Create IT Blog - odborné

 

 

Malý ostrov v Baltském moři (II.)https://www.create-it.cz/Blog/Stranky/Kotlin2.aspxMalý ostrov v Baltském moři (II.)<h3>Kde se vidíte za 6 let?<br></h3><p>Pokud tuhle otázku dostanete na pracovním pohovoru, můžete například odpovědět „určitě ne ve firmě, kde na mě zkoušejí ta nejhorší HR klišé na světě"; pokud jste ovšem právě dostali za úkol navrhnout a implementovat zbrusu nový programovací jazyk, je strategické říct „to už určitě budeme mít venku verzi 1.0, čestně!". </p><p>Třeba staré dobré C totiž do této fáze dospělo už po roce vývoje, dnes velmi oblíbenému Pythonu totéž trvalo 3 roky, Javě ještě o rok déle a základ všeho webu, technologie, na které stojí prakticky každá internetová stránka, všudypřítomný a esenciální JavaScript měl svůj první prototyp za 10 <em>dní</em> (to není překlep—a pokud aspoň trochu JavaScript znáte, tak jste to vždycky stejně tak nějak podvědomě tušili).</p><p>Kotlin si tedy se svými 6 lety dětství a puberty dal docela načas, takže—stálo to čekání za to?</p><h1>Vynález zkázy</h1><p>A začněme rovnou nechvalně proslulým, legendárním „omylem za miliardu dolarů", jak nulovou referenci nazval s odstupem času její vynálezce, sir Tony Hoare. Nulová reference je přitom akorát vznešený název pro programátorský ekvivalent skořápek. </p><p>Tuhletu hazardní hru denně ve vašem telefonu, počítači, autě a prakticky čemkoliv, co má v sobě aspoň jednoduchý čip, hrají autoři aplikací sestávajících z mnoha milionů řádků kódu, přičemž stačí, když jediná z tisíců kuliček není zrovna pod kalíškem, na který si ve svém programu vsadili: v tuhle chvíli (což je na téhle hře obzvlášť nefér) prohráváte ovšem vy—aplikace se nevybíravým způsobem odporoučí a vezme si s sebou i vaši rozdělanou práci.</p><p>Suše technicky vzato jde prostě o to, že ve starších jazycích může být v každé proměnné v každou chvíli <em>Něco</em>, nebo taky <em>Nic</em>. Je přitom jenom na programátorovi, aby si ohlídal, jestli náhodou nedereferencuje (tohle slovo zní o dost sofistikovaněji než „nešahá na") ono neoblíbené, ale občas bohužel užitečné <em>Nic</em>, což je právě ta věc, která pak okamžitě způsobí pád aplikace přesně podle rčení „kde nic není, ani procesor nebere".</p><p>Nebohý programátor se tak buď musí ve svém programu neustále ptát „Je tam ještě? A teď taky? A co teď?", což znamená, že si musí užitečný kód zaplevelit a hlavně znepřehlednit obřím množstvím těchto kontrol (pokud tedy na nějakou rovnou nezapomene, což se téměř jistě stane), případně se může spolehnout na slib někoho jiného, že zrovna pod daným kalíškem vždycky kulička bude, bez výjimek, fakt, no opravdu úplně pokaždé! Nemusím dodávat, že ani jedna varianta není ideální.</p><p>Naštěstí pro nás moderní jazyky, mezi které Kotlin (a třeba i Swift) patří, tuhletu situaci podchytily na úrovni překladače, resp. typového systému, který výslovně rozlišuje, která proměnná bude v sobě mít vždycky <em>Něco</em> a která může mít občas i <em>Nic</em>. Překladač se pak už postará o zbytek tak, že výsledný program je bezpečný (bez hazardu) a zároveň stále čitelný. Zmiňované kontroly totiž udělá sám překladač a zároveň nepřipustí potenciálně nebezpečné konstrukce.</p><p>Kdyby Kotlin neměl kromě této vlastnosti nic dalšího navíc, už tak by stál za to. Je prokázáno, že aplikace napsané v jazycích, které mají <em>null safety</em> vestavěnou, jsou výrazněji stabilnější. Na typovém systému Kotlinu tím pádem vydělají jak vývojáři, tak i uživatelé.</p><h1>Opakování je matka neproduktivity</h1><p>I když každý program je jiný, uvnitř vždycky najdeme konstrukce, které se opakují, mnohdy i v masovém měřítku. To je docela normální, zásadní otázka ale je, jak moc se musí opakovat vývojář, aby všechny tyhle nutné věci dostal do svého programu. Vyjadřovací síla (odborně též zvaná <em>ukecanost</em>) je důležitou vlastností programovacího jazyka, a tak není divu, že i na tomto poli Kotlin přinesl velká zlepšení.</p><p>Pojďme se podívat na jeden extrémní případ: Dejme tomu, že jsme právě založili startup postavený na brilantní myšlence online prodeje designérských monetárních knoflíků s národními motivy™ (vezmeme desetikorunu, navrtáme do ní dvě dírky a prodáme ji za 39 korun jako knoflík). Jako všechny startupy, ani my neztrácíme čas zkoumáním legálnosti našeho byznys modelu, a investujeme veškerou energii do překotného vývoje aplikace, přes kterou si budou zákazníci objednávat náš produkt, který <em>will totally disrupt the way parts of your clothes hold together</em>™. </p><p>V aplikaci tedy potřebujeme mít uložená data zákazníka, konkrétně jeho jméno, příjmení, adresu a udělení souhlasu s GDPR (ať už to znamená cokoliv). Zapsáno v Javě to vypadá takhle:<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Kotlin2/kotlin-ii-vnitrek-1.png" alt="kotlin-ii-vnitrek-1.png" />V Kotlinu takto:<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Kotlin2/kotlin-ii-vnitrek-2.png" alt="kotlin" />Profit.<br></p><p>Kotlin za nás (zdaleka nejen v tomto případě) prostě napíše nezajímavé, opakující se části kódu, automaticky a bez chyb. Není výjimkou, že ve skutečných větších programech se vyskytují tisíce tříd tohoto typu, a tak se dostáváme ke druhé věci, kvůli které se Kotlin vyplatí: Aplikace napsané v Kotlinu jsou průměrně o čtvrtinu až třetinu kratší než ekvivalentní aplikace napsané v Javě. Budete raději udržovat 100.000 (dosaďte si svoje číslo), nebo 150.000 řádků kódu?</p><h1>Jedna velká šťastná rodina</h1><p>Mohli bychom pokračovat dál výčtem desítek vlastností a funkcionalit Kotlinu, kdy téměř každá je pro uživatele starších jazyků vysloveně zjevení (neprogramátoři teď prominou, ale namátkou: skvěle pojaté funkcionální programování, extenze nad typy, neuvěřitelně expresivní syntax objektových konstrukcí, konečně příčetné přetěžování operátorů, automatické chytré přetypování, výborně vybavená standardní knihovna, coroutiny, skriptování a mnoho, mnoho dalšího), nicméně ve finále by k ničemu moc nebyly, kdyby ekosystém Kotlinu začínal od nuly—takový ten stav, kdy máte fantastický, expresivní jazyk, který za svitu louče pazourkem tesáte do zdi jeskyně a úplně všechny věci musíte vyvinout znova.</p><p>A tím se dostáváme k asi nejlepší vlastnosti Kotlinu—dokonalé interoperabilitě s Javou. Pokud se rozhodnete vyzkoušet si Kotlin (což vřele doporučujeme, děkovat můžete později), nedostanete se do situace všechno, anebo nic. Žádné vynalézání kola, žádné přepisování všeho od začátku. </p><p>V jednom projektu totiž můžete mít vedle sebe libovolnou kombinaci Javy a Kotlinu tak, že kód napsaný v Javě si ani nevšimne, že na druhém konci volá kód napsaný v Kotlinu, a opačně. To znamená, že všechny svoje oblíbené javové knihovny máte stále beze změny k dispozici, akorát odteď je můžete používat výrazně příjemnějším způsobem. Vaši uživatelé za běhu také rozdíl nepoznají a případná migrace projektu z Javy do Kotlinu bude pozvolná a bezpečná. Zkuste to—dobrý nápad, za který prakticky nic nedáte, je začít třeba s testy.</p><p>Kromě Javy si s Kotlinem navíc můžete užívat čím dál lepšího propojení s JavaScriptem, Objective-C, Swiftem a nativním kódem—doba masivně sdíleného nativního kódu napříč i nečekanými platformami se nezadržitelně blíží. A jelikož za Kotlinem stojí titíž lidé, kteří vyvíjejí jedny z nejlepších profesionálních IDE, tak i pohodlný a pokročilý tooling je samozřejmostí, stejně jako kvalitní a podrobná dokumentace.</p><h1>// FIXME: Convert to Kotlin</h1><p>Podle databáze pracovních míst Dice narostla poptávka po Kotlin vývojářích za poslední rok a půl patnáctkrát, podle statistik JetBrains se počet uživatelů Kotlinu za dva roky zvýšil desetinásobně, počet mobilních aplikací obsahujících Kotlin se za poslední rok zečtyřnásobil, na GitHubu je Kotlin nejrychleji rostoucím jazykem a hlavně—Kotlin je podle průzkumu mezi uživateli StackOverflow druhým <em>nejmilovanějším</em> jazykem. </p><p>Nic z toho není náhoda a závěr je jasný: Pokud jste vývojáři (bez ohledu na platformu), udělejte sami sobě laskavost a naučte se Kotlin—budete odměněni vyspělým, expresivním a skvěle pragmatickým jazykem, se kterým je radost pracovat. Pokud jste manažeři, máte skvělou příležitost ušetřit náklady, zvýšit kvalitu dodávaných aplikací a v neposlední řadě nadchnout svůj tým. No a pokud jste zákazníci, vyžadujte moderní, do budoucna perspektivní technologie—to všechno Kotlin zařídí. Tak do toho!<br></p><p><em>Jiří Hutárek</em><br></p>odborné;#
Bitcoinové peněženkyhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/bitcoinove-penezenky.aspxBitcoinové peněženky<p> Bitcoin peněženka je ve své podstatě podobná jako bankovní účet. Uživateli umožňuje uchovávat, posílat a přijímat bitcoiny. Tyto peněženky vlastně tvoří rozhraní k Bitcoin síti, stejně jako je bankovní účet oknem do světa finančních systémů. </p><p> Tyto peněženky v sobě drží privátní klíče, o jejichž funkci jsme se bavili v minulých <a href="/Blog/Stranky/Blockchain.aspx">dílech</a>. Ve skutečnosti tedy nepotřebujete „schovat“ svoje bitcoiny, ale tajné klíče, které k nim poskytují přístup. </p><p> Bitcoin peněženka je jednoduše řečeno aplikace, webová stránka nebo zařízení, které se za vás stará o vaše privátní klíče. Pojďme se na ně podívat!</p><h1> Typy Bitcoinových peněženek</h1><h2> Hardwarové peněženky </h2><p> Hardwarová peněženka je fyzické zařízení, navržené pro jediný účel – co nejbezpečněji uchovat vaše bitcoiny. </p><p> Pokud to myslíte se zabezpečením svých bitcoinů vážně, hardwarová peněženka je tou správnou volbou. Hardwarové peněženky totiž oddělují úložiště vašich klíčů od zařízení připojeného k potenciálně nebezpečnému internetu. </p><p> Klíče jsou po celou dobu uchovávány v bezpečném „offline“ úložišti, které je odpojené od sítě a je plně zabezpečené i v okamžiku připojení peněženky k nakaženému počítači. </p><p> Jelikož jsou bitcoiny digitální aktiva, mohou se hackeři a různí zločinci na síti zaměřit na vaši softwarovou peněženku a vcelku snadno získat přístup k vašim klíčům (za předpokladu, že mají již pod nadvládou váš počítač). </p><p> V případě hardwarové peněženky, která generuje a ukládá všechny klíče offline, je pro hackery téměř nemožné se ke klíčům dostat. Museli by vám peněženku fyzicky odcizit, ale i v tom případě je peněženka chráněna PIN kódem. </p><p> O fyzickou ztrátu svoji peněženky se ale nemusíte strachovat – pokud využijete možnosti vytvořit si zálohovací klíč pro celou peněženku, svoje bitcoiny můžete kdykoliv získat zpět i bez peněženky samotné. </p><p> Nejlepší hardwarové peněženky jsou Ledger Nano S, TREZOR a KeepKey, na všechny se postupně podíváme. </p><h2> Softwarové peněženky</h2><p> Podtřídou softwarových peněženek jsou tzv. „hot“ peněženky. Hot peněženky jsou v momentu generování privátního klíče připojeny do internetu, tím pádem nemůže být klíč vygenerovaný tímto způsobem nikdy 100% bezpečný – jak bylo naznačeno výše. Jsou k dispozici pro řadu operačních systémů, včetně Windows, iOS, Androidu nebo Linuxu. </p><p> Tyto peněženky jsou vhodné pro provádění častých plateb, podobně jako normální peněženka na peníze – nebylo by ale moudré ukládat do ní veškeré svoje životní úspory v kryptoměnách. </p><h1> Porovnání peněženek </h1><p> V následujících odstavcích se podíváme na tři nejznámější hardwarové peněženky. </p><h2> Ledger Nano S </h2><p> Ledger Nano S je nejlevnější ze tří zmíněných peněženek a stojí okolo 1300 Kč. Ledger je jedna z nejznámějších společností zaměřujících se na kryptoměnovou bezpečnost. S Ledger Nano S lze spravovat nejen Bitcoiny, ale též další měny - zařízení lze použít pro širokou škálu alternativních kryptoměn. Zároveň je zde podpora pro technologii FIDO USF, užitečnou pro autentizaci v online službách jako Gmail nebo Github. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/bitcoinove-penezenky/ledger.jpeg" alt="ledger.jpeg" /> <br> </p><h2></h2><h2> Trezor<br></h2><p> Trezor spatřil světlo světa v roce 2014 jako první hardwarová peněženka na trhu. Nabízí bezpečné úložiště spolu s možností používat peněženku podobně jako hot peněženky. </p><p> Vyskytuje se ve dvou modelech, Trezor One a pokročilejší Trezor Model T s barevným displejem a možností zadávat PIN přímo na zařízení. Zajímavostí je to, že pochází z rukou <a href="https://satoshilabs.com/" target="_blank">českých autorů</a>. </p><h2> KeepKey </h2><p> KeepKey peněženka byla vyrobena v roce 2015 a je druhou peněženkou nabízející displej. Velký displej je u této peněženky její největší předností, kterou vyčnívá nad Trezorem i Ledger Nano S. </p><p></p><h2> Softwarové peněženky pro Android i iPhone</h2><h2> Mycelium </h2><p> Název pravděpodobně nejpopulárnější bitcoinové peněženky pro Android je odvozen od latinského jména pro podhoubí, což odkazuje na propojenost uzlů v decentralizovaném světě bitcoinu. Po startu aplikace si během sekund vytvoříte svůj vlastní privátní klíč, na který můžete ihned poslat bitcoiny z jiných adres a následně začít s peněženkou platit, za co jen chcete. Mycelium je velice uživatelsky přívětivé, a tak není ani provedení zálohy klíčů žádný problém. </p><h2> Samourai Wallet </h2><p> Další známá peněženka, která toho dovede opravdu hodně - je například plně šifrována pomocí AES-256 přímo na zařízení a nikdy nekomunikuje s externími servery. Ve vývoji je již více než 3 roky a její zdrojový kód je plně open source. Její vývojáři navíc proklamují, že podléhá neustálému vývoji, zejména v oblasti bezpečnosti. </p><h2> Breadwallet </h2><p> Breadwallet je bitcoin peněženka pro iPhone a od nedávna také pro Android. Poskytuje pouze základní funkce, jako zálohu privátních klíčů, jednoduché uživatelské rozhraní a možnost zabezpečení heslem. </p><h2> Edge </h2><p> Edge je další peněženka určena pro iPhone a Android. Její příjemná funkce pro přihlášení online z ní dělá ideální volbu pro lidi, co právě s bitcoinem začínají. Peněženka za vás také vytváří automatické zálohy, takže se o manuální zálohy nemusíte vůbec starat. </p><h2>Softwarové peněženky pro Desktop PC </h2><h2> Electrum </h2><p> Jedná se o jednoduchou peněženku pro Windows, Linux i Mac. Byla vytvořena v roce 2011 a mezi její hlavní přednosti se řadí například podpora pro hardwarové peněženky a takzvané „cold“ úložiště, kdy je privátní klíč vygenerován na počítači odpojeném od sítě. Je tak dobrou volbou jak pro začínající uživatele, tak pro uživatele pokročilé. </p><h2> Bitcoin Armory </h2><p> Armory je open-source peněženka pro bitcoin s podporu “cold” úložiště a  <a href="https://en.bitcoin.it/wiki/Multisignature">multi-signature</a> transakce, čímž se řadí mezi produkty pro lehce pokročilejší uživatele. “Cold” úložiště proslavilo Bitcoin Armory, jelikož před Armory bylo “cold” úložiště pouze věcí teorie. S jeho implementací v peněžence se z Armory stal okamžitý hit. K popularitě peněženky taktéž přispěla vysoká úroveň zabezpečení. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/bitcoinove-penezenky/armory.png" alt="armory.png" /> <br> </p><h1> Další možnosti </h1><h2> CryptoSteel </h2><p> Cryptosteel je asi ten nejradikálnější způsob, jak uchovávat svoje privátní klíče v offline úložišti. Kombinuje totiž již roky prověřenou techniku rytiny a nerezovou, kyselině odolnou a ohnivzdornou ušlechtilou ocelí. Vydrží tak jakýkoliv způsob zacházení. Vaše privátní klíče pak budou v bezpečí jak před hackery, tak před elementy. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/bitcoinove-penezenky/cryptosteel_.png" alt="cryptosteel" /> <br> </p><p></p><p> <span style="color:#7d3cbe;font-family:source-sans-pro-light, open-sans, sans-serif;font-size:26px;">Papírové peněženky</span><br></p><p> Papírová peněženka je jednoduše řečeno kus papíru, který obsahuje bitcoinovou adresu a privátní klíč, jež jsou navíc doplněny o QR kód. Hlavní výhodou je, že jsou tzv. „cold“ úložištěm, tím pádem nejsou připojeny k internetu a risk odcizení vašich privátních klíčů je tak skoro nulový. </p><p> Ačkoliv jsou papírové peněženky mnohem složitější na použití pro začátečníky, jejich bezpečnost a cena to kompenzuje. Pokud ztratíte papírovou peněženku, není žádná cesta jak získat svoje bitcoiny zpět. Navíc je nutné nejprve vygenerovat klíč například v softwarové peněžence odpojené od internetu. </p><p> Existuje open-source webová stránka, ulehčující vytvoření bitcoinové papírové peněženky <a href="http://bitcoinpaperwallet.com/">bitcoinpaperwallet.com</a>. Buďte však extrémně obezřetní, zda se jedná o reálnou nebo podvrženou stránku při budoucích návštěvách (a všeobecně na stránkách tohoto typu). </p><h2> Doporučení na závěr </h2><p> Bitcoin a jiné kryptoměny je samozřejmě možné držet také online, ve svojí online směnárně (online směnárny neboli exchange jsme probrali v <a href="/Blog/Stranky/kryptoburzy.aspx">minulém díle</a>). Tento postup však není doporučován, protože jenom za poslední rok se v různých hackerských incidentech z online směnáren ztratilo okolo 1 miliardy dolarů. Pokud nedržíte svoje vlastní privátní klíče, ale spravuje je za vás směnárna, nikdy si nemůžete být jisti, že jsou vaše bitcoiny v bezpečí. Manipulovat s finančními zdroji v peněžence může vždy jen ten, kdo drží privátní klíče. Proto doporučuji si svoje bitcoiny přenést alespoň do vlastní softwarové peněženky (můžete použít jednu z výše uvedených, nainstalovat mobilní peněženku je otázka minut), v lepším případě pak papírovou peněženku a v nejlepším případě tu hardwarovou. </p><p> <em>Jan Jileček</em> </p>odborné;#
