Internet věcí nám předpověděla sci-fi
20. 3. 2019
Internet věcí nám předpověděla sci-fi

Sci-fi a skutečný svět žijí ve vzájemné symbióze. Většina science fiction se snaží mnohem spíše reflektovat současnost, než předpovídat budoucnost. Nástrojem pro toto fikční zrcadlení ve sci-fi jsou často technologie, které působí jako katalyzátor lidského chování a komentář o společnosti - vzpomeňte si na Orwellova Velkého bratra.

Hledání dramatické zápletky tak často postaví technologie v science fiction do negativního světla nebo je dotáhne až do absurdna. Přesto existuje velké množství příkladů sci-fi vynálezů, které buď přímo inspirovaly reálné technologické revoluce, nebo alespoň předpověděly jejich vstup do běžného života. Ani koncept IoT (Internet of Things) neboli Internet věcí, se tomu nevyhnul a před implementací v naší realitě si prošel fantazií různorodých autorů.

Příliš chytré domácnosti

IoT představuje extrémně široký pojem, který pokrývá zařízení schopná sbírat i vyhodnocovat data, na jejichž základě pak komunikuje s dalšími zařízeními. Úkolem člověka v tomto dialogu technologií je určit parametry, které má Internet věcí pomoci udržet nebo měnit. Tím se dostáváme k prvnímu (zcela reálnému) sci-fi konceptu, chytré domácnosti. V dnešní době vám nic nebrání si přesně nastavit ideální teplotu v jednotlivých místnostech, intenzitu či dobu jejich osvětlení a přenechat pak starost o ně propojenému systému zařízení. Měnit nastavení navíc můžete klidně z druhé strany Země, na svém mobilním telefonu. O tom, že se aspekty našeho běžného žití stanou automatizovanými, nepochybovalo velké množství velikánů science fiction. Mimo jiné mezi nimi byli Ray Bradbury a Phillip K. Dick. Oba však ve svých vizích chytrých domácností dali přednost poněkud pesimistické interpretaci.


Ilustrovaný muž je sbírka povídek Raye Bradburyho z počátku 50. let 20. století a patří k nejvýznamnějším dílům krátké sci-fi fikce. V povídce Step (někdy také Savana, v originále The Veldt) lamentují rodiče nad vlivem chytré domácnosti na jejich děti. Mají pocit, že jejich potomci jsou vychováváni spíše domem (nazývaným HappyHome), plným automatizované technologie, včetně velmi vyspělé virtuální reality schopné skutečně reprodukovat žádanou skutečnost. Dětský pokoj je neustále nastaven na Africkou step, kde děti sledují smrt dvou figur, pojídaných lvi v dálce. Rodiče jsou vyděšeni touto “dekorací” dětského pokoje a na radu psychologa se rozhodnou svůj dům opustit a naučit se žít samostatně, bez technologií. Ještě předtím je ale děti poprosí o poslední návštěvu domu a svého pokoje. V něm svoje rodiče zavřou a nechají sežrat lvy, poté dále spokojeně žijí v péči domu.


Ubik od Phillipa K. Dicka je vysoce komplexním příběhem, ve kterém se objevují témata telepatie, cestování časem a průmyslové špionáže. Shrnutí celého románu by pravděpodobně přesáhlo rámec tohoto článku. Nám bude stačit se soustředit na způsob, kterým hrdinové komunikují s příslušenstvím svých bytů. Všechno, od vstupních dveří až po ledničku není pouze automatizováno, ale také zpoplatněno. Postavy v Ubikovi se proto musí neustále dohadovat na možných splátkách, jen proto aby se dostaly do vlastní postele.

Ať tě provází síla zdravotnického IoT

Naštěstí ve fikci nenajdeme jenom negativní příklady Internetu věcí, ale i ukázky toho, jak technologie mohou pomoci zachraňovat životy. Temnotu ale zcela neopustíme, alespoň co se týče vesmírné Síly. Nejzářnějším případem využití IoT ve sci-fi (v tomto případě mixu sci-fi a fantasy) je totiž Darth Vader, rytíř temné strany Síly, ve filmovém opusu Hvězdné Války. Specificky mluvím o jeho ikonickém obleku. Během natáčení v 70. letech se jednalo o kostým, jehož funkčnosti nikdo moc nevěnoval pozornost, důležité bylo, že vypadá hrozivě. Postupem času ale autoři románů z prostředí Hvězdných Válek vytvořili komplexní představu o tom, co oblek připomínající černé samurajské brnění vlastně umí. Jedná se o složitý systém bio-senzorů, které neustále monitorují Vaderovo zdraví, sbírají potřebná data a upravují jeho zdravotní stav. Zranění, která Vader utrpěl na konci Epizody III byla tak masivní, že potřebuje mobilní a automatizovaný přístroj pro udržování životních funkcí. Využití IoT ve zdravotnictví, i bez využití vesmírné magie, rozhodně patří k nejslibnějším oblastem vývoje této již ne pouze sci-fi technologie.


V příbězích nám technologie často překáží, škodí nebo pomáhají našim nepřátelům. Neznamená to ale, že bychom měli odejít do lesa a začít žít bez přístupu k výdobytkům moderního života. Autoři sci-fi poskytují užitečná varování a rady, naším úkolem je pak vzít jejich myšlenky na vědomí. Výsledkem by měly být technologie obohacující naši každodenní zkušenost, které se vyhnou předpovídaným špatným dopadům. Internet věcí nám poskytuje neuvěřitelné možnosti, jak lépe poznat a ovládat svět kolem nás. S jeho pomocí můžeme psát skutečné příběhy, které mají vždy dobrý konec.

Lukáš Horák