Create IT Blog - co se děje v Cleverlance

 

 

​​Otevíráme dveře do světa IT, dokořán http://www.create-it.cz/Blog/Stranky/zeny-v-IT-4.aspx​​Otevíráme dveře do světa IT, dokořán <p>​Někdy nám naše každodenní realita občas brání vidět odvážné cíle, které by nemusely zůstat jenom v rovině fantazie. Touha po změně životní dráhy nebo naplnění ambicí pak kvůli obavám zůstane viset někde v oblacích. Taková práce v IT představuje sen mnoha lidí toužících po změně. Ti z nich, kteří mají pocit, že takový sen je nedosažitelný, že se na něj nedostatečně připravili v dosavadní kariéře, nebo že jejich schopnosti nenaleznou v informačních technologiích uplatnění, mají u nás možnost se přesvědčit o opaku. O tom, jak Cleverlance pomáhá změnit životy, jsem se pobavil s vývojářkou Martinou. </p><h2> Statistika nuda je... a to je tak​​ asi všechno </h2><p> Martina studovala statisticko-pojistné inženýrství na VŠE a bez mučení přiznává, že po nějaké době nemohla statistiku ani vidět, natožpak v ní pokračovat kariérně dál. Na škole si ale měla možnost vyzkoušet práci s databázemi a ta ji přece jenom zaujala. Jenže kam dál? Osud jí hrál do ruky, protože brzy po jejím odchodu ze statistického pekla jsme na jaře roku 2015 otevřeli naši první Testing Clever Akademii. Ta se zaměřovala přesně na takové, jako je Martina: nadané, nadšené a bystré lidi s chutí zkusit něco nového. </p><p> Martina si prošla týdenním školením, které ji naučilo potřebné základy pro práci testera - včetně vedení dokumentace a způsobů analýzy testovaného produktu. Kromě toho získala i přehled o procesech v IT obecně. Tester totiž přichází do styku s výsledky práce nejrůznějších odborníků a nevyhne se znalostem o dalších aspektech vývoje software. “Seznámila” se i s informacemi, které již znala, jako práci s SQL. Potěšilo ji, když zjistila, že toho ví o IT víc, než si byla při nástupu na Akademii vědomá. Jakmile úspěšně složila závěrečné testy, nebylo co řešit. Cleverlance získala skvělou novou posilu do testerského týmu. </p><p style="text-align:center;"> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/zeny-v-IT-4/Martina3.jpg" alt="" /> ​<span style="color:#888888;font-size:1em;text-align:center;">​​​​Ve​ volném čase Martina ráda jezdí na kole.</span></p><h2> Jedna změna nestačí </h2><p> A tady by mohl příběh Martiny, nadšené metalistky a cyklistky, skončit. Jenže talentovaní lidé se málokdy spokojí s naplněním jednoho snu. Už po pár měsících bylo jasné, že Martina je nejen skvělá testerka, ale má i na víc. Její vedoucí za ní přišel s nápadem, že by se mohla začít připravovat na dráhu vývojářky. A koneckonců proč ne? Už jsme mluvili o tom, že na škole se seznámila s databázemi, které ji na rozdíl od ostatního učiva zaujaly. </p><p> Tak došlo k tomu, že Martina měla v práci nový režim. Polovinu své pracovní doby věnovala testování software a tu druhou se vzdělávala. Kolegové jí pomáhali zadáváním a kontrolou příkladů, takže neseděla jenom u knih. Místo toho si prakticky zkoušela, v čem bude její nová pozice spočívat. Po zacvičení plynule přešla z testerky na pozici databázové vývojářky v rámci stejného projektu. A vypracovala se na Senior DB Developerku. Penzijním společnostem pomáhá starat se o kompletní databáze plateb a reagovat na změny v zákoně či potřebách zákazníků. Její cesta od studentky bez zkušeností v IT k expertce na PL/SQL​, byla až neuvěřitelně rychlá. Oceňuje, že se přitom naučila pracovat v týmu, což pro ni dříve nebyla samozřejmost, a poznala přitom spoustu "fajn lidí". Momentálně se především soustředí na zlepšování v dosavadních znalostech a schopnostech a každopádně chce dál dělat vývojářku, protože ji to hodně baví. </p><p>Příběh Martiny je unikátní v tom, jak rychle se dokázala vypracovat a kam až se dokázala dostat. Rozhodně ale můžeme prohlásit, že takových příběhů se u nás píše více. Testing Clever Akademie umožňuje každému, kdo se přihlásí, strčit pomyslnou nohu do dveří IT a otevřít je tak široce, jak mu/jí to vyhovuje. Nejdůležitějším krokem ke splnění jakéhokoliv snu, je uvědomit si, že​ fantazii lze překlopit do reality vlastní snahou - s troškou štěstí nebo pomoci. Proto se IT snílkům snažíme vyjít co nejvíce vstříc.<br></p><p> <em>Lukáš Horák </em><br></p>vzdělávání;#projekty;#
Bitcoin – (ne)známá historiehttp://www.create-it.cz/Blog/Stranky/bitcoin1.aspxBitcoin – (ne)známá historie<p> <em>​​​​​​Určitě ten pojem každý z vás slyšel. Virtuální internetová měna, digitální platidlo nebo kryptoměna. Ano budeme se bavit o bitcoinech. Co to vlastně je? Jak to vzniklo? Jak to funguje? A jak jako virtuální? Jak si je mohu pořídit? A na co vlastně? Pojďme společně najít odpovědi na tyto otázky. ​​​</em></p><h2> Jak to zač​​​alo</h2><p> Existuje dost způsobů, jak přijít k penězům. Nejběžnější je chodit do práce a vydělávat, popř. podnikat. Když budete mít štěstí, můžete peníze najít. Pokud jste zločinec, můžete peníze padělat nebo zkusit vykrást banku. Anebo úplně jinak… můžete vynalézt svou vlastní měnu! </p><p>Přesně takto to udělal počítačový programátor <b>Satoshi Nakamoto</b>, který 3. ledna 2009 stiskl tlačítko na své klávesnici a vygeneroval prvních 50 jednotek nové měny zvané <strong>Bitcoin</strong> (kód <strong>BTC</strong>). Nebyly to žádné mince nebo tištěné papírové bankovky, žádné zlato. Jedná se pouze o informace složené z nul a jedniček, které řídí 31 tisíc řádek kódu počítačového systému. Naprogramovaný kód v C++ je volně přístupný a Nakamoto na něm pracoval více než rok, než jej zveřejnil na internetovém fóru.</p><p>Dalších 9 dní poté, co začaly existovat první jednotky bitcoinů, proběhla <strong>první peněžní transakce</strong>. Dne 12. ledna 2009 Nakamoto převedl 50 bitcoinů na účet svému spolupracovníkovi, vývojáři jménem Hal Finney. Tímto byla odstartována nová éra digitální měny. </p><p>Ale co by to bylo za peníze, pokud by se za ně nedalo nic koupit. <strong>První zdokumentovaný nákup</strong> za bitcoiny se uskutečnil téměř rok a půl po startu projektu. Tehdy se na internetovém fóru Bitcointalk.com objevil příspěvek od amerického diskutéra Laszlo Hanyecze, který nabízel 10 000 bitcoinů tomu, kdo mu pošle na Floridu do města Jacksonville pizzu. Zřejmě hodně vyhladovělý programátor výzvu ještě dvakrát zopakoval, když pak 22. května 2010 se transakce konečně uskutečnila. Laszlo v diskuzi zveřejnil fotku doručené pizzy, obdržel dokonce 2 krabice! </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/bitcoin1/image2.jpeg" alt="image2.jpeg" /> <br> </p><p>V té době se hodnota bitcoinu pohybovala okolo 0,41 centů za jednotku a tak Laszlo Hanyecz tehdy za pizzu zaplatil v přepočtu 41 dolarů. Následující dny vystřelila hodnota bitcoinu strmě nahoru a již tři měsíce po nákupu se na témže webu objevil kousavý příspěvek, jakže mu chutnala pizza za 600 dolarů. A další příspěvek už mluvil o 2600 dolarech! </p><p>Nakonec se na tomto fóru objevilo něco přes tisíc příspěvků a z prvního nákupu za bitcoiny se stala legenda. Byl zaveden tzv. „Bitcoin Pizza Index“, který dosahoval na začátku listopadu 2017 neuvěřitelné hodnoty 72,5 milionu dolarů, to znamená více než půldruhé miliardy korun! A na počest tomuto slavnému milníku v historii bitcoinu se vždy 22. května na webu slaví #BitcoinPizzaDay. Myslím, že digitální průkopník Laszlo Hanyecz si pizzu už nedává, pravděpodobně mu dost zhořkla…</p><h2> Záhadný Nak​amoto</h2><p> Tvůrcem bitcoinu je dle svého vlastního prohlášení 36letý Japonec <strong>Satoshi Nakamoto.</strong> Důvodem vývoje vlastní virtuální měny byl nesouhlas s probíhající celosvětovou finanční krizí a chováním finančních a ekonomických kruhů, které za tím stály. Chtěl vytvořit platidlo, která by bylo odolné vůči všem politickým, monetárním a spekulačním vlivům. Měna nesmí podléhat inflaci, ani ji nelze regulovat ze strany státu. A tak chytrý Japonec vymyslel měnu digitální, která je emitována a kontrolována pouze softwarem. Kdo ale vlastně byl tento geniální tvůrce? </p><p>Před zveřejněním popisu algoritmu nové měny o něm nejsou na internetu žádné záznamy. Když publikoval první verzi kódu, začal spolupracovat s členy kryptografické komunity, kteří mu pomáhali systém testovat a ladit. Se svými kolegy čile komunikoval – na programátorském fóru i emailem. Zaregistroval a vytvořil také webovou stránku na adrese <a href="http://www.bitcoin.org/">www.bitcoin.org</a>, která produkt popisuje a kde lze nalézt základní informace o této digitální měně. </p><p>Nakamoto se na vývoji softwaru podílel až do roku 2011. Poté ovšem svérázný programátor začal předávat své pravomoce, zdrojový kód a web domény kolegům z komunity a následně oznámil, že činnost na bitcoinu ukončuje. Přesouvá se prý na jiné projekty. A od té doby už o něm nebylo slyšet. Podle IP adres je Nakamoto nedohledatelný a emailová adresa „satoshin@gmx.com“ byla v roce 2014 zrušena z důvodu neaktivity majitele. A tak jak se záhadný autor bitcoinu zjevil, opět zmizel v hlubinách internetu. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/bitcoin1/bc.jpg" alt="bitcoin.jpg" /> <br> </p><p>Když se tehdy uznávaný odborník na výzkum internetové bezpečnosti Dan Kaminsky snažil neúspěšně prolomit kód a najít slabinu systému, prohlásil, že Nakamoto je buď naprostý génius, nebo za tím vším stojí skupina špičkových vědců. Tento člověk by totiž musel mít rozsáhlé vědomosti z celé řady oborů,​ jako je finančnictví, ekonomie, matematika, kryptografie, počítačová bezpečnost, programování, peer2peer komunikace, atd. </p><p>Jednou z možností, jak odhalit autora bitcoinu, je zacílit na kryptograficku komunitu, což je poměrně malá skupina lidí. Pokud tedy Nakamoto existuje, jistě by se tam objevil, tvrdí Stuart Haber, jeden z členů mezinárodní kryptologické organizace IACR. Tvůrce bitcoinu, ať už je to geniální jedinec anebo skupina lidí, má však dobrý důvod se skrývat. Není totiž úplně první, kdo přišel s novou měnou. Jeho předchůdce Bernard von NotHaus byl v USA za podobný vynález odsouzen – jeho firma prodávala zlaté a stříbrné mince. Právo na emisi měny má přece pouze a jen stát! Navíc se odhaduje, že Nakamoto natěžil během svého působení v komunitě 1 milion BTC! A to je už důvod zůstat v anonymitě.</p><p>Nicméně pravdou je, že Nakamotovy publikace a články jsou napsané perfektní britskou angličtinou, dokonce používá slovní obraty používané čistě na britských ostrovech a územích bývalé britské kolonie (Austrálie, Nový Zéland, JAR). Ovšem jeho komunikace probíhala v čase odpovídajícím časovému pásmu UTC -5 až -6, pokud měl návyky běžného člověka. To znamená, že se musel nacházet na východě USA, popřípadě ve státech střední Ameriky, Karibiku, Peru, Ekvádoru nebo Kolumbie. </p><p>Kdo opravdu stojí za pseudonymem Satoshi Nakamoto, ví pravděpodobně americká zpravodajská agentura NSA, která nepřímo potvrdila, že tuto identitu prověřovala pomocí stylometrie (studium psaného jazyka) jeho internetové komunikace. Důvodem bylo podezření Obamovy vlády, že Nakamoto je ruský nebo čínský agent, který chce bitcoinem ohrozit ekonomickou stabilitu USA.<br> Tato fakta a zároveň velká šíře záběru praktických vědomostí ukazuje, že s Japoncovou identitou je to pravděpodobně úplně jinak. Co ale jisté je, že tvůrce (či tvůrci) patří v současnosti mezi pohádkově bohaté lidi. </p><h2>Dalš​í vývo​​​j měny</h2><p>V roce 2010, kdy Laszlo koupil pizzu za bitcoiny, byla v Japonsku otevřena první významná bitcoinová burza (Mt. Gox), která podpořila masivní využívání kryptoměny. Na konci roku již převyšoval objem vygenerované měny více než 1 milion dolarů! Známé společnosti začaly postupně bitcoin akceptovat pro platby a tím umožnily jeho růst, např. Wikileaks nebo Electronic Frontier Foundation (viz bod 1 na grafu níže).