blog/Stranky/altcoiny2.aspxAlternativní kryptoměny - část II.<p>Není kryptoměna jako kryptoměna. Některé se soustředí na bankovní funkce, jiné cílí dál - na marketing, bezpečnost dat či charitu. O dalších kryptoměnách si můžete přečíst v minulých dílech seriálu - <a href="/Blog/Stranky/Blockchain.aspx">Jak fungují Bitcoiny a jiné kryptoměny</a> nebo <a href="/Blog/Stranky/altcoiny1.aspx">Alternativní kryptoměny</a>, na který dnes navážeme. </p><h2> Ripple - XRP</h2><p> <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Ripple" target="_blank">Ripple</a> se zaměřuje hlavně na bankovní sektor. Mezi její hlavní výhody patří rychlost a škálovatelnost - nicméně není založena na blockchainu, je ve své podstatě centralizovaná, navenek se ale snaží jevit veřejnosti jako decentralizovaná. Místo blockchainu používá algoritmus <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Merkle_tree" target="_blank">HashTree</a>, který funguje na bázi porovnávání sumarizovaných dat napříč servery. </p><p> Dva tvůrci Ripple, Chris Larsen a Jed McCaleb vlastní 55 miliard jednotek Ripple (tj. asi 37 miliard Kč).</p><p> Ripple byla navržena jako centralizovaná transakční síť pro použití bankami na finanční transakce podobným způsobem jako např. SWIFT. Používá jednotku XRP - peníze jsou konvertovány na XRP token, který je následně poslán přes Ripple síť a poté konvertován zpět do požadované měny při výběru. Je navržen pro vyšší rychlost, lepší spolehlivost a menší volatilitu než jiné kryptoměny.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $3.23</h4><p></p><h2> Basic Attention Token - BAT </h2><p> <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Basic_Attention_Token" target="_blank">BAT</a> je decentralizovaná reklamní síť. Dramaticky zlepšuje efektivitu digitálního marketingu vytvořením tokenu, který může být směňován mezi vydavateli, inzerenty a uživateli. Vše se děje na Ethereovém blockchainu. Inzerentům dovoluje vynechat třetí stranu, takže uživatelům platí přímo za jejich pozornost.<br></p><p> Token se využívá k zakoupení různých propagačních a na pozornosti založených služeb. Vše zaštiťuje platforma <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Brave_%28web_browser%29" target="_blank">Brave</a>.  Jakkoliv složitě to může znít, vše v podstatě znamená, že uživatel dostává BAT tokeny za stránky, které si prohlíží (přes prohlížeč Brave).<br></p><p> Brave je webový prohlížeč, který omezuje reklamy a místo toho spoléhá na použití BAT tokenů. V dnešní době totiž až 60 % veškerého webového provozu využívá právě reklamní technologie, které tak pouze zhoršují prožitek z brouzdání po internetu. Brave prohlížeč zároveň ochraňuje uživatele před sledováním třetími stranami (v běžných prohlížečích je možné se chránit pomocí rozšíření na blokování reklam (např. <a href="https://chrome.google.com/webstore/detail/ublock-origin/cjpalhdlnbpafiamejdnhcphjbkeiagm?hl=cs" target="_blank">uBlock</a>) a sledovacích skriptů Facebooku, Googlu aj. (prostřednictvím <a href="https://chrome.google.com/webstore/detail/ghostery-%e2%80%93-privacy-ad-blo/mlomiejdfkolichcflejclcbmpeaniij?hl=cs" target="_blank">Ghostery</a>).</p><p> Uživatelé prohlížeče Brave si mohou volit zda povolí inzerentům zobrazovat reklamy, a tak je podporovat pomocí BAT tokenů, což jim dává do rukou nevídanou moc.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $0.76 </h4><h2> Litecoin - LTC </h2><p>Jedná se o <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Fork" target="_blank">fork</a> bitcoinu a jeden z prvních altcoinů vůbec. Vytvořil ho <a href="https://twitter.com/satoshilite" target="_blank">Charlie Lee</a>, který si přezdívá Satoshi Lite. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Litecoin" target="_blank">Litecoin</a> používá rozdílný těžařský algoritmus a je 4x rychlejší díky snížení času na vytěžení bloku na čtvrtinu (Bitcoin 10 minut, Litecoin 2,5 minuty). V reálném světě lze s litecoiny platit již například i v řetězci Subway.<br></p><p> Je také znám jako “mladší bráška Bitcoinu” - jeho staršího bratra připomíná hlavně v tom, že je to “<a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Peer-to-peer">peer-to-peer</a>” kryptoměna, má však rychlejší transakce a také znatelně vyšší tokenový strop - nastaven (oproti BTC na 21 mil.) na 84 milionů tokenů. Hlavní výhoda Litecoinu je dnes v jeho rozšířenosti po světě a rychlých a relativně levných transakčních poplatcích.<br></p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $366<br></h4><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/altcoiny2/Litecoin.png" alt="Litecoin.png" /> <br> </p><p> <span style="color:#7d3cbe;font-family:source-sans-pro-light, open-sans, sans-serif;font-size:26px;">Neo </span><br></p><p> <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/NEO_%28cryptocurrency%29" target="_blank">NEO</a> je neziskový, komunitně založený projekt, který využívá blockchain technologii pro “digitalizování” aktiv, zautomatizování managementu oněch  aktiv pomocí chytrých kontraktů, a pro realizaci “chytré ekonomiky” za užití distribuované sítě.<br></p><p> Chytrá ekonomika používá všechny zmíněné technologie - digitální identitu, chytré kontrakty a klasické převádění měny na digitální měnu a zpět. NEO bylo založeno v roce 2014 a v červnu 2015 bylo zveřejněno jako open-source na Githubu. Od jeho počátku prošla měna boomem blockchainového průmyslu a různými vzestupy a pády digitálního trhu.</p><p> Jedná se také o první veřejný open-source blockchain v Číně. Používá model Etherea a snaží se být hlavní platformou pro nově vznikající “smart ekonomii”.</p><p> Někdy se mu přezdívá “čínské ethereum” - sdílí hodně charakteristik s původním Ethereem. Mezi výhody patří možnost psát chytré kontrakty v dalších jazycích jako C#, Javě nebo v jazyce Go, ovšem vytvoření chytrého kontraktu je nákladné.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $150</h4><h2> Dragonchain - DRGN </h2><p>Umožňuje firmám snadno implementovat blockchain do svého businessu. Hlavním tahákem je rozličnost jazyků pro vývoj chytrých kontraktů - C#, Python, Golang atdf.<br></p><p> <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Dragonchain" target="_blank">Dragonchain</a> síť staví na blockchainu Etherea, proto podporuje stejnou funkcionalitu jako Ethereum, kterou rozšiřuje. Dragonchain pochází od Disney a zaměřuje se na ochranu firemních aktiv přes bezserverovou architekturu na blockchainu. V roce 2016 byl projekt zveřejněn jako open source pod názvem Dragonchain Foundation.