Proč by měl být výzkum rutinní součástí tvorby (nejen) interaktivního designu?https://www.create-it.cz/Blog/Stranky/vyzkum.aspxProč by měl být výzkum rutinní součástí tvorby (nejen) interaktivního designu?<p>Komplexní spotřebitelské výzkumy se v posledních dvaceti letech většinou omezovaly na oblast reklamy a marketingu. Znali jsem je zejména v podobě velkých kvantitativních studií, kterými marketingoví manažeři podkládali svá manažerská rozhodnutí. Často se jednalo o časově i finančně náročné projekty, jejichž hodnota byla rozporuplná kvůli tomu, že byly někdy vnímány jako nástroje pro naplnění individuálních firemně-politických cílů jednotlivých manažerů.<br></p><p> Poslední roky se tento přístup mění v souvislosti se vstupem výzkumu do oblasti interaktivního designu. Zásah webové stránky může být měřen mnohem přesněji než například v případě tištěné inzerce, takže je zásadní pochopit uživatele a nastavit produkt nebo službu v souladu s jeho očekáváním. Spotřebitelský výzkum se tak stává důležitým byznysovým nástrojem. </p><p> Naše praxe v QUB ukazuje, že to má smysl. Kvalitní interaktivní design, který lidé mají skutečně rádi a opakovaně se k němu vracejí, se bez kvalitního vhledu do potřeb uživatele neobejde. Podívejme se na tři základní důvody, proč tomu tak je. </p><p> Můžeme jim říkat 3 P. </p> <h2> Pravda</h2><p>Tak zaprvé: <b>pravda</b>. Námi vytvářený design nestaví na našich předpokladech nebo hypotézách o tom, jak by měl vypadat a sloužit. Vychází z informací o skutečných potřebách lidí, kteří jej budou využívat. Stojí na faktech. Dobře, pár rozhovorů s uživateli ještě neznamená, že víme přesně všechno. Ale pořád je lepší mít alespoň nějakou představu o tom, pro koho daný produkt vyvíjíme, než si v zasedačce házet korunou nebo věštit z křišťálové koule.</p><p> S tak osvíceným přístupem jsme se setkali u jednoho z našich klientů z bankovního světa – ČSOB Leasing. Při našich společných setkáních jsme často diskutovali o tom, jakým způsobem lidé budou vnímat pole mobility, do kterého se dotyčná značka chtěla posunout. Předpokladem bylo, že si výraz mobilita lidé spojí s cestováním a mobilními zařízeními. Ve výzkumu jsme zjistili, že klienti v mobilitě vidí hlavně svobodu, volnost a flexibilitu. A na nás jako designerech již bylo, abychom tyto atributy nějakým způsobem zhmotnili v designu, a vytvořili tak relevantní službu po všech stránkách.</p><h2> Pozornost</h2><p> Zadruhé máme <b>pozornost</b>. Na základě dat víme, kam soustředit naši pozornost, na co se zaměřit a co naopak potlačit. Nestřílíme naslepo. A když přijdou nečekané změny, výsledky výzkumu nám řeknou, které aspekty prioritizovat a které naopak zcela upozadit. </p><p> Nedávno jsme pracovali na mobilní aplikaci pro jednu ze zdravotních pojišťoven. Zadání bylo poměrně široké jak z hlediska zacílení, tak z hlediska možných funkcionalit aplikace. Ta mohla potenciálně obsahovat více než třicítku funkcí a oslovit poměrně heterogenní skupinu uživatelů. Díky výzkumu jsme byli schopni zúžit cílovou skupinu a metodou <a href="https://www.usability.gov/how-to-and-tools/methods/card-sorting.html" target="_blank">card sortingu</a> jsme identifikovali tři hlavní funkce, které by klienti u aplikace primárně vyhledávali a využili alespoň jednou měsíčně.</p><h2> Porozumění</h2><p> Zatřetí je to <b>porozumění</b>, které je naprosto zásadní pro tvorbu dobrého designového zadání a následně kvalitního interaktivního nástroje. Produkt nebo služba se musí stát přirozenou součástí každodenního života uživatele, aby byl úspěšný. A to bez toho, aniž bychom rozuměli našim zákazníkům, lze těžko. Určitě se najdou situace, kdy jsme schopni se do daného problému vcítit, nicméně je potřeba mít na paměti, že i zdánlivá známost může skrývat mnoho překvapení.</p><p> Před několika měsíci jsme byli osloveni jedním z <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Kolektivn%C3%AD_spr%C3%A1vce" target="_blank">kolektivních správců</a>, abychom nadesignovali frontend pro velmi komplikovaný systém na zpracování dat, který je kompilací několika databází a procesů. Ukázalo se, že stávající podoba, kterou vytvořil interní IT tým, se v některých vcelku zásadních a zdánlivě jasných věcech překvapivě míjí s potřebou kolegů pracujících se systémem. Díky rozhovorům se zaměstnanci i stakeholdery jsme navrhli design systému, který rezonoval s očekáváními a zažitými postupy uživatelů i strategickými cíli organizace. </p><p> Naše zkušenosti potvrzuje výzkum z roku 2017 <a href="https://info.usertesting.com/2017-ux-and-user-research-industry-survey_report_Registration.html" target="_blank">UX and User Research Industry Survey Report</a>, který globálně zmapoval postavení UX a uživatelského výzkumu ve společnostech. Ukázalo se, že více než tři čtvrtiny řídících pracovníků se shodují na tom, že uživatelský výzkum pomáhá organizaci být efektivnější.</p><p><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/vyzkum/vyzkum1.jpg" alt="vyzkum1.jpg" style="margin:5px;width:650px;" /><br></p><h4> Graf 1. Dopad uživatelského výzkumu na efektivitu organizace </h4><p> Data studie CX Goes Mainstream The Customer Experience Industry Report, 2018 potom přináší výsledky z oblasti zákaznické zkušenosti a jejího podílu na úspěchu značky. 96 % řídících pracovníků uvedlo, že uživatelský výzkum zlepšuje kvalitu produktů a služeb jejich společnosti, přičemž v minulém roce s tímto výrokem souhlasilo o deset procentních bodů méně. </p><p><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/vyzkum/vyzkum2.jpg" alt="vyzkum2.jpg" style="margin:5px;width:650px;" /><br></p><h4> Graf 2. Dopad uživatelského výzkumu na kvalitu produktů/služeb </h4><p> Ukazuje se tedy, že přínos výzkumu je i z obchodního hlediska vnímán jako důležitý a jeho role není pouze „píárová“. Úspěšné firmy přináší svým zákazníkům služby a produkty, které jim umožní cítit se lépe a být lepšími v nejrůznějších směrech. Toho dosáhneme relevantním cílením, empatií a prací s fakty, které získáme jedině výzkumem. </p><p> <i>Kateřina Svatoň Gillárová</i> </p>odborné;#
Malý ostrov v Baltském moři (I.)https://www.create-it.cz/Blog/Stranky/Kotlin1.aspxMalý ostrov v Baltském moři (I.)<p>Programování je komunikace. Z jedné strany se snažíte vysvětlit rychlému, ale poměrně hloupému stroji, co má dělat (to je ta lehčí část), z druhé strany ten samý program slouží jako popis řešení nějakého problému pro ostatní lidi (to je nesrovnatelně těžší). Tyhle dost odlišné cíle navíc musíte realizovat pomocí jediné věci - programovacího jazyka, který má tím pádem naprosto zásadní vliv na to, jak budete úspěšní.<br></p><p> Programovací jazyky totiž mají osobnosti a jako v každém dlouhodobém vztahu, i tady se časem můžou vyskytnout problémy. Třeba se máte léta rádi s C++, ale už se prostě nedokážete dál dívat na znetvoření způsobená desítkami nepovedených plastických operací. Nebo už vás nebaví soužití, ve kterém vám ten druhý neustále dává najevo, že jste hloupější, i když máte dva doktoráty (Haskell). Poměr s PHP se taky nedá utajit navěky, takže je lepší ukončit ho dřív, než se provalí veřejně, a večírky s JavaScriptem a harémem jeho webových frameworků jsou sice strhující, ale ranní kocovina je strašlivá.</p><p> Naštěstí pro nás je v těchto případech úplně v pořádku říct „není to mnou, je to tebou“ a najít si lepší programovací jazyk. Těch se sice ročně zase tolik neurodí, ale je tu jeden, který navzdory svému mládí už dokázal způsobit značný rozruch: Kotlin. Pojďme se blíž podívat na to, jak se mu to povedlo, a zjistit, jak nám může pomoci.</p><h2> Tryskové mozky útočí</h2><p> Za vznik Kotlinu je zodpovědná firma JetBrains s. r. o. Pocit národní hrdosti trochu kazí fakt, že drtivá většina vývojářů pracuje v Petrohradě a oficiální pražské sídlo bylo údajně zvoleno pouze proto, že v Česku se stále ještě podniká lépe než v Rusku (takže můžeme být pyšní aspoň na něco).</p><p> JetBrains vyrábějí špičkové nástroje pro vývojáře, a tak je vlastně docela logické, že se rozhodli k nim přidat i „nástroj“ ultimativní, vlastní programovací jazyk, a to s poměrně ambiciózními cíli. Takový úkol je běh na velmi dlouhou trať (vývoj začal v roce 2010, první stabilní verze vyšla v únoru 2016) a vyžaduje expertní znalosti i jistou dávku štěstí. Víceméně napoprvé musíte trefit mnoho vzájemně propojených věcí a ještě musí být výsledný produkt dostatečně atraktivní na to, aby dokázal přetáhnout nebožáky z nešťastných, ale zajetých vztahů se staršími jazyky, které navíc často komplikuje přítomnost tchýně (v této analogii manažer programátora).</p><h2> Komu tím prospějete?</h2><p> Když už se rozhodnete investovat nemalé množství peněz a času do tak nejistého projektu, jako je vývoj nového programovacího jazyka, je dobré od začátku mít jasno o jedné důležité věci: kdo je vaše publikum. Kotlin je koncipován jako pragmatický, obecně použitelný průmyslový jazyk, ale ještě před pár lety existovala jedna skupina, jejíž zoufalství převyšovalo běžný průměr našeho odvětví. Touto snadnou kořistí byli Android vývojáři.</p><p> Kvůli souběhu několika nešťastných jevů se stalo, že stará dobrá Java používaná na Androidu začala výrazně zaostávat - ještě v roce 2013 Android oficiálně podporoval maximálně Javu ve verzi 6. Java 6 je z roku 2006. Android roku 2013 bylo opuštěné městečko z rozpadajících se bytekódů uprostřed vyprahlé pustiny starých API, které pomalu pohlcuje poušť nekompatibility a kde se poslední zapomenutá skupinka omšelých prospektorů snaží vykutat svými tupými krumpáči nuggety z dávno vytěžené zlaté žíly, zatímco nad jejich hlavami se slétají supi headhunteři.<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Kotlin1/kotlin-i-vnitrek.jpg" alt="kotlin-i-vnitrek.jpg" /> <br> </p><h2> I bylo světlo</h2><p> Autoři Kotlinu naprosto správně pochopili, že pokud tuto smutnou situaci vyřeší, může být Kotlin na Androidu onou bájnou a zásadní „killer app” pro jejich nový programovací jazyk. A přesně to se také stalo v únoru 2016, kdy vyšel Kotlin 1.0 s podporou Androidu a JVM. </p><p> Nejenom že najednou všichni Android vývojáři měli k dispozici moderní, elegantní a efektivní jazyk, který byl už tehdy pár let napřed před aktuální Javou (o prehistorické Javě 6 nemluvě), ale hlavně od té doby verze jazyka, kterou používáme k vývoji Android aplikací, už není závislá na verzi systému, kde tyto aplikace běží - což je vzhledem ke stále nevyřešené fragmentaci androidího ekosystému obrovský pokrok.</p><p> Spokojené pomlaskávání a nadšené mručení Android programátorů bylo tak hlasité, že dolehlo až do Mountain View v Kalifornii, kde se pak o rok a pár měsíců později stala bezprecedentní událost: Peklo zamrzlo a Google v květnu 2017 ustanovil Kotlin (po Javě a C++) dalším oficiálním jazykem Androidu. </p><p> Jak se ukázalo později, byl tohle jenom začátek - dnes je Kotlin použitelný na telefonech (Android, iOS), počítačích (Windows, Linux, macOS…), serverech (všude, kde běží Java), v prohlížečích (díky transpilaci do JavaScriptu) a dokonce díky přímé kompilaci do nativního kódu i v různých IoT nebo embedded zařízeních. Všechny tyto platformy přitom samozřejmě můžou sdílet společnou část kódu napsanou v Kotlinu!</p><h2> Cynické intermezzo</h2><p> Ostřílení a ostražití IT harcovníci v tuto chvíli namítnou: „Tohle všechno je bezvadný, ale Kotlin vyvinuli ,JetBrains s. r. o.', ne ,Nadace pro nezištné zlepšování života vývojářům na deprivovaných platformách o. p. s.', co z toho jako mají? O co jim ve skutečnosti jde? Je bezpečné do Kotlinu investovat?“. Velmi správné otázky!</p><p> Když už se rozhodnete věnovat nemalé množství peněz a času tak nejistému projektu, jako je vývoj nového programovacího jazyka, je dobré od začátku mít jasno i o další důležité věci (zvlášť pokud jste komerční firma): jak na tom vyděláte. JetBrains otevřeně přiznávají, že jedním z účelů Kotlinu je podpora prodeje jejich komerčních IDE (a to je fér, protože spoustu svých produktů dávají k dispozici zdarma) a souvisejících věcí (literatura, školení), dalším důvodem pak to, že při vývoji těchto IDE jim přestaly vyhovovat stávající programovací jazyky, a tak si prostě udělali vlastní. Očividně ne všechny projekty typu „udělej si sám“ musí skončit katastrofou (Přemek Podlaha likes this).</p><p> Kotlin si jako každá nová věc žádá určitou počáteční investici - zejména čas vývojářů a důvěru manažerů i zákazníků. Rychlá návratnost je prakticky zaručená díky efektivnějšímu vývoji a vyšší kvalitě dodávaných projektů a co se týče bezpečnosti této investice do budoucna, je to docela jednoduché: Kotlin včetně překladače, standardních knihoven, nástrojů, IDE pluginů a podobně je přirozeně kompletně open source. Taktéž hlavní IDE, které Kotlin podporují (IntelliJ Idea Community a Android Studio) jsou open source, a JetBrains s Googlem společně založili nadaci, které patří ochranné známky, volí hlavního designéra jazyka a komisi, která rozhoduje o zpětně nekompatibilních změnách v jazyce. Nemůže se tak stát, že by si Kotlin nebo jeho ekosystém začal někdo pro sebe uzurpovat za účelem zisku (příjemná změna, pokud máte ještě v paměti vleklé patentové spory Oracle vs. Google ohledně Javy na Androidu).</p><h2> // TODO</h2><p> Příště se podíváme, čím Kotlin až trestuhodně rozmazluje své uživatele, kterým vlastnostem vděčí za svoji raketově vzrůstající oblibu a jakými zbraněmi dobývá donedávna ještě výsostná území zavedených technologií. A pokud by vás zajímalo, proč se Kotlin jmenuje tak, jak se jmenuje, odpověď je v titulku… </p><p> <i>Jiří Hutárek</i></p><p>Foto v záhlaví: Google Maps<i></i></p>odborné;#vzdělávání;#
Testování jako nezbytná část vývojehttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/chyby.aspxTestování jako nezbytná část vývoje<p>Testování je poslední fáze, kterou prochází produkt ještě před tím, než ho vypustíme do světa. Je stále plno firem i lidí, co právě tuhle fázi podceňují. Z celého světa pochází čísla spojená s chybným testováním, pár skutečných, děsivých chyb, které mají na starosti i lidské životy, a také na chyby v zabezpečení, kterých využili „hackeři“.<br></p><h2> Zajímavá čísla z roku 2017</h2><p> Společnost TRICENTIS se zabývá testováním softwaru a níže zmíněné statistiky a některé z největších chyb jsou dohledatelné právě na jejích <a href="https://www.tricentis.com/software-fail-watch" target="_blank">stránkách</a>. Statistiky jsou dostupné každý rok, a proto se do budoucna můžeme těšit na další a to z roku 2018.</p><ul><li><b>3 683 212 665</b> – Je počet lidí, na které měl dopad chybný software po celém světě. Pro lepší představu, je to zhruba polovina celkové populace.<br></li><li><b>1 715 430 778 504 USD</b> – nebo také: JEDEN TRILION SEDM SET PATNÁCT BILIONŮ ČTYŘI STA TŘICET MILONŮ SEDM SET SEDMDESÁT OSM TISÍC PĚT SET ČTYŘI amerických dolarů – (Uff, a je to). Číslo, kterým se dá vyčíslit finanční škoda za softwarové chyby, které nastaly po celém světě.<br></li><li><b>268 roků 8 měsíců 2 týdny 3 dny 8 hodin a 46 minu</b>t je čas, který byl ztracen právě díky chybám.<br></li></ul><h2> Děsivé chyby</h2><p> Chyb, které v historii lidstva způsobily opravdu rozsáhlé škody, je velké množství. Některé z nich měly dopad i na lidské životy:</p><h3> Nedoručení lékařských zásilek</h3><p> Národní kontrolní úřad Spojeného království zjistil, že 709 000 lékařských e-mailů nebylo doručeno svým adresátům z řad pacientů, ale i praktických lékařů. Bylo zjištěno, že 1 700 z nich mohly způsobit vážné zranění pacientů a dalších 500 000 obsahovalo důvěrné informace. Backlog, neboli fronta zpráv se hromadila po dobu pěti let. Zajímavé na tom je, že firma, která měla na starosti tento software, o této chybě od roku 2014 věděla. </p><p> <a href="file:///Users/veronikajandova/Documents/Komunikace/Create%20IT/digitalhealth.net/2017/06/1700-cases-of-potential-harm-from-medical-correspondence-error" target="_blank">(Více ZDE)</a></p><h3> Špatně fungující lékařský stroj<br></h3><p> Lékařský přístroj „Therac-25“ byl používán pro radiační ozařování nádorů v Kanadě. Chyba nastávala při přepnutí do módu s vysokoenergetickým rentgenovým ozařováním. Při použití již zmíněného módu bylo potřeba před paprsek postavit pár filtrů a tím jeho intenzitu ozáření zmírnit. Iontová komora, kde se měřila intenzita ozáření, ale bohužel obsahovala chybu a tak nedocházelo k dostatečné filtraci paprsku. Tři lidi tato chyba stála život a dalším třem způsobilo ozáření těžké ublížení na zdraví.<br></p><h3> Nefungující služba pro oznámení zneužívání dětí</h3><p> Rok 2017, Florida. Software, který se měl starat o shromažďování hlášení ohledně zneužívání dětí a jeho následné předání lidem, kteří se o tuto problematiku starají, nefungoval správně. Shromážděné hlášení se přestala odesílat do správných rukou. Než se na chybu přišlo, uběhly tři měsíce a za tu dobu se nashromáždilo 1 500 hlášení, což znamená, že po tuto dobu mohlo být až 1 500 dětí ve vážném ohrožení. </p><p> <a href="http://tampabay.com/news/child-abuse-tips-silenced-for-months-by-dcf-computer-glitch/2323316" target="_blank">(Více ZDE)</a></p><h3> Automatické dveře</h3><p> Šest lidských životů si vyžádal požár v kanceláři, ve které byly pouze automatické dveře. Kvůli požáru vypadla elektřina a jelikož automatické dveře neměly manuální otvírání, lidé se nemohli dostat do bezpečí, neměli jak dveře otevřít. </p><h3> Prolomení zabezpečení „hackery“</h3><p> Zabezpečení serverů společností, které mají uložené v databázi různá data o svých klientech je velmi důležité. Únik těchto dat, kterými mohou být různé přístupové údaje do účtů, čísla kreditních karet, kopie občanského průkazu a podobně je velký skandál. Pár takových příkladů je zmíněno níže. </p><h3> Uber</h3><p> „Hackerům“ se v roce 2016 podařilo prolomit zabezpečení Uberu. Ukradeno bylo 57 milionů uživatelských záznamů, které obsahovaly uživatelovo jméno, email a telefonní číslo. Dále byly odcizeny údaje z 600 000 řidičských oprávnění, což je v USA jeden z hlavních způsobů identifikace.