</p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/bitcoin1/Screen%20Shot%202017-11-08%20at%2015.45.21.png" alt="" /> <br> </p><p>V roce 2011 byl založen internetový a zpravodajský portál Bitcoin Magazine a publikován článek o Silk Road (online černém trhu), kde platidlem byl právě bitcoin. Odhaduje se, že 5 % všech plateb v té době probíhalo právě na darknetu. Zviditelnění a nové možnosti, kde bitcoinem platit, způsobily významný nárůst hodnoty bitcoinu. Z lednového dolaru se vyšplhal až k červnovým 31 dolarům za jednotku – to bylo zaznamenáno jako první „bublina“, která v prosinci splaskla s následným pádem měny zpět ke 2 dolarům (bod 2 v grafu). Pád poté vystřídal pomalejší stabilní růst hodnoty, kdy rostly především objemy obchodu. Např. Coinbase, jedna z největších společností obchodujících s digitální měnou, oznámila prodeje bitcoinů v hodnotě 1 milionu dolarů pouze za únor 2013.</p><p>V březnu se pak řetězec peněžních transakcí zvaný „blockchain“ rozdělil dočasně na dva nezávislé řetězce s odlišnými pravidly ověřování plateb. Po šest hodin fungovaly současně dvě sítě bitcoinů, každá s vlastní verzí historie transakcí. Hlavní vývojáři vyzvali k dočasnému zastavení transakcí, což vyvolalo silné prodeje. Normální provoz byl obnoven, když se většina sítě vrátila na předchozí verzi 0.7. Zároveň burza Mt. Gox krátce pozastavila depozity bitcoinů a směnný kurz ihned poklesl o 23% na 37 dolarů. V následujících hodinách se ovšem kurz opět vrátil na předchozí úroveň, přibližně 48 dolarů za jednotku. </p><p>V dubnu téhož roku se největší burzy BitInstant a Mt. Gox potýkaly se zpožděním vyřizování požadavků na nákup měny, kvůli ohromnému zájmu, což vedlo k poklesu kurzu bitcoinu z 266 dolarů na pouhých 76 dolarů (viz bod 3 grafu), než se vrátil na 160 dolarů během pouhých šesti hodin. </p><p>Opravdové „rally“ ale čekalo měnu v listopadu 2013, kdy bitcoinová čínská burza BTC China svými zobchodovanými objemy zdaleka předběhla Mt. Gox a evropskou Bitstamp a kryptoměna atakovala dosud nemyslitelnou hranici 1 242 dolarů za jednotku. Tuto spanilou jízdu o měsíc později ukončila People's Bank of China, která zakázala čínským finančním institucím používat bitcoiny. Dalším faktorem byli skeptičtí investoři, kteří při překonání magické hranice 1 000 dolarů za jednotku začali hromadně bitcoiny prodávat. Třešničku na dortu pak nasadila FBI, když ve stejný čas uzavřela Silk Road a z počítačů zatčeného majitele získala více než 200 tisíc jednotek měny. Toto vše způsobilo pokles hodnoty až na 600 dolarů a některé společnosti přestaly měnu úplně používat (viz bod 4 v grafu).</p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/bitcoin1/image6.jpeg" alt="" /> <br> </p><p>Rok 2014 přináší postupné akceptování měny různými institucemi a společnostmi, např. Microsoft, Dell nebo Wordpress. Nejvíce negativní zprávou však bylo, když začátkem února 2014 jedna z největších bitcoinových burz, Mt. Gox, pozastavila obchodování s odkazem na technické problémy. Do konce měsíce pak společnost podala žádost o ochranu proti bankrotu, když prohlásila, že bylo ukradeno celkem 744 000 bitcoinů. Následoval pokles kurzu na 550 dolarů za jednotku (viz bod 5 grafu). Cena i nadále klesala kvůli falešné zprávě týkající se zákazu měny v Číně a nejistotě ohledně toho, zda se čínská vláda bude snažit bankám zabránit v práci s digitálními měnovými burzami.</p><p>Rok 2015 byl již pro bitcoin relativně klidný a měna kolísala mezi 200-500 dolary za jednotku a více než 160 000 obchodníků již celosvětově přijímalo platby v bitcoinech. V následujícím roce se měna pohybovala kolem 600 dolarů za jednotku s větším vzrůstem až k 800 dolarům na přelomu října a listopadu. V té době výrazněji oslabil čínský juan oproti dolaru a tato nejistota vedla k masivnímu rozvoji obchodování s kryptoměnou v Číně (viz bod 6 grafu).</p><p>Aktuální rok 2017 se zatím nese v duchu extrémního růstu. Z 800 dolarů na začátku roku se v říjnu přehoupl přes těžko představitelných 6 000 dolarů za jednotku. Proč došlo k takovému vzestupu? Počet firem, které přijímají bitcoin, se stále zvyšuje. V lednu 2017 japonská mediální společnost NHK oznámila, že počet internetových obchodů, které používají bitcoin v Japonsku, se v uplynulém roce zvýšil 4,6-krát. Šéf BitPay, Stephen Pair prohlásil, že velmi výrazně roste objem plateb bitcoiny mezi společnostmi (tzv. B2B transakce). </p><p>Ve strmém letošním růstu byl pouze jeden výrazný pokles a to 12. září, kdy národní banka v Číně plošně zakázala ICO (primární emisi měny) a pohrozila, že omezí obchodování s kryptoměnou. Kurz zareagoval prudkým poklesem až na 2 900 dolarů (viz bod 7). Mezinárodní komentátoři to ale zhodnotili jako jednu z čínských „bublinek“ a o měsíc později už byla měna vesele na nových maximech.</p><p>Bitcoin získává v poslední době především větší legitimitu mezi zákonodárci a finančními společnostmi. Například Japonsko schválilo zákon o přijetí bitcoinu jako zákonné platební metody, Rusko zas oznámilo, že legalizuje použití kryptoměn. A největší online banka v Norsku Skandiabanken zavádí účty v bitcoinech. Objemy obchodování na burze se v současné době nadále zvyšují. Například za půl roční období vykázala mexická burza Bitso nárůst obchodování o 1 500 %! Nebo společnost Poloniex se chlubí nárůstem o více než 600 % aktivních online obchodníků a zpracovávala o 640 % více transakcí v období mezi lednem a květnem 2017. </p><p>Zajímavá událost se odehrála 1. srpna 2017, kdy se bitcoin rozdělil na dvě odvozené samostatné digitální měny, klasické bitcoiny (BTC) a Bitcoin Cash (BCH). Nová měna vznikla z důvodu technického řešení problému pomalého ověřování transakcí a neměla na vývoj hodnoty větší vliv.  </p><p>​V příštím článku​ se zaměříme na bitcoin v českém prostředí a související legislativu, sledujte nás!​<br></p><p> <em>Jan Čermák</em></p><p> <em><br></em></p>hobby;#
Umíme si poradit s mongolským Jamesem Bondemhttp://www.create-it.cz/Blog/Stranky/Foxconn.aspxUmíme si poradit s mongolským Jamesem Bondem<p>Foxconn je obrovská nadnárodní firma s kořeny na Tchaj-wanu a s pobočkami po celém světě. Zaměstnance počítá na miliony a je zastoupen v mnoha zemích. Pobočka Foxconnu v České republice má asi 5000 zaměstnanců. A právě sem jsme dodali aplikaci pro koordinaci práce zaměstnanců na zakázkách. Český Foxconn již dlouhé roky úspěšně zvládá dynamicky reagovat na objednávky zákazníků zaměřené na výrobu kompletních IT řešení i jednotlivých součástek do nejrůznějších zařízení. Každodenní koordinace lidí a výrobních linek a jejich přizpůsobení právě zpracovávaným zakázkám a jejich technologickým specifikům představuje nejen logistický oříšek, ale i zdroj potenciálního stresu. Foxconn se ovšem o své lidi snaží starat co nejlépe a tak se rozhodl vytvořit mobilní aplikaci pro přehlednou a efektivní koordinaci směn. Ukázalo se, že téměř všichni zaměstnanci Foxconnu v Pardubicích používají mobilní telefony s Androidem a tak bylo jasné, že volba padne právě na tuto platformu.<br></p><h2> Jáchyme, hoď ho do m​​obilu </h2><p> Stačilo doplnit zadání, sladit priority a očekávaní od projektu, navrhnout konkrétní podobu řešení, vytvořit wireframy a grafiku celé aplikace. A na tomhle základě už se dá hezky vyvíjet. Musíme vyzdvihnut profesionalitu ze strany Foxconnu, s jakou přistupoval k průběhu celého projektu. Zatímco Cleverlance vyvíjela mobilní aplikaci, Foxconn měl na starosti serverovou část projektu. Byl to ukázkový příklad, jak má vypadat spolupráce při agilním vývoji mezi dvěma firmami. </p><p> Co tedy taková aplikace umí? Koordinaci lidí na konkrétních stanovištích pro každou směnu, evidenci absence a pracovního volna, přehledný kalendář směn nebo automatické notifikace. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Foxconn/screenshoty.png" alt="" /> <br> </p><p> Překvapivě největší oříšek nebyl technického, ale lingvistického charakteru: v pardubickém Foxconnu uslyšíte mnoho cizích jazyků, firma spolupracuje s Centrem na podporu integrace cizinců pro Pardubický kraj, pořádá multikulturní týdny či oslavy nového lunárního roku pro pracovníky z asijských regionů. Koordinace zaměstnanců proto neznamená pouze logistickou, ale i lingvistickou výzvu. Vedle obvyklé mutace aplikace v češtině a angličtině bylo třeba dopracovat ještě mongolštinu, v níž, je potřeba to přiznat, většina lidí plynule nehovoří. Překladatel nemusel pouze nalézt odpovídající mongolské výrazy, ale i způsob, jak přeložená sdělení vměstnat do designu aplikace - podle všeho se mu to zdařilo výborně. </p><h2> Špio​​​ni a my </h2><p> Svět velkého byznysu se nicméně pojí i s velkými riziky, proti kterým je potřeba se bránit. Foxconn jako firma neustále roste a pokud nemá tento trend být narušen, musí se také aktivně snažit zamezit průmyslové špionáži. V někom to může vzbuzovat úsměvnou představu tajného agenta, jehož misí je zjistit, kdy paní Nováková musí vstávat ve středu do práce. Nebezpečí úniku know-how a jiných firemních informací ovšem představuje reálnou hrozbu. Právě proto tedy interní aplikace pro koordinaci směn musela být dobře zabezpečena tak, aby do ní nemohla vstoupit osoba, která není evidovaná společností Foxconn CZ. </p><p> Vývoj aplikace pro Foxconn nás tedy donutil přemýšlet o efektivním plánování i o špionovi třeba z Mongolska. Podle spokojenosti zákazníka můžeme soudit, že se nám úkol povedl. </p><p>Spolupráce s Foxconnem byla navíc oboustranně příjemná. Velmi jsme si užili výhodu, která na řadě projektů chybí: totiž zde jsme přibližně znali počet uživatelů a mohli jsme aplikaci testovat přímo s nimi. Takové uživatelské testování někdy nebývá možné, zvlášť u bankovních aplikací, kde může počet klientů přesahovat stovky tisíc nebo klidně miliony. Tady jsme postupně mohli aplikaci dotvářet přesně tak, jak bylo ideální pro potřeby zaměstnanců, a ušili jsme jejich interní systém skutečně na míru. </p><p>​<br></p>projekty;#