</p><p> Jde o hybridní systém, který pomáhá firmám (enterprise nebo startupům) implementovat jejich vlastní chain. Jeho architektura umožňuje maximální kontrolu nad viditelností citlivých firemních dat a logiku smart kontraktů. Nevyžaduje používání měny, zároveň ale podporuje využívání více měn. Celý projekt má sídlo v Seattle.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $4.94</h4><h2> Stratis - STRAT </h2><p>Mezi hlavní taháky patří snadná implementace vlastního blockchainu pro firmy (jejich hlavní slogan zní “We make blockchain easy for you”). Vyvíjet lze v C# ve frameworku .NET.<br></p><p> <a href="https://www.cryptocompare.com/coins/guides/what-is-stratis/" target="_blank">Stratis</a> umožňuje tzv. “sidechainy” (blockchain mimo hlavní blockchain), specificky navrženy a používány pouze pro chytré kontrakty - to je hlavní rozdíl oproti např. Bitcoinu, kde se vše děje na hlavním blockchainu.</p><p> Firmy tak nebudou nuceny používat stejný blockchain, na kterém běží ostatní měny, co mohou mít špatnou reputaci.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $21</h4><h2> Status - SNT </h2><p> <a href="https://status.im/" target="_blank">Status</a> je mobilní klient používající Ethereum síť, kryptoměna a mobilní interface pro interakci s decentralizovanými aplikacemi. Jedná se o open-source komunikační platformu používající Ethereum, a rozšiřuje o něm povědomí mezi běžné uživatele, zatímco poskytuje flexibilní platformu pro vývojáře tzv. DApps. Usiluje o maximalizaci denního počtu uživatelů veřejného blockchainu Etherea.<br></p><p> Status promění vaše mobilní zařízení do tzv. “light” klientského uzlu na Ethereum síti a umožní vám odkudkoliv snadno přistoupit do celého Ethereum ekosystému. Uvnitř jejich komunikačního systému (messenger) si mohou uživatelé navzájem zasílat platby a vytvářet chytré kontrakty pomocí Statusu (jednotky SNT). Výpadky serveru již nikdy nebudou problémem, jelikož celý systém běží na peer-to-peer síti.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $0.60</h4><h2> Bcash - BCH </h2><p> <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Bitcoin_Cash" target="_blank">BCash</a>, který jeho zastánci nazývají Bitcoin Cash, aby využili publicity původního Bitcoinu, je forkem původní kryptoměny. Fork nastal 1. srpna 2017. Za měnou stojí Roger Ver, milionář, který však svoje jmění získal prodejem nelegálních výbušnin. Za to si odpykal desetiměsíční trest, po jehož skončení se přestěhoval do Japonska a vzdal se amerického občanství.<br></p><p> Snažil se vylepšit blockchain Bitcoinu, aby unesl větší transakční nápor. Toho chtěl docílit zvětšením velikosti bloků z 1MB na 8MB, dnes se spekuluje o zvýšení na 32MB.</p><p> Pokud si bitcoin blockchain představíme jako dálnici, tak při vysokém zatížení na ní vznikají zácpy. BCash se pokusil problém vyřešit pomocí rozšíření dálnice na více pruhů, ale jak vidíme např. v Japonsku, časem se i takto rozšířená dálnice zaplní a budou nutná další rozšíření. Původní bitcoin se snaží o vyvinutí nové technologie - Lighting Network - která by, zjednodušeně řešeno, sloužila jako teleport - zácpě by se tak vyhnula. LN však má také svoje mouchy, v podstatě aplikuje centralizovanou architekturu SWIFT na bitcoinový blockchain, čímž do systému zavádí centralizované body a celkově tak poškozuje ekosystém bitcoinu.</p><p> Je tu také kontroverze okolo faktu, že Roger Ver vlastní více jak polovinu všech uzlů BCash blockchainu (provozuje servery zajišťující činnost sítě) - v podstatě tak má moc nad vývojem měny a může ji ovlivňovat. Na nejnižší úrovni je proto BCash centralizovaný - vlastní ji Roger Ver.<br></p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $4091</h4><h2> Dogecoin - DOGE </h2><p> <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Dogecoin" target="_blank">Dogecoin</a> vznikl na konci roku 2013, kdy se ještě těžil na procesorech, protože používal nenáročný algoritmus <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Scrypt" target="_blank">Scrypt</a>.<br></p><p> Dogecoin vznikl víceméně jako vtip, ovšem dnes má tržní kapitalizaci okolo 450 milionů dolarů (v prosinci 2017 měl zastoupení skoro 2 miliardy dolarů). Dogecoin má v logu japonského psa Shiba-Inu, který je původně internetovým memem “Doge”- psa co komunikuje britskou angličtinou a používá hlášky jako “wow, such currency, very rich”.</p><p> Online komunita je opravdu velice přátelská, pozitivní a skoro až lehkomyslná. Nebere nic vážně a i v časech nejvyšších propadů měny se vtipkuje o tom, že chce Doge nejprve prozkoumat mořské dno, předtím než poletí na měsíc.</p><p> Dogecoin je asi nejpřátelštější blockchain a kryptoměna s historií charitativních příspěvků. Je decentralizovaná, založena na Litecoinu a je provozována jako open-source. </p><p> <img src="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c1/Dogecoin_Paper_Wallet.jpg" alt="" />Zmíněné charitativní snahy se vztahují např. i na automobilové závodníky - jeden americký závodník Nascaru přišel o svůj vůz při nehodě, a tak se mu komunita složila na nový. Vybral se dostatek na nákup nového Nascar auta a závodník z vděčnosti začal nosit kombinézu s psíkem Doge a dal si polepy propagující Dogecoin i na svůj vůz, aby mohl rozšiřovat povědomí o této měně.<br></p><p> To by bylo o alternativních kryptoměnách prozatím vše, příště se podíváme na kryptoměnové burzy.</p><p> <em>Jan Jileček</em><br></p><p></p>odborné;#hobby;#
Švýcarsko, země zaslíbená? https://www.create-it.cz/Blog/Stranky/svycarsko.aspxŠvýcarsko, země zaslíbená? <p>Loni v létě jsem navštívil kamaráda v Curychu, který tam v té době pracoval druhým rokem jako vývojář a vedoucí vývojového týmu v bance. Podíval jsem se, jak to tam funguje a získal mnoho překvapivých informací. Letos na jaře se vrátil a mě napadlo udělat s ním rozhovor o jeho zkušenostech a porovnat tak, jak to chodí na projektech ve Švýcarsku. </p><h3> Začneme popořadě, jaká cesta tě přivedla právě do Švýcarska?</h3><p> Věděl jsem už po střední, že chci zkusit práci v zahraničí, lákal mě západ. Nejprve jsem potřeboval nabrat praxi u nás, tak jsem pracoval rok jako tester v ČSOB a pak tři roky jako vývojář. Za tu dobu jsem získal potřebné znalosti a začal dostávat nabídky práce v zahraničí. Několik měsíců jsem komunikoval s HR a vybíral, jaká země a pozice by byla nejlepší. Nabídek bylo nejvíc ze západní Evropy a blízkého východu. Nakonec jsem si vybral Švýcarsko, konkrétně Curych, díky krásnému prostředí a dobrým platovým podmínkám. Jednalo se o pozici vývojáře procesních aplikací pro banky UBS, později Raiffeisenbank.