​​​​​​Určitě ten pojem každý z vás slyšel. Virtuální internetová měna, digitální platidlo nebo kryptoměna. Ano budeme se bavit o bitcoinech. Co to vlastně je? Jak to vzniklo? Jak to funguje? A jak jako virtuální? Jak si je mohu pořídit? A na co vlastně? Pojďme společně najít odpovědi na tyto otázky. ​​​

Jak to zač​​​alo

Existuje dost způsobů, jak přijít k penězům. Nejběžnější je chodit do práce a vydělávat, popř. podnikat. Když budete mít štěstí, můžete peníze najít. Pokud jste zločinec, můžete peníze padělat nebo zkusit vykrást banku. Anebo úplně jinak… můžete vynalézt svou vlastní měnu! 

Přesně takto to udělal počítačový programátor Satoshi Nakamoto, který 3. ledna 2009 stiskl tlačítko na své klávesnici a vygeneroval prvních 50 jednotek nové měny zvané Bitcoin (kód BTC). Nebyly to žádné mince nebo tištěné papírové bankovky, žádné zlato. Jedná se pouze o informace složené z nul a jedniček, které řídí 31 tisíc řádek kódu počítačového systému. Naprogramovaný kód v C++ je volně přístupný a Nakamoto na něm pracoval více než rok, než jej zveřejnil na internetovém fóru.

Dalších 9 dní poté, co začaly existovat první jednotky bitcoinů, proběhla první peněžní transakce. Dne 12. ledna 2009 Nakamoto převedl 50 bitcoinů na účet svému spolupracovníkovi, vývojáři jménem Hal Finney. Tímto byla odstartována nová éra digitální měny. 

Ale co by to bylo za peníze, pokud by se za ně nedalo nic koupit. První zdokumentovaný nákup za bitcoiny se uskutečnil téměř rok a půl po startu projektu. Tehdy se na internetovém fóru Bitcointalk.com objevil příspěvek od amerického diskutéra Laszlo Hanyecze, který nabízel 10 000 bitcoinů tomu, kdo mu pošle na Floridu do města Jacksonville pizzu. Zřejmě hodně vyhladovělý programátor výzvu ještě dvakrát zopakoval, když pak 22. května 2010 se transakce konečně uskutečnila. Laszlo v diskuzi zveřejnil fotku doručené pizzy, obdržel dokonce 2 krabice! 

V té době se hodnota bitcoinu pohybovala okolo 0,41 centů za jednotku a tak Laszlo Hanyecz tehdy za pizzu zaplatil v přepočtu 41 dolarů. Následující dny vystřelila hodnota bitcoinu strmě nahoru a již tři měsíce po nákupu se na témže webu objevil kousavý příspěvek, jakže mu chutnala pizza za 600 dolarů. A další příspěvek už mluvil o 2600 dolarech! 

Nakonec se na tomto fóru objevilo něco přes tisíc příspěvků a z prvního nákupu za bitcoiny se stala legenda. Byl zaveden tzv. „Bitcoin Pizza Index“, který dosahoval na začátku listopadu 2017 neuvěřitelné hodnoty 72,5 milionu dolarů, to znamená více než půldruhé miliardy korun! A na počest tomuto slavnému milníku v historii bitcoinu se vždy 22. května na webu slaví #BitcoinPizzaDay. Myslím, že digitální průkopník Laszlo Hanyecz si pizzu už nedává, pravděpodobně mu dost zhořkla…

Záhadný Nak​amoto

Tvůrcem bitcoinu je dle svého vlastního prohlášení 36letý Japonec Satoshi Nakamoto. Důvodem vývoje vlastní virtuální měny byl nesouhlas s probíhající celosvětovou finanční krizí a chováním finančních a ekonomických kruhů, které za tím stály. Chtěl vytvořit platidlo, která by bylo odolné vůči všem politickým, monetárním a spekulačním vlivům. Měna nesmí podléhat inflaci, ani ji nelze regulovat ze strany státu. A tak chytrý Japonec vymyslel měnu digitální, která je emitována a kontrolována pouze softwarem. Kdo ale vlastně byl tento geniální tvůrce? 

Před zveřejněním popisu algoritmu nové měny o něm nejsou na internetu žádné záznamy. Když publikoval první verzi kódu, začal spolupracovat s členy kryptografické komunity, kteří mu pomáhali systém testovat a ladit. Se svými kolegy čile komunikoval – na programátorském fóru i emailem. Zaregistroval a vytvořil také webovou stránku na adrese www.bitcoin.org, která produkt popisuje a kde lze nalézt základní informace o této digitální měně. 

Nakamoto se na vývoji softwaru podílel až do roku 2011. Poté ovšem svérázný programátor začal předávat své pravomoce, zdrojový kód a web domény kolegům z komunity a následně oznámil, že činnost na bitcoinu ukončuje. Přesouvá se prý na jiné projekty. A od té doby už o něm nebylo slyšet. Podle IP adres je Nakamoto nedohledatelný a emailová adresa „satoshin@gmx.com“ byla v roce 2014 zrušena z důvodu neaktivity majitele. A tak jak se záhadný autor bitcoinu zjevil, opět zmizel v hlubinách internetu. 