Klikaté cesty žen, které hýbou IThttp://www.create-it.cz/Blog/Stranky/zeny-v-IT-3.aspxKlikaté cesty žen, které hýbou IT<p>​​Stereotypy mají velmi nepříjemnou vlastnost, že umí zkreslit realitu do té míry, až nakonec začne fungovat podle nich. Proto neleží jádro propasti mezi zastoupením mužů a žen v IT v dostupném vzdělání či nedostatku externí motivace, ale v kulturním povědomí o oboru. “Mužskou záležitost” činí z informačních technologií stereotyp, který řídí rozhodnutí a vnímání lidí. Jednak se jedná o některé ze zástupců IT oboru, zodpovědných za najímání nových kolegů. Tam proti tomu lze bojovat a společnosti jako Cleverlance se aktivně snaží hledat ty nejlepší, bez ohledu na pohlaví. Tvrdším oříškem může být neochota talentovaných žen vstoupit do oblasti, kterou vnímají jako nepřátelskou či zbytečně obtížnou. Proto je potřeba hledat příklady žen, které pochopily, že se v IT dokáží uplatnit stejně dobře či líp, jako jejich mužští kolegové. O tom, že takové kariérní cesty mohou být někdy trochu klikaté, se přesvědčíme na příkladu z naší společnosti i z historie oboru. </p><h2> Umě​​​ní neztratit hlavu </h2><p> Monika pracuje už více než dva roky v Cleverlance jako Product Coordinator. Jejímu rozhodnutí přejít do společnosti předcházelo dlouhé období, kdy si myslela, že IT pro ni není ta správná volba. A to přesto, že jí celý život zajímaly počítače a má vynikající matematické myšlení. Jako schopná designérka se nejdříve živila navrhováním webových stránek, ale po nějaké době zatoužila po změně. Ačkoliv sama popisuje svůj první pohovor v Cleverlance jako menší katastrofu, zřejmě asi trošku přehání, protože na jeho základě byla přijata a mohla začít rozvíjet svůj potenciál naplno. </p><p> První půlrok na pozici Product Coordinatora dal Monice zabrat. Byla to podle jejích slov brutální změna oproti předchozímu zaměstnání. Musela se během relativně krátké doby naučit orientovat v detailech projektů a koordinovat práci členů týmu s přáními klienta, který očekává produkt odpovídající konkrétním potřebám firmy. Občas je také potřeba naskočit do již rozjetého vlaku, když se přebírá projekt po předchozím koordinátorovi. Mezi projekty, na nichž se Monika podílí, patří například vývoj interních aplikací pro nadnárodní megafirmu Foxconn či naši domácí společnost Happy End. A soudě podle spokojenosti těchto zákazníků, zvládla svůj přerod v ajťačku s přehledem. Nepřestává se ale učit a sbírat nové zkušenosti, například proniká do tajů Javy, kvůli její práci na produktech pro platformu Android. </p><h2> Dáma jmén​​​em Steve </h2> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/zeny-v-IT-2/_steve.jpg" alt="" style="margin:10px 20px 5px 15px;width:100px;float:right;" /> ​Monika se rozhodla do It přejít v době, kdy přece jenom nemusí bojovat s větrnými mlýny stereotypů v maximálních otáčkách. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Steve_Shirley" target="_blank">Stephanie "Steve" Shirley</a> se o to pokusila v době, kdy se velikost běžného počítače počítala v metrech čtverečních. V Anglii 50. let tyto obří přístroje pomáhala navrhovat a sestrojit pro potřeby Britské pošty. Byla si dobře vědoma toh​o, jakou nevýhodu mají schopné ženy v jejím oboru čistě jen kvůli svým chromozomům. Proto založila programátorskou firmu, která téměř výhradně zaměstnávala ženy a to do doby, než tento plán paradoxně nabouralo nařízení o rovnoprávnosti v pracovních příležitostech. Za svoji snahu a pozdější filantropickou činnost si “Steve” (označovala se mužským jménem, aby předešla automatickému ignorování své firmy na tehdejším trhu) vysloužila šlechtický titul. <div><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/zeny-v-IT-2/_Mary_Allen_Wilkes_Portrait.jpg" alt="" style="margin:10px 20px 2px 15px;width:200px;float:right;" />Ještě mnohem zvláštnější kariéru měla <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Mary_Allen_Wilkes">Mary Allen Wilkesová</a>. Když se rozhodovala, čemu by se chtěla v životě věnovat, nejvíce jí lákala právnická praxe. Od toho ji ovšem ale odrazovali učitelé in přátelé - kvůli tomu, že právo bylo vnímáno jako mužský obor. Wilkesová se pak stala programátorkou a nejvíce známá se stala její práce s přístrojem LINC, možná prvním osobním počítačem vůbec. Její úspěchy v oblasti technologií ji pak otevřely cestu k na plnění jejích životních ambici - Mary Allen se stala v roce 1975 právničkou​. </p><p> IT se rozvíjí obrovskou rychlostí a firmy nutně potřebují schopné lidi, aby udržely krok s konkurencí. Proto bychom se měli snažit bojovat se stereotypy, které mohou zabránit talentovaným a schopným ženám rozhodnout se hledat si kariéru v této oblasti. A jedním z dobrých způsobů, jak zkreslení reality odčinit, může být představení žen, které se aktivně podíleli a podílí na rozvoji této oblasti. </p><p> <i>Lukáš Horák</i></p></div>odborné;#projekty;#
Case Study - Škoda Auto - TNT/MPDhttp://www.create-it.cz/Blog/Stranky/CaseStudy-Skoda.aspxCase Study - Škoda Auto - TNT/MPD​<span style="text-align:justify;">​​​Všichni víme, že <strong>ŠKODA AUTO a.s. </strong>(dále ŠA), je největší český výrobce automobilů a jeho výrobky se prodávají na trzích celého světa. Pro monitoring a podporu rozvoje své celosvětové distribuční sítě využívá informační systém TNT a jeho mobilní verzi MPD. Informační systém nachází uplatnění v business oblastech, jako Prodej, Trénink, Servis, kde dochází ke komunikaci jednotlivých odborných útvarů ŠA​ s importéry ve všech zemích, kde ŠA působí. Jedním z cílů informačního systému TNT je podpora přehledné komunikace s ohledem na potřeby rozvoje distribuční sítě.</span> <p> Důležitá je přitom podpora a monitoring <strong>minulého</strong>, <strong>současného</strong> i <strong>budoucího</strong> stavu pomocí komunikace s využitím unifikovaných workflows, automatických reportů či individualizovaných přehledů. V roce 2016 ŠA vypsala výběrové řízení na dodavatele služeb pro rozvoj a podporu informačního systému TNT a MPD. Tohoto výběrového řízení jsme se úspěšně zúčastnili a již v listopadu 2016 započala spolupráce mezi ŠA a Cleverlance.</p><p> Od počátku spolupráce bylo pro naplnění cílů ŠA zapotřebí efektivně převzít informační systém od původního dodavatele a plynule navázat na implementaci rozvojových požadavků. Proto jsme jako nový dodavatel museli definovat, naplánovat a řídit přechod informačního systému mezi předchozím dodavatelem a námi jako novým dodavatelem. Následně jsme provedli hloubkový audit stavu informačního systému a stav jsme popsali. Bylo nutné doplnit chybějící dokumentaci. To vše souběžně s převzetím podpory informačního systému a s analýzou nových požadavků a jejich implementací ještě před samotným dokončením převzetí informačního systému.</p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/CaseStudy-Skoda/specifika.png" alt="" style="margin:10px;width:500px;height:431px;" /> <br> </p><h1>Cesta k řešení<br></h1><p>Abychom se dostali k úspěšnému cíli, bylo třeba ve správném pořadí učinit řadu kroků, synchronizovat mnoho osob a procesů a to vše tak, aby nikdo z uživatelů aplikací nezaznamenal žádné problémy. Přečtěte si, co všechno taková zdánlivě jednoduchá věc obnáší:</p><h2>​Nezbytné kroky pro zahájení spolupráce<br></h2><ul><li>​​Proběhlo úvodní setkání všech zúčastněných stran a jejich lidí klíčových pro převzetí informačního systému, kde jsme představili rámcový harmonogram postupu prací.<br></li><li>Vydefinovali jsme komunikační matici, zodpovědnosti, způsoby komunikace a cesty, jak upozornit na nedostatky a jak je řešit bez prodlení.<br></li><li>Naplánovali jsme celé převzetí projektu, vydefinovali jsme milníky a termíny pravidelných schůzek pro reportování stavu celé situace na klíčové osoby. <br></li><li>Zahájili jsme schůzky, podle právě dohodnutého harmonogramu.​ <br></li></ul><h2></h2> <span style="font-size:26px;color:#7d3cbe;font-family:source-sans-pro-light, open-sans, sans-serif;">Průběžné převzetí</span><span style="font-size:26px;color:#7d3cbe;font-family:source-sans-pro-light, open-sans, sans-serif;"> díla</span><br> <li> <font color="#7d3cbe" face="source-sans-pro-light, open-sans, sans-serif"> <span style="font-size:26px;"></span></font>Dle plánu jsme realizovali workshopy podle oblastí týkající se testování, analýzy, vývoje, projektového řízení a ekonomiky. Workshopy proběhly za účasti klíčových osob zákazníka. Z naší strany byla zajištěna účast potřebných lidí podle jejich rolí v projektu. Některé role se na schůzkách překrývaly pro urychlení postupu prací. Například analytik se zúčastnil společně s testery workshopu pro předání testů a zároveň vývojáři přišli na některé analytické schůzky. <br></li><li>Provedli jsme audit přebraného kódu, dokumentace a grafických podkladů. Pro zákazníka jsme rovnou veškeré auditované materiály ukládaly do wiki, aby zákazník měl aktuální dokumentaci a mohl sledovat postup přebírání.<br></li><li>Vydefinovali jsme obsah tranzice a zahájili jsme analýzy nových požadavků. <br></li><li>Průběžně jsme poskytovali podporu na úrovni vývoje, analýz, testů a architektury a rovnou jsme navrhovali zlepšení:</li><blockquote style="margin:0px 0px 0px 40px;border:none;padding:0px;"><li>příkladem je využití verzovacího systému GIT; </li></blockquote><blockquote style="margin:0px 0px 0px 40px;border:none;padding:0px;"><li>​definování nového procesu předávání kódu a přímá realizace už při přebírání.</li></blockquote><li>​Začal vývoj nových požadavků ještě před samotným ukončením tranzice, aby se dodržela kontinuita vývoje a provozu informačního systému.<br></li><li>Převzali jsme dokumentaci, kód informačního systému, grafické podklady a příručky.</li><h2>První ostrá ​verze je na sv​ětě!</h2><li>V průběhu přebírání jsme vydefinovali strategii, jak postupovat s dalším technologickým rozvojem a navrhli plán implementace.<br></li><li>Vývojový tým se začal podílet na opravách chyb a implementaci nových požadavků.<br></li><li>Již druhý týden po převzetí informačního systému jsme realizovali první novou verzi, kterou jsme vyvíjeli během doby přebírání na základě požadavků zákazníka.<br></li><li>Zahájili jsme poskytování supportních služeb pro běžný provoz.<br></li><li>Přetestovali jsme informační systém.<br></li><li>Společně s ŠA jsme nastavili pravidla spolupráce. <br></li><li>Proškolili jsme celý dodavatelský tým.</li><h2>​​Přidaná hodnota​</h2><p>​​Proces přebírání informačního systému a následné spuštění do ostrého provozu jsme zvládli. Díky zkušenému týmu jsme v dohodnutém čase i v dohodnutém rozsahu vydali první vlastní verzi již po 2 týdnech od převzetí. Kromě toho jsme v rámci řízení tranzice poskytli další přidanou hodnotu, a to konkrétně:</p><li>Navrhli jsme společně formu přebírání tak, abychom při této práci rovnou aktualizovali zákazníkovi data v jeho vlastním prostředí WIKI​.<br></li><li>Při přebírání jsme doporučili technologická zlepšení, jako jsou například: přechod na GIT, využití automatického buildování, spouštění testů po procesu kompilace kódu. Veškeré tyto nástroje zároveň přímo vkládáme do prostředí zákazníka. <br></li><li>Provedli jsme audit kódu, který ukázal na nedostatky a ty jsme rovnou začali opravovat. Příkladem jsou kritické chyby v kódu, které ukazuje námi doporučený analytický nástroj. <br></li><li>Provedli jsme audit stavu dokumentace analýz, ale zároveň i testů. K výstupu jsme rovnou doporučili nové formy zpracování, které se dodnes používají a stále se hledají cesty ke zlepšení. <br></li><li>Ujali jsme se a úspěšně zvládli řízení celého procesu přechodu informačního systému z jednoho dodavatele na druhého.<br></li><li>Díky veškerým aktivitám výše jsme zákazníkovi řekli, v jaké stavu celé dílo je a jak je možné jej posouvat.</li><h2>Klient je spokojen, máme radost!</h2><p>​​​​„<em>J</em><em>e nám potěšením konstatovat, že dosavadní již skoro roční spolupr​​áce probíhá na velmi vysoké úrovni. Ve firmě Cleverlance jsme našli spolehlivého a technologicky zdatného partnera, který je schopen plnit naše přání a požadavky a dokonce často přichází s vlastními inspirativními nápady a vstupy. Za to všem ​jejím zaměstnancům podílejícím se na projektu TNT patří velký dík a těšíme se na úspěšné pokračování naší spolupráce i do budoucna.</em>“ napsal nám Pavel Knespl, projektový koordinátor VBO-Network development and Corporate design. <br></p><div><h2>Závěr ​</h2><p>"<em>Podařilo se nám projekt převzít od předchozího dodavatele, zároveň úspěšně projít celou „tranzicí“ a zvýšit tempo rozvoje informačního systému TNT a MPD. Je příjemné se na projektu potkat se zákazníkem, který má jasnou představu o prioritách a motivovaný projektový tým,</em>" chválí si spolupráci projektový manažer za Cleverlance, Petr Kořenek. </p><p></p><p></p><p></p><p>​</p></div>projekty;#