</p><p> <a href="https://www.wired.com/story/uber-paid-off-hackers-to-hide-a-57-million-user-data-breach/" target="_blank">(Více ZDE)</a></p><h3> EQUIFAX</h3><p> Skandál se odehrál ve Spojených státech ve firmě EQUIFAX roku 2017. Firma funguje jako registr dlužníků a poskytuje odhad úvěrových rizik. „Hackeři“ tuhle firmu okradli o 143 milionů uživatelských záznamů, které mimo jména a příjmení obsahovaly i čísla sociálního pojištění. Také bylo oznámeno, že bylo odcizeno dalších 209 000 čísel kreditních karet. Firma EQUIFAX tento skandál oznámila až 4 měsíce po krádeži.</p><p> <a href="http://fortune.com/2017/09/07/equifax-hackers-personal-details-143-million-people/" target="_blank">(Více ZDE)</a></p><h3> Cioncheck</h3><p> Japonská burza s digitálními měnami byla v roce 2018 okradena „hackery“ o 58 miliard jenů (10,8 miliardy korun). Jednalo se o krádež kryptoměny NEM, jejíž hodnota se po zveřejnění informace o krádeži snížila o 11 %. Jedná se o zatím největší krádež kryptoměn v historii. Burza oznámila, že zhruba 260 000 vlastníků této měny odškodní v japonských jenech.</p><p> <a href="https://byznys.ihned.cz/c1-66030200-nejvetsi-kradez-kryptomen-v-historii-hackeri-pripravili-japonskou-burzu-coincheck-o-pul-miliardy-dolaru/" target="_blank">(Více ZDE)</a></p><h3> Ashley Madison</h3><p> Hackerská skupina „Impact Team“ se dostala do serverů společnosti Avid Life Media, které patří Kanadská online seznamka Ashley Madison. Ukradeno bylo 37 milionů soukromých údajů uživatelů a ty byly následně dále šířeny na internetu. Dopad měl vliv na život milionů uživatelů a média také informovala o několika sebevraždách. Zajímavé na tom je, že „hackeři“ získali uznání za to, že upozornili na nevěru a lži ve vztazích. </p><h2> Testování je základ</h2><p> Závěrem bych chtěl znovu poukázat na to, že testování je velmi důležité a je potřeba aby ho dělali lidé, kteří k němu mají předpoklady a tato práce je baví. Není to práce, kterou by mohl dělat každý, jak si plno lidí myslí. Jak jste se již mohli dočíst, v některých případech může mít špatně provedené testování na svědomí i lidské životy. Rád bych tímto pozdravil všechny testery a testerky, co se v tomhle oboru práce našli a vidí smysl v tom, co dělají. </p><p> Pokud Vás tento článek bavil a chtěli byste se dozvědět více případů, kde se projevilo chybné testování, zde je pár odkazů z kterých jsem i čerpal.</p><p> <a href="https://www.tricentis.com/software-fail-watch/" target="_blank">https://www.tricentis.com/software-fail-watch/</a></p><p> </p><a href="https://www.root.cz/clanky/deset-nejvetsich-softwarovych-chyb-v-historii-lidstva/" target="_blank"><p>https://www.root.cz/clanky/deset-nejvetsich-softwarovych-chyb-v-historii-lidstva/<br></p></a><p> </p><a href="https://www.topmagazine.cz/nejvetsi-hackerske-utoky-v-dosavadni-historii-internetu-1/" target="_blank"><p>https://www.topmagazine.cz/nejvetsi-hackerske-utoky-v-dosavadni-historii-internetu-1/<br></p></a><p> <i>Marcel Ondruška</i><br></p> odborné;#vzdělávání;#
Jak se vyhnout nemoci na pracovištihttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/prevence-onemocneni.aspxJak se vyhnout nemoci na pracovišti<p>Od třicítek venku jsme se plynule přesunuli blíž ke čtyřicítkám v našem těle - nastupuje chřipková sezóna. Posmrkávájící a kašlající kolega u vedlejšího stolu tak značí předzvěst, že za dva dny budete společně smrkat a kašlat v tandemu. Protože většina z nás pracuje v obklopení jinými lidmi, sdílíme vedle zážitků z letních dovolených i naše viry a bacily. Přinést si z pracoviště nemoc je bohužel poměrně běžné, nikoliv ale nevyhnutelné. Ačkoliv zásady pohybu v prostředí, v němž se dá očekávat přítomnost nakažlivých mikrobů, jsou relativně přímočaré, často je opomínáme. Proto jsme se rozhodli si je připomenout a snad tak zabránit nekonečnému koloběhu rýmiček a chřipek, cestujících napříč kancelářemi, odděleními či celými společnostmi.<br></p><h2> Nepořádek na stole není jenom nebezpečí pro oči </h2><p> Neuklizené rozházené pracovní místo se bacilům líbí. Znamená totiž, že jeho majitel neholduje častému úklidu a tak se mohou nerušeně množit. Telefon patří k nejlepším sběračům nebezpečných zárodků, ale klávesnice mu je v tomto ohledu silně v patách, stejně jako povrch pracovního stolu. Stačí pak rychlá schůzka nad společným projektem, kde se všichni zúčastnění sejdou u jednoho notebooku, abychom zajistili, že naše nemoc poputuje úspěšně dál. Pravidelné čištění pracovního prostoru je z hygienického pohledu nutností. Stejně tak si ale dávejte pozor na sdílení předmětů u nichž je velká pravděpodobnost, že se na nich nachází mikroby (to jsou mimochodem absolutně všechny předměty). Možná, že nošení vlastních fix na prezentaci se může zdát přestřelené, pomůže ale zabránit šíření neduhů. </p><h2> Nemoc je rukodělná práce </h2><p> Ruce jsou tím nejčastějším vektorem, z něhož se viry a bakterie dostanou dál do našeho těla. Relativně časté umývání rukou by tedy mělo být základním návykem každého z nás. Ano, “umyj si ruce” je něco, co slýcháme už od dětství, ale bohužel se ukazuje, že i například v nemocnicích není tato hygienická poučka dodržována do míry, kterou bychom očekávali. Pro nejrůznější případy, kdy nejsme poblíž umyvadla s mýdlem, je také dobré s sebou nosit antibakteriální gely či ubrousky. </p><p> I když naše ruce přicházejí s potencionálně nebezpečnými předměty do styku nejčastěji, naše kůže funguje jako skvělý izolátor od všeho v mikrobiálním světě, co se nám snaží škodit. Proto bychom si měli dávat pozor na to, aby snaha krycí soustavy nepřišla vniveč. Jizvy či oděrky bychom měli okamžitě vyčistit a zakrýt náplastí. Kromě ošetření ran si ale taky dávejte pozor na kontakt rukou s nechráněnými částmi našeho těla. Promnutí očí nebo vyšťourání kousku oběda ze zubů, se snadno může změnit v týden strávený v horečkách. </p><h2> Bojujte s nemocí co nejdřív a zbytečně neohrožujte ostatní </h2><p> Přes všechnu preventivní snahu se do vás může zákeřný bacil dostat a začít konat neplechu. Nepočínejte si ale jako kancelářský hrdina, který nastoupí do boje s deadliny i přes svoji nemoc. Zajistíte tím hlavně, že všichni ostatní v práci dostanou svoji vlastní možnost se hrdinně přemáhat. Při prvních jasných známkách nemoci se domluvte se svým šéfem - možná se domluvíte na práci z domova. I kdyby tomu tak ale nebylo, stále bude pro všechny přínosnější, jestliže se teoreticky opozdíte a vyléčíte. V opačném případě by totiž mohlo najednou stát hned několik projektů v momentě, kdy vaši kolegové začnou také odpadávat jako mouchy. </p><p> Základní hygiena na pracovišti se považuje za samozřejmost. Období chřipek otestuje její skutečné dodržování. Také to bude zkouška vaší odolnosti a všeobecné kondičky - ovšem jestli pravidelně sportujete a holdujete otužování, máte větší šance se virům a bacilům ubránit. </p><p> <i>Lukáš Horák</i> </p>odborné;#
Co nás zaujalo na WebExpuhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/webexpo.aspxCo nás zaujalo na WebExpu<p> V pátek a sobotu 21. – 22. 9. se v pražské Lucerně konal 11. ročník konference WebExpo. Tato akce je primárně zaměřená na developery, designéry a obecně lidi, co mají co dočinění s tvorbou webů a aplikací. </p><p> Přednášky probíhaly paralelně ve čtyřech přednáškových sálech v rámci pasáže Lucerna, nebyl tedy problém plynule chodit z jedné přednášky na druhou a cestou stihnout i zastávky na kávu a snack. Pokud se se konaly dvě zajímavé přednášky v tutéž dobu, nikdo nezoufal, neboť jsou všechny nahrané a volně dostupné na <a href="https://www.webexpo.net/videos/" target="_blank">oficiálním webu</a>.<br></p><p> Témata byla různá, ale všimla jsem si pár trendů, které se objevovaly napříč celou konferencí. Kooperace, prolínání oborů a polidšťování technologií. Prolínání bylo znát už ze samotné kategorizace přednášek. Oproti loňskému dělení na: developers, business a designers, se letos dělilo na: Post-fact Marketing, Design thinking, Creative developers a Workplace toolbox. Všechny přednášky probíhaly v angličtině. Díky tomu byla konference otevřená širokému publiku a čeští speakeři měli možnost poměřit svůj um se zahraniční konkurencí. A podle mého názoru obstáli skvěle. Určité rozdíly se však našly. </p><p> Bohužel se mi potvrdila doměnka, že jak tomu tak bývá i v jiných oborech, i v designu, vývoji a marketingu se Česko ještě má co učit. V zahraničí jsou věci jako design thinking, UX design, design sprint, nebo user centered design brány za nedílnou součást procesu, v Česku se o nich začíná mluvit. </p><p> Naštěstí je pár lidí, kteří se to snaží u nás změnit a posunout české způsoby práce a fungování IT firem blíže k tomu zahraničnímu způsobu (například skvělý <a href="https://www.webexpo.net/prague2018/talk?id=enterprise-ux-harder-better">talk od Běly Beránkové a Honzy Valdera</a>). Na druhou stranu jsem ale měla radost, že v Cleverlance držíme se zahraničím krok a (stejně jako je tomu například v IBM) máme svoje designové oddělení QUB. </p><p> A jaká témata mě nejvíce zaujala? </p><h2> <a href="https://www.webexpo.net/prague2018/talk?id=measuring-the-value-of-design">MEASURING THE VALUE OF DESIGN</a></h2><p>Doug Powell, designer z IBM částečně zodpověděl otázku, na kterou není jednoduchá odpověď. Jak se dá změřit design? A k čemu že je vůbec dobrý? Byl to zajímavý vhled do jedné z největších IT firem, její struktury, organizace a do způsobů jakými pracují designerské týmy napříč celou IBM. V přednášce zmínil, že už v roce 1966 Watson Jr. (tehdejší ředitel IBM) pronesl že: „Good design is a good business“. Této myšlenky se IBM drží dodnes a roku 2012 vytvořili vlastní designové oddělení. Také vyvinuli online learning platformu, aby se každý jejich zaměstnanec mohl sám v design thinkingu vzdělávat nehledě na to, jestli je programátor, nebo HR specialista.<br></p><p> A jak že se tedy dá design změřit? Přesným a konzistentním záznamem různých dat a každého projektu, sledováním toho, kolik lidí v týmu pracuje pomocí design thinkingu a jaká je úspěšnost těchto projektů oproti jiným. Čísla hovoří jasně, a proto se taky poměr designer:developer změnil z 1:80 na 1:20 a jejich cílem je tento poměr dotáhnout až na 1:8. </p><h2> </h2><a href="https://www.webexpo.net/prague2018/talk?id=lead-with-design" target="_blank"><h2>LEAD WITH DESIGN <br></h2></a><p> Milá slečna se zajímavým jménem Diamond Ho nám také dovolila nahlédnout do jedné z největších firem, která má co dočinění s online světem, Facebooku. Diamond přesně popisovala, z jakých rolí je složený design tým a jakým způsobem se postupuje při tvorbě designu pro 2 miliardy uživatelů. Tento postup hezky demonstrovala na příkladu s tvorbou pomůcky pro pejsky. Jednoduchá analogie srozumitelně ukázala, že design proces není nic složitého a že dobrá metodologie se dá použít na designování naprosto čehokoliv. </p><h2> <a href="https://www.webexpo.net/prague2018/talk?id=pitching-to-win">PITCHING TO WIN </a><br></h2><p> Od této přednášky jsem toho moc nečekala, ale nakonec mě velmi mile překvapila. Christian Barnett nastínil nejen, jak správně prodat projekt klientovi, ale taky jak prodat sebe sama. A charismatický Brit se prodal opravdu skvěle. Dokonce i navzdory tomu, že jako jediný speaker neměl žádnou powerpointovou prezentaci. Což byla i jedna z jeho rad – zapoměňte na powerpoint, lidé mají mnohem větší moc než obrázky! </p><h2>Tak zase příště!<br></h2><p> Z dvoudenní konference jsem odcházela nabitá novými nápady a inspirací a trvalo mi dokonce pár dní, než jsem všechno zprocesovala. Doufám ale, že to nebylo moje poslední WebExpo a doporučuji všem příští rok! </p><p> <i>Adéla Dostálová</i></p> odborné;#vzdělávání;#
Kdy se budeme všichni prohánět v autech bez řidiče?https://www.create-it.cz/Blog/Stranky/selfdriving-cars.aspxKdy se budeme všichni prohánět v autech bez řidiče?<p>Masivní rozšíření autonomních vozidel v normálním provozu přijde zřejmě o dost později, než jak by se mohlo zdát. Velké automobilky a novátorští podnikatelé jako Elon Musk, neustále představují nové a vylepšené modely či mluví o blízké budoucnosti, kdy se auta obejdou bez našeho vlastního úsilí. Realita bývá ale vždy složitější než propagační materiály. Jaké tedy stojí překážky v naší cestě za světem automaticky řízených přepravních prostředků? A jak velký skok bude tato technologická revoluce vyžadovat? </p><h2> Potenciál i obavy </h2><p> V ideálním případě by nám autonomní vozidla měla pomoci ne jenom dopravit se z bodu A do bodu B, ale i zachraňovat životy. Lidské chyby i nezodpovědné řízení stojí za drtivou většinou automobilových nehod a automatizovanému vozidlu alespoň nehrozí, že si za volant sedne opilý řidič. Zatím ale nemůžeme s jistotou říct, o kolik bezpečnější by silnice s auty bez řidičů byly. Tento rok došlo ve Phoenixu v Arizoně ke smrtelné srážce mezi autonomním vozidlem a chodkyní. V autě seděla operátorka, jejímž úkolem bylo přebrat kontrolu v případě náhlého selhání samořídícího systému. Bohužel neměla dostatek času si všimnout co se děje a nestihla včas zareagovat. </p><p> Technologii autonomních vozidel tedy rozhodně nemůžeme považovat za neomylnou a to i tehdy, pokud na ni dohlíží trénovaný člověk. Zatím ale mluvíme pouze o testech jednotlivých aut - co kdybychom chtěli vědět, jak bezpečný by byl plně automatizovaný provoz rušného města? V tuto chvíli nemáme k dispozici nic lepšího než nedokonalé digitální simulace. Existující autonomní vozidla bývají testována v místech s relativně nízkým dopravním zatížením nebo v přesně kontrolovaných podmínkách. Určitě se lze cítit bezpečněji v autonomním minibuse, který jezdí maximální rychlostí 20km/h po vysokoškolském kampusu, než na sedadle auta bez řidiče řítícím se napříč D1. Abychom mohli automatizovaná vozidla vypustit do světa ve velkém, musíme vědět jak se budou chovat za deště, ve sněhu nebo třeba ve městě s jinou dopravní strukturou než na jakou jsou “zvyklá”. Proměnných v reálném světě najdeme o mnoho víc než i v té nejkomplexnější simulaci, nečekejme proto, že bude nástup autonomních vozidel příliš rychlý. </p><h2> Investice do bezpečnosti?<br></h2><p> Představa, že za pár let napochodujete do autosalonu a koupíte si autonomní vozidlo je nejen nerealistická, ale možná se ani nikdy nenaplní. Firmy, které auta bez řidiče vyvíjejí, zatím mnohem spíše počítají s tím, že se bude jednat o součást komerční flotily vozidel. Koneckonců, mezi největší propagátory a experimentátory v této oblasti patří dopravní firmy Uber a Lyft. Systém senzorů a extrémně složitý software, který bude potřeba neustále aktualizovat, zajistí, že z hlediska ceny budou autonomní vozidla pro běžného uživatele minimálně po několik desetiletí zcela nedostupná. </p><p> Přesto ale tento technologický trend zasáhne peněženky nás všech. Výstavba nové infrastruktury, která bude potřebná pro úspěšné fungování systému autonomní dopravy na silnicích, se neobejde bez investic státu. Vlády navíc musí zareagovat i legislativně. Představme si autonehodu, v níž nelze zatknout či pokutovat osobu z masa a kostí, kdo ponese zodpovědnost? </p><p> Vraťme se ale ještě k software a jeho aktualizacím, které teoreticky představují klíč k bezpečnosti autonomních vozidel, ale zároveň i jednu z největších potencionálních trhlin každého technologického projektu. Dobře si pamatuji, když mi před pár měsíci aktualizace operačního systému kompletně vymazala zcela legální kancelářský balík programů. Zřejmě velmi ojedinělá chyba mi otrávila náladu a ztížila práci. O dost horší situace by ovšem nastala, kdyby si moje auto stahovalo aktualizaci pro ztížené podmínky řízení a na chvilku by vypadla možnost brzdit. Zbytečně katastrofický scénář? Možná, ale pomůže ilustrovat fakt, že pro nasazení autonomních vozidel budou potřeba nejen nové standardy silnic či dopravního značení, ale také zrychlit a zvýšit kvalitu vývoje i testování bezpečnosti softwaru. </p><p> Nástup aut bez řidiče mnohem spíše proběhne jako pomalá evoluce, náhlou revoluci nečekáme. Digitální technologie v obyčejných automobilech se neustále zlepšují, takže si na ztrátu kontroly a důvěru v jedničky a nuly zvykneme postupně. Technologický pokrok v dopravě může přinést vyšší míru bezpečí i pomoci chránit skomírající životní prostředí. Silnice plné autonomních vozidel ale stále ještě zatím patří do říše sci-fi, popřípadě do prezentací pro investory. </p><p> <i>Lukáš Horák</i></p><p> <i>Photo by Roberto Nickson / Unsplash</i></p>odborné;#hobby;#
