​Ač to zní jako bláznivá technika, je jóga smíchu ozkoušenou a velmi efektivní metodou pro relaxaci a odstranění stresu. Mimo jiné proto, že nás přiměje správně dýchat. A co si budeme povídat, při finiši náročného projektu zábavná relaxační technika může přijít opravdu vhod.

Když jsem tohle spojení slyšela poprvé, neuměla jsem si nic představit. Jógu znám, smích taky, ale jak to může být propojené? Byla jsem docela zvědavá. Ovšem, když jsem se dověděla, že jde opravdu o druh cvičení, při kterém se cvičí něco, čemu se říká smíchocviky, tak už jsem opravdu byla na rozpacích… Cože? Ano, na józe smíchu se cvičí tzv. smíchocviky. Tedy pohybové cviky, u kterých se smějeme, dokonce jejich hlavním smyslem je smát se.

To že smích je našemu tělu prospěšný, ví snad skoro každý. A tak jsem překonala prvotní rozpaky a zúčastnila se své první hodiny jógy smíchu. Z počátku to bylo velmi zvláštní, lektor nám trpělivě vysvětloval, že tělo na rozdíl od naší mysli nerozezná simulovaný smích a tedy všechny účinky, který spontánní smích má, má na naše tělo i smích, který hrajeme. Například je prokázaným faktem, že 20 vteřin intenzivního smíchu má stejné účinky jako 3 minuty veslování. Tento a další fakta nakonec vedly k tomu, že jsem se uvolnila a smích si opravdu užila. Simulovaný smích totiž časem přechází ve smích přirozený. Je to dáno jednak tím, jak se člověk uvolní a nakolik se směje dobrovolně, jednak dynamikou skupiny. Smích je vysoce nakažlivý.

Ukázka cvičení

Užila jsem si toto cvičení napoprvé tak dobře, že jsem se rozhodla šířit tuto techniku dál a téměř hned se přihlásila na instruktorský kurz. Totiž to, co hodina jógy smíchu udělala s přítomnými lidmi, jsem nikdy za tak krátkou dobu neviděla. Stresovaní a nešťastní lidé, kteří jsou v těžkých situacích, odcházeli po hodině smíchu šťastní, přirozeně se usmívali a neřešili, co bude zítra. Dokonce některé přestala bolet jejich chronicky bolavá místa.

Zůstaňme jako děti

Stejně jako děti, které se smějí často, ač k tomu nemají jiný důvod než to, že se tak cítí dobře, při smíchu neřešíte, co bylo včera nebo před hodinou a jaké následky to má na zítra, nebo zda za hodinu budete tam, kde jste chtěli být. Smích vás přiměje prožívat přítomnost. To je něco, co děti mají přirozené a my dospělí se to nějak musíme znovu učit.

Děti prožívají mnohem méně stresu… tedy obvykle. Je to tím, že si hrají, smějí se a žijí v přítomnosti. Jsou uvolněné, nebojí se zpívat, tančit a smát se. Všechny tyto aktivity by v našich životech měly zůstat, protože jsou to nejjednodušší a nejefektivnější způsoby, jak zůstat šťastní. Stejně jako sport nebo sex totiž způsobují v těle člověka produkci hormonů a dalších látek, které navozují pocity štěstí.

Šťastný pocit si moc nemůžeme přimyslet, ale můžeme dělat některou z výše uvedených aktivit nebo nejlépe všechny a udržovat se tak ve stavu štěstí. To může znít jako klišé, fráze, pohádka pro děti. Ve skutečnosti je to stav jak mysli tak těla, kdy fungují přirozené procesy optimálním způsobem. Tělo je v takovém stavu schopno velmi dobře regenerovat. Proto smích přispívá ke zdraví.

Smích nám pomáhá lépe dýchat

Význam smíchu spočívá také v tom jak nás velmi nenásilně a přirozeně přinutí správně dýchat. Proto se v tomto systému cvičení vyskytuje v názvu slovo jóga. Jóga vychází se slova, které v původním významu znamená harmonizovat nebo integrovat, a při jejím cvičení je kladen velký důraz na způsob dýchání, zejména vydechování. Správné vydechnutí je totiž důležitější než nádech. Jde o to, že při nádechu využíváme běžně asi 25% objemu plic. Navíc obvykle vydechujeme o něco méně, než vdechujeme. Tím je způsobeno, že v plicích nám zůstává nekvalitní vzduch s nižším obsahem kyslíku a naopak vyšším obsahem oxidu uhličitého. Při smíchu intenzivně zapojujeme bránici a vydechujeme opravdu tolik, kolik to jde. Často za doprovodu typického zvuku ;). To následně vede k tomu, že se opravdu zhluboka nadechujeme. Tím přivádíme do těla větší množství kyslíku a efektivně okysličujeme všechny naše tkáně. Kyslík je to, co potřebujeme pro boj například s volnými radikály. Význam okysličení těla doložil dvojnásobný držitel Nobelovy ceny za medicínu Otto Warburg.