Když se tehdy uznávaný odborník na výzkum internetové bezpečnosti Dan Kaminsky snažil neúspěšně prolomit kód a najít slabinu systému, prohlásil, že Nakamoto je buď naprostý génius, nebo za tím vším stojí skupina špičkových vědců. Tento člověk by totiž musel mít rozsáhlé vědomosti z celé řady oborů,​ jako je finančnictví, ekonomie, matematika, kryptografie, počítačová bezpečnost, programování, peer2peer komunikace, atd. 

Jednou z možností, jak odhalit autora bitcoinu, je zacílit na kryptograficku komunitu, což je poměrně malá skupina lidí. Pokud tedy Nakamoto existuje, jistě by se tam objevil, tvrdí Stuart Haber, jeden z členů mezinárodní kryptologické organizace IACR. Tvůrce bitcoinu, ať už je to geniální jedinec anebo skupina lidí, má však dobrý důvod se skrývat. Není totiž úplně první, kdo přišel s novou měnou. Jeho předchůdce Bernard von NotHaus byl v USA za podobný vynález odsouzen – jeho firma prodávala zlaté a stříbrné mince. Právo na emisi měny má přece pouze a jen stát! Navíc se odhaduje, že Nakamoto natěžil během svého působení v komunitě 1 milion BTC! A to je už důvod zůstat v anonymitě.

Nicméně pravdou je, že Nakamotovy publikace a články jsou napsané perfektní britskou angličtinou, dokonce používá slovní obraty používané čistě na britských ostrovech a územích bývalé britské kolonie (Austrálie, Nový Zéland, JAR). Ovšem jeho komunikace probíhala v čase odpovídajícím časovému pásmu UTC -5 až -6, pokud měl návyky běžného člověka. To znamená, že se musel nacházet na východě USA, popřípadě ve státech střední Ameriky, Karibiku, Peru, Ekvádoru nebo Kolumbie. 

Kdo opravdu stojí za pseudonymem Satoshi Nakamoto, ví pravděpodobně americká zpravodajská agentura NSA, která nepřímo potvrdila, že tuto identitu prověřovala pomocí stylometrie (studium psaného jazyka) jeho internetové komunikace. Důvodem bylo podezření Obamovy vlády, že Nakamoto je ruský nebo čínský agent, který chce bitcoinem ohrozit ekonomickou stabilitu USA.
Tato fakta a zároveň velká šíře záběru praktických vědomostí ukazuje, že s Japoncovou identitou je to pravděpodobně úplně jinak. Co ale jisté je, že tvůrce (či tvůrci) patří v současnosti mezi pohádkově bohaté lidi. 

Dalš​í vývo​​​j měny

V roce 2010, kdy Laszlo koupil pizzu za bitcoiny, byla v Japonsku otevřena první významná bitcoinová burza (Mt. Gox), která podpořila masivní využívání kryptoměny. Na konci roku již převyšoval objem vygenerované měny více než 1 milion dolarů! Známé společnosti začaly postupně bitcoin akceptovat pro platby a tím umožnily jeho růst, např. Wikileaks nebo Electronic Frontier Foundation (viz bod 1 na grafu níže).

V roce 2011 byl založen internetový a zpravodajský portál Bitcoin Magazine a publikován článek o Silk Road (online černém trhu), kde platidlem byl právě bitcoin. Odhaduje se, že 5 % všech plateb v té době probíhalo právě na darknetu. Zviditelnění a nové možnosti, kde bitcoinem platit, způsobily významný nárůst hodnoty bitcoinu. Z lednového dolaru se vyšplhal až k červnovým 31 dolarům za jednotku – to bylo zaznamenáno jako první „bublina“, která v prosinci splaskla s následným pádem měny zpět ke 2 dolarům (bod 2 v grafu). Pád poté vystřídal pomalejší stabilní růst hodnoty, kdy rostly především objemy obchodu. Např. Coinbase, jedna z největších společností obchodujících s digitální měnou, oznámila prodeje bitcoinů v hodnotě 1 milionu dolarů pouze za únor 2013.

V březnu se pak řetězec peněžních transakcí zvaný „blockchain“ rozdělil dočasně na dva nezávislé řetězce s odlišnými pravidly ověřování plateb. Po šest hodin fungovaly současně dvě sítě bitcoinů, každá s vlastní verzí historie transakcí. Hlavní vývojáři vyzvali k dočasnému zastavení transakcí, což vyvolalo silné prodeje. Normální provoz byl obnoven, když se většina sítě vrátila na předchozí verzi 0.7. Zároveň burza Mt. Gox krátce pozastavila depozity bitcoinů a směnný kurz ihned poklesl o 23% na 37 dolarů. V následujících hodinách se ovšem kurz opět vrátil na předchozí úroveň, přibližně 48 dolarů za jednotku. 