Člověče, nezlob se, máš konkurencihttp://www.create-it.cz/Blog/Stranky/board-games.aspxČlověče, nezlob se, máš konkurenci<p>​​Deskové hry nejsou pouze krabice, na které se práší pod postelí, nebo občasná záminka pro rundu panáků vodky (padne šestka - piješ). Ani se nejedná o výsadní koníček malé skupinky nadšenců, kteří jako jediní dokážou proniknout do tajů složitých pravidel. Během několika posledních let se z hraní deskových her stalo plnohodnotné dynamické hobby, o které se lze dělit s přáteli - a to v jakémkoliv věku. Mluvit obecně o všech deskových hrách by bylo trochu jako snažit se recenzovat každou napsanou knihu - existuje nepřeberné množství žánrů, tematických zaměření či her vhodných pro určité příležitosti. Proto se v tomto krátkém úvodu do světa kostek, karet, falešných peněz a plastových panáčků soustředím na několik moderních trendů, které by mohly potencionální hráče zaujmout. </p><h2> Bojovat, závodit​ - ale spolu </h2><p> Obraz, který vytane na mysli při zmínce o deskových hrách, je skupinka lidí snažících se navzájem porazit a stát se jediným vítězem. Moderním trendem jsou ale spíše kooperativní hry, v nichž několik hráčů spolupracuje na jednom cíli. Jedním z nejoblíbenějších příkladů (který osobně doporučuji) je <a href="https://www.svet-deskovych-her.cz/produkty/650/pandemic">Pandemic</a>, hra, v níž si můžete vyzkoušet práci epidemiologických expertů v boji se zákeřnou nemocí rychle se šířící po celém světě. Svoje téma si vybere každý, ať už máte rádi sci-fi, fantasy nebo nádech hororu. Kooperativní hry jsou ideální pro rodiny a lidi, kterým vadí přílišná soutěživost. </p><h2> Jednou a dost ​​není dost </h2><p> Pandemic má i trochu odlišnou verzi, nazvanou <a href="https://www.svet-deskovych-her.cz/produkty/4021/pandemic-legacy-rok-1-modra-krabice">Pandemic Legacy</a>, která je součástí velmi žhavého trendu ve světě deskových her. Místo herní plochy, která se nemění a poskytuje vždy stejné příležitosti, se u tzv. “Legacy” her počítá každé vaše rozhodnutí. Jejich trik spočívá v tom, že na rozdíl od běžných her si s sebou hrací plocha nese následky předchozích sezení. Když se vloudí chybka a díky nepozornosti vybuchne na Madagaskaru atomová bomba, pak se na největší ostrov už nikdy v rámci hry nepodíváte. Mechanismem pro trvalé změny bývají nálepky nebo klidně i zcela nové hrací plochy, které musí zůstat nerozbalené, dokud nenastane ta správná příležitost či katastrofa. Pokud by vám náhodou nevyhovovalo téma apokalyptické epidemie, můžu vřele doporučit <a href="https://www.svet-her.cz/spolecenske-hry/seafall">SeaFall</a>, v níž se můžete stát dobrodruhem (nebo bídákem) na moři. </p><h2> Kickstartovaná​​ revoluce </h2><p> Jedním z nejdůležitějších aspektů dnešního boomu deskových her je existence a oblíbenost crowdfundingových platforem typu Kickstarter nebo Indiegogo. Novým i ostřílený​​​​m tvůrcům se tak do ruky dostává možnost, jak svoje nápady přímo spojit s fanoušky. Odpadá tak pro ně nutnost obíhat vydavatelství, která nerada riskují a do skutečně originálních konceptů obvykle​ neinvestují​. Čímž vytváří niku, zaplněnou myriádou projektů financovaných přímo hráči. Mezi nejúspěšnější projekty patří například <a href="https://www.svet-deskovych-her.cz/produkty/4977/gloomhaven">Gloomhaven</a> nebo <a href="https://www.svet-deskovych-her.cz/produkty/4996/scythe-cz">Scythe​</a>. Nebavíme se zde o nijak malých částkách nýbrž o milionech dolarů, které dokazují, že vynikající hry si dokáží nalézt publikum i mimo klasické prodejní kanály. Neznamená to ale, že by klasická, velká vydavatelství zahálela. Naopak, tím, že lidé prokazují popularitu deskových her jejich podporou v crowdfundingu, umožňují i zavedeným firmám uvádět na trh novinky či znovu vydávat staré, ale oblíbené hry. </p><h2> Digitální ​desky </h2><p> Přestože krása deskových her spočívá ve společně strávených chvílích v reálném světě, přicházejí jejich autoři na nové způsoby, jak využít nejrůznější digitální zařízení, která většina z nás má neustále při sobě. Mobilní telefony a tablety mohou například ulehčit námahu při zapisování průběhu hry a výpočtu finálních výsledků. Aplikace spojená s hrou si navíc dokáže (na rozdíl od jednotlivých hráčů) zapamatovat průběh předchozích her a poskytuje dlouhodobou “paměť”, kterou ocení hráči zejména u náročnějších her s průběhem na etapy. Protože ne všichni mají neustálý přístup ke skupině spoluhráčů, začínají se objevovat i čistě digitální verze celých her, a to včetně klasik, jakou je <a href="https://www.microsoft.com/cs-cz/store/p/carcassonne/9wzdncrdfdbq">Carcasonne</a>. </p><p> Deskové hry představují skvělý způsob, jak si se svými přáteli užít mnoho hodin zábavy. Velká kolekce her sice dokáže slušně provětrat peněženku, ale čím dál více se objevují specializované kavárny a obchody, jež umožňují si vybrat z nabídky nápojů i deskových her. Díky jejich rozmachu v posledních letech​ si každý má možnost najít správný okruh her pro správný okruh spoluhráčů. Oproti počítačovým hrám si nezahrajete s umělou inteligencí či člověkem sedícím na druhém konci světa, kterého nemůžete zlehka praštit, když ho nachytáte, jak švindluje. Pro dosud nezasvěcené nezbývá než říct, že se rozhodně vyplatí nebát se a zahrát si. </p><p>​<i>Lukáš Horák​</i><br></p>​ hobby;#
Jak se projíst Itálií od severu k jihuhttp://www.create-it.cz/Blog/Stranky/Italie.aspxJak se projíst Itálií od severu k jihu<p>​Pro Italy jih začíná  Římem a jídlo je jedním z nejdůležitějších okamžiků dne. S touhle filosofií se nedá nesouhlasit a moje aklimatizace je vždycky neuvěřitelně rychlá. Jsem prostě Italofil. V Itálii vás totiž vždy čeká něco, co vás mile překvapí, a dost možná i něco, nad čím vám zůstane rozum stát.<br></p><h2> Do Itálie jezdím většinou a​​utem</h2><p> Přeskočím Brenner a rázem se ocitám v zemi s úžasnou kávovou kulturou a jednou z nejlepších kuchyní světa. Un cappuccino e un cornetto je povinnou součástí mojí cesty hned za hranicemi. Bar u benzínky je totiž takřka posvátným místem, kam se chodí na caffè i na kus řeči, a vůbec nevadí, že se neznáte. Podlehl jsem kouzlu italských dálnic, které se vinou od severu k jihu nádhernou krajinou, a naučil se pracovat s faktem, že bliká-li Ital levým blinkrem, zahne vpravo nebo vůbec.</p><h2> Prosecco a krabi na ​​​Benátsku</h2><p> Pokud nemáte plán na babí léto, necelé tři hodiny za Passo del Brennero na vás čeká kopcovitá oblast Benátska mezi městy Conegliano a Valdobbiadene a moje srdeční záležitost prosecco. Malebné křivolaké stezky pouze pro jedno auto, téměř obřadné servírování prosecca do ledem vychlazené sklenice a soukromé vinice, to je Strada del Prosecco. Pokud si nevíte rady s výběrem a nemůžete degustovat, objevíte-li láhev prosecca oceněnou Tre Bicchieri – nejvyšším oceněním v prestižním průvodci Gambero Rosso, vyházejte všechno z kufru a kupte tak deset kartonů. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Italie/lr--5.jpg" alt="lr--5.jpg" /> <br> </p><p> Asi tak jedno cappuccino dělí tuto oblast od Benátek. Kdybych se měl rozhodnout, zda jet autem z Mestre do Benátek po silničním mostě, jenž byl otevřen v roce 1933,​​ nebo připlout lodí z Cavallino, rozhodně bych volil druhou možnost. Pohled na všechny ty věže, dómy a paláce Benátek z otevřeného moře mi vždy vyrazí dech a prostě se fascinovaně kochám. Vodní taxi zastavuje navíc přímo u Piazza San Marco. Až tady budete, rozhodně musíte zkusit fritované mladé kraby s okurkovou majonézou. Zvláštností tohoto jídla je fakt, že se krabí děti jedí s celou schránkou, která je opravdu měkká, neboť tento krab se stále svléká a jeho „krunýř“ nikdy nestačí ztvrdnout. </p><h2> Spaghetti ve Flore​​ncii</h2><p> Italové mi udělali velikou radost svou novou A1 Variante, dálnicí spojující Bolognu s Florencií, a tudíž je to do Florencie vlastně blízko. Perla Toskánska nabízí nejen impozantní sochu Davida a Ponte Vecchio, ale hlavně krásné náměstí Piazza Duomo, kde můžete dlouze sedět u prosecca a přemýšlet, kam půjdete na večeři. Křupavá smažená zelenina jako předkrm, sauté di cozze a Chianti Classico (já zůstávám u prosecca) určitě stojí za vyzkoušení.</p><p></p><p> A nejoblíbenější jídlo mých dcer spaghetti alle vongole e cozze je samozřejmě nutností. Mírně štiplavá chuť lehké omáčky z bílého vína, česneku a bylinek s trochou peperoncino, ve které se vařily mušle, povýší těstoviny na naprosto luxusní záležitost, které nelze odolat. A pokud snad na talíři zbyde trochu omáčky, zkuste do ní namočit chleba.</p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Italie/lr--4.jpg" alt="lr--4.jpg" /> <br> </p><p> Jako sladká tečka po vydatném obědě či večeři by mohly přijít vhod Cantucci. Tradiční toskánské cantucci jsou velmi tvrdé a křupavé sušenky z mandlového těsta s kousky celých mandlí uvnitř. Jsou charakteristicky protáhlé, krájené na šikmo z válečku. Namáčejí se do kávy nebo dezertního vína, ale i když nemáte tekutinu po ruce, jsem si jistý, že se vůbec nic neděje.</p><h2> Pizza v Ří​​​​mě</h2><p> Všechny cesty vedou do Říma, ty moje pravidelně již několik let. Vynechávám typické pasti na turisty - bílý ubrus, číšník s motýlkem, flek někde blízko u něčeho hodně turistického, ceny astronomické, sedí tam jenom turisté a žádní místní. To se to dnes cestuje, když mrknete na Tripadvisor a hned víte, jaká ta restaurace je. Já jsem si to musel svého času vychodit a na oplátku jsem se dostal k věcem, které se asi běžně neservírují. Pizzu jedl zřejmě každý, ale varianta tenounkého těsta s prvotřídním kaviárem, uzeným úhořem či lososem a trochou balsamika, to je jednoduše paráda. </p><p> Doporučuji experimenty v oblasti dolce, třeba zmrzlý citrón. Skrývá v sobě totiž něco mezi zmrzlinou a krémem a bude vám líto, že citrón není ve velikosti grepu. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Italie/citron.jpg" alt="citron.jpg" /> <br> </p><p> Jezdíte-li někam dlouho, může se vám stát, že pro vás prostě upečou něco speciálního s domácí marmeládou a to je přesně ten okamžik, kdy se jaksi nehodí vysvětlovat, že nejíte lepek, cukr už vůbec ne a že pokud je v tom laktóza, není to nic pro vás. Prostě se na to vrhněte a vychutnejte si každé sousto. </p><h2> Burrata v ​​​Puglii</h2><p> Rozhodně se nebojte dát si jako předkrm plněné fiory (cuketové květy). Když je přinesou, jsou strašně horké, a až se konečně zakousnete do sýrovo-ančovičkové náplně, budete okouzleni. Chybu nelze udělat ani když zvolíte burratu, což je měkký sýr, který vypadá jako svázaný měšec, okolo to je pevnější, protože to je mozzarella, ale když se do toho řízne, tak je v tom smetana. Úplně nádherně měkká smetanová mozzarella, fantazie, dokonalost, nádhera. Je to ten typ jídla, co jím se zavřenýma očima. </p><p> Burrata pochází z Apulie a jestli někde v Puglii uvidíte houkající auto nabízející čerstvou mozzarellu a burratu, zastavte ho, i kdyby to znamenalo, že mu skočíte pod kola. Při návštěvě Puglie všude nabízejí typické orecchiette, těstoviny ve tvaru oušek, které už se naštěstí dají koupit i u nás, někdy je zkuste. </p><h2> Klobásky z​e Salenta</h2><p> Připravte se na to, že na večeři kolem osmé je ještě příliš brzy a že o salsiccie (klobáskách) ze Salenta se vám bude ještě dlouho zdát. Jsou jemně pikantní a nemají chybu. Někdy obsahují fenykl, což zní strašidelně, protože má nasládle pendrekovou chuť, ale do klobás se používají s​emínka, takže se na chuti projeví velmi pozitivně. Opustit Itálii bez calamari e gamberi fritti by byla školácká chyba. Zakápněte calamari citronem a jezte rychle, nebo nebude. Vynechte gamberi - krevety, pokud nechcete vytahovat z pusy ještě dalších deset minut tvrdou skořápku. A když na vás nezbyde, zkuste humra. Ani zdaleka není považován v Itálii za pokrm, od něhož vás odradí astronomická cena, podává se s těstovinami nebo bez a většinou dostanete na boj s klepety i slušivou papírovou zástěrku.</p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Italie/salento_.jpg" alt="salento_.jpg" /> <br> </p><p> Ani jednou jsem nezmínil zmrzlinu a to proto, že jsem jí snědl tolik, že by to vydalo na další stránku. </p><p> No prostě jel bych hned!!!!​​ </p><p> <em>Petr Štros</em><br></p>hobby;#