Kryptoměnové burzyhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/kryptoburzy.aspxKryptoměnové burzy<p> Chtěli jste začít s obchodováním s alternativními kryptoměnami, ale nebyli si jisti, jaká online obchodní platforma bude nejlepší? V tomto článku si ukážeme ty nejzajímavější online exchange (směnárny) a jejich výhody a nevýhody.</p><p> O tom, jaké kryptoměny obchodovat se můžete dočíst v předchozích článcích Alternativní kryptoměny (<a href="/Blog/Stranky/altcoiny1.aspx">díl 1 </a>a<a href="/Blog/Stranky/altcoiny2.aspx"> díl 2</a>) nebo <a href="/Blog/Stranky/Blockchain.aspx">Jak fungují bitcoiny a další virtuální měny</a>.</p><p> K obchodování stačí vlastnit například bitcoiny, které nakoupíte nejsnadněji na bitpanda.com (popsáno dále). Bitcoin následně zašlete na nějakou ze směnáren (kde si nejprve také vytvoříte účet) a pak už pouze provedete obchod bitcoinu za vámi požadovanou měnu.</p><h2> Typy směnáren</h2><p> První z typu směnáren je <b>obchodní platforma</b>. Jedná se o online službu, která propojuje obchodníky a kupce a účtuje si poplatek za každou transakci.</p><p> Další typ používá <b>přímé obchodování</b>. Jde o platformy, kde je obchodování prováděno přímo mezi uživateli. Obchodníci si pak určují vlastní směnný kurz mezi sebou a platforma jim účtuje pouze transakční poplatky.<br></p><p> Posledním typem jsou <b>makléři</b>. U nich si lze koupit kryptoměny za jimi nastavené ceny. V podstatě fungují podobně jako směnárny cizích měn.</p><h2> Bitfinex</h2><p> Bitfinex byla spuštěna v roce 2012 jako platforma zaměřená na seriózní krypto investory.</p><p> V půlce roku 2016 byla tato směnárna hacknuta, což vedlo ke ztrátě 120 000 BTC (V té době 72 milionů dolarů). Směnárna dočasně odebrala 36 % z uživatelských zůstatků, zatímco vytvořila token BFX. Každý z těchto tokenů reprezentuje 1 dolar, co Bitfinex dluží uživatelům. Trvalo přibližně 8 měsíců než jim Bitfinex splatil dluh, ale nakonec byli všichni uživatelé kompenzováni. Navzdory těmto událostem zůstává Bitfinex mezi TOP 10 nejpoužívanějšími směnárnami.</p><p> Mezi její hlavní výhody náleží možnost vkladu ve FIAT měnách a dobrý referral program. Mezi nevýhody pak patří relativně vysoké poplatky za výběr a malá nabídka měn.</p><h2> Binance</h2><p> Směnárna Binance oznámila v červnu 2017 spuštění vlastního ICO (Initial Coin Offerings). Toto ICO dovedlo nasbírat 15 milionů dolarů v pouhých 3 minutách po spuštění a o měsíc později byla směnárna otevřena.</p><p> Za méně než 6 měsíců se dostala Binance na první místo v počtu a velikosti proběhlých transakcí za den. Podporuje více jak 302 měn, přijímá i zákazníky z USA, má nízké transakční poplatky, je velice jednoduchá na použití a má aktivní obranu - to znamená, že pokud přijde nějaký hackerský útok, dokáže ho včas zachytit a zneškodnit, jak Binance prokázala již několikrát v minulosti. Jeden hackerský tým získal přístup k <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/API" target="_blank">API klíčům</a> od rozsáhlého množství účtů a následně začal nakupovat za jejich úspory jednu z měn, do které měl tento hackerský tým investováno. Chtěli tak zvýšit cenu této měny a pak ji s vysokým ziskem prodat. Binance však útok zachytila a hackeři z něj vyšli chudší než předtím. Mezi zápory Binance spadá občasné zdržení výběrů z důvodu přetížení jejich sítě. <br></p><h2> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/kryptoburzy/binance.png" alt="binance.png" />Kraken<br></h2><p> Největší bitcoinová směnárna v Evropě, která uzavřela partnerskou dohodu s první kryptoměnovou bankou. Kraken umožňuje nakupovat a prodávat bitcoiny a obchodovat mezi bitcoiny a eury, dolary, kanadskými dolary, britskými librami a japonskými jeny. Samozřejmě že je také možné obchodovat s alternativními kryptoměnami, jako ethereum, monero, zcash, litecoin, dogecoin, ripple nebo stellar lumens.</p><p> Kraken také nabízí <a href="https://www.investopedia.com/university/margin/" target="_blank">margin trading</a>. Je tak dobrou volbou pro zkušenější tradery. Mezi její klady náleží dobrá reputace, decentní směnné kurzy, nízké transakční poplatky za výběr, dobrá uživatelská a celosvětová podpora. Nevýhodou jsou omezené platební metody, nevhodnost pro začátečníky a velmi neintuitivní a chybové uživatelské rozhraní. </p><h2> Bittrex</h2><p> Je burza, která umožňuje nákup a prodej více než 250 různých kryptoměn. Sídlo má v USA a podporuje dvoufaktorovou autentizaci (<a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Multi-factor_authentication">2FA</a>). Jelikož sídlí v USA, je plně regulována v souladu s místní legislativou. Pro verifikaci je potřeba pouze minimální nutné množství informací. Bittrex je dostupný ve většině zemí a je vhodný i pro začátečníky - má intuitivní rozhraní.</p><p> Mezi hlavní zápory patří velice dlouhá doba na schválení/verifikaci účtu, i v řádu měsíců. Řada uživatelů si také stěžuje na pozdržené platby, nebo na potíže při výběrech vysokých částek, které se však nikdy nedostanou k vybírajícímu. <br></p><h2> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/kryptoburzy/Bittrex.png" alt="Bittrex.png" />Coinbase<br></h2><p> Je podporována věrohodnými investory a používána miliony zákazníků po celém světě. Je to jedna z nejpopulárnějších obchodních platforem a makléřů. Coinbase platforma umožňuje snadno nakoupit, používat, držet a obchodovat digitální měny. Uživatelé mají dnes k dispozici velké portfolio kryptoměn. Funguje hlavně v USA a Velké Británii ale i v dalších zemích. Mezi hlavní klady spadá vysoká bezpečnost, decentní transakční poplatky, vhodnost pro začátečníky a hlavně možnost pojištění uživatelského vkladu. Mezi zápory je pak pouze omezený výběr podporovaných zemí a podobně jako u (také amerického) Bittrexu jsou zde kauzy se zadržováním peněz. </p><h2> Bitpanda</h2><p> V minulosti známá jako Coinimal. Je to broker a obchodní platforma, která podporuje bitcoin, ethereum, dash, litecoin a nově i bcash, ripple a IOTA. V současnosti se jedná asi o nejvhodnější volbu pro evropského investora, jelikož Bitpanda má také sídlo v Evropě a tudíž nepodléhá americké legislativě. Umožňuje uživatelům snadno nakoupit kryptoměny, celý proces trvá pár minut. Nabízí 2FA a několik možností platby za kryptoměny, mezi které se řadí Visa, Mastercard, Skrill, OKPay, SOFORT, NETELLER, SEPA a další.</p><p> Také nabízí referal systém - za nové uživatele, které přizvete, získáte prostředky na nákup kryptoměn. Mezi hlavní výhody patří rychlost nákupu pro začátečníka. Stačí si založit účet a nechat se v reálném čase verifikovat - vše probíhá přes webkameru, kdy je uživatel spojen s operátorem nebo operátorkou, která ho pomocí videohovoru naviguje, např. pro přečtení svého jména z občanského průkazu nahlas a zodpovězení otázek jako “Nutí vás někdo k založení tohoto účtu pod výhrůžkou?”. Po zodpovězení kontrolních otázek je vám potvrzen tzv. “zlatý status” a můžete si ihned koupit jakoukoliv kryptoměnu z jejich nabídky, pro rychlost např. pomocí VISA karty. U jiných směnáren, které používají zastaralý způsob verifikace, musí uživatel čekat několik dnů až týdnů, což je zásadní nevýhoda.</p><p> Nákup je velice rychlý, pouze zadáte částku, za kterou chcete nakoupit (např. 50 euro), zadáte číslo kreditní karty a během 2 minut od provedení platby se na vaši bitcoin adresu připíší aktiva v podobě bitcoinu (nebo jiné měny, které zvolíte z portfolia Bitpandy). Základní trading pak můžete provádět i v rámci samotné Bitpandy, kdy ihned po nákupu bitcoinů můžete bitcoiny prodat zpět a eura - ta se vám připíší do euro peněženky, ze které je možno nakoupit jinou kryptoměnu, např. ripple. <br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/kryptoburzy/Bitpanda.png" alt="Bitpanda.png" />O hlavních online směnárnách kryptoměn to je prozatím vše, v příštím článku se podíváme na možnosti bezpečného skladování kryptoměn, ať už online, offline, fyzicky na papíře nebo v oceli.<br></p><p> <i>Jan Jileček</i> </p>odborné;#hobby;#
Zkroťte svou e-mailovou schránkuhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/zkrotte-sve-e-maily.aspxZkroťte svou e-mailovou schránku<p> Chaos s sebou přináší další chaos a je nutné mu zamezit, než převládne. Tak například New York byl v 70. a 80. letech známý svou rozsáhlou pouliční kriminalitou. Jedním z hlavních faktorů, kterému je připisováno úspěšné zatočení s vlnou zločinu, bylo praktické využití tzv. teorie rozbitých oken. Zjednodušeně řečeno, tam kde lidé vidí stopy zločinu (rozbitá okna, graffiti, odhozené odpadky), tam budou mít větší tendenci zločin páchat. A proto se vedení města rozhodlo zatočit nejen s kriminálním živlem, ale i s nepořádkem v ulicích. Pomohlo to a schopnost se vypořádat se zločinem tehdejšímu starostovi Rudy Giulianimu zajistila velkou popularitu u obyvatel. </p><p> Byly doby, kdy pohled na moji e-mailovou schránku, připomínal temnou uličku v New Yorku 80. let. Důležité zprávy musely sdílet prostor s horou nepotřebného balastu, který se neustále kupil a jeho velikost mě odrazovala od snahy s tím bordelem něco dělat. Nakonec se mi ale podařilo uvést schránku do použitelného a přehledného stavu. Jak k tomu došlo? </p><h2> Jeden e-mail jim všem vládne </h2><p> První důležitou zásadou pro efektivní používání e-mailu, je naučit se konsolidovat. Patřím mezi e-mailové závisláky, kteří si svůj inbox kontrolují často, až obsesivně. Po dlouhou dobu jsem ale nekontroloval jednu, ale dvě, tři až čtyři různé e-mailové schránky. Většina z nás si za pár let projde několika schránkami, a tak jak to bývá u normální pošty, existují lidé či služby, které nepřejdou na novou adresu. Místo toho vám zprávy od univerzity chodí na jeden e-mail, pracovní záležitosti na jiný, osobní věci na další atd. Oddělení práce a osobního života je důležité pro vaši duševní pohodu, takže není problém mít specificky pracovní e-mail (tedy, pokud umíte vypnout a nekontrolujete ho ve volném čase). Všechno ostatní ale patří do jedné schránky. Neměl by být problém si nastavit přeposílání zpráv ze starších e-mailů do nového a díky ušetřeným minutám denně možná získáte navíc den života. </p><h2> Vyřešte zprávy, než přijdou </h2><p> Většina moderních e-mailových klientů dnes nabízí poměrně dobré možnosti, jak roztřídit poštu ještě předtím, než se k vám dostane. Nemusíte proto vytvářet složitý systém složek, ve kterém se stejně po nějaké době začnete ztrácet. Všechny zprávy od rodinných příslušníků si můžete označit třeba “Naši a ségra”, zprávy od služeb, které platíte měsíčně pak “Účtenky” a nastavit si, že se do schránky pro nové maily ani nedostanou, rovnou se budou archivovat. Nejenom, že to sníží nápor na váš inbox, ale také vám to usnadní hledání e-mailů, které zrovna potřebujete. </p><p> Přeplněné schránce lze také odlehčit tím, že zamezíte tomu, aby vám některé zprávy vůbec přicházely. Zamyslete se nad tím, kolik newsletterů vám každý měsíc přistane v e-mailu a vy je bez rozmyšlení hned vymažete? I když se vám v jednu chvíli zdály užitečné nebo zajímavé, odhlaste se z odběru všeho, co doopravdy nechcete. Možná vás pak překvapí o kolik míň zpráv najednou budete dostávat. </p><h2>Pravidlo jednoho kliku a pěti vět<br></h2><p> V neposlední řadě se také vyplatí lépe zacházet s e-maily, které jsou pro vás důležité, nezabírají místo, ale možná vězí ve schránce až proklatě dlouho. Zapamatujte si pravidlo jednoho kliku a pěti vět. Klikněte pouze na ty e-maily, na které máte opravdu v úmyslu odpovědět a slibte si, že vaše odpověď nepřesáhne pět vět. Může se to zdát krátké, či strohé, ale ve skutečnosti je mnohem běžnější nacpat do jedné zprávy příliš mnoho zbytečných informací než nedostatek užitečných. </p><h2>Ještě chvíli...<br></h2><p> Skvělým, i když lehce nebezpečným výdobytkem moderních e-mailových služeb je i “snoozing”. Termín je odvozen od funkce budíků, které vám po stisknutí tlačítka povolí spát o pár minut déle, než začnou opětovně zvonit. Snoozing v e-mailu vám také dá čas navíc, tím, že vám stejný e-mail pošlou znova, o několik hodin či dní později. V ideálním případě by vám snoozing měl pomoci vypořádat se s těmi nejdůležitějšími e-maily a méně důležité odsunout na později, bez toho, aby zůstávaly ve schránce, jako součást nevyřízené hromady. Užitečné, ale podobně jako nevinné tlačítko na budíku někdy způsobí, že zaspíme do práce, může e-mailový snoozing vést k tomu, že e-maily nakonec nevyřídíte nikdy nebo velmi pozdě. </p><p> Závislost na kontrolování e-mailu se mi zatím vyléčit nepodařilo, a tak nemůžu radit ani vám, jak se jí zbavit. Díky výše zmíněným zásadám se ale jedná o mnohem méně bolestivé a časově náročné postižení. Doufám, že vám moje rady pomůžou aspoň trošku nastolit řád ve vaší schránce. </p><p> <i>Lukáš Horák</i> </p> odborné;#
Hry s umělou inteligencíhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/umela-inteligence.aspxHry s umělou inteligencí<p> Marion Tinsley opanoval svět dámy, tj. známé deskové hry pro dva hráče, jako nikdo jiný v jakékoliv soutěžní činnosti. Od roku 1950 do roku 1990 se mnohokrát stal světovým šampionem. Občas si vzal od dámy volno a věnoval se matematice a náboženství. Kdykoliv se ale během čtyř desetiletí vrátil ke hře, nenašel se nikdo schopný ho porazit. Je dokumentováno několik jednotlivých her, v nichž Tinsley prohrál, ale nikoliv celý zápas. Šanci měl až počítačový program Chinook, se kterým se Tinsley párkrát přátelsky utkal před oficiálním zápasem v roce 1994. Chinook zvládl Tinsleyho dvakrát porazit, ovšem nakonec musel být zápas odvolán kvůli zdravotním potížím lidského hráče. O něco později prohrál Tinsley svůj boj s rakovinou slinivky. </p><p> Tři roky poté podlehl počítačovému protivníkovi s názvem Deep Blue, Gary Kasparov, šachový velmistr. A v roce 2016 Lee Sedol, nejlepší hráč světa, té nejkomplexnější hry na světě - Go, utrpěl devastující porážku ve svém zápase s programem Alpha Go. Někteří lidé vnímají tyto porážky jako konec éry a předzvěst sterilní budoucnosti, v níž za člověka rozhodují počítače. Stojí za to se ale nad nimi zamyslet v pozitivnějším světle. Na rozdíl od pesimistů bychom neměli vnímat svět černobíle (či ironicky, jako jedničku či nulu). </p><h2> Hra nebo hádanka? </h2><p> Definovat hru je překvapivě obtížné, ale pro naše účely se soustředíme na hry, které mají uzavřený soubor pravidel a umožňují dvěma hráčům soupeřit o vítězství. Přitažlivost klasických deskových her jako dáma, šachy nebo Go, tkví v jejich “čistotě”. Černá a bílá pole, jednoznačnost prostoru, v němž může hráč provádět herní akce, a jasné určení konečného stavu, kdy je znám vítěz a poražený (popř. nastane remíza). Naučit se pravidla těchto her nepředstavuje problém ani pro malé děti, ale naplnění jejich plného potenciálu vyžaduje dva soupeře na vrcholu intelektuálních sil. </p><p> Proto, že počítače mají již téměř ve všech případech navrch i při zápase s těmi nejlepšími z nás, může se zdát, že hrát dál v podstatě nemá cenu. V případě dámy došlo ke “znehodnocení” hry za pomoci počítačů ještě mnohem dál. Autoři Chinook, programu, který téměř porazil Mariona Tinsleyho, později dámu vyřešili. Dámu lze hrát perfektně, tak, že oba hráči táhnou tím nejlepším možným způsobem, a výsledkem je pokaždé remíza. K analýze dámy, zdánlivě jednoduché hry, bylo potřeba masivní množství výpočetní síly. Možných tahů se v dámě nachází 5 x 1020. Šachy zatím vyřešeny nebyly a Go možná nebude takovým způsobem vyřešeno během existence našeho Vesmíru. </p><p> Tak jako tak, musíme si uvědomit, že ani dáma, “vyřešená” hra, neztrácí nic ze svého kouzla, když přijde na měření intelektuální síly. Alespoň pro většinu z nás, kteří nedosáhnou absolutního mistrovství. Počítače navíc brzy nebudou moci jenom hry kazit lidem, ale i posouvat jejich hranice a improvizovat zcela nová řešení. Bez naší pomoci. </p><h2> Učitel a žák v jednom </h2><p> Šampion a génius z Jižní Koreje Lee Sedol, prohrál zápas v Go proti programu AlphaGo v roce 2016. AlphaGo, vyvíjený společností Google v jejich oddílu zaměřeném na umělou inteligenci Deep Mind, nevydržel na vrcholu dlouho. Minulý rok jej v umění hrát Go předčil program AlphaGo Zero. Nejedná se jenom o upgrade předchozího programu, ale o zcela nový přístup k problému umělé inteligence (AI) a hrám. </p><p> Velmi zjednodušeně řečeno, původní AlphaGo potřeboval lidské hráče, aby mu řekli kdy má jak táhnout. Nikoliv přímo, ale skrze databázi odehraných her, v nichž mohl AlphaGo porovnávat svoji momentální situaci s podobnými a určit nejvýhodnější tah. AlphaGo Zero nedostal žádné jiné informace než pravidla Go a následně začal hrát sám se s sebou. Po třech dnech simulací her se z AlphaGo Zero stal nový šampion, schopný porazit ten nejlepší předchozí počítačový program a přijít s tahy, které by zamotaly hlavu každému lidskému protihráči. </p><p> Kde tedy tkví Achillova pata AlphaGo a jemu podobných programů? Samozřejmě ve všem jiném, než je hraní jedné specifické hry. Přes obrovskou komplexnost a výpočetní náročnost nutnou k vytvoření umělé inteligence schopné hrát Go na úrovni, se nemůže žádná AI svojí adaptabilitou a rychlostí rovnat průměrnému lidskému mozku. Pro konkrétní účely, která mají jasně stanovené parametry úspěchu, nám ale počítače postupně dokáží vyrovnat nedokonalosti našeho vlastního “hardwaru”. Jak velmi brzo a s velkou nelibostí každý zjistí, ne všechno v životě je hra. Překážkou pro využití AI v některých oblastech je nejasnost zpětné vazby, která nebývá tak snadná jako vítězství vs. prohra deskových her; lidská intuice má jednoznačně lepší schopnost nejasnosti vyhodnocovat. Tak jako dnes ale AlphaGo Zero táhne kameny na herní desce překvapivými způsoby, mohou nám počítače ukázat neotřelé způsoby, jak řešit problémy např. v infrastruktuře, medicíně či inženýrství a začít učit nás. </p><h2> Roboti na pokec </h2><p> Nesmíme také zapomenout, že umělá inteligence dnes již velmi úspěšně pomáhá řešit naše každodenní problémy. Příkladem budiž chatboti, jako jsou Siri, Alexa nebo naše vlastní Empeena, která se věnuje péči o zákazníky. Podobně jako AlphaGo, umí se i Empeena učit z předchozích interakcí a vylepšovat svoji interakci s lidmi. Jenom se je na rozdíl od herního bota nesnaží porazit, ale pomoci jim. </p><p> Možná právě pro jejich užitečnost se z neobyčejných stali chatboti velmi rychle obyčejnými a lidé o nich přestali přemýšlet jako o umělé inteligenci. Jedná se o natolik často pozorovaný jev, že pro něj dokonce existuje název “AI effect”. Spisovatelka Pamela McCorduck jej popisuje takto: “Součástí historie vývoje umělé inteligence je fakt, že pokaždé, když se nám podaří něco AI naučit - například dobře hrát dámu - tak se najdou kritici, kteří prohlašují, že se nejedná o pravou inteligenci, ale pouze výpočet”. Neustálé posouvání měřítek inteligence pro její umělou verzi pak na ni klade až příliš velké nároky. Čeká se, kdy místo mistrovství dosud známého, dokáže přijít s něčím novým. AlphaGo Zero by mohl být krokem k inteligenci, která zvládne i to. </p><p> Ať už se necháváte porazit expertním počítačem v šachu (k čemuž mě osobně stačí podprůměrný lidský hráč) nebo se bavíte se Siri, umělá inteligence by neměla být něčím děsivým a rozhodně ne určená jen pro příběhy z daleké budoucnosti. Už je tady a pomáhá, my bychom měli pomoci, aby to zvládala ještě líp. </p><p> <em>Lukáš Horák</em></p>odborné;#hobby;#vzdělávání;#