O józe smíchu na TED

K ověřeným výhodám smíchu máte níže malý přehled, pro mě to bylo velmi zajímavé čtení. Taky se dovíte, že jóga smíchu je poměrně mladá a stejně jako ve světě, i u nás je lékařsky ceněná.

Jak to tedy vypadá a na co se připravit

Pořád jsme si nepověděli nic opravdu konkrétního. Tak malý vhled do hodiny si uděláme teď. Nejprve co na hodinu jógy smíchu potřebujeme. Je dobré mít oblečení, které umožní volný pohyb: do všech stran, nahoru a dolů. Tak, aby vás nikde netáhlo a mohli jste se uvolnit fyzicky i mentálně. Intenzivní smích je docela dřina a proto je dobré mít s sebou láhev s vodou. A nejdůležitější věc, kterou potřebujete, je rozhodnutí smát se. Pokud byste cítili, že překonáváte příliš velký odpor, raději odejděte a zkuste to třeba jindy. Jistá míra překonání se na začátku je normální, ale pokud se do smíchu musíte vyloženě na sílu nutit, neprospěje vám. Ani na smích není vždy vhodná doba, jakkoli jsou jeho účinky skvělé, je vhodné respektovat své vlastní potřeby.

V hodině jógy smíchu je správně jakýkoli projev, který cítíte. S výjimkou mluvení. Mluvení odvádí vaši pozornost a hlavně ruší ostatní. Mluvení ukotvuje naši mysl, kterou právě potřebujeme uvolnit. Proto to je jediná věc, která je při smíchu zakázaná. Tedy samozřejmě instruktor mluví, aby ostatní věděli, co mají dělat. Také jsou docela přirozené občasné spontánní jednoslovné komentáře. Ale jakékoli hodnocení, či komentování je výslovně zakázané.

Ať už se smějete jakkoli, je to správně. Někdy se stává, že se za svůj přirozený projev stydíme. Není proč. Variabilita smíchu je přirozená a krásná. Někdy se může stát, že smíchem se uvolní nějaký mentální nebo psychický blok a smích spontánně přejde do pláče. Nebojte se toho, smích a pláč jsou jen dvě strany stejné mince. Nechte pláč odeznít a odplavit to, co vaše tělo odplavit a uvolnit potřebuje. Nicméně i když popisuji, že se to může stát a stalo se mi to, tak na hodinách smíchu se opravdu převážně smějeme. Pláč je spíše výjimkou, není se čeho bát.

Intenzivní smích je ve výsledku docela namáhavá fyzická aktivita, proto na začátku i v průběhu cvičení jsou zařazeny samomasáže a protahovací a uvolňovací dechová cvičení, která zklidní naše tělo. A zabrání tomu, že následující den vás bude bolet celý člověk.

Ukázka smíchocviku: startujeme sekačku

Smíchocviky se pak obvykle cvičí tak, že instruktor je předvede a následně na odpočítání cvičí všichni zároveň. U jógy smíchu se využívá dynamiky skupiny, proto je vhodné, aby na sebe všichni viděli. Pokud to umožňuje prostor a počet účastníků cvičí se v kruhu. Ve skupině je potřeba alespoň 5 – 7 lidí. Smíchocviky je možné si cvičit i samostatně doma, třeba před zrcadlem, ale na hodině a zvláště na té první potřebujeme takové prvky, jako jsou oční kontakt nebo doteky. Bez nich není možné mnohé smíchocviky vůbec realizovat.

Na závěr uvedu názvy několika oblíbených smíchocviků: Metrový smích, koktejl smíchu, lví smích, pochvalný smích, sekačka na smích, gejzír smíchu, smích nad výpisem z účtu… a mohla bych pokračovat dál a dál… ale to raději až naživo.

Přijďte se někdy prostě jen tak zasmát ;)!