Budu si vybírat a už se moc těšímhttp://www.create-it.cz/Blog/Stranky/vyjednavani5.aspxBudu si vybírat a už se moc těším<h2>Jak si říci o dobrou nabídku​​</h2><p>Smlouvat o ceně bývá nepříjemné. Asi proto, že s protistranou máme nějaký osobní vztah (minimálně krátkodobý) a když jedna strana něco získá, dr​uhá přesně totéž ztratí. V teorii her se to nazývá hra s nulovým součtem. Na rozdíl od vyjednávání, kdy pracujeme s více proměnnými, „nechceme slevu zadarmo“ a něco za to druhé straně dáváme. Pojďme si tedy ukázat, jak si rovnou říci o dobrý návrh a tím se vyhnout zbytečnému handlování. </p><p>I ve vyjednávání platí, že stojí za to věnovat čas přípravě a vyhnout se halabala nahozeným požadavkům. Tento článek popisuje reálnou situaci, na které jsme si vyzkoušeli, že i jen troškou průzkumu na webu a e-mailování můžete ušetřit desítky tisíc Kč. To se dá vydržet. Pokud jste četli i předchozí příspěvky na téma vyjednávání (naposledy <a href="/Blog/Stranky/vyjednavani4.aspx">Obrana proti černé magii</a>​) a chystáte se třeba něco většího kupovat, máte to za odměnu.</p><p> Řešil jsem nákup vozu pro naši rodinu, takže se trocha přidruženého pseudovědeckého výzkumu přímo nabízela. Oslovili jsme mailem několik prodejců nových vozidel kýžené značky (patřící mezi 5 nejprodávanějších ČR) a popsali potřeby odlišným způsobem. Většina oslovených odpověděla, a ačkoliv ten vzorek čítal jen několik případů, nabízím Vám velmi předběžné, nepřesné, ale přesto zajímavé závěry. Za <vůz> si dosaďte, co chcete. Třeba legendu hippies, VW T1. Nebo Vaše nové Ferrari.​</p><h2>Dva​ přístupy​</h2><p> Tady jsou dva odlišné e-​​​m​​ail​y, které jsme použili: </p><h3> Přístup 1 – „Už se​ moc těším“ </h3><p> <em>Velmi mne zaujal <vůz>, který bych potřebovala pro svou rodinu. </em></p><p> <em>Protože se v tom však moc nevyznám, chtěla bych od Vás poradit, kolik by to stálo a jestli třeba není nějaká akce, že by mi to vyšlo výhodněji... </em></p><p> <em> Představovala bych si: </em></p><ul><li> <em><vůz>, motor 130k (to mi poradil známý, že to bude stačit) </em><br></li><li> <em>navigace + parkovací kamera </em><br></li><li> <em>metalíza </em><br></li></ul><p> <em> Prosím, jestli byste mi poslali nějakou kalkulaci, abych věděla, na kolik by mě autíčko vyšlo. Máme velkou rodinu, tak už se těším, až budeme moci jezdit dohromady.</em></p><p></p><h3> Přístup 2 – „Budu ​​si vybírat“ </h3><p> <em>​​Prosím o Vaši cenovou nabídku na <vůz>, budu vybírat z více nabídek. </em><em>Jako zadání jsem připravil konfiguraci ve 2 variantách a pro Vaši orientaci jsem uvedl i doporučené ceny. </em></p><p> <em><následuje tabulka s přesnou specifikací vozu ve 2 variantách podle konfigurátoru></em></p><p> <em>Prosím o Vaši nabídku nejlépe do … </em> <br></p><h2>​ Co myslíte, jaké nabídky přišly​​?</h2><p> Netradičně shrnu již na začátku, co si řekneme níže:</p><p></p><ul><li>Když nevíte, co chcete, prodejci Vám pomohou. Tak jak chtějí oni. Pokud máte peníze navíc, je to správný přístup, jak si ulevit.<br></li><li>U některých komodit se slevou proti ceníku počítají skoro automaticky. Nenechme se ukolébat - kde jiní končí, tam začneme.<br></li><li>Cena v první nabídce (již po slevě) se liší o 1-2% podle toho, jak zformulujete Vaše potřeby. Poptávejte chytře. Pokud můžete naznačovat, tak naznačte, že se bavíte s více prodejci.<br></li><li>Další cca 1% z ceny dolů dostane pár mailů, ideálně s odkazem na lepší nabídku konkurence (tuto techniku, tzv. páčení, jsem zaznamenal třeba u realitních kanceláří - více zájemců se přetahuje – de facto aukce, ale s neúplnou informací).<br></li></ul><p> A teď k těm nabídkám – pro účely článku shrnuji, zevšeobecňuji a anonymizuji:</p><p> Přístup <b>„Už se moc těším“</b> je prima a ukazuje na víru v dobrotu a lásku. Ve velmi konkurenčním světě prodeje nových vozidel přinesl pěkné druhé místo. V nabídkách byly navrženy neobjednané doplňky (dohromady za 20 – 50 tis. Kč dle nabídky, některé zbytečně luxusní, jako elektricky ovládaná přední sedadla), avšak nabídky obsahovaly i příjemnou slevu na nový vůz oproti ceníku ve výši 12-14%. </p><p> Přístup <b>„Budu si vybírat“</b> je spíše obchodní (a o obchod vlastně šlo, tak proč ne), trochu neosobní, ale přinesl lepší výsledky a s přesvědčivým náskokem obsadil první příčku. Samozřejmě pozor, aby při tom neutekly nějaké akční nabídky pro mírně odlišné specifikace, jako třeba „plná výbava za poloviční cenu“. Nabídky však přesně odpovídaly požadavkům a lišily se jen mírou nabídnuté slevy u týchž prodejců: 13-16%.</p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/vyjednavani5/graf.png" alt="graf.png" style="margin:5px;width:650px;" /> <br> </p><h4 style="text-align:center;"> Rychle a zběsile – úspora díky slevě a vyl​oučení zbytečností</h4><p> Úryvek​ anonymizované korespondence pro ilustraci: </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/vyjednavani5/Screen%20Shot%202017-10-11%20at%2015.33.04.png" alt="Screen Shot 2017-10-11 at 15.33.04.png" /> <br> </p><h2> A je(de) to!</h2><p> Dobří obchodníci vědí, proč je vedle vztahu s klientem velmi důležitá příprava a pak i pružnost při jednání s tím, že emoce jdou trošku stranou. Nicméně si na konec dovolím i druhý pohled: i prodejci musí z něčeho žít a není možné jít pokaždé až na dřeň. Ať máme kde nakupovat i příště - důvěryhodnost a stabilita se také počítá.</p> <em>​Vladimír Knop</em><em></em> <div> <em>​<br></em></div>odborné;#vzdělávání;#
​​Všichni táhneme za jednu chobotnici ​​​http://www.create-it.cz/Blog/Stranky/People-at-Work.aspx​​Všichni táhneme za jednu chobotnici ​​​​​<span style="text-align:justify;">​​​Pohled do diáře je pro mě často spíš přehlídka minulých a budoucích nesplněných slibů. Zapsané úkoly a data mi neúprosně připomínají prošvihlé deadliny a jsou jasným důkazem černým na bílém, že schopnost zorganizovat si efektivně čas nepatří mezi moje přednosti. O to víc mě udivuje, když se potkám s lidmi, kteří tuhle superschopnost mají. A stejně jako každý správný superhrdina ji nevyužívají jenom pro svoje vlastní dobro, ale pomáhají i ostatním v nouzi. O jednom ze způsobů takové pomoci, systému People@Work (P@W), jsem se bavil s team leaderem Zdeňkem, architektem Michalem, developery Radkem, Pavlem a Markem​ i business analytikem Honzou. ​​​</span><h2> People@Wo​rk at work ​​​</h2><p> Systém P@W pomůže všude tam, kde po světě pobíhá velká spousta diářů a jejich vlastníků, kteří potřebují svoje aktivity navzájem sladit. Nejlepším příkladem jsou technici Slovak Telekomu. Telekom jich zaměstnává stovky a jejich zákazníci očekávají perfektně šlapající službu, bez zádrhelů nebo neočekávaných změn. P@W umožňuje efektivně seskládat pracovní plány všech techniků tak, aby byly jejich činnosti dostatečně pokryty a nevyskytovala se žádná hluchá místa. Denně P@W pomáhá naplánovat až 6 tisíc jednotlivých úkonů. Neznamená to ale, že každý zaměstnanec je potom jenom součástí nějaké nemyslící mašiny. Naopak, protože má k dispozici nástroje pro vyřízení administrativy a sběr dat přímo na místě, hraje ústřední roli v celém procesu, který je mnohem rychlejší než kdyby prostupoval několika různýma rukama a systémy. ​​​</p><p> Na úplném začátku všechno ještě neprobíhalo tak úplně hladce. Tam, kde se dříve museli synchronizovat pouze lidé, přišel nový organizační element, kterému ne všichni důvěřovali. Z pohledu jednoho technika to dává i smysl. Ve svém rajonu (a svém diáři) si dokáže zkušený zaměstnanec rozplánovat svoje aktivity sám, s relativně velkou přesností a efektivitou. Jenže tyhle perfektně naplánované dny se pak překříží se stovkami jiných a najednou z toho vznikne motanice, v jejímž rámci existuje velké množství prostoru pro chyby či zbytečné prodlevy. P@W umí celý plán zorganizovat komplexně a spolu s feedbackem od techniků “ze země” jej Cleverlance tým postupně vypracoval na systém, na který Slovak Telekom plně spoléhá. ​​​</p><h2> Inte​grace s grácií ​​​</h2><p> Vývoj P@W je kontinuální proces, podobně jako dobře nastavený plán pro jednoho technika. Každý upgrade zahrnuje velké množství rozhodnutí, od provedení analýzy, předložení návrhu zákazníkovi, rozdělení rolí ve vývoji až po několik fází testování, před finálním zavedením nové verze. Od začátku projektu velikost vývojářského týmu fluktuovala, nejprve na P@W pracovalo až 25 developerů v několika skupinách rozdělených podle modulu systému, na němž pracovali. Postupně se konsolidovalo “tvrdé jádro” (jehož velkou část jsem zpovídal), které bez problémů dokáže dotáhnout změny P@W tam, kam klient potřebuje. ​​​</p><p> Důkazem budiž moment, kdy se Slovak Telekom rozhodl přejít na nový systém CRM. Sama o sobě obrovská změna, která dokáže zamíchat se všemi přidruženými řešeními a muselo do něj být zapojeno několik set lidí. Přechod na nové CRM tak znamenal nutnost reintegrace všech IT systému, mezi nimi i P@W, které se Cleverlance ujala. Integrace (zejména tak složité) bývají často momentem, kdy vyplouvají na povrch staré chyby a nedodělky. Přestože se očekávaly zádrhely, proběhlo naběhnutí na nový systém nesmírně hladce. Rozhodujícím aspektem byla důvěra mezi týmem starajícím se o P@W a klientem. Ochota vzájemně si vycházet vstříc byla klíčová pro bezproblémové vyřešení tak náročného upgradu, který se tak obešel bez zbytečného stresu. ​​​</p><p> Původ spokojenosti jednoho zákazníka Slovak Telekomu můžeme tedy vystopovat až k vývojáři v Cleverlance. Po cestě se tahle spokojenost zastaví u technika, dispečera, business analytika, team leadera a spousty dalších. Na to, abychom mohli říct, že všichni táhnou za jeden provaz, je celý ten proces příliš složitý. Všichni ale jednoznačně tahají za chapadla té stejné komplexní chobotnice, která šetří čas i námahu. ​​​</p><p> Moment, neměl jsem náhodu tenhle článek odevzdat už včera? ​​​</p><p><em>Lukáš Horák</em><br></p>projekty;#