Záhada numerické klávesnicehttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/klavesnice.aspxZáhada numerické klávesnice<p> <em>Všimli jste si někdy, že kalkulačka a tlačítkový telefon mají numerické klávesnice naopak? Ano, je to tak, skládají se ze stejných tlačítek s číslicemi, ale jejich rozložení je převrácené podle horizontální osy. Já jsem na tento překvapivý fakt přišel minulý rok, když jsme v kreativním oddělení QUB přemýšleli o designu bitcoinové kasy. Zaujalo mě to a zkusil jsem po tomto fenoménu trochu pátrat.</em> </p><p> Existují dvě teorie, které vysvětlují, proč jsou numerické klávesnice telefonu a kalkulačky rozdílné. Jedna z nich odkazuje na výzkum Bellových laboratoří ve Spojených státech. Na konci padesátých let minulého století zde vědci pracovali na novém designu tlačítkového telefonu. Do té doby se používaly pouze telefony s rotačním vytáčením, kdy jsme museli doslova „vytočit“ číslo volaného. Pamatujete na tyto přístroje? U babičky možná ještě leží nějaký na půdě. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/klavesnice/Picture2.png" alt="oldschool telefon" /> <br> </p><h2> Princip telefonu</h2><p> Jak vůbec tyto telefony pracovaly? Na přední straně přístroje se nacházel kruhový číselník s čísly 1−9 a 0. Číslice byly uspořádány proti směru hodinových ručiček, kde jednička byla umístěna v pravém horním rohu a poslední nulu bychom pak našli v pravém dolním rohu. Telefonní čísla se tehdy vytáčela po směru hodinových ručiček. Jak se číselný kotouč sám vracel do výchozí polohy, každé zvolené číslici to trvalo různou dobu a generovala odlišný počet elektrických pulzů. Právě podle počtu pulzů poznala automatická telefonní ústředna, jaké číslo bylo vytočeno. Této telefonní technologii se říká <strong>pulzní vytáčení</strong>.<br></p><p>S příchodem nové technologie, tzv. <strong>tónového vytáčení</strong>, které nebylo závislé na časových pulzech, bylo možné využít k volbě volaného čísla rychlejší tlačítka. A s tím také vyvstala otázka, jak numerickou klávesnici navrhnout, aby se telefon co nejlépe ovládal. Vědci z Bellovy společnosti samozřejmě hledali inspiraci u již existujících, dlouhou dobu používaných, sčítacích strojů a pokladních kas. Jak ty se ovládaly? A proč mají takovou klávesnici? Pojďme se podívat do minulosti na jejich vznik.</p><h2> Historie kalkulačky</h2><p> Mechanický kalkulátor byl vynalezen již v 17 století. Kresby prvního sčítacího stroje pochází od německého profesora hebrejštiny a astronomie <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Wilhelm_Schickard" target="_blank">Wilhelma Schickarda</a>, který jej zdokumentoval v dopisech z roku 1623-4 adresovaných Johannu Keplerovi. Tento matematik, astronom a také astrolog je autorem známých, po něm pojmenovaných, zákonů o pohybu nebeských těles. U nás je populární také tím, že působil na dvoře Rudolfa II. v Praze. Johannes Kepler údajně stroj používal již při svých astronomických výpočtech. </p><p> Nezávisle, 20 let poté, sestrojil počítací stroj také francouzský vědec <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Blaise_Pascal" target="_blank">Blaise Pascal</a>. Úžasné je, že mu v té době bylo pouze 20 let! Vytvořil 50 funkčních prototypů a výsledný stroj byl dosti pokročilý, uměl sčítat a odečítat, opakováním těchto operací také násobit a dělit. Číslice se zadávala pomocí malých kruhových číselníků. Takový vytáčecí číselník se používal právě na telefonech s pulzním vytáčením. Mnoho pozdějších typů sčítacích strojů pak bylo inspirováno právě Pascalovým modelem.<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/klavesnice/Picture3.png" alt="" /> <br> </p><p> Opravdový rozvoj chytrých počítacích mašinek začal až po roce 1885, kdy si americký technik <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/William_Seward_Burroughs_I" target="_blank">William Seward Burroughs</a> nechal zaregistrovat patent na svůj moderní mechanický sčítací stroj. </p><p> Na začátku 20 století již takové stroje byly běžnou součástí účetních kanceláří, finančních a kontrolních úřadů nebo koloniálů. Tam byly navíc propojeny se zásuvkou na peníze. Tyto mechanické kasy měly klávesnici v podobě devíti řad číslic 1 až 9. Tlačítka s jedničkou se nacházela na klávesnici vespodu, naopak nejvyšší řada obsahovala devítky. Bylo to proto, že malé číslice se používaly nejčastěji a ruka se nemusela daleko natahovat. Je patrné, že již v té době mysleli konstruktéři na použitelnost. Sloupce pak odpovídaly desetinným řádům v zadávaném čísle. </p><p> Zajímavé je, že tehdejší klávesnice neobsahovala nulu. Vlastně nebyla třeba. Na desetinném místě, kde figuruje nula, nebylo nutné stisknout žádné tlačítko. S kasou prodavač <a href="https://www.youtube.com/watch?v=_R0P2Do2b-8" target="_blank">pracoval</a> tak, že musel stisknout danou číslici na definovaných řádech. Pokud chtěl zapsat například číslo „1000,99“, jednoduše vyťukal ve sloupcích postupně pouze 3 číslice „nic-nic-1-nic-nic-nic-9-9“. Následně se toto číslo zaregistrovalo do kasy zatažením za páku. Číslo se také automaticky vytisklo na papírový pásek a následovalo zadání dalšího čísla. Nakonec stačilo stisknout tlačítko pro součet a opět zatáhnout za páku. A součet všech zadaných čísel se objevil na účtu. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/klavesnice/pokladna.png" alt="pokladna.png" /> <br> </p><p> S příchodem elektřiny byly počítací stroje vylepšovány a díky použití elektrického motoru již nebylo nutné stroj pohánět manuálně pákou. Kvůli mechanickému systému uvnitř stroje však zůstával počet a rozložení kláves stále stejné. </p><p> Přelom nastal až v roce 1961, kdy společnost Bell Punch Company představila na výstavě v Londýně a Hamburgu plně elektronický počítací stroj <strong>Anita Mk VII</strong>. Tento stroj umožňoval provádět základní 4 aritmetické operace: sčítání, násobení, odčítání a dělení. Výsledné číslo bylo pak zobrazováno na jednoduchém neonovém displeji o 13 číslicích. Stroj se masově rozšířil po kontinentální Evropě a stal se základem moderních elektronických kalkulaček. </p><p> Na něj za 4 roky navázala firma Olivetti, která představila na svou dobu vyspělou kalkulačku <strong>Programma 101</strong>. Tento programovatelný stroj již uměl číst a zapisovat data na magnetické karty a také tisknout výsledky na vestavěné tiskárně. Umožňoval zpracovávat podmíněné operace a pracoval s operační pamětí. Je považován za opravdový první osobní stolní počítač a získal řadu ocenění v oblasti průmyslového designu. A jak by ne, vždyť ho navrhli Italové! Zajímavé je, že v té době stál 3 200 $, což je dnešní hodnota odpovídající vozu střední třídy (více než půl miliónu Kč)! </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/klavesnice/olivetti.png" alt="olivetti" /> <br> </p><p> Podstatné je, že tento kalkulátor měl již současnou moderní numerickou klávesnici složenou pouze z 10 číslic. Rozložení číslic je v řadách odshora: 7 8 9 – 4 5 6 – 1 2 3 - 0. Číslice malé hodnoty mají své místo opět na klávesnici dole, poblíž nejpoužívanějšího tlačítka START a +. Ruka uživatele tak nemusela provádět velké přesuny a zadávání výpočtů bylo velmi rychlé. Ovšem italští designéři nebyli první, kdo s takovou sestavou tlačítek přišel. V roce 1914 si nechal patentovat deseti-číslicový sčítací stroj už americký vynálezce <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/David_Sundstrand" target="_blank">David Sundstrand</a>. Jeho mechanický kalkulátor disponoval stejnou sestavou numerických kláves, která nám vydržela na kalkulačkách dodnes. A tutéž numerickou klávesnici najdeme i na počítačových klávesnicích. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/klavesnice/picture_6.png" alt="" /> <br> </p><p> Nyní už víme, jaká je historie kalkulačky a její klávesnice. Ale co ten telefon? Proč má odlišnou konfiguraci tlačítek?</p><h2> Výzkum Bellových laboratoří</h2><p> Vraťme se zpět do amerického státu New Jersey do Bellových laboratoří, kde tým vědců pracoval na designu tlačítkového telefonu pro tónové vytáčení. Odborníci tehdy testovali různé typy klávesnic. Je třeba si uvědomit, že v té době ještě nebyly žádné bezdrátové telefony, žádné mobily ani smartphony. Vědci navrhovali úplně nový přístroj a simulovali, jak s ním budou uživatelé pracovat. O testování použitelnosti v Bellových laboratořích se můžeme hodně dozvědět díky zveřejněné studii s názvem „<i>Human Factor Engineering Studies of the Design and Use of Pushbutton Telephone Sets</i>“, která vyšla v červnu 1960 v časopise „<i>The Bell System - Technical Journal“</i>, číslo <a href="http://www.vcalc.net/touchtone_hf.pdf" target="_blank">39/4</a>. </p><p> Zpráva ukazuje 16 různých způsobů rozložení tlačítek, včetně kruhové konfigurace stávajícího telefonního číselníku po směru i proti směru hodinových ručiček. Dále zde najdeme zvláštní uspořádání tlačítek do kříže, do trojúhelníku, ale také 2 řady číslic v rozličných směrech. Testována byla samozřejmě také kalkulačková sestava tlačítek 3 x 3 s nulou ve spodu.<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/klavesnice/Picture7.png" alt="" /> <br> </p><p> Vědci v testu vyhodnocovali rychlost zadávání čísel, chybovost typování a osobní preference testerů (formou dotazníku). Analýza přinesla ne příliš překvapivé výsledky, které odhalily, že nejrychlejší zadávání čísel je prováděno pomocí kruhové konfigurace tlačítek, stejné jako na původním telefonu s pulzní volbou. Tato konfigurace byla také vyhodnocena jako jedna z nejoblíbenějších. Jak by ne, když tento systém vytáčení lidé znali již desítky let a byli navyklí jej běžně používat. </p><p>Ovšem objevil se závažný důvod, proč je takové seskupení tlačítek pro nový přístroj nevhodné. Předpokládalo se totiž i použití písmen, která by lidé využívali v komunikaci s různými telefonními automaty. Každé tlačítko musí být, kromě číslice, přiřazeno také 3 písmenům: 1 – ABC, 2 - EFG, atd. A pokud by vědci využili pro nový telefon stávající konfiguraci číselníku s číslicemi proti směru hodinových ručiček, bylo by mapování číslic a písmen opačné, to znamená: 1 – XYY, 2 – UVW, atd. Takové uspořádání, jak sami uznáte, je velmi zvláštní, nepřehledné a pro uživatele matoucí. Navíc kruh tlačítek by zabíral na telefonu dosti místa a vědci jej zavrhli.</p><p> Tým odborníků z Bellových laboratoří nakonec dospěl k závěru, že použijí hned další konfiguraci tlačítek, která vycházela v testu nejlépe. Jedná se o sestavu tlačítek 3 x 3. V horním řádku figurují číslice 1-2-3, následně 4-5-6 a v posledním řádku 7-8-9. Nula je přilepena pod touto maticí číslic. Uživatelé při použití takovéto klávesnice psali v testech relativně rychle a při malé chybovosti. Testování tak ukázalo, že používání této nové sestavy numerických kláves je pro lidi nejsnadnější. Pro západní civilizaci je přirozené psát a číst zleva doprava a ze shora dolů. A právě takto jsou číslice uspořádány – přirozeně. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/klavesnice/picture_8.png" alt="" /> <br> </p><p> A tak v soutěži numerických klávesnic zvítězil nový model, který má tlačítka uspořádána přesně opačně, než kalkulačka. Tato nová tlačítková klávesnice se osvědčila a Bellovy závody začaly vyrábět tento nový typ telefonu „budoucnosti“. Oblíbený design postupně kopírovali i další výrobci a tento typ klávesnice přetrvává u telefonů doposud. A to je ten důvod, proč dnes máme dvojí numerickou klávesnici. </p><p> Nicméně používání tlačítkových telefonů se rozšířilo docela pomalu, běžně jsme je mohli vidět v amerických a západoevropských domácnostech až na začátku 80. let dvacátého století. U nás, v tehdejším Československu, to pak bylo až o další roky později. Ale tlačítkové, již mobilní telefony jsou ze současného trhu rychle vytlačovány „chytrými“ smartphony s dotykovými displeji. A tak je velmi pravděpodobné, že za pár let budou všechny tlačítkové telefony pouze historií.</p><h2> Další teorie</h2><p> Na internetu jsem narazil ještě na jinou teorii, která vysvětluje rozdíl mezi klávesnicí kalkulačky a telefonu. Říká, že když vědci přišli s novým telefonním hardwarem pro tónové vytáčení a designovali k němu tlačítkový telefon, automaticky dostal telefon již používanou klávesnici z kalkulačky. Na tu byli lidé v té době už zvyklí a sestavu číslic měli naučenou. Zvláště zaměstnanci statistických a daňových úřadů, kteří s kalkulačkou pracovali denně, na ní dokázali psát extrémně rychle. To bylo skvělé pro typování dat a čísel do výpočtů, nikoliv však pro tónové vytáčení na telefonu. Tehdejší technologie údajně nestíhala rozpoznávat vytáčené číslo při tak velké rychlosti zadávání. Designéři prý následně zjistili, že pokud změní rozložení tlačítek, rychlost vytáčení se sníží a mechanismus rozpoznání tónové volby bude spolehlivější. A tak vytvořili novou klávesnici, která se liší od té „rychlé“, kalkulačkové. </p><p> Z počátku dává tato teorie docela smysl, v počátcích vývoje telefonů (a elektroniky vůbec) nebyl hardware vůbec výkonný, a tak se vědci snažili výkonnostní problémy všelijak řešit. Nicméně v archivech nenajdeme pro tuto verzi výkladu žádné důkazy. Navíc má teorie jednu závažnou trhlinu. I pozměněnou klávesnici po nějaké době učení zvládne člověk ovládat velmi rychle a problém se slabým hardwarem by to tak dlouhodobě opravdu nevyřešilo. Osobně si myslím (a uvedená studie to dokládá), že vědci z Bellovy společnosti hledali naopak takové rozložení kláves, které bude efektivní, snadno použitelné a umožní telefonní číslo volit co nejrychleji. Prostě jako správní designéři kladli důraz na UX!</p><h2> Soutěž<br></h2><p> Tak, a teď to tajemství rozdílných klávesnic znáte. Ale schválně, kontrolní otázka… Víte, jaká numerická klávesnice se používá u bankomatů? Z telefonu nebo ta z kalkulačky? Posílejte nám své odpovědi na souteze@cleverlance.com a třem nejrychlejším výhercům pošleme unikátní stylové žvýkačky a hrnek Cleverlance!<br></p><h4>EDIT: soutěž už je ukončena, hrnky putují ke svým výhercům.<br></h4><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/klavesnice/vyhra.jpg" alt="vyhra.jpg" /> <br> </p><p> <i>Jan Čermák</i></p>odborné;#vzdělávání;#