Radka Kašpárková

Oficiální web jógy smíchu pro Českou a Slovenskou republiku:

http://www.jogasmichu.cz/

Oficiální mezinárodní web:

http://laughteryoga.org/

Něco z historie

Jedním z prvních propagátorů léčivých účinků smíchu byl Norman Cousins, který v roce 1979 ve své knize Anatomie nemoci popisuje svůj boj s těžkou bolestivou nemocí s využitím smíchu, humoru a pozitivních emocí. Zjistil, že 10 minut intenzivního smíchu mu umožnilo 2 hodiny spánku bez bolestí. Následují výzkumy Williama Frye, který v jedné ze svých studií dokazuje, že 20 vteřin intenzivního smíchu má podobný efekt na srdeční tep jako 2 – 3 minuty intenzivního veslování. Také dokázal, že smích napomáhá produkci endorfinů, které přirozenou cestou potlačují bolest a navozují pocit štěstí.

Lee Berk a jeho neuro-psycho-imunologický tým sestavili dvě skupiny pacientů s infarktem. Jedna ze skupin byla léčena smíchem – každý den po dobu jednoho roku pacienti v této skupině sledovali homorná videa a veselé filmy. Po roce měla humorná skupina výrazně menší počet srdečních arytmií, nižší tlak, větší množství endorfinů, nižší úroveň stresových hormonů a potřebovali menší množství medikamentů. Také měla skupina 2,5x menší výskyt opakovaných srdečních příhod.

Další psychologové a lékaři zjistili například, že smích zvyšuje toleranci vůči bolesti (Paul McGhee), vede ke svalovému uvolnění, což je velmi účinný nástroj proti stresu, chorobám srdce, bolestem hlavy a chronickému strachu (Henry Rubinstein). Změny obličejových svalů, které se dějí při smíchu, mají vliv na zásobování mozku krví a tedy jeho okysličení (Robert Zajonc). Což je zajímavé, když si uvědomíme, že mozek pro svoji činnost potřebuje o 25 % kyslíku více než ostatní tkáně.

Pozitivní emoce a pocity při smíchu nám přináší vyšší úroveň bdělosti a pozornosti a umožňují lépe využít náš potenciál (Barbara Frederickson). Po 30 minutách intenzivního smíchu se lidé cítí tělesně výrazně lépe, což způsobuje, že lidé vnímají mnohem více svoji sebehodnotu a mají optimističtější pohled na svět (Michael Titze). Schopnost smát se sám sobě je klíčová hlavně v dnešní době, kdy trpíme extrémní vážností (Albert Ellis). Hunter Adams přišel s myšlenkou zdravotních klaunů, kteří se nyní těší velké popularitě a jsou obrovským přínosem zejména na odděleních s těžkými diagnózami.

V roce 1995 indický lékař Madan Kataria zkoumal účinky smíchu a následně publikoval odborný článek „Smích – nejlepší lék“: přemluvil čtyři své přátele, aby se s ním smáli v parku. První den především k velkému pobavení kolemjdoucích, nicméně během několika dnů se skupina rozrostla na asi 50 lidí. Smích nejdříve navozovali vyprávěním vtipů a veselých příhod. Po dvou týdnech vtipy a příhody došly a doktor Katária požádal všechny účastníky o jeden den, aby se pokusil problém vyřešit. Celou noc strávil nad výsledky svého výzkumu a nalezl odpověď. Naše tělo nemůže rozlišit předstíraný smích od smíchu skutečného. Oba produkují stejné látky navozující pocity štěstí. Následující den požádal všechny účastníky v parku, aby se spolu smáli jen tak bez důvodu po dobu jedné minuty. Výsledky byly vynikající, protože mnoha z nich se hraný smích velmi rychle změnil ve smích přirozený a tím se stával ještě více nakažlivým. Následující smích už trval 10 minut. A tak byly položeny základy jógy smíchu. Následně Dr. Katária vypracoval celou řadu smíchocviků a dalších aktivit, které pomáhají s navozením smíchu a radosti.

V České republice byla první vlaštovkou kniha Dr. Karla Nešpora – Léčivá moc smíchu. V roce 2009 proběhl v České republice první kurz pro instruktory jógy smíchu. Od té doby je jedním z hlavních propagátorů u nás také Petr Fridrich, který dále pořádá certifikované semináře pro instruktory jógy smíchu. O jeho aktivitách se více dovíte na stránkách www.smichologie.cz (zdroj: Materiály pro certifikovaný kurz na instruktora jógy smíchu).