Inovací je dost a stejně nestačíhttp://www.create-it.cz/Blog/Stranky/QUB-inovace.aspxInovací je dost a stejně nestačí<p>​​​Slovo dnešních dnů je <b>inovace</b>. Inovuje se všude. Vznikají startupy, jejichž jediným smyslem je přijít na inovaci tentokrát z jiné strany: levněji a efektivněji. Společnosti si zakládají vlastní inovační oddělení nejlépe mimo budovu hlavního sídla, aby inovace nebyly kontaminovány korporátní kulturou. Zdá se, jako by inovace byly ohrožený druh. Na d​ruhou stranu při každodenním kontaktu s realitou to vypadá, že inovací je v organizacích víc než dost. ​ </p><p>​Přináší je tam mladá generace manažerů, kteří už mají nové vzdělání, častokrát podpořené zkušenostmi ze zahraničí. Ty doplňují seniorní manažeři, kteří využívají své dlouholeté praxe. Se stále vyšší mírou specializace a vznikem nových odvětví se tak ve většině firem rodí know-how, kterému outsider (i takový konzultant, který působí v rámci daného odvětví) nemůže konkurovat. </p><p></p><p> Výzvou se tedy nestávají inovace samotné, ale jejich prosazení v rámci organizace. Opravdu zásadní inovace se ve firmě dotknou prakticky všech oddělení. Každé oddělení má z podstaty věci své vlastní zájmy a častokrát jsou jejich zájmy protipólem oddělení jiného. Z našich zkušeností vyplývá, že k odmítnutí inovace, se kterou přišlo jedno oddělení, dochází zpravidla proto, že si je druhé oddělení nedokáže představit a hlavně neví, co z inovace budou mít oni. „Oni“ je zde zcela zásadní, protože každé oddělení má pocit, že ví, co je dobré pro firmu jako celek. </p><p>Není na tom nic zvláštního. Představte si, že za vámi přijde IT oddělení s vý​​bornou platformou pro CRM a vy jako ředitel obchodu se máte rozhodnout, zda pro ni dát palec nahoru. Jak poznáte, jestli jsou vaše taktické cíle a plány s novou platformou v harmonii? Problém inovací v rámci společnosti je vysoká míra její abstraktnosti pro účastníky.<br></p><p>Čím dál více se nám osvědčuje konkretizovat danou inovaci různými technikami tak, aby si ​​​všichni zúčastnění dokázali představit, jaké bude inovace pro ně mít následky, ale především výhody.<br></p><p> Jednou z technik, kterou v QUB / Cleverlance využíváme, je takzvaný Immersion prototyping. Ten vznikne na základě řízených rozhovorů jak se stakeholdery, tak i se samotnými uživateli. Prototyp se tedy stává výslednicí různorodých zájmů, skutečně demokratickou reprezentací společných potřeb v rámci společnosti. To vše v pixel perfect kvalitě, kterou si zúčastnění mohou prohlédnout, vyzkoušet a vyhodnotit přímo na svých telefonech, tabletech nebo laptopech. </p><p> Výsledkem je - z pozice managementu - relevantní zhodnocení inovace. Inovace viděné v kontextu a v celém rozsahu. Nespornou výhodou tohoto přístupu je i velice přesný odhad budoucích nákladů a pracnosti. </p><p> To nejcennější ale v rámci společnosti je pochopení inovace všemi zúčastněnými stranami. Ty se díky naší metodice stávají jejími spolu​tvůrci a zohledněním jejich zájmů jsou motivováni k tomu, aby se inovace realizovala. </p><p> Jsme přesvědčeni, že skutečné inovace mohu vzniknout jen z jádra firem, ve společném porozumění společným cílů. Inovací je dostatek, jde jen o to použít tu správnou metodu, aby se jich realizovalo co nejvíce.</p><p> <i> <a href="mailto:%20michal.horava@cleverlance.com">Michal Hořava</a></i></p>odborné;#
Jak vidí Cleverlance ostřílený matador, Vláďa Nevoralhttp://www.create-it.cz/Blog/Stranky/VN.aspxJak vidí Cleverlance ostřílený matador, Vláďa Nevoral<p>​​​​V IT všechno běží rychleji než kdekoliv jinde. Revoluční inovace mohou být za chvilku součástí všedního života, o kterých sotva přemýšlíme, natož, abychom se jim divili. Proto se nemusíme divit ani tomu, že se v našem oboru najdou i mladí pamětníci. Vladimír Nevoral pracuje v Cleverlance jako Senior Consultant, začínal ale už v roce 2006, na pozici Business Analyst. Popovídal jsem si s Vláďou o tom, co se změnilo, co je pořád stejné a kam to všechno míří.​​</p><h3>Jak ses do Cleverlance dostal? Co jsi ​​​​​​dělal​​ předtím?</h3><p>Do Cleverlance jsem přišel z České Pojišťovny, kde jsem pracoval v IT oddělení. Ještě předtím jsem byl v takové malé rodinné firmě, kde jsme vyráběli software pro obecní úřady. Z toho malého rybníčku jsem přeskočil do velkého korporátního oceánu v České Pojišťovně. Tam jsem se seznámil blíž s Cleverlance, která už tehdy patřila mezi rostoucí firmy a rozhodně nebyla neznámá. Nakonec mě do Cleverlance “přetáhl” Tomáš Koutný, který tady pracuje ještě dýl než já. To hlavní lákadlo pro mě představoval fakt, že jsem po nástupu nebyl kolečko v obrovském systému, ale že jsem dostal možnost se přímo podílet na spoustě zajímavých projektů.</p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/VN/VN1_.jpg" alt="" /> <br> </p><h3>​​Jak vypadal IT obor v Če​​chách v začátcích Cleverlance a v čem se Cleverlance lišila od ostatních?</h3><p>Na české poměry jsme byli relativně velká IT firma, ale pořád jsme mohli pracovní schůzky skoro pořádat ve výtahu. Člověk se potkával s každým, kdo tady pracoval, a pro každou tvář mohl znát jméno. To znamenalo, že existovala velká spousta možností, kde a jak se uplatnit a jak profesně růst. Platí to pořád, ale ten boom v IT byl na začátku neuvěřitelný, skoro až zlatá horečka. My jsme měli tu výhodu, že už tehdy jsme byli technologickými lídry, zejména co se týká Javy.</p><p>Já osobně jsem měl to velké štěstí, že brzo po nástupu jsem se dostal do týmu, který vedl Jirka Bíba, legenda Cleverlance. To pro mě byla neuvěřitelná škola a těžím z těch zkušeností do dneška. Jirkův manažerský styl je spravedlivý, ale s jasným vědomím cíle, takže člověk bez nasazení a schopností u něj nepochodí. ​</p><h3>Který z projektů ti nejvíce utkvěl v paměti, třeba kvůli jeho úspěchu nebo náročnosti?</h3><p>Co se týče náročnosti, tak si myslím, že se těžko dá najít projekt, který by se obešel bez nějakých komplikací. O to víc pak člověku udělá radost, když se všechno nakonec hladce rozběhne a funguje. Proto jsem z poslední doby hodně hrdý na to, co jsme zvládli v Sazce. To, že SazkaMobil šlape a jedná se o skvělého virtuálního operátora je výsledkem hory práce a potu, která se nádherně vyplácí, jak víme od klienta i od uživatelů.</p><p>Co občas zůstane v paměti, nejsou ani tak detaily jednotlivých projektů, jako lidi se kterými spolupracujete. Jak už jsem říkal, do Cleverlance jsem přišel z České Pojišťovny a asi to byl můj osud, protože jsem poté u nás pracoval na projektu právě pro Českou Pojišťovnu. Na něm bylo to nejzajímavější, že jsem já, externista, fungoval jako prostředník mezi zaměstnanci a jejich šéfem, kterého se všichni báli. Ten šéf byl manažerské eso a měl skvělé výsledky, zároveň z něj ale šla hrůza. Takže jsem tam chodil nejenom pracovat, ale i žehlit průšvihy ostatních.</p><h3>Prozradíš ně​jaký průšvih na sebe?</h3><p>Kdyby člověk nedělal průšvihy, tak by musel být robot, a to já rozhodně nejsem. Vynechám jméno konkrétního klienta, ale bylo to relativně brzo po nástupu do Cleverlance. Měli jsme tehdy na starosti databázi zákazníků a trošku jsme je překvapili tím, že jsme stovkám tisíc z nich rozeslali testovací smsky. I když, on ten průšvih možná spíš byl v tom, že se pak zjistilo, kolik z těch kontaktů v databázi nefunguje.</p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/VN/VN0_.jpg" alt="" /> <br> </p><h3>Jak funguje ​Cleverlance dnes, v porovnání se začátky?</h3><p>Jsme několikanásobně větší firma a zabýváme se opravdu​ širokou paletou oborů. Když jsme začínali, tak trochu platilo, že všichni dělají všechno a projekty se řešily v rámci celé firmy. Teď u nás funguje mnohem vyšší míra segmentace a specializace na jednotlivá odvětví, ať už je to bankovnictví, telekomunikace nebo třeba energetika. Já jsem často odborník na “to ostatní”, když třeba pracujeme na produktu pro nakladatelství nebo jiného, lehce atypického zákazníka. Jednoduše řečeno, děláme toho hodně a je nás hodně.</p><h3>Kam podle​​ tebe Cleverlance směřuje?</h3><p>Tady můžu jenom nabídnout svůj pohled „ze zákopu“, nejsem ten, který by určoval strategii firmy. Řekl bych​, že se pohybujeme v silně konkurenčním prostředí, takže si nemůžeme dovolit někde dlouhodobě usnout a zastavit se. Chceme se dál věnovat poskytování komplexních produktů, což souvisí i s mojí vlastní prací, kde se zabývám především platformami pro komunikaci mezi obchodníkem a zákazníky. Kromě toho se snažíme rozšiřovat naše portfolio do všech různých směrů. Jednak o nové výzvy, v podobě odvětví, v nichž jsme se doposud nepohybovali,​ a taky o zákazníky ze zahraničí, kam teď s našimi řešeními pronikáme.</p><p> <em>Lukáš Horák</em><em></em></p>projekty;#
Dialogová okna útočí!http://www.create-it.cz/Blog/Stranky/dialogova-okna.aspxDialogová okna útočí!<p>​​Každý den na nás aplikace chrlí stovky různých oken a my, frustrovaní uživatelé, je musíme stále dokola zavírat. Je to podobné, jako když se Vás ptá tentýž bezdomovec na ulici každý den na drobné. </p><h4>Znáte to, typický den v kanceláři... Zapnete po ránu počítač a hned na vás vyskočí okno “Vaše heslo vypršelo a je nutné jej změnit.” Máte k dispozici tlačítka OK a CANCEL. Zcela automaticky, jako pokaždé, chci stisknout OK. V tom se zarazím a začnu přemýšlet… </h4><p style="text-align:center;"><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/dialogova-okna/Picture1.png" alt="Picture1.png" style="margin:5px;width:450px;height:194px;vertical-align:middle;" /><br></p> <em> </em><h4> A co by se vlastně stalo, kdybych kliknul anarchisticky na CANCEL? Dá mi ještě počítač někdy šanci, abych mohl heslo změnit? Hlavou mi běží řada apokalyptických scénářů, jak situaci řešit. Ale nebudu riskovat, že budu bez počítače.Nemohl bych pak pracovat a svět by se určitě v tom okamžiku zhroutil jako Garfield na gauč po pekáči lasagní (čti „lazání“).</h4> <h4> A tak po 3-minutové mozkové simulaci mačkám jako vždy na OK a další minutu vymýšlím nové heslo, které nerozlouskne žádný hacker a zároveň bude natolik krátké, ​abych ho dokázal vepsat fixou na svítivě žlutý “sticker”, který pak přijde nalepit pod stůl. Uf, zvládl jsem to, heslo je změněné a za odměnu se na mě usmály ikonky na ploše milovaného operačního systému. Ale co to?</h4> <h4> Vyskočilo na mě další okénko. Tentokrát s textem “<i>S:\ není přístupný. Síťový disk nebyl nalezen</i>.” a nabízí se tlačítko OK. Anebo křížek v rohu na zavření. </h4><p style="text-align:center;"><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/dialogova-okna/Picture2.png" alt="Picture2.png" style="margin:5px;width:450px;height:198px;" /><br></p> <h4> To mi nevadí, “esko” blblo už i včera a stejně je tam jen metodika, kterou nikdo nečte. Klikám na OK, okno se zavřelo a disk S:\ mezi diskovými jednotkami opravdu nevidím. Super, systém funguje bezvadně! Ale co by se stalo, kdybych toto okno zavřel křížkem? Stejný výsledek? Nebo by mě za chvíli systém upozornil znovu? No, zítra to každopádně vyzkouším :)</h4> <h4> Dojdu si pro první kávu a otevírám podnikovou aplikaci. Po několika málo minutách práce však s hrůzou zjišťuji, že počítač mi chce uletět! Nastartoval všechny větráky a hučí jak turbovrtulové letadlo na začátku ranveje. Radši se ho nebudu vůbec dotýkat, aby se nevznesl. Kolega z účtárny, kterého proud vzduchu vtáhl dovnitř kanceláře, tvrdí, že to jsou nejspíše aktualizace. A měl pravdu... Vzápětí se totiž objevilo okno s textem “Restartujte počítač pro dokončení důležitých aktualizací systému”. </h4><p style="text-align:center;"><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/dialogova-okna/Picture3.png" alt="Picture3.png" style="margin:5px;width:550px;height:311px;" /><br></p><em> </em> <h4> K dispozici mám tlačítka RESTARTOVAT nebo ODLOŽIT. Samozřejmě vyhrálo to druhé, přece nebudu hodinu čekat, než se to vše doinstaluje. A tak mám první ranní rozcvičku s počítačem za sebou a zahajuji rutinní práci v našem systému: “Chcete uložit fakturu? ANO. Přejete si vytisknout report? NE. Určitě smazat položku? ANO. Špatná emailová adresa - prosím opravte ji. OK. Email nemohl být odeslán - zkusit znovu? ANO. Určitě nechcete uložit rozpracovaný formulář? NE.” Moment?!... NE jako nechci nebo NE jako chci uložit? Po těch desítkách vyskakovacích oken je mi to už vlastně jedno. Dívám se z okna (opravdového skleněného) na rušnou ulici a mám chuť spáchat defenestraci... </h4><h2>T​​ipy dialogových oken</h2><p> Na základě podobných hrůzostrašných zkušeností se systémy a aplikacemi, které na nás chrlí proud dialogových oken, se pojďme podívat blíže, co je to vlastně dialogové okno? Jedná se o grafický ovládací prvek, který uživateli dodává informaci a zároveň od něho požaduje odezvu. Existují dva hlavní typy dialogových oken, modální a nemodální. Modální dialogy zablokují běh aplikace, vyruší uživatele z práce a ten je nucen reagovat. Uživatel nemůže dál pokračovat, dokud nestiskne požadovanou volbu a okno nezavře.