V dubnu téhož roku se největší burzy BitInstant a Mt. Gox potýkaly se zpožděním vyřizování požadavků na nákup měny, kvůli ohromnému zájmu, což vedlo k poklesu kurzu bitcoinu z 266 dolarů na pouhých 76 dolarů (viz bod 3 grafu), než se vrátil na 160 dolarů během pouhých šesti hodin. 

Opravdové „rally“ ale čekalo měnu v listopadu 2013, kdy bitcoinová čínská burza BTC China svými zobchodovanými objemy zdaleka předběhla Mt. Gox a evropskou Bitstamp a kryptoměna atakovala dosud nemyslitelnou hranici 1 242 dolarů za jednotku. Tuto spanilou jízdu o měsíc později ukončila People's Bank of China, která zakázala čínským finančním institucím používat bitcoiny. Dalším faktorem byli skeptičtí investoři, kteří při překonání magické hranice 1 000 dolarů za jednotku začali hromadně bitcoiny prodávat. Třešničku na dortu pak nasadila FBI, když ve stejný čas uzavřela Silk Road a z počítačů zatčeného majitele získala více než 200 tisíc jednotek měny. Toto vše způsobilo pokles hodnoty až na 600 dolarů a některé společnosti přestaly měnu úplně používat (viz bod 4 v grafu).

Rok 2014 přináší postupné akceptování měny různými institucemi a společnostmi, např. Microsoft, Dell nebo Wordpress. Nejvíce negativní zprávou však bylo, když začátkem února 2014 jedna z největších bitcoinových burz, Mt. Gox, pozastavila obchodování s odkazem na technické problémy. Do konce měsíce pak společnost podala žádost o ochranu proti bankrotu, když prohlásila, že bylo ukradeno celkem 744 000 bitcoinů. Následoval pokles kurzu na 550 dolarů za jednotku (viz bod 5 grafu). Cena i nadále klesala kvůli falešné zprávě týkající se zákazu měny v Číně a nejistotě ohledně toho, zda se čínská vláda bude snažit bankám zabránit v práci s digitálními měnovými burzami.

Rok 2015 byl již pro bitcoin relativně klidný a měna kolísala mezi 200-500 dolary za jednotku a více než 160 000 obchodníků již celosvětově přijímalo platby v bitcoinech. V následujícím roce se měna pohybovala kolem 600 dolarů za jednotku s větším vzrůstem až k 800 dolarům na přelomu října a listopadu. V té době výrazněji oslabil čínský juan oproti dolaru a tato nejistota vedla k masivnímu rozvoji obchodování s kryptoměnou v Číně (viz bod 6 grafu).

Aktuální rok 2017 se zatím nese v duchu extrémního růstu. Z 800 dolarů na začátku roku se v říjnu přehoupl přes těžko představitelných 6 000 dolarů za jednotku. Proč došlo k takovému vzestupu? Počet firem, které přijímají bitcoin, se stále zvyšuje. V lednu 2017 japonská mediální společnost NHK oznámila, že počet internetových obchodů, které používají bitcoin v Japonsku, se v uplynulém roce zvýšil 4,6-krát. Šéf BitPay, Stephen Pair prohlásil, že velmi výrazně roste objem plateb bitcoiny mezi společnostmi (tzv. B2B transakce). 

Ve strmém letošním růstu byl pouze jeden výrazný pokles a to 12. září, kdy národní banka v Číně plošně zakázala ICO (primární emisi měny) a pohrozila, že omezí obchodování s kryptoměnou. Kurz zareagoval prudkým poklesem až na 2 900 dolarů (viz bod 7). Mezinárodní komentátoři to ale zhodnotili jako jednu z čínských „bublinek“ a o měsíc později už byla měna vesele na nových maximech.

Bitcoin získává v poslední době především větší legitimitu mezi zákonodárci a finančními společnostmi. Například Japonsko schválilo zákon o přijetí bitcoinu jako zákonné platební metody, Rusko zas oznámilo, že legalizuje použití kryptoměn. A největší online banka v Norsku Skandiabanken zavádí účty v bitcoinech. Objemy obchodování na burze se v současné době nadále zvyšují. Například za půl roční období vykázala mexická burza Bitso nárůst obchodování o 1 500 %! Nebo společnost Poloniex se chlubí nárůstem o více než 600 % aktivních online obchodníků a zpracovávala o 640 % více transakcí v období mezi lednem a květnem 2017. 

Zajímavá událost se odehrála 1. srpna 2017, kdy se bitcoin rozdělil na dvě odvozené samostatné digitální měny, klasické bitcoiny (BTC) a Bitcoin Cash (BCH). Nová měna vznikla z důvodu technického řešení problému pomalého ověřování transakcí a neměla na vývoj hodnoty větší vliv.  

​V příštím článku​ se zaměříme na bitcoin v českém prostředí a související legislativu, sledujte nás!​

Jan Čermák