</p><h3> Jaké to bylo v nové práci, co tě překvapilo? </h3><p> V první řadě jsou to odhady, projekty si dávají větší odhady než je zvykem u nás. Když se řekne pět dní, tak se dá automaticky polštář další tři a tak je to u všech projektů. V Čechách jsem byl zvyklý spíše na opačný přístup, tedy podceňování odhadů a dohánění termínů. </p><h3> Pracovní tempo je tedy klidnější, můžeš si vzít homeofiice?<br></h3><p> Přesně tak, dávají si na vše dostatek času. Díky tomu se nesnaží tolik tlačit na pilu a tempo není nějak náročné. Pokud se náhodou musí pracovat přesčas, je nadstandardně proplácen. Když je požadována práce v neděli, tak to musíš mít dokonce schválené od města, že můžeš pracovat. Pracovní doba je klasicky od devíti do pěti. </p><p> S homeofficy je to obdobné jako u nás. Samozřejmě záleží na pozici, ale není problém si jej vzít. Já jsem si ho čas od času bral a bylo to bez problémů.<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/svycarsko/Zurich.jpg" alt="Zurich.jpg" /> <br> </p><h4 style="text-align:center;">Centrum Curychu.<br></h4><h3> A jaký byl dresscode v bankách, kde jsi pracoval?<br></h3><p> Záleží na zaměstnavateli. Když jsem nastupoval v Raiffeisenbank, musel jsem mít "business without tie" a poté se přizpůsobit klientovi. Když jsem seděl jenom v IT oddělení, tak jsem oblek nenosil.</p><h3> Byla v kurzu agilita, nebo jiné moderní metodiky vývoje?</h3><p> Snad ještě víc než u nás a úplně stejným způsobem jako v ČR. Všichni mluví o agile, scrum ale nikdo pořádně neví jak to správně zavést a řídit. Hlavně udělat sprinty, dodat scrum mastery a tím to zhruba končí. Nemyslím si, že bych někde potkal správně fungující model.</p><h3> Jak je na tom pracovní prostředí, je tam vyšší standard?</h3><p> Nemyslím si, že by byl vyšší standard. Například jsem měl vždy naprosto tragické židle, když to porovnám s prostředím v bankách v ČR. Nebo v jedné bance byla horká voda pouze placená z automatu, neměli nikde rychlovarné konvice. Jinak všude, kde jsem pracoval, byl klasický openspace.</p><h3> Co meetingy, probíhají jako u nás?</h3><p> Na meetingy všichni chodí o 5 minut dříve a před začátkem probíhá small talk. Pokud přijdete přesně na čas, tak se omluvíte, že jdete pozdě. Jazykem schůzek bývá často angličtina i němčina zároveň, každý mluví v tom jazyce, který umí lépe a očekává, že ostatní mu rozumí. Hlavním jazykem na projektech je však angličtina, němčinu jsem používal minimálně.</p><h3> K tomu mě napadá otázka jak je to se složením týmů?</h3><p> Týmy jsou hodně mezinárodní, velikost cca 5-8 lidí. Švýcaři jsou spíše v managerských pozicích. Hodně zastoupení jsou Indové z offshoringu. Mimo to jsem potkal v týmu Němce, Bulhara a Maročana. Zajímavostí je, že Indové musí získat vízum vázané na projekt, místo a firmu a po skončení musí odejít ze země. Jejich minimální plat nařizuje město a musí být stejný, jako mají lidé ve firmě na stejné pozici. Jinak spolupráce s Indy v přímém kontaktu je bezproblémová, pokud je to vzdálená spolupráce, je to těžší. Když něco nevědí, tak se bojí říct, že to neumí - a naslibují ledacos.</p><h3> O Švýcarsku si hodně lidí myslí, jak je to vyspělá země a je tam vše „dokonalé“, platí to?</h3><p> Myslím, že ta představa na mnoha místech neplatí. Překvapilo mě, jak málo lidí mluví ve Švýcarsku anglicky. Například v bankách na pobočkách je relativně málo lidí, kteří umí plynule anglicky. Paradoxně nejlepší angličtinu jsem potkal ve sběrném dvoře.</p><p> Další kapitolou jsou vlaky, nejsou tak přesné jak švýcarské hodinky a občas se i zruší. V neděli je navíc vše komplet zavřené, takže si nekoupíte ani lístky na nádraží, jídlo v restauraci, večerce, prostě nic. Výjímkou jsou rušná turistická centra, kde mívají restaurace otevřeno. </p><p> Ve všední dny mají ve službách pauzu přes poledne a otevírací doba bank je často hodinku až dvě dopoledne. K tomu dodám, že ve službách jsou často zaměstnaní Švýcaři a většina z nich je pouze vyučená. </p><h3> Co bys řekl o Švýcarech jako národu?</h3><p> Ve volném čase Švýcaři hodně sportujou a scházejí se doma na balkonech a terasách. Je to tím, že jsou šetřiví a i pro ně samotné jsou restaurace a bary relativně drahé. Z toho vyplývá, že si spíše vaří doma. Nejčastěji si připravují racklette, sýrové fondue a bratwursty.</p><p> Když jsme u toho jídla, překvapilo mě, jak plýtvají plastem. Například na pití jsou schopni spotřebovat za den několik plastových kelímků. Navíc je ve Švýcarsku hodně kuřáků a kouří všude, kde to jde. Platí, že co není napsané, je dovolené. Když není někde zakázáno kouření, tak tam kouří.</p><h3> Švýcarsko je známé svým bankovním sektorem, je zde něco odlišného od našeho?</h3><p> Dost odlišná je kultura platebního styku. Všichni posílají většinu peněz složenkami, navíc i mezi sebou. Banky mají za veškeré transakce poplatky a neexistují tam „low cost“ banky jako u nás, kde by bylo například vedení účtu a posílání plateb zdarma. Navíc pokud chceš začít pracovat nebo bydlet ve Švýcarsku, potřebuješ mít bankovní účet.</p><p> Zajímavé je zdanění příjmů. Konkrétní daň zcela záleží na městě a výši platu. Rozdíly jsou i mezi městskými čtvrtěmi. Obecně se dá říct, že se daň z příjmu pohybuje od cca 8% do 35%. Navíc mají progresivní zdanění v manželství, platíš pak větší daně - Švýcaři se tak stále méně žení.</p><h3> A jak se ti bydlelo v Curychu, je tam bydlení na vysoké úrovni?</h3><p> Curych patří dlouhodobě mezi několik nejdražších měst na světě, odpovídá tomu i výše nájmů a ceny služeb. Například standardní dvoupokojový byt na kraji města stojí měsíčně trojnásobek nájmu v ČR. Mají však větší byty, než je u nás zvykem, a z domů na kraji města jsou často vidět Alpy. Nájem v bytech je určený zákonem podle hypotéky na dům. Když se změní úroková sazba, tak lze požádat o snížení nájmu, navýšení probíhá automaticky. <br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/svycarsko/alpy.jpg" alt="alpy.jpg" /> <br> </p><h4 style="text-align:center;">Pohled na Alpy z bytu v Curychu.<br></h4><h3>Poslední otázka, která asi každého někdy napadla, jak je to s cenami?</h3><p> No, moc levné to není, třetinka piva v hospodě stojí 9 franků (1 frank je cca 23 korun). Obdobně oběd tě vyjde v průměru na 25 franků, pokud si dáš maso. Vstupy do klubů stojí od 30, drinky pak od 15, lahev vína cca 70 franků. V centru je jídlo o něco dražší a vychází běžně kolem 50 franků. Elektronika a auta jsou však za podobné ceny jako v ČR, nebo dokonce levnější.</p><h3> Díky za rozhovor!<br></h3><p> <br> </p><p> <i>Ptal se Jiří Rosík</i></p>hobby;#