Alternativní kryptoměny - část II.https://www.create-it.cz/Blog/Stranky/altcoiny2.aspxAlternativní kryptoměny - část II.<p>Není kryptoměna jako kryptoměna. Některé se soustředí na bankovní funkce, jiné cílí dál - na marketing, bezpečnost dat či charitu. O dalších kryptoměnách si můžete přečíst v minulých dílech seriálu - <a href="/Blog/Stranky/Blockchain.aspx">Jak fungují Bitcoiny a jiné kryptoměny</a> nebo <a href="/Blog/Stranky/altcoiny1.aspx">Alternativní kryptoměny</a>, na který dnes navážeme. </p><h2> Ripple - XRP</h2><p> <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Ripple" target="_blank">Ripple</a> se zaměřuje hlavně na bankovní sektor. Mezi její hlavní výhody patří rychlost a škálovatelnost - nicméně není založena na blockchainu, je ve své podstatě centralizovaná, navenek se ale snaží jevit veřejnosti jako decentralizovaná. Místo blockchainu používá algoritmus <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Merkle_tree" target="_blank">HashTree</a>, který funguje na bázi porovnávání sumarizovaných dat napříč servery. </p><p> Dva tvůrci Ripple, Chris Larsen a Jed McCaleb vlastní 55 miliard jednotek Ripple (tj. asi 37 miliard Kč).</p><p> Ripple byla navržena jako centralizovaná transakční síť pro použití bankami na finanční transakce podobným způsobem jako např. SWIFT. Používá jednotku XRP - peníze jsou konvertovány na XRP token, který je následně poslán přes Ripple síť a poté konvertován zpět do požadované měny při výběru. Je navržen pro vyšší rychlost, lepší spolehlivost a menší volatilitu než jiné kryptoměny.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $3.23</h4><p></p><h2> Basic Attention Token - BAT </h2><p> <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Basic_Attention_Token" target="_blank">BAT</a> je decentralizovaná reklamní síť. Dramaticky zlepšuje efektivitu digitálního marketingu vytvořením tokenu, který může být směňován mezi vydavateli, inzerenty a uživateli. Vše se děje na Ethereovém blockchainu. Inzerentům dovoluje vynechat třetí stranu, takže uživatelům platí přímo za jejich pozornost.<br></p><p> Token se využívá k zakoupení různých propagačních a na pozornosti založených služeb. Vše zaštiťuje platforma <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Brave_%28web_browser%29" target="_blank">Brave</a>.  Jakkoliv složitě to může znít, vše v podstatě znamená, že uživatel dostává BAT tokeny za stránky, které si prohlíží (přes prohlížeč Brave).<br></p><p> Brave je webový prohlížeč, který omezuje reklamy a místo toho spoléhá na použití BAT tokenů. V dnešní době totiž až 60 % veškerého webového provozu využívá právě reklamní technologie, které tak pouze zhoršují prožitek z brouzdání po internetu. Brave prohlížeč zároveň ochraňuje uživatele před sledováním třetími stranami (v běžných prohlížečích je možné se chránit pomocí rozšíření na blokování reklam (např. <a href="https://chrome.google.com/webstore/detail/ublock-origin/cjpalhdlnbpafiamejdnhcphjbkeiagm?hl=cs" target="_blank">uBlock</a>) a sledovacích skriptů Facebooku, Googlu aj. (prostřednictvím <a href="https://chrome.google.com/webstore/detail/ghostery-%e2%80%93-privacy-ad-blo/mlomiejdfkolichcflejclcbmpeaniij?hl=cs" target="_blank">Ghostery</a>).</p><p> Uživatelé prohlížeče Brave si mohou volit zda povolí inzerentům zobrazovat reklamy, a tak je podporovat pomocí BAT tokenů, což jim dává do rukou nevídanou moc.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $0.76 </h4><h2> Litecoin - LTC </h2><p>Jedná se o <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Fork" target="_blank">fork</a> bitcoinu a jeden z prvních altcoinů vůbec. Vytvořil ho <a href="https://twitter.com/satoshilite" target="_blank">Charlie Lee</a>, který si přezdívá Satoshi Lite. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Litecoin" target="_blank">Litecoin</a> používá rozdílný těžařský algoritmus a je 4x rychlejší díky snížení času na vytěžení bloku na čtvrtinu (Bitcoin 10 minut, Litecoin 2,5 minuty). V reálném světě lze s litecoiny platit již například i v řetězci Subway.<br></p><p> Je také znám jako “mladší bráška Bitcoinu” - jeho staršího bratra připomíná hlavně v tom, že je to “<a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Peer-to-peer">peer-to-peer</a>” kryptoměna, má však rychlejší transakce a také znatelně vyšší tokenový strop - nastaven (oproti BTC na 21 mil.) na 84 milionů tokenů. Hlavní výhoda Litecoinu je dnes v jeho rozšířenosti po světě a rychlých a relativně levných transakčních poplatcích.<br></p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $366<br></h4><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/altcoiny2/Litecoin.png" alt="Litecoin.png" /> <br> </p><p> <span style="color:#7d3cbe;font-family:source-sans-pro-light, open-sans, sans-serif;font-size:26px;">Neo </span><br></p><p> <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/NEO_%28cryptocurrency%29" target="_blank">NEO</a> je neziskový, komunitně založený projekt, který využívá blockchain technologii pro “digitalizování” aktiv, zautomatizování managementu oněch  aktiv pomocí chytrých kontraktů, a pro realizaci “chytré ekonomiky” za užití distribuované sítě.<br></p><p> Chytrá ekonomika používá všechny zmíněné technologie - digitální identitu, chytré kontrakty a klasické převádění měny na digitální měnu a zpět. NEO bylo založeno v roce 2014 a v červnu 2015 bylo zveřejněno jako open-source na Githubu. Od jeho počátku prošla měna boomem blockchainového průmyslu a různými vzestupy a pády digitálního trhu.</p><p> Jedná se také o první veřejný open-source blockchain v Číně. Používá model Etherea a snaží se být hlavní platformou pro nově vznikající “smart ekonomii”.</p><p> Někdy se mu přezdívá “čínské ethereum” - sdílí hodně charakteristik s původním Ethereem. Mezi výhody patří možnost psát chytré kontrakty v dalších jazycích jako C#, Javě nebo v jazyce Go, ovšem vytvoření chytrého kontraktu je nákladné.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $150</h4><h2> Dragonchain - DRGN </h2><p>Umožňuje firmám snadno implementovat blockchain do svého businessu. Hlavním tahákem je rozličnost jazyků pro vývoj chytrých kontraktů - C#, Python, Golang atdf.<br></p><p> <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Dragonchain" target="_blank">Dragonchain</a> síť staví na blockchainu Etherea, proto podporuje stejnou funkcionalitu jako Ethereum, kterou rozšiřuje. Dragonchain pochází od Disney a zaměřuje se na ochranu firemních aktiv přes bezserverovou architekturu na blockchainu. V roce 2016 byl projekt zveřejněn jako open source pod názvem Dragonchain Foundation.</p><p> Jde o hybridní systém, který pomáhá firmám (enterprise nebo startupům) implementovat jejich vlastní chain. Jeho architektura umožňuje maximální kontrolu nad viditelností citlivých firemních dat a logiku smart kontraktů. Nevyžaduje používání měny, zároveň ale podporuje využívání více měn. Celý projekt má sídlo v Seattle.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $4.94</h4><h2> Stratis - STRAT </h2><p>Mezi hlavní taháky patří snadná implementace vlastního blockchainu pro firmy (jejich hlavní slogan zní “We make blockchain easy for you”). Vyvíjet lze v C# ve frameworku .NET.<br></p><p> <a href="https://www.cryptocompare.com/coins/guides/what-is-stratis/" target="_blank">Stratis</a> umožňuje tzv. “sidechainy” (blockchain mimo hlavní blockchain), specificky navrženy a používány pouze pro chytré kontrakty - to je hlavní rozdíl oproti např. Bitcoinu, kde se vše děje na hlavním blockchainu.</p><p> Firmy tak nebudou nuceny používat stejný blockchain, na kterém běží ostatní měny, co mohou mít špatnou reputaci.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $21</h4><h2> Status - SNT </h2><p> <a href="https://status.im/" target="_blank">Status</a> je mobilní klient používající Ethereum síť, kryptoměna a mobilní interface pro interakci s decentralizovanými aplikacemi. Jedná se o open-source komunikační platformu používající Ethereum, a rozšiřuje o něm povědomí mezi běžné uživatele, zatímco poskytuje flexibilní platformu pro vývojáře tzv. DApps. Usiluje o maximalizaci denního počtu uživatelů veřejného blockchainu Etherea.<br></p><p> Status promění vaše mobilní zařízení do tzv. “light” klientského uzlu na Ethereum síti a umožní vám odkudkoliv snadno přistoupit do celého Ethereum ekosystému. Uvnitř jejich komunikačního systému (messenger) si mohou uživatelé navzájem zasílat platby a vytvářet chytré kontrakty pomocí Statusu (jednotky SNT). Výpadky serveru již nikdy nebudou problémem, jelikož celý systém běží na peer-to-peer síti.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $0.60</h4><h2> Bcash - BCH </h2><p> <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Bitcoin_Cash" target="_blank">BCash</a>, který jeho zastánci nazývají Bitcoin Cash, aby využili publicity původního Bitcoinu, je forkem původní kryptoměny. Fork nastal 1. srpna 2017. Za měnou stojí Roger Ver, milionář, který však svoje jmění získal prodejem nelegálních výbušnin. Za to si odpykal desetiměsíční trest, po jehož skončení se přestěhoval do Japonska a vzdal se amerického občanství.<br></p><p> Snažil se vylepšit blockchain Bitcoinu, aby unesl větší transakční nápor. Toho chtěl docílit zvětšením velikosti bloků z 1MB na 8MB, dnes se spekuluje o zvýšení na 32MB.</p><p> Pokud si bitcoin blockchain představíme jako dálnici, tak při vysokém zatížení na ní vznikají zácpy. BCash se pokusil problém vyřešit pomocí rozšíření dálnice na více pruhů, ale jak vidíme např. v Japonsku, časem se i takto rozšířená dálnice zaplní a budou nutná další rozšíření. Původní bitcoin se snaží o vyvinutí nové technologie - Lighting Network - která by, zjednodušeně řešeno, sloužila jako teleport - zácpě by se tak vyhnula. LN však má také svoje mouchy, v podstatě aplikuje centralizovanou architekturu SWIFT na bitcoinový blockchain, čímž do systému zavádí centralizované body a celkově tak poškozuje ekosystém bitcoinu.</p><p> Je tu také kontroverze okolo faktu, že Roger Ver vlastní více jak polovinu všech uzlů BCash blockchainu (provozuje servery zajišťující činnost sítě) - v podstatě tak má moc nad vývojem měny a může ji ovlivňovat. Na nejnižší úrovni je proto BCash centralizovaný - vlastní ji Roger Ver.<br></p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $4091</h4><h2> Dogecoin - DOGE </h2><p> <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Dogecoin" target="_blank">Dogecoin</a> vznikl na konci roku 2013, kdy se ještě těžil na procesorech, protože používal nenáročný algoritmus <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Scrypt" target="_blank">Scrypt</a>.<br></p><p> Dogecoin vznikl víceméně jako vtip, ovšem dnes má tržní kapitalizaci okolo 450 milionů dolarů (v prosinci 2017 měl zastoupení skoro 2 miliardy dolarů). Dogecoin má v logu japonského psa Shiba-Inu, který je původně internetovým memem “Doge”- psa co komunikuje britskou angličtinou a používá hlášky jako “wow, such currency, very rich”.</p><p> Online komunita je opravdu velice přátelská, pozitivní a skoro až lehkomyslná. Nebere nic vážně a i v časech nejvyšších propadů měny se vtipkuje o tom, že chce Doge nejprve prozkoumat mořské dno, předtím než poletí na měsíc.</p><p> Dogecoin je asi nejpřátelštější blockchain a kryptoměna s historií charitativních příspěvků. Je decentralizovaná, založena na Litecoinu a je provozována jako open-source. </p><p> <img src="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c1/Dogecoin_Paper_Wallet.jpg" alt="" />Zmíněné charitativní snahy se vztahují např. i na automobilové závodníky - jeden americký závodník Nascaru přišel o svůj vůz při nehodě, a tak se mu komunita složila na nový. Vybral se dostatek na nákup nového Nascar auta a závodník z vděčnosti začal nosit kombinézu s psíkem Doge a dal si polepy propagující Dogecoin i na svůj vůz, aby mohl rozšiřovat povědomí o této měně.<br></p><p> To by bylo o alternativních kryptoměnách prozatím vše, příště se podíváme na kryptoměnové burzy.</p><p> <em>Jan Jileček</em><br></p><p></p>odborné;#hobby;#
S míčem na plážihttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/plazovy-volejbal.aspxS míčem na pláži<p> Ačkoli nepatříme mezi plážové krajiny jako Brazílie nebo Kalifornie, kde shodou okolností plážový volejbal vznikl, je u nás tento sport v letních měsících velmi populární. Poprvé se plážový volejbal objevil v období po první světové válce, kdy američtí vojáci trávili volný čas hrou volejbalu na plážích. Nedlouho poté se v roce 1920 uskutečnil první turnaj v Santa Monice, kde se oproti dnešním pravidlům hrálo šest proti šesti dle pravidel indoor volejbalu. Zde je zodpovězena otázka, co bylo dříve, zdali slepice nebo vejce. <br></p><p>Jen pro zajímavost - indoor volejbal se začal hrát od roku 1895 ve Springfieldu v Massachusetts (USA). U jeho zrodu stál W. G. Morgan, profesor tělesné výchovy největší sportovní školy ve Springfieldu. Hru vymyslel pro své žáky z bohatých obchodnických kruhů ze zajímavého důvodu košíková se mu zdála příliš namáhavou rekreační hrou. Novou hru zprvu nazval „mintonette“. Zpočátku se hrálo s basketbalovým míčem, ten však byl těžký a hráčům často vyvracel prsty. Po neúspěšných pokusech s tímto míčem a následně pouze s jeho duší, byl zhotoven speciální míč, který už měl podobný tvar a vlastnosti, jak jej známe nyní. Toto je vznik dle volejbalových historiků, existuje však nepotvrzená pověst, že počátek volejbalu vznikl u hasičů z Chicaga. Ti si dle této tradice měli hrou zkracovat volné chvíle, když zrovna nehořelo.<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/plazovy-volejbal/zlute%20lazne.jpg" alt="zlute lazne.jpg" /> <br> </p><p>Když už víme, jak vznikl klasický, indoorový volejbal, vraťme se zpět na pláže. Posuneme se o deset let dopředu na písky ve slunné Kalifornii. Za tu dobu byla vidět asi největší změna v této hře a to především v počtu hráčů. Zápasy se změnily na menší klání dva proti dvěma, což určitě nevedlo ke snížení zajímavosti. Naopak. Ve hře ubyly velké nepřesnosti a došlo k jejímu zrychlení díky zkrácení jednotlivých her. V současné době se plážový volejbal hraje ve stejném počtu jako v minulosti. U rekreačního se počet hráčů v jednom týmu zvyšuje na 3 až 4, výjimečně až na 5. S narůstajícím počtem účastníků je nutné se více soustředit, aby se zabránilo poranění, například při vybírání míče. Většina hráčů též používá „hlášení“ typu „mám!, beru!, nech!“ až po hlášku „máš“, která vás patřičně protáhne s pocitem, že vám spoluhráče do týmu poslal soupeř. Velikost volejbalového kurtu zůstala také stejná a to 8x16 metrů. Ten je poté rozdělen sítí o výšce 2,43 m pro muže a 2,24 m pro ženy.<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/plazovy-volejbal/bagr.jpg" alt="bagr.jpg" /> <br> </p><p>Mnohdy zaznívají otázky, zdali je to „pinkání“ na písku a v hale stejné a liší-li se kromě počtu hráčů v něčem jiném. Pokud začneme popořadě, už míče jsou odlišné. Indoorový volejbalový míč je rychlejší než ten, který se používá na plážový volejbal. Je to z důvodu odlišné technologie zpracování, plážové míče jsou šité a vzdušnice je pouze volně vložena do šité soupravy. Poté je zde pár rozdílů v pravidlech. První a asi nejproblémovější změna pro nováčky je příjem. U plážového volejbalu není možní přijímat takzvaně „prsty“, používá se ve většině případů „bagr“. A to je právě ten kámen úrazu kdy mnoho začátečníku tento úder příliš neovládá a míče létají na všechny strany. Podobné pravidlo s prsty platí i při odehrání míče přes síť. Oblíbená alternativa je u pokročilých hráčů takzvaná „kobra“ nebo odbytí dlaní. Dále útočící hráč nesmí použít „ulítky“ (nesmečovaný míč těsně za síť).<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/plazovy-volejbal/blok.jpg" alt="blok.jpg" /> <br> </p><p>Stejně jako u halového volejbalu se i v tom plážovém setkáváme s blokováním - blokem vrcholí obrana a její úspěšnost je postavena na signálech, které si hráči vzájemně dávají. Signalizace probíhá obvykle za zády, protože naznačuje strategii, která by soupeřovi měla být skryta.</p><p>A jak s volejbalem začít? Pokud jsi začátečník, určitě doporučuji začít hrát s trenérem, který tě naučí správnou techniku hned od začátku. Skupina, se kterou mám dobré zkušenosti je <a href="https://www.praguebeachteam.cz/">Prague beach team</a>. <br></p><p> <i>Vladimír Křížek</i></p><p>(Fotografie: Pixabay a archiv Cleverlance.)<i></i></p><p></p>odborné;#
Alternativní kryptoměnyhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/altcoiny1.aspxAlternativní kryptoměny<p> Možná jste si všimli, že se na trhu kryptoměn vyskytují i jiné měny než bitcoin. A jsou jich stovky. Mluvíme o alternativních kryptoměnách neboli altcoinech. O samotném bitcoinu, blockchainu, a o tom, jak probíhá těžba, se dočtete v <a href="/Blog/Stranky/Blockchain.aspx" target="_blank">předchozím článku</a>. Dnes se spolu podíváme na ty nejvýraznější altcoiny. </p><h2> Ethereum - ETH<br></h2><p> Tuto alternativní kryptoměnu vytvořil rusko-kanadský genius Vitalik Buterin, když mu bylo pouhých 19 let. Tehdy ho totiž jeho otec, softwarový inženýr, seznámil s bitcoinem a to Vitalika inspirovalo k vytvoření další měny, která bude mít větší škálu potenciálních možností užití.</p><p> Ethereum vyniká hlavně tzv. <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Chytr%c3%bd_kontrakt" target="_blank">chytrými kontrakty</a> (Smart Contracts = automatické sebespravující programy) a možností stavět decentralizované aplikace (tzv. DApps). Jazyk, ve kterém jsou psané chytré kontrakty, je u etherea turingovsky úplný - to znamená, že v něm lze napsat jakýkoliv algoritmus, kdežto v bitcoinových kontraktech lze psát pouze v zásobníkově založeném jazyce (na bázi Assembly). Dalším odlišností je, že blockchainové transakce jsou u etherea potvrzovány v řádu sekund - u bitcoinu v řádu minut.</p><p> Ten nejvýraznější rozdíl ale tkví v jejich využití. Zatímco bitcoin představuje alternativu běžných peněz, ethereum je platforma primárně zaměřená na <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Peer-to-peer" target="_blank">P2P</a> výměnu kontraktů a stavění decentralizovaných aplikací.</p><p> Ethereum navíc podporuje tzv. tokeny, coiny, co jsou založeny na technologii etherea a také běží na jeho blockchainu. Níže najdete několik příkladů token coinů (<a href="https://en.wikipedia.org/wiki/ERC20">ERC20</a> tokeny).</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny (ATH neboli All Time High) = $1389.<br></h4><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/altcoiny1/eth.png" alt="ethereum.png" /> <br> </p><p></p><p> CC BY 3.0 - Ethereum Foundation (<a href="https://www.ethereum.org/assets" target="_blank">https://www.ethereum.org/assets)</a> </p><h2> Stellar Lumens - XLM</h2><p> Kódová báze lumenů je založena na technologii ripple, avšak z původního kódu ripple nezbyl dnes takřka žádný sdílený kód. Je zde použit lepší protokol pro konsenzus nad transakcemi - Stellar Consensus Protocol. SCP byl vytvořen Davidem Mazieresem, profesorem výpočetní vědy, a je založen s ohledem na bezpečnost a správnost na úkor “živosti”. Stellar je oproti ripplu, který je orientován na banky, zaměřen na lidi a komunitu.