</p><p> Druhým typem jsou tzv. “modeless dialogy”, které zobrazujeme paralelně při běhu aplikace, běh aplikace neblokují. Je možné je využívat např. pro zobrazení méně důležité informace, nabídnutí akce, kterou je možné použít i později, nebo jako toolbar (panel s nástroji). </p><p> Jak vyplývá z “reálného” příkladu ze života na začátku článku, dialogová okna (zejména modální) jsou designéry aplikací používána příliš často a více než je zdrávo.. Proč tomu tak je? Odpověď je jednoduchá, dialogová okna je velmi lehké technicky implementovat. Navíc dávají designérovi pocit jistoty, že riskantní operace bude provedena pouze ve správné situaci. Ale už si neuvědomuje, že přenáší odpovědnost za potenciální rizikové jednání na uživatele. Když totiž přijde nešťastný klient, že si například smazal důležitý soubor a zda nejde obnovit, designer mu může alibisticky odpovědět: “Požadovala po Vás aplikace potvrzení pro tuto akci? A kliknul jste na ANO? Tak co se divíte?”. </p><p> Správně by však vůbec nemělo k rizikovým operacím v aplikacích docházet. A pokud se jim už nelze z nějakého důvodu vyhnout, uživatel by je měl předem očekávat a po provedení by měl mít ještě možnost, vrátit aplikaci do původního stavu. Tak alespoň fungují dobře navržené aplikace.</p><h2> Uživatele dialogová okna opravdu ru​​ší!</h2><p> Dialogová okna uživateli dávají informaci, že se něco “divného” děje. To je pozitivní. Ale tím jejich kladný přínos také končí. Je nutné si uvědomit, že většinou takové okno uživatele překvapí a vyruší jej z práce. Navíc mu předkládá nějaké varianty k řešení a uživatel musí rozhodnout o dalším správném postupu. To znamená, že dialog požaduje od uživatele se zamyslet a provést práci navíc.</p><p> No představte si, že jdete po chodníku a dost chvátáte. Jak byste se cítili, kdyby na Vás za rohem “vybafl” cizí člověk a dal Vám logickou úlohu na vyřešení? A že Vás nepustí dál, dokud jí vyřešíte? Asi dost nekomfortně, že? A přesně takto vnímají situaci i uživatelé, na které nečekaně vyskočí dialogové modální okno, které požaduje důležité rozhodnutí.</p><p style="text-align:center;"><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/dialogova-okna/Picture4.png" alt="Picture4.png" style="margin:5px;width:450px;height:221px;" /><br></p><p> Dialogová modální okna zastaví běh aplikace, překvapí uživatele, zdržují jej a nutí dělat neoblíbené činnosti a navíc překryjí kontext aplikace. Proč je tedy používat? </p><p> Designer by měl použít dialogy v návrhu aplikace pouze za předpokladu, že k tomu má dobře promyšlený podstatný důvod. Tím může být provádění riskantní operace, která bude mít fatální následky a nelze ji už vrátit zpět. Například při formátování disku počítače musí být uživatel vždy seznámen s rizikem, že přichází o veškerá uložená data a daný proces je nezvratný. Následně musí požadovanou akci potvrdit.</p><p> Dalším důvodem k použití dialogového okna je, pokud chceme uživateli sdělit velmi důležitou informaci a musíme mít jistotu, že ji uvidí a potvrdí (záměrně nepíši “přečte” popř. “pochopí”, protože zde nikdy nemáme jistotu, že toto uživatel udělá :). Příkladem je situace, kdy pracujete v cloudovém úložišti a přeruší se internetové připojení. Pokud Váš systém neumí offline synchronizaci, musí Vás bezpodmínečně informovat, že přerušil práci, protože Vaše další aktivita by nebyla uložena. A k tomuto se perfektně hodí právě dialogové modální okno s tlačítkem “OK, rozumím”.</p><h2> Hrůzostrašná an​​alogie</h2><p> Z příkladů je patrné, že použití dialogových oken vyžaduje znalosti a je nutné navrhovat GUI s rozmyslem. Jinak budou dialogová okna působit škodlivě, budou snižovat použitelnost a kazit celkový dojem z chování aplikace (tzv. UX = User Experience). Dialogové okno obecně je mocný nástroj, který má velkou režii ohledně UX a většinou lze jeho implementaci obejít jiným způsobem. Ale když už se rozhodneme dialogy používat, jak je tedy navrhovat správně?</p><p> Dialogová okna jsou součástí komunikace mezi člověkem a aplikací. A komunikace, aby byla efektivní, musí být očekávaná, přehledná a intuitivní. Komunikace nesmí být dlouhá, ale má být výstižná a snadno srozumitelná. Na to při návrhu dialogových oken musíme myslet, jedná se o stejnou komunikaci jako v reálném světě. Pojďme si uvést příklad analogie modálních oken a běžné komunikace lidí.</p><p><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/dialogova-okna/Picture5.png" alt="Picture5.png" style="margin:0px;width:690px;" /><br></p><p> Představte si, že jdete v noci po ulici a najednou se odněkud z křoví vynoří postava a zahuhlá: “Kámo, nemáš ňáký drobný?”. Jedná se o dialog, který nás určitě dost nemile překvapí. Ale otázka je stručná a ihned pochopitelná. Stejně jako v nějaké aplikaci, máme několik možností, jak reagovat. Mohu stisknout tlačítko “Ano, mám” a nebohého bezdomovce podaruji nějakým drobáskem. Nebo stisknu “Ne, nemám” a s dovětkem o hledání práce, týpka odpálkuji. Anebo mohu stisknout křížek a okno zavřít. Tedy tento dialog prostě ignoruji a odcházím, což by asi udělala většina z nás. Ano, křížek na zavření okna je obecně velmi oblíbená funkčnost. </p><p> No, ale může se stát, že některá dialogová okna křížek na zavření nemají. V tomto případě je to situace, kdy mě neoholené individuum chytne náhle za rukáv. Zde už nemohu dialog ignorovat a musím řešit tuto nezávidění hodnou situaci. Objevuje se zde velké tlačítko “Ano, nějaké drobné snad najdu”, které bych zřejmě zvolil s nadějí, že bude tento nepříjemný dialog co nejdříve ukončen. Ale je dobré také vědět, že pokud vyndáte peněženku, můžete o ni ihned přijít. Nebo radši stisknout červeně označenou volbu “Ne, nic nedostaneš a koukej mě pustit votrapo”? U tohoto tlačítka ovšem bliká důležité varování, že pokud kliknu na tuto rizikovou volbu, může to pro mě mít pro mě dohru, jak ve špatném ninja filmu! </p><p> Rozhodnout se zde opravdu není lehké. Stejně tak uživatelé si v mnoha situacích v aplikacích neví s dialogy rady. Ne vždy totiž můžeme dialog bez obav zavřít a pak jsme nuceni zvolit z několika alternativ, kdy úplně nerozumíme, co vlastně děláme. A to je vždy nebezpečné! Nejlepší je prostě podobným stresovým situacím předcházet. Tedy vyhýbat se opuštěným nočním ulicím a šetřit s použitím dialogových oken v návrhu aplikací! </p><p><em>Jan Čermák</em></p>​odborné;#
Příběh Testing Clever Akademiehttp://www.create-it.cz/Blog/Stranky/TCA.aspxPříběh Testing Clever Akademie<p>Představte si zábavnou práci, která má budoucnost, potenciál, je každodenní výzvou a budete se do práce těšit. Pak si představte, že se na ní můžete připravit během jediného týdne a nemusíte studovat roky. To není jen iluze, to vám umožní Testing Clever Akademie!</p><h2>O co vlastně jde? </h2><p>​Celé odvětví IT neuvěřitelně roste a vzhledem k nezbytnosti technologií pro dnešní svět a každodenní život bude vývoj neustále pokračovat. A všichni víme, že se veškeré technologie rozvíjí raketovou rychlostí. A že ten kdo zaspí, bude konkurenci dohánět jen velmi těžko. Aplikace a systémy, které nám usnadňují naprosto běžné činnosti našeho života, se musí jako každý jiný výrobek náležitě testovat, než jsou představeny veřejnosti, a to jak z důvodu kvality, tak z důvodu vysokých požadavků. </p><p>Práce profesionálních testerů spočívá v navrhování, spouštění a organizování manuálních i automatických testů. To se můžete naučit pouze jako součást několika málo inženýrských programů na vysokých školách. Tam nebude ale věnován studiu testování takový prostor, jako u nás. <strong>Během jediného týdenního kurzu se v našem kurzu naučíte vše potřebné, abyste se mohli začít živit jako tester/ka. </strong>Co si přát víc? Co třeba tohle: úspěšným absolventům rovnou nabízíme pozici u nás v <a href="http://www.cleverlance.cz/?utm_source=blog&utm_medium=banner&utm_campaign=Recruitment">Cleverlance </a>a následně se pečlivě staráme o jejich profesní rozvoj. <strong>S ohledem na budoucnost jde o skvělou kariéru, která otvírá neustále nové a nové možnosti, protože IT business opravdu jen tak neskončí</strong>.</p><h2>Nově otevíráme hned tři kola Clever Testing akademie, můžete si vybrat jeden z termínů:<br><span style="color:#ff0097;">18. - 22. 9. 2017</span> / ​<span style="color:#ff0097;">2. - 6. 10. 2017</span> / <span style="color:#ff0097;">6. - 10. 11. 2017</span></h2><p> <strong>Chcete vědět, jestli máte nadání stát se testerem? Zkuste najít co nejvíce chyb v následujícím screenshotu a v případě zájmu o účast napište na e-mail <a href="mailto:lucie.kalousova@cleverlance.com">lucie.kalousova@cleverlance.com</a>, kolik a jakých chyb jste našli. A nezapomeňte přiložit své CV!  </strong></p><p> <strong> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/tca.png" alt="tca.png" /> <br></strong></p><h2>Jak to začalo?</h2><p>Na jaře roku 2015 jsme uspořádali 1. ročník Testing Clever Akademie ("TCA"). Vymysleli jsme koncept, vybrali kandidáty, vytvořili plán školících dnů a zajistili následné začlenění budoucích kolegů a kolegyň do celého týmu. Hledali jsme a hledáme hlavně nadšené a zvídavé mladé lidi, kteří se o testing, programování ale i kompletní IT odvětví zajímají. </p><p>Společně s největšími specialisty v oboru jsme vybrali ty podstatné body, které musí každý tester ovládat. Koncept a obsah upravujeme po každé další akademii tak, aby byla vždy zajištěna aktuálnost. Pouze vyzkoušením a testováním může být ověřena funkcionalita daného systému. </p> <img alt="hromadna_TCA.jpg" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/hromadna_TCA.jpg" /> <h2>Jak to probíhá?</h2><p>Pokud vás práce testerů zajímá, není nic jednoduššího, než číst dál. </p><p>První kontakt s námi proběhne přes HR. Motivace a předpoklady jsou velice podstatné pro další bod a tím je závazná pozvánka na Testing Clever Akademii. Tak se stanete účastníkem a my vás pod vedením expertů – našich zkušených kolegů a kolegyň – naučíme vše, co potřebujete k profesi testera či testerky. </p><p>Během týdenního kurzu se seznámíte s metodikou, SQL a databázemi, analýzami a základními testovacími technologiemi. V poslední den si vaše nově nabyté znalosti vyzkoušíme. Pro ty nejúspěšnější máme připravenou pracovní pozici na HPP v Praze a navíc naši tři nejlepší absolventi získají jako bonus finanční odměnu v hodnotě 4, 6 a 10 tisíc korun. Pracovní nabídky nejsou omezené počtem, ale odvíjejí se od vaší pracovitosti a schopností.