Jak v klidu přežít návrat z dovolenéhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/po-dovolene.aspxJak v klidu přežít návrat z dovolené<p>Možná tento článek čtete na pláži, na kterou se líně vlévají vlny, zatímco vám chladivý vítr ovívá obličej. Doba dovolených je v plném proudu, ovšem pro všechny to také znamená nutnost návratu z lehátek do křesel a za pracovní stůl, po dnech či týdnech pohody. Veškeré nově nabyté energii pak hrozí, že rychle vyprchá díky shonu a stresu, v případě, kdy od relaxace rovnou spadnete do víru povinností. Proto je dobré přemýšlet nad tím, jak negativní náladě zabránit a znovu se zapojit do pracovního rytmu.<br></p><h2> Neplánujte jenom rekreaci, ale i návrat </h2><p> Pocity deprese a demotivace po návratu z dovolené mohou mít pro některé lidi až fatální vliv na jejich kariéru. V zahraničí má tento fenomén název “post-vacation blues” a doporučuje se, abychom nečinili žádná větší rozhodnutí ohledně našeho zaměstnání minimálně několik týdnů od příjezdu zpět. Důvodem je, že náhlý skok z chvilky života s menším množstvím zodpovědností nazpátek do koloběhu práce, podporuje tendence záporně hodnotit vaše kariérní rozhodnutí. Někdy to může vést až k impulzivním odchodům ze zaměstnání. I když většině z nás asi nehrozí, že bychom podali dva dny po dovolené výpověď, přesto se můžeme snažit propad nálady minimalizovat. Nejlépe tím, že se na něj dopředu připravíme. </p><p> Těsně před odjezdem za plážemi nebo třeba horskými průsmyky máme většinou plnou hlavu starostí s balením, zajištěním cestovních dokladů apod. Vyvrcholením bývá samotný moment odjezdu, kdy v rychlosti sebereme kufry a batohy, raději se nedíváme na nepořádek po celém bytě a utíkáme pryč. O to víc nás všechen chaos ponechaný za námi potopí, když se k němu vrátíme. Platí to jak pro domácnost, tak pro práci. Příprava na odjezd by měla vždycky zahrnovat úklid doma, abychom hned po otevření dveří necítili lavinu povinností padající na naši hlavu. Jestliže před vámi pak v práci leží náročné úkoly, nevyplácí se jejich řešení rozpůlit dovolenou. Dokončete, co je možné a také si uklidťe pracovní prostory, fyzické i digitální. S největší pravděpodobností na vás bude čekat schránka plná emailů tak jako tak, proto ji nenechte přetékat nevyřízenými zprávami ještě před vaším útěkem z jejího dosahu. </p><h2> Plynulý přechod, ne strmý pád </h2><p> Mnoho z nás si časově dovolenou plánuje tak, abychom strávili co největší počet dní mimo republiku. Má to ovšem za následek, že pak často čelíme nástupu do práce prakticky pár hodin poté, co dorazíme domů. Místo toho bychom si měli vždy dát nějaký čas na pomalejší, plynulý přechod zpět do tempa našeho běžného života. Návrat v pátek či čtvrtek se proto jeví jako mnohem lepší než neděle, po níž nás hned čeká začátek pracovního týdne. Jednak se s jedním nebo dvěma dny navíc lépe aklimatizujeme zpět na lokální podmínky (pravda, letošní léto ty podmínky připomínají střed Sahary kolem poledne), jednak získáme čas dohnat či se aspoň připravit na zmatek zanechaný před odjezdem. </p><p> S troškou odstupu pak můžeme najít chvilku i na rychlé vyřízení pracovních emailů, nakumulovaných během naší absence. Vždy řešte poštu od nejnovější a odpovídejte krátce a výstižně, není třeba zabíhat do zbytečných detailů. Den před nástupem zpět si také udělejte jasno v tom, čeho chcete během dalšího týdne dosáhnout. Troška organizace vám pomůže překonat pocit ochromení z návalu zodpovědnosti. </p><p> Neznamená to ale, že bychom měli na dovolenou nemyslet a nejlépe dělat, jako by nikdy neproběhla. Naučit se vařit vaše oblíbené jídlo, které jste v zahraničí poznali, nechat si zarámovat fotky nebo vyměňovat zážitky s kolegy, to všechno nám usnadní doopravdy plynulý přechod zpět. A také zajistí, že dovolená nezůstane pouze idealizovaným světem fantazie, kam naše myšlenky utíkají od pracovních povinností (alespoň částečně). </p><p> Ať už si tedy po dočtení půjdete zaplavat nebo ťukat do excelu, nedovolte, aby vám pohoda na dovolené zkazila náladu hned po jejím skončení. Po návratu nezapomínejte, že nekončí váš nárok na odpočinek a jestli se pryč teprve chystáte, dopředu se připravte na cestu zpět. </p><p> <i>Lukáš Horák</i> </p>hobby;#
Pracujme (v obklopení) zeleněhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/pracujme-zelene.aspxPracujme (v obklopení) zeleně<p>Proč se vláčíme do hor a trmácíme na jejich vrcholky? Fyzicky náročný den lze strávit v posilovně a v touze po tom být vertikálně výš než většina lidí lépe napomáhá průměrné letadlo. Nemohou ale nahradit výhled na krajinu z její špičky. Nosíme v sobě pud, který nás láká do přírody a chceme zažít pocit souznění s ní. Proto hodně lidí mluví o svých dovolených jako o úniku. Z města, z kanceláře, z krajiny přelité betonem. Jelikož ale musíme většinu času trávit mimo horské cesty nebo pobřeží moře, měli bychom si náš životní prostor uzpůsobit tak, aby v něm měla příroda svoje místo. Vyplatí se to nejen doma a při plánování měst, ale i v práci. </p><h2> Nejen květináč v rohu </h2><p> Potřeba kontaktu s organickými prvky se v architektuře a interiérovém designu označuje slovem “biofilie”. Původně s termínem přišel slavný psycholog Erich Fromm a biolog Edward O. Wilson jej pomohl zpopularizovat ve své knize Biofilie (1984), v níž efekt definuje jako “niternou potřebu vcházet do kontaktu s ostatními živoucími věcmi”. Designéři s tímto instinktem pracují tak, aby vytvořili prostory, v nichž se budou lidé podvědomě cítit lépe. Začíná to u tvarů a světla. Určitě jste někdy slyšeli známého nebo třeba kolemjdoucího mluvit o tom, že má v práci pocit, jako by byl zavřený v krabici. Jedná se o výsledek pobytu v místech, kde všechno je jednotvárné, pravidelné, každý úhel je pravý a lidem se v nich nedostává světla. </p><p> Přirozené sluneční světlo představuje jeden z hlavních rozdílů mezi “krabicemi” a živoucímí kancelářemi. V místnosti se staženými roletami, kde jsou hlavním zdrojem osvětlení zářivky, se nabourává normální tělesný biorytmus. Ten je úzce spojen s cyklem slunečního záření přes den a látkou nazvanou melatonin, jež na různé úrovně slunečního svitu v našem těle reaguje. Na konci dne stráveného prací pod umělým světlem jsme z toho důvodu více unavení. Proto by jedním z prvních kroků při návrhu kanceláře mělo být dobré rozmístění oken a pracovních míst tak, aby každý měl dostatek přirozeného světla. Další možností, jak zajistit přístup slunce jsou i stropní okna nebo prosklená atria, která se mění v zářivé oázy tam, kde je s dostatkem přirozeného osvětlení potíž. </p><p> Když už jsme u oáz, tak jednoznačně musíme vyzdvihnout přítomnost rostlin na pracovišti. Nejedná se o novátorskou myšlenku, mnoho zaměstnanců si krášlí pracovní místo květináčem, a to stejné platí o zaměstnavatelích, kteří jdou občas mnohem dál. Trendem v poslední době se staly živé stěny v interiéru a zároveň s nimi i vodní prvky. V kancelářích AirBnB v San Franciscu můžeme například najít stěnu pokrytou zelení, která se pne přes tři patra. Není potřeba ale zacházet tak daleko. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/pracujme-zelene/airbnb.jpg" alt="airbnb.jpg" /> </p><h4 style="text-align:center;">Kanceláře AirBnB v San Franciscu. Obrázek použit s licencí <a href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.en" target="_blank">Creative Commons</a> - autor <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Atrium_of_AirBnB_Headquarters_at_888_Brannan_St%2c_San_Francisco.jpg" target="_blank">Dllu</a>.<br></h4><p>Rostliny na stěnách, v květináčích nebo jinak zakomponované do prostoru mají jednoznačně pozitivní vliv na práci a pohodu. Pomáhají s cirkulací kyslíku a v boji s prachem či plísněmi. Především ale kladně ovlivňují naši psychiku, díky biofilním tendencím většiny z nás. Ukazuje se, že produktivita na pracovišti s organickými prvky je vyšší, stres a únava menší. </p><h2> Umělá taky dobrá</h2><p> Psychická pozitiva pracovních prostor, v nichž se nachází kousky přírody se neztrácí, ani když se jedná o pouhé zdání. Umělé rostliny mohou poskytovat stejný vizuální požitek jako pravé, a tak i jejich plastový šarm může pomoci rozbít rutinu fádní kanceláře. Potvrzuje to sílu našeho vnitřního pudu blízkosti k přírodě, ztrácí se tím ale reálné, objektivní výhody opravdových rostlin. Takže za mě mají určitě přednost živoucí kytky, i když zalévání může být otrava. Kromě rostlin v prostoru lze ale pozitivní reakce našich myslí vůči organickým materiálům a nepravidelným tvarům využít i jinak. Dřevo, korek nebo i přirozeně působící kamenné prvky pomáhají v interiérech naplňovat touhu po úniku ven, do míst, kde v designu nemá hlavní slovo člověk. </p><p> Nejspíš si skoro nikdo z nás nenaplní sen postavit si prosklenou kancelář na vrcholku hory a budeme muset za nádherným výhledem utíkat od práce. Rozhodně bychom si ale měli dopřát zlomek z toho, co příroda nabízí, jak doma, tak v kanceláři, protože nejsme stavění na život v betonových krabicích. </p> <i>Lukáš Horák</i><br>hobby;#projekty;#
​Co Verne nepředpovědělhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/sci-fi-koncepty.aspx​Co Verne nepředpověděl<p>Jako fanouška sci-fi ve všech jeho podobách mě občas baví se dívat na zastaralé vize budoucnosti. Mnoho autorů svoje podoby světa zítřka rádo datuje, takže není problém najít dostatek příkladů: Na měsíc aktuálně nelétáme ani v rámci misí NASA, natož pak jako pasažéři vesmírných aerolinek z filmu 2001: Vesmírná Odysea. Sice rozhodně máme k dispozici technologii umožňující telefonní rozhovory s videem, nepotřebujeme k tomu ale specializované telefonní budky jako v Návratu do budoucnosti. A znečištění, umělá inteligence i kolonizace Marsu by si musely hodně rychle pospíšit, pokud by rok 2019 měl vypadat tak, jak je zpodobněný ve filmu Blade Runner.<br></p><p> Vztah science fiction a moderní technologie je ale o něco složitější než pouhé čekání na moment, kdy se můžeme dílům začít vysmívat. 2001 ani Blade Runner, neztratily za dobu své existence kvality, díky kterým pořád stojí za to je vidět nebo přečíst. Platí to i pro knihy Julesa Vernea, otce dnešní podoby sci-fi. Verne má navíc na kontě mnoho zásahů do černého, co se týče předpovědí technologického pokroku, od ponorek až k raketám. Co tedy lze a co nelze předem “uhádnout” díky fikci?<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/sci-fi-koncepty/steampunk-3006650_1920.png" alt="steampunk.png" /> <br> </p><h2> Role autora<br></h2><p> Ze spisovatelů pracujících dlouho po Verneovi má poměrně slušné skóre William Gibson. Nežijeme (zatím) sice v dystopickém cyberpunkovém světě jeho nejslavnější knihy Neuromancer, ale například vizi všudypřítomných kamer lze úspěšně považovat za realizovanou. Dokonce se naplňuje Gibsonův nápad o oblečení pro běžného občana, které je speciálně navržené k obelstění sledovacích systémů. <a href="https://weburbanist.com/2016/11/28/how-to-be-invisible-15-anti-surveillance-designs-installations/2/" target="_blank">Stealth Wear</a> zatím nepředstavuje běžnou součást šatníku většiny z nás, ale rozhodně existuje. </p><p> Pro ty, kteří obdivují Gibsonovo umění zpodobit budoucí vývoj IT, může být překvapením, že on sám si s technologiemi úplně netyká. Neuromancer byl v roce 1984 napsán na psacím stroji, ačkoli na západě v té době počítače do domácností již celkem úspěšně pronikly. K tomu, aby napsal vynikající sci-fi román, nepotřeboval Gibson ani počítač, ani znalost o počítačích. Kybersvět v jeho knize je metaforou pro lidskou paměť a zejména její nedokonalost. Ačkoliv neměl ponětí o potenciálu využití neurálních sítí v IT, jeho umělecký záměr se později střetnul s realitou. <br></p><p> Science fiction slouží autorům často jako nástroj pro komentování současnosti a pro zamyšlení nad univerzálními tématy. Stěžejní dílo tohoto žánru, Frankenstein od Mary Shelley, bylo vydáno v roce 1818. Průmyslová revoluce tehdy od kořenů změnila společnost i vnímání techniky a vědeckého pokroku. Shelley se snažila upozornit na fakt, že lidé mívají tendenci se soustředit na možnosti technologického vývoje, místo aby se zamysleli nad potencionálními důsledky. Ani dvě celá století nic nezměnila na aktuálnosti této myšlenky. </p><h2> Prolínání mezi fikcí a realitou </h2><p> Když přijde na revoluční vynálezy, mají spisovatelé malinkou výhodu. Na rozdíl od inženýrů nemusí přijít na to, jak technologii skutečně zprovoznit, dát o ní vědět široké veřejnosti a uvést na trh. Tyto kroky dokázaly zbrzdit i jednoznačného génia, Leonarda Da Vinciho. Jeho nákresy tanků a helikoptér dodnes vzbuzují údiv, ale v historických pramenech nenalezneme žádnou zmínku o italském letectvu z 15. století. Pro praktické využití Da Vinciho nápadů chybělo příliš mnoho kusů skládačky lidského vědění. Vinci se svou ideou v podstatě stal zástupcem renesanční sci-fi tvorby. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/sci-fi-koncepty/davinci.JPG" alt="davinci.JPG" /> <br> </p><p> O mnoho let později pak další Ital, Guglielmo Marconi, přišel s využitím radiových vln pro komunikaci na dálku. A přesně ve stejnou dobu ke stejnému objevu dospěli Nikola Tesla a Alexander Popov. Situacím, kdy se zdá, že nápad poletuje vzduchem a padá na hlavu spoustě lidí najednou, občas říkáme “Adjacent Possible” neboli velmi volně přeloženo “přilehlý potenciál”. Na konci 19. století v západní společnosti dospěla technologie do stavu, kdy rádio v podstatě už vynalezeno být muselo. Bezdrátová komunikace na extrémně dlouhé vzdálenosti seděla v myslích snílků i vážných badatelů a jenom čekala na technologii, která její potenciál naplní. </p><p> Vedle “velkých” vynálezů, které jsme čekali nebo ještě stále čekáme, jako létající automobily nebo roboti perfektně napodobující lidský vzhled a chování, jsou tu věci, které přišly, aniž je kdo předpověděl. V žádné z významných sci-fi knih nenajdeme kapitolu o sdílené ekonomice, která vznikne díky globálnímu rozšíření informačních technologií. Těžko by se asi psala zápletka sci-fi thrilleru založená na existenci Uberu nebo AirBnB. Místo toho, abychom si o těchto vizích četli v ábíčku a dlouze čekali na jejich příchod, se modely sdílené ekonomiky rovnou staly součástí naší reality. Dalším konceptem, který se začíná vkrádat i do běžného života a pro mnoho lidí alespoň zní jako sci-fi vynález, jsou <a href="/Blog/Stranky/altcoiny1.aspx">kryptoměny</a>. Autoři příběhů odehrávajících se v blízké a daleké budoucnosti, se rozhodně nebojí představovat ve svých dílech nové a neotřelé typy měn. Příkladem mohou být „Whuffies“ z knihy Down and Out in the Magic Kingdom Cory Doctorowa, jejichž hodnota odráží reputaci a sociální „kredit“ jejich vlastníka. V podstatě se jedná o cosi jako facebookové "lajky", které je možné zpeněžit. Opravdové využití technologie blockchain, a s ní souvisejících kryptoměn, si ovšem nijak nezadá s bujnou fantazií Doctorowa. </p><p> Dělat si legraci ze starších děl sci-fi, která se “netrefila”, je jednoduchá zábava, která ale opomíjí kontext a autorský úmysl. Science fiction je mnohem spíše odrazem v zrcadle, než magickou koulí. O „velkých“ potencionálních technologiích, které mění způsob, jak spolu komunikujeme, jak se přepravujeme nebo jak spolu válčíme, se píše snadněji protože jsou častěji součástí zajímavých příběhů, na rozdíl od trendů a technologií měnících typ ubytování na dovolené. Některé převratné myšlenky je prostě lepší si prožít, než o nich pouze číst. </p><p> <i>Lukáš Horák</i></p>hobby;#
Alternativní kryptoměnyhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/altcoiny1.aspxAlternativní kryptoměny<p> Možná jste si všimli, že se na trhu kryptoměn vyskytují i jiné měny než bitcoin. A jsou jich stovky. Mluvíme o alternativních kryptoměnách neboli altcoinech. O samotném bitcoinu, blockchainu, a o tom, jak probíhá těžba, se dočtete v <a href="/Blog/Stranky/Blockchain.aspx" target="_blank">předchozím článku</a>. Dnes se spolu podíváme na ty nejvýraznější altcoiny. </p><h2> Ethereum - ETH<br></h2><p> Tuto alternativní kryptoměnu vytvořil rusko-kanadský genius Vitalik Buterin, když mu bylo pouhých 19 let. Tehdy ho totiž jeho otec, softwarový inženýr, seznámil s bitcoinem a to Vitalika inspirovalo k vytvoření další měny, která bude mít větší škálu potenciálních možností užití.</p><p> Ethereum vyniká hlavně tzv. <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Chytr%c3%bd_kontrakt" target="_blank">chytrými kontrakty</a> (Smart Contracts = automatické sebespravující programy) a možností stavět decentralizované aplikace (tzv. DApps). Jazyk, ve kterém jsou psané chytré kontrakty, je u etherea turingovsky úplný - to znamená, že v něm lze napsat jakýkoliv algoritmus, kdežto v bitcoinových kontraktech lze psát pouze v zásobníkově založeném jazyce (na bázi Assembly). Dalším odlišností je, že blockchainové transakce jsou u etherea potvrzovány v řádu sekund - u bitcoinu v řádu minut.</p><p> Ten nejvýraznější rozdíl ale tkví v jejich využití. Zatímco bitcoin představuje alternativu běžných peněz, ethereum je platforma primárně zaměřená na <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Peer-to-peer" target="_blank">P2P</a> výměnu kontraktů a stavění decentralizovaných aplikací.</p><p> Ethereum navíc podporuje tzv. tokeny, coiny, co jsou založeny na technologii etherea a také běží na jeho blockchainu. Níže najdete několik příkladů token coinů (<a href="https://en.wikipedia.org/wiki/ERC20">ERC20</a> tokeny).</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny (ATH neboli All Time High) = $1389.<br></h4><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/altcoiny1/eth.png" alt="ethereum.png" /> <br> </p><p></p><p> CC BY 3.0 - Ethereum Foundation (<a href="https://www.ethereum.org/assets" target="_blank">https://www.ethereum.org/assets)</a> </p><h2> Stellar Lumens - XLM</h2><p> Kódová báze lumenů je založena na technologii ripple, avšak z původního kódu ripple nezbyl dnes takřka žádný sdílený kód. Je zde použit lepší protokol pro konsenzus nad transakcemi - Stellar Consensus Protocol. SCP byl vytvořen Davidem Mazieresem, profesorem výpočetní vědy, a je založen s ohledem na bezpečnost a správnost na úkor “živosti”. Stellar je oproti ripplu, který je orientován na banky, zaměřen na lidi a komunitu.</p><p> Základní myšlenkou je otevřenost, sdílení a open-source. Stellar je také přátelský vůči vývojářům, pořádá výzvy “Stellar Build Challenge” - účastníci, kteří vytvoří užitečné technologie pro síť Stellaru jsou odměněni. Stellar také aktivně pracuje na partnerských vztazích s velkými jmény, marketing a PR ale nijak zvlášť neřeší. Stellar Lumens pak slouží i jako platforma pro přenos jiných měn a je extrémně rychlý, transakce zabere okolo 4 sekund, což je více než 100x rychlejší oproti ethereu.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $0.85</h4><h2> Iota</h2><p> Iota je postavena na DAG - Directed Acyclic Graphs. Jde o orientované cyklické grafy, tím pádem uživatel nemůže potvrdit svoji vlastní transakci (acykličnost). Ve výsledku je spojením DAG tzv. tangle, alternativa k blockchainu. Transakce jsou bez poplatků.</p><p> Vize iota týmu je velice futuristická. V plánu mají autonomní taxíky, které budou držet v sobě měnu iotu, a pokud detekují, že jim dochází baterie, samy se dojedou načerpat a zaplatí přitom svojí interní zásobou ioty. Lidé, co taxislužbu využijí, pak budou moci platit iotou pomocí svého mobilního telefonu.</p><p> Další takové využití je například pro dopravní drony, kterým by klienti platili za doručení zásilky, nebo třeba lednice, co sama zjišťuje množství jídla, které drží, a sama automaticky doplňuje zásoby objednáváním a platbou.