</p><p> Základní myšlenkou je otevřenost, sdílení a open-source. Stellar je také přátelský vůči vývojářům, pořádá výzvy “Stellar Build Challenge” - účastníci, kteří vytvoří užitečné technologie pro síť Stellaru jsou odměněni. Stellar také aktivně pracuje na partnerských vztazích s velkými jmény, marketing a PR ale nijak zvlášť neřeší. Stellar Lumens pak slouží i jako platforma pro přenos jiných měn a je extrémně rychlý, transakce zabere okolo 4 sekund, což je více než 100x rychlejší oproti ethereu.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $0.85</h4><h2> Iota</h2><p> Iota je postavena na DAG - Directed Acyclic Graphs. Jde o orientované cyklické grafy, tím pádem uživatel nemůže potvrdit svoji vlastní transakci (acykličnost). Ve výsledku je spojením DAG tzv. tangle, alternativa k blockchainu. Transakce jsou bez poplatků.</p><p> Vize iota týmu je velice futuristická. V plánu mají autonomní taxíky, které budou držet v sobě měnu iotu, a pokud detekují, že jim dochází baterie, samy se dojedou načerpat a zaplatí přitom svojí interní zásobou ioty. Lidé, co taxislužbu využijí, pak budou moci platit iotou pomocí svého mobilního telefonu.</p><p> Další takové využití je například pro dopravní drony, kterým by klienti platili za doručení zásilky, nebo třeba lednice, co sama zjišťuje množství jídla, které drží, a sama automaticky doplňuje zásoby objednáváním a platbou.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny =$5.31</h4><p></p><h2> Monero - XMR</h2><p> Monero klade velký důraz na soukromí. Jsou předávány pouze hashe adres, tím pádem nejsou peněženky veřejně přístupné. Na zakrytí transakčních informací používá monero protokol tzv. ring signatures, kruhové transakce. Pokud někdo ve skupině podepíše transakci, je pak prakticky nemožné zjistit, kdo to byl. Hojně ji využívají hackerské skupiny jako kanál pro platbu ransomware výkupného, mimoto se rozmáhají těžařské skripty v prohlížeči, které ale také mají svoji výhodu - uživatel není obtěžován reklamami na webu, místo toho je využit jeho výpočetní výkon po dobu návštěvy stránky pro těžbu monera (např. <a href="https://coinhive.com/">coinhive.com</a>). Horší je to pak, když útočníci vloží tento skript na nějaký legitimní a velmi navštěvovaný web, který kompromitovali.</p><h2> Steem </h2><p> Tato měna byla vytvořena hlavně pro sociální síť steemit.com - autor obsahu je vyplácen ve steemu nebo steem dolarech. Pod každým článkem je vidět ekvivalentní hodnota v USD, kolik autorovi zatím přispěli čtenáři ve Steemu. V podstatě jsou místo “Like” udělovány mini krypto-platby. Čtenáři mohou buď osobně posílat platby, nebo se o to síť steemit postará sama na základě množství přečtení článku. Nejde jen o příspěvky, navzájem odměňovány jsou mezi uživateli i komentáře.</p><p> Pro transakce je použitý Delegated Proof of Stake.<br></p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $7.28<br></h4><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/altcoiny1/steem.png" alt="steem.png" /> <br> </p><h2> Request Network - REQ</h2><p> Snaží se o náhradu PayPalu, kde právě u PayPalu jsou poplatky za transakci okolo 5% z celkové přenášené částky, u Request Network je to 0.05 - 0.5%. Údaje o transakcích nejsou nikde ukládány a kdokoliv může požádat o platbu - což je vhodné např. pro aukce.</p><p> Request Network je ERC20 Token.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $1.08 </h4><h2> Substratum - SUB</h2><p> Používá open-source síť, hlavně ale umožňuje pronajímat svůj počítač jako Web Hosting. Má stejnou vizi jako bitcoin pro měny, ale zaměřuje se na internet. To znamená snahu o vyhnutí se cenzuře a manipulaci. Zároveň je zajištěna síťová neutralita. Výhody tkví hlavně v jednoduchosti použití, neutralitě (nikdo nebude mít větší výhody než ostatní), šifrované komunikaci a navíc pronajímatel samozřejmě dostává platby za pronájem svého počítače do sítě.</p><p> Je ERC20 Tokenem.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $3.13</h4><h2> Vechain - VEN</h2><p> Vechain uzavřelo oficiální partnerství s Čínskou vládou. Používá se pro tzv. supply-chain, stopování původu potravin nebo výrobků. Můžete tak dohledat až jednotlivé hrozny, které byly použity pro výrobu vína. Staví na stejné technologii jako ethereum (EVM - Ethereum Virtual Machine). Během následujících měsíců bude vedení vechainu uzavírat další spojenectví a partnerství s velkými korporacemi, aby došlo k integraci do širokých odvětví různých průmyslů co nejrychleji. Vechain je ERC20 token.</p><p> Jedním z cílů je také propojit technologie NFC, RFID a QR kódy s produkty.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $9.45</h4><p></p><h2> Vertcoin - VTC</h2><p> Podobná jako bitcoin a litecoin, avšak odolná proti ASIC těžbě - nelze tedy těžit na drahých těžařských čipech navržených pro jediný účel - těžbu. Zůstává tak věrná původní vizi, kterou navrhl Satoshi Nakamoto. V dnešním stavu je totiž 70% trhu s bitcoinem ovládáno čínskými těžaři. Vertcoin se tomuto dokáže vyhnout tím, že znemožňuje uzurpování moci velkými korporacemi, jako je tomu právě u bitcoinu.</p><p> Celý projekt je také financován pouze z příspěvků od komunity.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny =$9.36</h4><h2> Icon - ICX</h2><p> Zde je cílem vytvořit celosvětovou decentralizovanou síť a propojit blockchainy z oblasti finančnictví, bezpečnosti, pojištovnictví a zdravotnictví. Veškeré informace o člověku by pak byly dohledatelné, bylo by možné snadno nacházet souvislosti. Vize zahrnuje využití i pro léčbu, např. psycholog by byl v kontaktu s gastroenterologem a zároveň by zjistili, že zdravotní komplikace nastaly přibližně v době, kdy se ve finančních záznamech z nákupů jídla objevily položky s vysokým obsahem cukru.</p><p> Icon je ERC20 token.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $9.56 </h4><h2> Cardano - ADA</h2><p> Cardano bylo založeno pro akademický výzkum, je stále v raném vývoji. Používá první prokazatelně bezpečný “proof of stake” algoritmus, který byl akademicky zrevidován - nazvali ho Ouroboros, podle starodávného symbolu draka Uroborose, který požírá svůj vlastní ocas - vyjadřujícího cykličnost vesmíru. Je plně open-source a momentálně se vyvíjí technologie pokročilých chytrých kontraktů, které mají být lepší než všechny předchozí.</p><h4> Nejvyšší dosažená hodnota v historii měny = $1.28</h4><p></p><p> Postrádáte Litecoin, Neo, Ripple a další? O těch si popovídáme v příštím článku. </p><p> <i>Jan Jileček</i></p>odborné;#hobby;#vzdělávání;#
Jak přišla Palmovka ke svému jménu?https://www.create-it.cz/Blog/Stranky/palmovka.aspxJak přišla Palmovka ke svému jménu?<p>Procházka městem pro mě představuje jeden z hlavních nástrojů relaxace. Míjet budovy staré desetiletí či staletí nebo si všímat malých nedostatků, které by šlo snadno spravit, ale zdánlivě o nich nikdo kromě nás nepřemýšlí, má svoje kouzlo. Stejně jako objevování nových zákoutí. A ti, kteří se s městem opravdu sžijí, si také rychle všimnou, jak rychle se jeho tvář může měnit, bez narušení jeho původního ducha. <br></p><p> Cleverlance je součástí podobné změny, naše pražská pobočka se na podzim stěhuje na Palmovku. Proto jsme se chtěli podívat, kam v proudu času a změn města vlastně vstupujeme. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/palmovka/palmovka_mapa.png" alt="palmovka_mapa.png" /> <br> </p><h2>Palma nebo vinná réva?<br></h2><p> Palmovka je oblast v okolí dvou křižovatek. Ta dnešní, modernější z nich leží u stejnojmenné stanice metra a je protkána tramvajovými linkami vedoucími z Karlína, Vysočan a Holešovic. Původnější křižovatka se nachází u Zenklovy a Sokolovské ulice. Ani jedna z nich ovšem není obehnána řadou tropických stromů, takže se nabízí otázka, odkud se vlastně vzal jejich název. Znovu nás to vrací k tématu zbližování lidí a jejich okolí. Na místě, kde se dnes prohánějí tramvaje, dříve stála vinice, kterou od poloviny sedmnáctého století vlastnil novoměstský konšel a vladyka Matěj Vojtěch Miler z Mildenburka. Proto se pro ni nejprve ujalo jméno Milerovka. Po jeho smrti v roce 1686 si celou usedlost v okolí vinice mezi sebe rozdělili dědicové, včetně Milerovy dcery Voršily. Ta se provdala za Daniele Palmu a Palmova rodina zde žila více než padesát let. A tak se venkovské usedlosti začalo říkat Palmovka. Většina lidí dnes rozhodně nemyslí na Voršilu Milerovou, když spěchá na metro, ale její život je neoddělitelně spjat s městem. </p><p> V polovině 19. století došlo k proměně lokality na průmyslovou oblast - vznikl zde lihovar a továrna na mýdlo a svíčky. V roce 1889 se novým majitelem Palmovky stal Vojtěch Švarc, který získané pozemky rozprodal coby stavební parcely - z té doby pochází valná část činžovních domů, které se zde dnes nacházejí. </p><h2>Libeň od Rudolfa II. k Hrabalovi<br></h2><p> Palmovka se nachází v Libni, čtvrti, jejíž historie se úzce dotýká židovského kulturního bohatství Prahy. Alt Lieben (pozor, nepřekládejte z němčiny doslovně jako "staré milování" nebo "milování postaru", jedná se o Starou Libeň) je doloženou židovskou osadou, o níž můžeme najít nejstarší zmínku datovanou k roku 1561. Ghetto na periferii staré Prahy patřilo k významným místním židovským komunitám, které předčilo pouze staré Židovské město v Josefově. Bohužel, mnoho pozůstatků této dávné minulosti bylo poničeno ve 20. století, během tzv. “akce Z” v padesátých a šedesátých letech, kdy byl zasypán židovský hřbitov a poničeno mnoho z původních budov. </p><p> Libeň se také stala svědkem mnoha událostí, které hýbaly celou Evropou, od podepsání Libeňského míru v roce 1608 mezi Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem nebo spáchání atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha v roce 1942. Světový význam pro svět literatury měl jednoznačně také Bohumil Hrabal, který léta žil přímo na Palmovce. </p><h2>Palmovka kráčí vstříc světlým zítřkům<br></h2><p> V současné době se Palmovka chce svým charakterem více přiblížit sousednímu Karlínu. Iniciativy se chopila Městská část Praha 8 ve spolupráci se studii UNIT a ONplan, jejichž architekti vypracovali podrobnou analýzu a připravují jednotlivé projekty. Iniciativa "Palmovka Teď" navíc není hluchá ke starostem a návrhům místních obyvatel. Jedním z nejvýraznějších nových prvků bude centrum Nová Palmovka, kde se bude nacházet sídlo radnice MČ Praha 8 i sídlo Zdravotnické záchranné služby hl. M. Prahy. V prostoru před touto budoucí dominantou najdeme travnatou plochu s vodním prvkem.<br></p><p><a href="http://www.cleverlance.cz/cz/kariera?utm_source=blog&utm_medium=banner&utm_campaign=Recruitment" target="_blank"> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/vyjednavani4/CLV_banner_NYX_V2.gif" alt="CLV_banner.gif" /></a> <br> </p><p> Kanceláře Cleverlance budou ve zcela nové části Palmovky, která vzniká mezi tramvajovou křižovatkou a Vltavou. Jedná se o projekt Open Park, který vedle nových kancelářských prostor přináší i revitalizaci haly původní strojírny Horák a Hlava, která je technickou kulturní památkou. Již dokončený je bezbariérový přístup do stanice metra a přibyde i informační centrum s rozhlednou. Pro detailní rozpis všech revitalizačních projektů se můžete podívat na mapu dostupnou <a href="https://www.palmovkated.cz/palmovka-2030/" target="_blank">zde</a>. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/palmovka/palmovkaopenpark3.jpg" alt="palmovkaopenpark3.jpg" /> <br> </p><p> Ráz a tvář Palmovky se mění a těžko říct, jak ji budeme vnímat v budoucnosti. Bohatost její historie a snaha jejich obyvatel o zvelebení místního prostoru dává napovědět, že by to ale mělo být v pozitivním světle. My jsme rádi, že se můžeme stát součástí jak zajímavé minulosti, tak budoucích změn. </p><p> <i>Lukáš Horák</i> </p>odborné;#
S čím se potýká Hommo Officus?https://www.create-it.cz/Blog/Stranky/ergonomie.aspxS čím se potýká Hommo Officus?<p>Moje babička velmi často říkávala, že by si se mnou ráda vyměnila svá bolavá záda. Nebyl by to krásný svět, kdybychom si mohli části těla odšroubovat a nasadit nové a neopotřebené? Bohužel, medicína a bioprinting zatím nedošly tak daleko, abychom si mohli užívat rutinní domácí transplantace. Máme ale možnost vyměnit extenze našeho těla, díky kterým bolest často vzniká. Pro ty z nás, kteří pracují s počítačem nebo musí sedět za stolem v kanceláři z jiných důvodů, se jedná především o stůl a židli. Trávíme u nich většinu našeho dne a pokud je jejich nastavení a stavba vzdálené ideálu, naše zdraví z nich jásat nebude. Jak ten ideál vypadá a na co si dát pozor při výběru kancelářského nábytku?<br></p><h2> Nepřítel jménem laptop </h2><p> Jak už jejich název napovídá, laptopy nebyly vynalezeny pro dlouhodobou práci za stolem. Na spoustě našich stolů ale najdeme právě tyto lehčí, přenosné stroje. Nic nás nedokáže vzdálit od dobrého posedu rychleji než práce s laptopem. Především z toho důvodu, že obrazovka laptopu se nachází příliš nízko a vede ke shrbenému postoji. Po osmi hodinách v podobné poloze se nelze divit velkému procentu lidí trpících bolestmi zad. Ještě než koupíme lepší stůl a židli, je dobrým nápadem podložit si laptop tak, aby jeho obrazovka ležela těsně pod naší optickou horizontální linií a alespoň na délku paže od nás. Musíme být schopni sedět zpříma a naše kolena a paže v ideálním případě spočívají v pravém úhlu k torzu. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/ergonomie/ergo-5.png" alt="ergo-5.png" /> <br> </p><p> Kdyby si naši předci vydělávali na antilopy programováním místo jejich přímého lovu, pak by naše tělo bylo mnohem lépe přizpůsobeno polohám, do kterých nás kancelářská práce občas tlačí. Nejen shrbenost u laptopu, ale i další prvky a faktory mohou snadno způsobit nepříjemné potíže. Naše ruce by měly být rovnoběžně se stolem, pohodlně a bez námahy, tak aby lokty a předloktí zůstaly ve stejné linii. Nohy musí stát pevně na zemi, neviklat, ani se příliš neohýbat. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/ergonomie/ergo-7.png" alt="ergo-7.png" /> <br> </p><h2> Jedno nastavení nestačí </h2><p> Možnost nastavitelnosti je základem alespoň přijatelné kancelářské židle. Každý z nás má jinou tělesnou stavbu a jiné potřeby během dne, co se týče polohy. Cokoliv s rigidní stavbou, kterou nelze měnit, proto automaticky nesplňuje naše požadavky. Jaké tedy jsou naše hlavní požadavky? Pro lidi, kteří na židli tráví dlouhou a soustavnou dobu, potřebujeme židli s podporou bederní páteře. I ta by měla být pokud možno polohovatelná. Opěrky na ruce pomáhají udržovat naše paže ve správné poloze, takže bez nich se také neobejdeme. Ovšem pro některé úkony mohou opěrky překážet, proto by měly být odejmutelné. Jak opěrky na ruce, tak opěra pro záda by měly být dobře vycpány. I když kožená křesla vypadají luxusně, opak je pravdou pro dlouhodobé sezení. Látky na naší židli by měly dýchat. </p><p> U výběru stolu je důležitá jeho výška a také způsob, jakým ho budeme využívat. Počítačoví uživatelé by měli mít minimálně možnost položit si klávesnici/laptop pohodlným způsobem. Jestliže v rámci dne pracujete s velkým množstvím papírových dokumentů, pracovní stůl a jeho rozložení musí umožnit jejich snadnou dostupnost. Párkrát za den se nahnout přes stůl pro sešívačku nezní nijak hrozně. Za roky soustavného nepřirozeného pohybu vám ale vaše tělo dříve nebo později vystaví bolestivý účet. </p><p> A když už jsme u pohybu, rozhodně na něj během pracovní doby nezapomínejte. Ne všichni máme možnost si jít o přestávce zacvičit, to ale neznamená, že je vše ztraceno. Občas stačí prostě používat schody místo výtahu a vydat se na za kolegou pěšky místo pokřikování přes kancelář. Do té doby, než nám technologie umožní výměnu bolestivých částí těla, musíme pracovat s tím, co máme. Začíná to výběrem dobrého nábytku, hlídáním správného posedu a pravidelným pohybem. Druh Homo Officus se nepotýká se lvy na savaně, ale i tak musíme čelit nástrahám ohrožujícím naše zdraví. </p><p> <i>Lukáš Horák</i></p>odborné;#
Střípky z konference na téma Blockchain & Bitcoinhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/BB_conference.aspxStřípky z konference na téma Blockchain & Bitcoin<p> Vznik decentralizované databáze <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Blockchain" target="_blank">blockchain</a> rozhýbal v posledních letech stojaté vody finančnictví. Nastartovaná revoluce v ekonomice s sebou přináší i dalekosáhlé nové možnosti ve sdílení a uchovávání informací. Není tedy divu, že velké množství firem se snaží přijít s unikátními aplikacemi blockchain technologie a zbytek světa na jejich rozšíření musí aktivně reagovat. </p><p> 17. května 2018 se v hotelu Ambassador sešla rozmanitá mezinárodní společnost, která z různých úhlů pohledu řešila kam blockchain spěje a jak nejlépe využít všechny jeho výhody. Cleverlance u toho nemohla chybět, a proto jsme se stali jedním ze sponzorů <a href="https://prague.bc.events/en#program" target="_blank">konference</a>. Ze sledu zajímavých mluvčích a prezentací produktů lze těžko vybírat to nejzajímavější, <b>mimo jiné jsme ale mohli vidět:</b></p><h2> Novou kryptoměnu GreenX </h2><p> <a href="https://greenx.network/" target="_blank">GreenX</a> se snaží ve věku kryptoměn pomoci redefinovat investiční stránku financí. Vlastníkům umožňuje se podílet na projektech souvisejících s obnovitelnými zdroji energie, a to jak jednotlivcům, tak institucím. Na konci května pak bude tato nová zelená měna obchodovatelná na největší světové kryptoburze <a href="https://www.binance.com/?ref=26703612" target="_blank">Binance</a>. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/BB_conference/Orme.jpg" alt="Orme.jpg" /> <br> </p><h2> Kryptoměnu UniFox </h2><p> Ne všichni dnes vědí, že kryptoměny vůbec existují a už vůbec ne každý s nimi má přímou zkušenost. UniFox se proto snaží svoji kryptoměnu a využití blockchain technologie přiblížit běžným uživatelům, kteří jsou zvyklí na fungování ve světě <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/M%c4%9bna_s_nucen%c3%bdm_ob%c4%9bhem">fiat měn</a>. Děje se tak především vytvářením infrastruktury, díky níž je možná jednoduchá výměna fiat za kryptoměnu. Jeden z hlavních prvků představuje síť unikátních bankomatů. V nich je možno směnit či zakoupit UniFox za běžnou měnu, ať už v hotovosti nebo pomocí platební karty. V budoucnosti jsou schopny tyto automaty i rovnou vydávat objednané zboží. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/BB_conference/bankomat.jpg" alt="bankomat.jpg" /> <br> </p><h2> Ethernity </h2><p> Zejména pro vývojáře může být hodně zajímavý projekt Ethernity, který si klade za úkol vytvoření decentralizovaného řešení cloudu pro provoz aplikací. Běží na blockchainu Etherea a jeho hlavní výhodou je extrémní anonymita a bezpečnost, především díky mnohaúrovňovému šifrování. Zároveň se jedná o open source prostředí, které je otevřené vývojářům hledícím do blízké i daleké budoucnosti cloudové technologie. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/BB_conference/IMG_0173.jpg" alt="IMG_0173.jpg" /> <br> </p><h2> Spoustu zajímavých přednášek </h2><p> René Bostic, místopředsedkyně pro inovace, nové technologie a technické otázky ve společnosti IBM, se zaměřila na výsledky případové studie využití blockchainu v rámci farmaceutického průmyslu. Snažila se oddělit hype od reality a všem přítomným otevřít oči, co se týče budoucího využíti blockchainu v průmyslu. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/BB_conference/bb.jpg" alt="bb.jpg" /> <br> </p><p> Hned po ní nastoupil Guenther Dobrauz, partner a ředitel PwC Legal Switzerland, který se na kryptoměny a ICO (Initial Coin Offering) díval z hlediska současného bankovního systému. Mluvil o tom, jestli kryptoměny mohou někdy nahradit dosavadně používané fiat měny a ICO nahradit klasický venture kapitál. Velmi zajímavou součástí jeho přednášky byla také prezentace <a href="https://www.pwc.ch/en/industry-sectors/financial-services/fs-regulations/regulatoryradar.html">PWC Regulatory Radar,</a> nástroje, díky němuž se lze lépe orientovat v regulacích v rámci EU i zbytku světa. </p><p> A když už jsme u regulací, nelze nezmínit přednášku Dimitriose Psarrakise, poradce pro oblast kapitálových trhů a právní regulace FinTechu a člena Evropského Parlamentu. Dimitrios jednoznačně vyjádřil podporu EU pro využívání technologie blockchain, ale milým překvapením byla také otevřená vřelost Unie vůči kryptoměnám. Ostatně si jeho názor můžete přímo poslechnout z jeho vlastních úst zde: <br></p><p> <a href="https://www.youtube.com/watch?v=yBVJDFt8UJc&feature=youtu.be" target="_blank"><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/BB_conference/Dimitrios_Psarrakis.jpg" alt="Dimitrios_Psarrakis.jpg" /></a> <br> </p><p> Všem přednášejícím a zúčastněným velmi děkujeme za den nabitý od podlahy ke stropu zajímavostmi a nadšenými debatami. Přesto jsme společně sotva pokryli malou část myriády možností, které blockchain skýtá, jak pro firmy či státní organizace, tak pro běžného uživatele. Proto budeme velmi rádi, pokud se sejdeme zase za rok při stejné příležitosti a uvidíme kam tato technologie kráčí. </p><p> <i>Jiří Kobelka</i><br></p>odborné;#
Jak zabarvení prostoru ovlivňuje produktivituhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/barvy.aspxJak zabarvení prostoru ovlivňuje produktivitu<p>Pokud bychom požádali velkou skupinu lidí, aby definovali pocit rutiny a ubíjející monotónnosti, můžeme si být jisti, že značná část z nich by mluvila o “šedi”, jež jim takové prostředí evokuje. Se šedou barvou není nic v nepořádku, ale funguje zde jako zástupce pro pocit vyvolaný jednotvárností. Se všemi barvami je třeba správně pracovat.<br></p><p> Jazyk barev, podobně jako je tomu u hudby, se blíží spíše vyjadřování emocí než konkrétních myšlenek vyjádřitelných slovy. Činí to empirické zkoumání vlivu barev na nás o něco obtížnější, což ale neznamená, že takové výzkumy neexistují. Psychologie barev (někdy také nazývána chromologie) má důležité poznatky především pro ty, kteří jsou zodpovědní za utváření veřejných prostor. Například interiérů kancelářských budov. V čem tedy může chromologie pomoci tam, kde se snažíme zamezit šedým pocitům v myslích desítek či stovek lidí, kteří denně chodí pracovat mezi zdi kanceláří? </p><h2> Barvy 101 </h2><p> Od malička jsme naučení, že barva je vlastností věcí kolem nás. A podobně jako spousta věcí, které známe od malička, je realita mnohem složitější. Barva je vztah mezi objektem, okolím, mírou osvětlení a našim smyslovým aparátem. Objekty kolem nás odrážejí a absorbují určité frekvence světelného záření. My jsme schopní tedy zachytit pouze to, co je odraženo, navíc pouze do té míry, do jaké náš zrak umí interpretovat světelné záření. </p><p> Okolí a pozadí objektu v našem vjemu hraje mnohem větší roli, než si často uvědomujeme. Těžko byste na první pohled řekli, že znázornění šachových figurek <a href="https://img.washingtonpost.com/wp-apps/imrs.php?src=https://img.washingtonpost.com/blogs/wonkblog/files/2015/02/chess-pieces-big.jpg&w=1484" target="_blank">zde</a>, se shoduje na obou stranách ilustrace. Vnímání barev je také extrémně individuální. Stačí vzít v potaz barvoslepou část populace a jednoduchý obrázek světa, kde všechno má svoji pevně danou barvu, se rychle rozplyne. </p><p> Pro naše účely ale bude stačit obecná shoda na tom, jak barevné vjemy identifikovat a popisovat. O barvách tvořených kombinací oranžové, žluté či červené mluvíme obecně jako o teplých barvách, zatímco o těch s modrým nádechem mluvíme jako o “chladnějších”. S tímto slovníkem se také vynořuje první obecná poučka o barevných odstínech v prostoru: Chladnější barvy více uklidňují, zatímco teplejší barvy podněcují k akci. </p><h2> Hledání rovnováhy </h2><p> Podobně jako u slanosti či palčivosti jídla, lze naše smysly zahltit i jednotvárným použitím stejné barvy. Modrá a zelená se nacházejí v uklidňující části spektra, ale při jejich přílišném zastoupení v našem okolí, mohou mít až sedativní účinky. Naopak, červená představuje zaručeně nejlepší barvu pobízející k aktivitě. Bylo prokázáno, že vnímání červené barvy zvyšuje náš tep a například v jedné americké bance majitelé zjistili, že se fronty hýbou rychleji po přidání červených prvků v lobby. Ovšem zvýšený tep a pobízení k akci má také svoji temnou stránku, které říkáme stres. Nemyslím, že většina z nás toužila denně pracovat mezi jasně rudými zdmi. </p><p> Práce s barvami interiéru začíná u určení priorit. Očekáváme, že se v této místnosti budou lidé nacházet denně a na dlouhou dobu? Mají zde být na vrcholu své mentální aktivity (např. místnost pro brainstorming nových nápadů)? </p><p> Následně se musíme podívat na prvky, s nimiž v místnosti pracujeme. Barva stolů a stěn by mohla podbízet spíše ke klidnému uvažování chladnějším zabarvením. Pro podporu asertivity a pobízení k akci, pak lze zvolit žlutá křesla a doprostřed stolu postavit červenou vázu s květinou. Barvy by měly být zvoleny matné, protože nikdo nestojí o nepříjemné odlesky a spíše jemnější než jasné odstíny, jež působí rušivě. </p><p> Zaručíme tím lepší nápady? Určitě ne, ale můžeme tak pomoct procesu, díky němuž přicházejí na svět. </p><h2> Barvy a kultura </h2><p> Dalším důležitým faktorem, který musíme při plánování interiéru vzít v potaz, jsou kulturní významy barev. Barvy neexistují ve vakuu a mnoho z nich, samostatně nebo v kombinacích, může vyjadřovat něco zcela jiného, než jsme původně zamýšleli. </p><p> Za kulturu lze považovat i tu, která vzniká v rámci jedné firmy. Tam, kde by za normálních okolností došlo k potlačení aktivity tmavými barvami, naopak může způsobit její nárůst fakt, že se jedná o barvy firemní. Opatrněji se musí přistupovat třeba k růžové. Přestože představuje z hlediska barevné teorie zajímavou kombinaci uklidňující a povzbuzující barvy, její přílišné použití by mohlo být interpretováno jako podporování genderových stereotypů, tam kde se budou pohybovat zejména ženy. </p><p> Nelze tedy říct, že barvy nejsou žádná věda. Znalostí k jejich správnému užití je potřeba mnoho. Rozhodně by ale mělo docházet ke konverzacím mezi těmi, kteří prostory navrhují a těmi, kteří v nich pracují, tak aby nikdo nerudnul vzteky nebo nemodral úděsem nad svým pracovním prostorem. </p><p><br></p><p><em>Lukáš Horák</em><br></p> odborné;#vzdělávání;#
Multichannel - tajná přísadahttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/Multichannel.aspxMultichannel - tajná přísada<p>Pamatujete, jak jsme "<a href="/Blog/Stranky/Creditas.aspx" target="_blank">udělali banku</a>"? Pistolky, kumpáni… vzpomínáte? Co kdybychom vás teď pozvali k nám do kuchyně a nastínili, co unikátního nám pomáhá? V kostce by se dalo říci, že to je inovativní technologie (produkt Cleverlance Multichannel) v rukách mistrů (náš tým). </p><p> O úspěchu restaurace se vedle skvělé obsluhy rozhoduje i v kuchyni. Kvůli čemu se do konkrétního podniku vracíte vy? Často kvůli tomu, čemu se říká signature dish. Je to víc než jen specialita šéfkuchaře. Je to unikátní receptura, ve které se odráží rukopis jejího autora a kterou poznáte (doslova) i se zavázanýma očima. Dokazuje, že v kuchyni stojí někdo, kdo své řemeslo vyladil do mistrovství. </p><p> Náš signature dish je<a href="http://www.cleverlance.cz/cz/produkty-a-sluzby/Stranky/Internetbanking.aspx" target="_blank"> Cleverlance Multichannel</a>, vyspělé řešení pro prodej a obsluhu produktů finančních institucí. Pro představu: internetové bankovnictví, které všichni znáte, je jen jedna z tzv. kanálových aplikací, k jejichž vytváření je Multichannel určený. Dále může jít o mobilní bankovnictví, o pobočkové aplikace (např. aplikace pro pracovníky za přepážkami banky), o aplikace pro call centra či zákaznická centra atd.). Cleverlance Multichannel totiž přináší nejen bohatou funkčnost, ale zajišťuje i orchestraci obchodních procesů ve více kanálech a různých koncových zařízeních. </p><p> Pod tím si můžete představit, že například o hypotéku si požádáte přes internet, během osobního jednání na pobočce doplníte a pracovník banky rovnou zanese do pobočkové aplikace další podklady. Proces schvalování sledujete v přímém přenosu na svém mobilu. Po celou dobu má systém úplné a aktuální informace. Je na vás, jaký obslužný kanál si vyberete. Mimochodem i žádost o hypotéku lze dneska vyřídit kompletně po internetu, takovou možnost jsme připravovali pro irský trh. </p><p> Ingrediencí, které si naši zákazníci cení, je to, že řešení je prakticky celé vizuálně modelované. Umožňuje to velmi rychlou analýzu a provedení změn. Vývoj je tedy nezávislý na konkrétní technologické platformě zařízení. Když je potřeba, přechod na novou front-end technologii je snadný. </p><h2> Architektura řešení pomáhá snižovat náklady </h2><p> V naší kuchyni se distribuční kanály připravují už dlouho, díky našim dlouholetým zkušenostem má Multichannel unikátní architekturu. Standardní řešení technologicky zestárnou během pár let. Mají omezenou flexibilitu a jakékoli funkční změny bývají buď rovnou nemožné nebo velmi drahé. Musí se proto sáhnout k náhradě celého systému, což je - nepřekvapivě - opět velmi nákladné. </p><p> To nás vedlo k vývoji platformy, která svou funkční a technologickou flexibilitou zabezpečí výrazně delší životnost a vyšší přidanou hodnotu celého řešení. Hlavní surovinou tohoto receptu je technologie FSPL, na které je produkt Cleverlance Multichannel postaven. Patří do kategorie označované jako "high-productivity development platforms" a má hned několik zásadních výhod. </p><p> Jednou z nich je, že neprogramujeme, ale modelujeme. Zásadním nedostatkem klasicky implementovaných řešení totiž je, že jakékoli přizpůsobení v oblasti prezentace, logiky nebo integrace je nutné řešit programováním dle připravené specifikace. Jenže kolikrát jste jenom za poslední měsíc četli, jak nedostatkové zboží jsou programátoři? Přizpůsobit Multichannel se naučí velmi rychle každý, kdo má běžné analytické schopnosti. Pro šikovné analytiky i testery se tak otvírá nové a zajímavé pole působnosti v roli modeláře nového řešení. </p><p> Zmiňovali jsme se o architektuře našeho řešení. Říká se jí MDA (Model Driven Architecture) a spočívá v tom, že obchodní logika (modelovaná v základních stavebních prvcích aplikace jako screenflow, formulář, pole, mapování dat či validace) je oddělená od technologické vrstvy. Co to znamená v praxi? V kombinaci s vyšší produktivitou nižší náklady na vývoj či schopnost flexibilně rozšířit tým v případě vyšší poptávky. </p><p> Další výhodou zvolené technologie je, že model zůstává, i když se mění její front-end technologie. To otevírá možnost budoucích (i zásadních) technologických upgradů. Předchozí investice se přitom ale neztratí, ať už jde o analýzu, otestovanou obchodní funkčnost či dokumentaci. Změny front-end technologie vyvolané zvyšujícími se požadavky na kvalitní uživatelské rozhraní se promítají do platformy FSPL, kterou sdílíme pro všechny naše implementace, zatímco je modelář při konkrétní implementaci od těchto technologických aspektů zcela odstíněn. </p><p> Příjemné také je, že model je zároveň dokumentace. Žádná nudná práce s jejím udržováním, model vždy zachycuje aktuální stav. </p><table cellspacing="0" width="100%" class="ms-rteTable-default"><tbody><tr class="ms-rteTableEvenRow-default"><td class="ms-rteTableEvenCol-default" style="background-color:#d9d9d9;width:100%;"><h2> <span style="color:#51007f;"><span>​Vědě</span><span></span><span>li jste, že:</span></span></h2> <span style="color:#51007f;"></span><span style="color:#51007f;"> </span> <span style="color:#51007f;"></span> <ul><li> <span style="color:#51007f;"><span></span><span><span>Prodej účtů on-line (včetně celého procesu indentifikace a ověření nového klienta) jsme ke klientům dostali za 2 měsíce?</span><br></span></span></li><li> <span style="color:#51007f;"><span></span><span> <span>Prodej a úpravy platebních karet na pobočce, zahrnující i integraci card management systému GPE, jsme coby prototyp rozchodili za pár dní a za 2,5 měsíce bylo již řešení rutinně používané v produkci, včetně migrace stávajících karet?</span><br></span></span></li><li> <span style="color:#51007f;"><span></span><span> <span>Multikanál jsme integrovali i se speciálními zařízeními na pobočkách banky, jako jsou tablety pro zobrazování smluv a zachycení podpisu klienta, čtečky dokladů automaticky vytěžující data z občanských či jiných průkazů nebo recyklační pokladny?</span><br></span></span></li><li> <span style="color:#51007f;"><span></span><span>Recyklační pokladny nedělají z bankovek papír do sběru, ale působí jako takový příruční vkladový a výběrový bankomat pro několik měn pro pracovníka na pobočce?</span></span></li></ul></td></tr></tbody></table><h2> 5 % specialit </h2><p> Unikátní vlastností technologie Cleverlance FSPL je schopnost zachytit obchodní logiku pomocí vizuálních modelů. Výsledkem je vysoká míra parametrizace řešení, s plnou možností integrace a využití moderních jazyků jako JS a Groovy. Praxe ukazuje, že modelováním pokryjeme zhruba 95 % funkčnosti. Vložením kódu řešíme jen úplné speciality v rozsahu cca 5 %. </p><p> Pomocí modelovacích nástrojů se vytvářejí modely specifických vrstev aplikace a tyto se ukládají do tzv. repositáře modelů. Odtud si modely načítá aplikační runtime FSPL a provádí (interpretuje) je v aplikaci. Změna políček na obrazovce nebo přidání nové integrované služby je tak otázka minut, včetně nasazení. </p><p> Při modelování tedy vzniká aplikace pomocí vizuálních modelů. Ty reprezentují jednotlivé formuláře, jejich vstupy, výstupy, validace. Formuláře se propojují do tzv. screen flow, které definují obchodní logiku front-endu. Front-endová logika volá vrstvu obchodních multikanálových služeb, které opět ve formě vizuálních modelů orchestrují jednotlivé integrované systémy, interní logiku multikanálového řešení či databázové procedury. Aplikace samozřejmě v případě potřeby umožňuje vložit i java/ javascript kód. </p><h2> Tajná ingredience </h2><p> To je receptura. Abychom hostům naší pomyslné restaurace předkládali to, co očekávají, musí být náš tým perfektně sehraný. Součástí úspěchu Multichannel je i to, že dokážeme na potřeby našich klientů reagovat rychleji (a levněji), než je dnes běžné. A často i dřív, než si je sami uvědomí. </p><p> Díky tomu jsme například pobočkové řešení pro prodej a servis debetních karet, které spolupracuje s GPE (Global Payments Europe) systémem na správu platebních karet, coby business prototyp umožňující vydání platební karty implementovali během několika dnů. A za dva a půl měsíce už bylo rutinně používané v produkci, včetně migrace stávajících karet. </p><p> K úspěchu je kromě báječné technologie a lidí ale potřeba ještě jedna speciální ingredience. Právě ta vylaďuje náš signature dish. Během celého projektu nasloucháme potřebám klienta, kvalifikovaně odhadneme, co potřebuje, a aktivně mu nabízíme další kroky. Právě způsob komunikace a doprovázení klientů celým projektem je to, co posunuje řemeslo směrem k mistrovství. <br></p> <p> <em>Vladimír Knop </em></p> <br> <br>odborné;#projekty;#