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny =$5.31</h4><p></p><h2> Monero - XMR</h2><p> Monero klade velký důraz na soukromí. Jsou předávány pouze hashe adres, tím pádem nejsou peněženky veřejně přístupné. Na zakrytí transakčních informací používá monero protokol tzv. ring signatures, kruhové transakce. Pokud někdo ve skupině podepíše transakci, je pak prakticky nemožné zjistit, kdo to byl. Hojně ji využívají hackerské skupiny jako kanál pro platbu ransomware výkupného, mimoto se rozmáhají těžařské skripty v prohlížeči, které ale také mají svoji výhodu - uživatel není obtěžován reklamami na webu, místo toho je využit jeho výpočetní výkon po dobu návštěvy stránky pro těžbu monera (např. <a href="https://coinhive.com/">coinhive.com</a>). Horší je to pak, když útočníci vloží tento skript na nějaký legitimní a velmi navštěvovaný web, který kompromitovali.</p><h2> Steem </h2><p> Tato měna byla vytvořena hlavně pro sociální síť steemit.com - autor obsahu je vyplácen ve steemu nebo steem dolarech. Pod každým článkem je vidět ekvivalentní hodnota v USD, kolik autorovi zatím přispěli čtenáři ve Steemu. V podstatě jsou místo “Like” udělovány mini krypto-platby. Čtenáři mohou buď osobně posílat platby, nebo se o to síť steemit postará sama na základě množství přečtení článku. Nejde jen o příspěvky, navzájem odměňovány jsou mezi uživateli i komentáře.</p><p> Pro transakce je použitý Delegated Proof of Stake.<br></p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $7.28<br></h4><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/altcoiny1/steem.png" alt="steem.png" /> <br> </p><h2> Request Network - REQ</h2><p> Snaží se o náhradu PayPalu, kde právě u PayPalu jsou poplatky za transakci okolo 5% z celkové přenášené částky, u Request Network je to 0.05 - 0.5%. Údaje o transakcích nejsou nikde ukládány a kdokoliv může požádat o platbu - což je vhodné např. pro aukce.</p><p> Request Network je ERC20 Token.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $1.08 </h4><h2> Substratum - SUB</h2><p> Používá open-source síť, hlavně ale umožňuje pronajímat svůj počítač jako Web Hosting. Má stejnou vizi jako bitcoin pro měny, ale zaměřuje se na internet. To znamená snahu o vyhnutí se cenzuře a manipulaci. Zároveň je zajištěna síťová neutralita. Výhody tkví hlavně v jednoduchosti použití, neutralitě (nikdo nebude mít větší výhody než ostatní), šifrované komunikaci a navíc pronajímatel samozřejmě dostává platby za pronájem svého počítače do sítě.</p><p> Je ERC20 Tokenem.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $3.13</h4><h2> Vechain - VEN</h2><p> Vechain uzavřelo oficiální partnerství s Čínskou vládou. Používá se pro tzv. supply-chain, stopování původu potravin nebo výrobků. Můžete tak dohledat až jednotlivé hrozny, které byly použity pro výrobu vína. Staví na stejné technologii jako ethereum (EVM - Ethereum Virtual Machine). Během následujících měsíců bude vedení vechainu uzavírat další spojenectví a partnerství s velkými korporacemi, aby došlo k integraci do širokých odvětví různých průmyslů co nejrychleji. Vechain je ERC20 token.</p><p> Jedním z cílů je také propojit technologie NFC, RFID a QR kódy s produkty.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $9.45</h4><p></p><h2> Vertcoin - VTC</h2><p> Podobná jako bitcoin a litecoin, avšak odolná proti ASIC těžbě - nelze tedy těžit na drahých těžařských čipech navržených pro jediný účel - těžbu. Zůstává tak věrná původní vizi, kterou navrhl Satoshi Nakamoto. V dnešním stavu je totiž 70% trhu s bitcoinem ovládáno čínskými těžaři. Vertcoin se tomuto dokáže vyhnout tím, že znemožňuje uzurpování moci velkými korporacemi, jako je tomu právě u bitcoinu.</p><p> Celý projekt je také financován pouze z příspěvků od komunity.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny =$9.36</h4><h2> Icon - ICX</h2><p> Zde je cílem vytvořit celosvětovou decentralizovanou síť a propojit blockchainy z oblasti finančnictví, bezpečnosti, pojištovnictví a zdravotnictví. Veškeré informace o člověku by pak byly dohledatelné, bylo by možné snadno nacházet souvislosti. Vize zahrnuje využití i pro léčbu, např. psycholog by byl v kontaktu s gastroenterologem a zároveň by zjistili, že zdravotní komplikace nastaly přibližně v době, kdy se ve finančních záznamech z nákupů jídla objevily položky s vysokým obsahem cukru.</p><p> Icon je ERC20 token.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $9.56 </h4><h2> Cardano - ADA</h2><p> Cardano bylo založeno pro akademický výzkum, je stále v raném vývoji. Používá první prokazatelně bezpečný “proof of stake” algoritmus, který byl akademicky zrevidován - nazvali ho Ouroboros, podle starodávného symbolu draka Uroborose, který požírá svůj vlastní ocas - vyjadřujícího cykličnost vesmíru. Je plně open-source a momentálně se vyvíjí technologie pokročilých chytrých kontraktů, které mají být lepší než všechny předchozí.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $1.28</h4><p></p><p> Postrádáte Litecoin, Neo, Ripple a další? O těch si popovídáme v příštím článku. </p><p> <i>Jan Jileček</i></p>odborné;#hobby;#vzdělávání;#
Fit IT: Technologické vychytávky, které zlepší fyzičkuhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/Hi-tech-fitness.aspxFit IT: Technologické vychytávky, které zlepší fyzičku<p>Za okny se nám pohodlně usadilo jaro a zdá se, že s sebou rovnou přineslo i letní počasí. Probuzená příroda v mnohých také probudí touhu shodit nadbytečná kila nebo si zlepšit výdrž, zpevnit svaly atd. Motivace je ovšem vrtkavá múza. Nadšení může velmi brzy opadnout, pokud neexistuje externí síla, která nás donutí vynaložit námahu a změnit zaběhanou životosprávu. Skoro by se nám hodil malý skřítek, který se vleze do kapsy a štípne nás pokaždé, když se chystáme porušit své  předsevzetí. Skřítky se doposud vypěstovat nepodařilo, ale v kapse téměř každého z nás najdeme zařízení schopné nám pomoci vydržet a udělat v životě pozitivní změnu.<br></p><h2> Běhání hrou </h2><p> Gamifikace patří k velkým moderním trendům tam, kde se střetávají technologie s lidským faktorem a potřebou větší motivace. Z oblasti počítačových her víme (a díky neurovědám také do velké míry známe příslušné mechanismy), že lidé velmi pozitivně reagují i na malá vítězství, dodávaná s odměnou v krátkých intervalech. Pro mozek neexistuje velký rozdíl mezi tím, jestli se nám podařilo dostat elfí lovkyni na vyšší level, nebo se jí o trochu víc podobáme po cvičení v reálném životě. U hry máme ale jasné ukazatele a víme kolik úsilí nám zbývá, než postoupíme dál. Když se nám pak zadaří, často je to provázeno okázalými efekty oslavujícími náš úspěch. </p><p> Proto se vyplatí zanášet herní prvky i do každodenní cvičební rutiny. Možná nejúspěšnějším příkladem je aplikace <a href="https://zombiesrungame.com/" target="_blank">Zombies, Run!</a> Princip je jednoduchý: díky propojení s GPS dokáže tato hra proměnit vaši trasu pro běhání v post-apokalyptický svět, v němž vy figurujete jako posel mezi jednotlivými enklávami zbytku lidstva. Po cestě narazíte na nebezpečné situace, kdy vám zombie budou těsně v patách a zároveň každý váš běh skončí oslavami vašeho hrdinství. Celý narativ probíhá skrze pokyny ve sluchátkách, včetně oznámení o předmětech, které se dostanou do vašeho inventáře, zatímco běžíte. Vřele doporučuji, už jenom pro ten zážitek, kdy máte opravdu pocit, že vám na záda dýchají nemrtví a robotický hlas oznámí úspěšné sebrání pěti párů spodního prádla. </p><h2> Mobilní motivátor </h2><p> Úspěšná změna životosprávy se pro mnoho lidí může zdát jako obrovský krok, navíc přes hlubokou rozeklanou propast. Mnohem lepší přístup spočívá ve zlepšení fyzičky prostřednictvím mnoha malých krůčků. I poté se ale lze velmi snadno ztratit v tom, kdy a jaký krůček je pro nás v danou chvíli nejprospěšnější. Aplikace jako např. <a href="https://thefabulous.co/" target="_blank">Fabulous</a>, dokáží rozkouskovat velkou změnu za vás. Nejdříve se naučíte udržovat dobrý pitný režim, poté poznáte důležitost pořádné snídaně a s každým novým úkolem se připomenou i ty staré, tak aby si každý dokázal vytvořit zcela nové, správné návyky. </p><p> Pro ty, kteří se ve svojí cestě posunuli dál a snaží se svoje tělo spíše vypilovat než nějak drasticky změnit, existuje velké množství <a href="https://play.google.com/store/search?q=virtual+trainer&c=apps" target="_blank">virtuálních trenérů</a>, kteří poradí jak úspěšně potrápit svalstvo. Kromě toho se samozřejmě hodí i <a href="https://www.healthline.com/nutrition/5-best-calorie-counters">kalkulačky na kalorie</a> nebo <a href="https://www.verywellfit.com/pedometer-apps-to-get-you-moving-3434996">ušlé a uběhané kilometry</a>. </p><p> Než se vydáme na jakoukoliv cestu, musíme vědět, že máme všechno pro to, abychom mohli bez problémů dosáhnout cíle. U cesty za lepším zdravím je potřeba především zajistit dostatečné zásoby nadšení a vůle. Kdyby se počasí zkazilo a sluníčko venku přestalo fungovat jako katalyzátor naší motivace k pohybu, je dobré mít při ruce digitální pomocníky. My jsme si představili špičku ledovce fitness IT, ale pro ty, kteří se rozhodnou “hacknout” svoji mysl a tělo, existuje dnes již obrovské množství možností. Stereotyp, že technologie nás drží doma a v sedě, už dávno neplatí a opak je pravdou. <br></p><p><i>Lukáš Horák<br></i></p><i></i><br>hobby;#
#IT je tu pro váshttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/IT2.aspx#IT je tu pro vás<p>Druhé číslo magazínu #IT skýtá dobrodružnou výpravu do světa technologií, inovací, tvořivosti a poctivého řemesla. Věnujeme se tomu, jak technologie mění naše životy i zvyklosti. </p><p>Budoucnost? Ne, to už je naše současnost. Děje se mnoho inspirativních věcí a my v Cleverlance jsme součástí těchto změn a pomáháme je našim klientům vytvářet. Hranice toho, na čem pracujeme a na čem brzy pracovat budeme, je velmi tenká - a nechybí ani trocha lifestylu, která dává tušit, že řemeslo bez technologií skloňovat nelze. </p><h2>O čem se tedy v magazínu dočtete? </h2><p>Nenechte si ujít přehled toho, na čem jsme v Cleverlance pracovali v uplynulých měsících. </p><p> <br> <a href="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/Clevernews.png" target="_blank"> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/Clevernews.jpg" alt="novinky" /></a> <br> Některé projekty ale mají v magazínu vlastní prostor - například první e-shop pro nákup aut na internetu: <br></p><p> <br> <a href="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/Skoda.png" target="_blank"> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/Skoda.jpg" alt="skoda auto e-shop" /></a> <br>A nemáme jen novinky - jsou i klienti, pro které pracujeme už opravdu dlouho. Posuďte sami. </p><p> <br> <a href="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/Konica1.png" target="_blank"> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/Konica1.jpg" alt="Konica" /></a> <br> Na podobných projektech vyvíjíme i vlastní nové technologie, které pak našim klientům pomáhají k perfektním výsledkům. </p><p> <br> <a href="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/Multichannel.png" target="_blank"> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/Multichannel.jpg" alt="multichannel" /></a> <br>Říkáte si možná, jak se tohle všechno dá uřídit a ještě si zachovat soukromý život? Zeptali jsme se Jiřího Bíby. </p><p> <br><a href="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/JB.png" target="_blank"> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/JB.jpg" alt="Jiří Bíba" /></a> </p><h2> Cherchez la femme </h2><p>Ženský prvek je pro nás v Cleverlance důležitý - nenechte si ujít rozhovor s Luckou Hrozovou o testování softwaru i svých sil: </p><p> <br> <a href="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/Testovat.png" target="_blank"> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/testovat.jpg" alt="Lucie Hrozová" /></a> <br> Nad rolí žen v IT se zamýšlí Dita Přikrylová, zakladatelka Czechitas. </p><p> <br> <a href="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/Dita.png" target="_blank"><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/Dita.jpg" alt="Dita Přikrylová Czechitas" /></a><br> Dalším ženám a jejich originálním nápadům je věnováno několik kapitol v lifestylové rubrice. A vedle živých žen se magazín zabývá i těmi virtuálními, počtete si o naší šikovné Empeeně nebo o diskutované robotce Sofii. </p><p> <br><a href="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/Sofia.png" target="_blank"> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/Sophia.jpg" alt="Sophia" /></a> </p><h2> Pro život krásnější </h2><p> Kvalitu života nás IT odborníků dokáže velmi pozitivně ovlivnit řada drobných řemeslníků, kteří snoubí zručnost s technologickým perfekcionismem a dokáží ve svém oboru hotové zázraky. <br> Chtěli jste batoh, voňavku, zmrzlinu, nebo třeba kolo? </p><p> <br> <a href="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/Festka.png" target="_blank"> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/Festka.jpg" alt="Festka řemeslo" /></a> <br> Apropos, zručnost. Origami jste si složili? </p><p> <br> <a href="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/origami.png" target="_blank"><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT2/origami.jpg" alt="origami jeřáb" /></a> <br> Zaujali jsme vás? Čtěte více: <a href="https://issuu.com/itmagazin/docs/002" target="_blank">https://issuu.com/itmagazin/docs/002 </a><br></p><p>Přejeme příjemné čtení!<br></p><p><br></p><p><i>Veronika Jandová</i><br></p>odborné;#hobby;#vzdělávání;#projekty;#