</p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/letak-TAC-201709-11.jpg" alt="" />​</p><h2>Naše akademie má téměř 50​procentní úspěšnost absolventů. </h2><p>Budoucí absolvent by měl být především <strong>bystrý, pečlivý a pohotový, mít povědomí o IT </strong>- zdravý rozum a analytické myšlení jsou důležitější, než notoricky naučené poučky či citace. Týmový duch, ale zároveň schopnost samostatné práce, perfektní čeština či slovenština, trocha angličtiny a možnost pracovat na HPP po absolvování, jsou veškeré požadavky! </p><p>​<img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/tac_infografika.png" alt="tac-infografika.png" style="width:685px;" /></p><p>V další části se můžete podívat na pár krátkých příběhů našich úspěšných účastníků!</p><h2>Medailonky</h2><p>   <img alt="Klara.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/Klara.png" style="margin:5px;width:120px;height:120px;float:right;" /></p><p>Minulý rok jsem končila VŠE a zvažovala, kde najít uplatnění. Testování SW mi přišlo jako vhodný způsob, a když jsem vyhrála TCA, už jsem se mohla jen těšit na projekt. </p><p style="text-align:right;">Klára</p><p style="text-align:right;"> </p><p> <img alt="Martin_OK.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/Martin_OK.png" style="margin:5px 20px;width:120px;height:120px;float:left;" /> </p><p>Mám vystudovanou střední průmyslovku se zaměřením na IT a TCA mi přinesla hlavně možnost získat pracovní uplatnění jako tester bez předchozí praxe. Mám za sebou několik projektů v telekomunikacích a pořád se mám co učit. </p><p style="text-align:left;">Martin</p><p> <img alt="Petra_ok.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/Petra_ok.png" style="margin:0px 20px 30px 15px;width:120px;height:120px;float:right;" /> </p><p style="text-align:right;"> </p><p>Vždycky jsem byla nadšená pro IT, ale nevěděla jsem, jak začít. TCA mi pomohla naučit se základům testování, které nyní můžu využít na projektu. </p><p style="text-align:right;">Petra</p><p style="text-align:right;"> </p><p> <img alt="Run.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/Run.png" style="margin:5px 20px;width:120px;float:left;" /> </p><p> Díky TCA jsem se dostal na zajímavé projekty nejdřív v telekomunikacích a nyní i v bankovnictví. Rád se učím novým technologiím a nástrojům, v čemž mi Cleverlance dává prostor. Možná i proto jsem se v TCA umístil na prvním místě v závěrečné soutěži. </p><p>Run</p><p> </p><p> <img alt="Martina.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/Martina.png" style="margin:5px 20px;width:120px;float:right;" /> </p><p>O TCA jsem se dozvěděla od kamarádky a přišla mi jako fajn způsob, jak si „nanečisto“ vyzkoušet svou budoucí práci. Z testerky jsem se po půl roce stala databázovou vývojářkou a práce mě zkrátka baví. </p><p style="text-align:right;">Martina</p><p style="text-align:right;"> </p><p> <img alt="Pavel_ok.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/Pavel_ok.png" style="margin:5px 20px;width:120px;height:120px;float:left;" /> </p><p style="text-align:left;">Minulý rok v marci som sa zúčastnil I. ročníku TCA a od tej doby pracujem v Cleverlance ako Test analytik. Mám za sebou už veľa práce na niekoľkých projektoch v telekomunikáciách a stále sa mám čo učiť. TCA mi priblížila podstatu reálnych projektov a vďaka mojim analytických schopnostiam som sa po jej absolvovaní stal Test analytikom. </p><p style="text-align:right;">Pavel</p><p style="text-align:left;"> </p><p> <img alt="Simona_OK.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/Simona_OK.png" style="margin:5px 20px;width:120px;float:right;" /> </p><p>Jsem absolventkou VŠE, při které jsem pracovala na administrativní pozici. TCA mi dala možnost začít pracovat v IT. Hodně mě při jejím průběhu zajímala analýza, a jelikož jsem v ní byla dobrá, našla jsem v ní i uplatnění a působím na telco projektu jako Test analytička. </p><p style="text-align:right;">Simona </p><p> </p><h2>A kdo za to všechno může?</h2><table width="100%" cellspacing="0" style="border:0px currentcolor;"><tbody><tr><td style="width:25%;vertical-align:top;">​<img alt="MiCakrt.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/MiCakrt.png" style="width:200px;" /></td><td style="width:75%;padding-bottom:40px;"><p>​V Cleverlance jsem začínal zhruba před 14 lety na pozici Testera na projektu v bance. Za tu dobu jsem vystřídal mnoho projektů, což je i důvod, proč mi práce přijde stále dynamická a mám možnost získávat neustále nové zkušenosti. Dnes zastávám funkci Competence Leadera pro oblast testingu a stojí za mnou tým více než 200 QA specialistů. Loni jsem se stal i garantem programu pro začínající testery - Testing Clever Akademie, která mi přijde jako skvělý způsob, jak si najít a vychovat vlastní testery a začínající analytiky. Všichni noví kolegové a kolegyně se zapracovali, stali se platnými členy týmu a pracují na reálných projektech v bankovnictví a telekomunikacích. </p><p style="text-align:right;">Michael Čakrt<br> QA Competence Leader a garant TCA</p></td></tr></tbody></table><table width="100%" cellspacing="0" style="border:0px currentcolor;"><tbody><tr><td style="width:50%;">​ <p>Líbí se mi organizovat projekt, který formou intenzivního školení pomáhá nováčkům ve světě IT získat potřebné znalosti a získat zajímavé zaměstnání. Baví mě v průběhu akademie sledovat rostoucí potenciál jednotlivých účastníků, ale i nová přátelství, kterých i v následujících ročnících vznikne nepochybně dost. Těším se na osobní setkání a všem budoucím účastníkům přeji hodně štěstí a úspěchů. </p><p style="text-align:right;">Lucie Kalousová<br> Recruitment Specialist</p></td><td style="width:25%;vertical-align:top;"> <img alt="lucie.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/LucieKalousova.png" style="margin:5px;width:200px;" /> </td></tr></tbody></table><p style="text-align:justify;"> </p><p style="text-align:justify;"> A pokud chcete vědět, jak vypadá velký testerský projekt v praxi, přečtěte si tento článek: <br> <a href="/Blog/Stranky/TaaS-na-O2.aspx">http://www.create-it.cz/Blog/Stranky/TaaS-na-O2.aspx</a> </p><p style="text-align:justify;"> <em>Článek původně z 6.1.2016 byl aktualizován ke dni   7. 8. 2017.</em></p><p style="text-align:justify;"> <em>Lucie Kalousová</em></p>vzdělávání;#
Jaká je v praxi beta iOS 11?http://www.create-it.cz/Blog/Stranky/iOS11beta.aspxJaká je v praxi beta iOS 11?<p>​Jedenáctá verze iOS je venku a to ve veřejně dostupné beta verzi. Před dvěma lety jsem se zapřísahal, že už si betu na svůj iPad ani iPhone nikdy nenainstaluji - beta pro iOS 9, co si budeme povídat, nebyla prostě nijak zvlášť podařená. Ale nakonec jsem se rozhodl zkusit to znova, nehledět na jednotlivé chyby, ale na funkčnost ekosystému tablet + iPhone. </p><p>Na kterých zařízeních si iOS 11 budete moci instalovat? 32bitovým zařízením odzvonilo a nový iOS bude tedy dostupný od iPhone 5S a 5. generace iPadu, případně pro iPad Mini 2 či iPad Air. Abych nezapomněl na uživatele iPodu - tam to bude od 6. generace iPod Touch.</p><h2>  <img alt="iOS11_1.JPG" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/iOS11beta/iOS11_1.JPG" /><br></h2><h2 style="text-align:center;">DESIGN</h2><p>Samozřejmě, první věc, která vám padne do očí, je design. Je to stále ten plochý design, se kterým přišel iOS 7, ale postupně se krásně mění a překvapivě se jednotlivé prvky vracejí do původního stavu jako právě v iOS 7. Texty a typografie na obrazovkách systémových aplikací mají podobný vzhled jako aplikace Music. Drobnými úpravami velikosti textu a hraním si s tučností písma ovšem vznikly přehlednější a čistší obrazovky. </p><p>Krásným příkladem zjednodušení a zpřehlednění je ovládací centrum, které je aktuálně rozdělené na více obrazovek , ale prostřednictvím iOS 11 se vrací na jednu - Apple zřejmě pochopil, že lidé nechtějí v rychlém menu vyhledávat, nýbrž upřednostňují mít vše na jednom místě. Musím však uznat, že designéři odvedli dobrou práci. Jen mě trošku mrzí, že jsem coby uživatel HomeKitu nenašel možnost, jak si připravený scénář domácí automatizace vytáhnout přímo na hlavní obrazovku ovládacího centra, abych nemusel stále klikat na ikonku HomeKitu. </p><h4> <img alt="iOS11_2.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/iOS11beta/iOS11_2.png" />Podrobnosti o tom, jak funguje ovládací centrum v novém iOS, si v případě zájmu můžete přečíst <a href="http://www.idownloadblog.com/2017/06/07/video-hands-on-ios-11-control-center/" target="_blank">zde</a>.</h4><h2 style="text-align:center;">   APP STORE</h2><p>Samotným tématem k diskuzi je podle mě App Store. Změna designu App Storu je markantní a zasáhne všechny uživatele. Zákazníci si změnu zatím chválí. App Store dává více možností, jak promovat aplikaci, samotný design je v zásadě pěkný inzerát na aplikaci, což vůbec není špatný koncept. Jsem zvědavý na názory běžných uživatelů - můj osobní dojem je, že App Store je krásně zpracovaný a po dlouhých letech beze změny se mu nyní dostalo nového kouzla. </p><p>  <img alt="iOS11_3-.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/iOS11beta/iOS11_3-.png" style="width:690px;" /></p><h2 style="text-align:center;">TABLET</h2><p>Files, Drag & Drop a multitasking - přesuňme se nyní s iOS 11 na iPad. Apple slibuje, že více přizpůsobí iPad k práci s dokumenty, aby se z něj stal důstojný protivník PC/Macu. Práce s více okny na jedné obrazovce je lepší a vychytanější, také je k dispozici nová aplikace - Files - tedy obdoba Finderu či Total Commanderu. Základní aktivita jako otevřít e-mail s dokumentem, upravit ho, přidat připomínky, uložit si svou kopii a případně přeposlat dále ovšem zdaleka není tak rychlá jako na Macu a já se musím přiznat, že jsem si na tuto "náhradu" ještě nezvykl. Flexibilita multi window na Macu je prostě rychlejší a to přesto, že funkcionalita Drag & Drop dokáže práci velmi urychlit. </p><p>Dejme tomu ale ještě čas, možná se nakonec z iPadu stane něco víc než zařízení na konzumaci obsahu a médií. Kdo ví, třeba jednoho dne nechám Mac doma a služební cestu zvládnu jen s iPadem. Četl jsem na toto téma řadu blogů, většinou se shodují na tom, že pokud s sebou máte obal a Bluetooth klávesnici, je to ideální zařízení. Já si zatím stále myslím, že než abych s sebou bral dvě věci, vezmu si raději jeden Mac. </p><p> <img alt="iOS11_4.jpg" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/iOS11beta/iOS11_4.jpg" /> </p><h2 style="text-align:center;">DALŠÍ VYCHYTÁVKY</h2><p> Ostatní funkce nového iOSu mi přijdou spíš jako rozšíření těch původních. Bavíme se hlavně o iMessage a efektech kolem nich. Zajímavá věcička je ale mini klávesnice pro velké iPhony, která je na dosah jednoho palce. To je super nápad a má podporu jak pro leváky tak pro praváky.</p><p> <a href="https://www.youtube.com/watch?v=RyCrRsJiOR8" target="_blank"> <img alt="iOS11_5.jpg" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/iOS11beta/iOS11_5.jpg" /></a> </p><p>Novou vlastnost dostala aplikace Notes - v novém iOS umí skenovat dokumenty. Je to nyní její nativní funkcionalita. Já už například jiný elektronický poznámkovač ani nepoužívám a tohle mi vyloženě udělalo radost.</p><h2 style="text-align:center;">AUGMENTED REALITY</h2><p>A to nejlepší jsem si pro vás nechal na konec: podpora rozšířené reality. Jedná se o koncept, kdy do reálného světa dokreslujeme pomocí techniky virtuální objekty a uživatel je vidí za pomoci MS Hololens nebo tabletu. Demo představené na vývojářské konferenci bylo opravdu zajímavé a těším se na využití rozšířené reality na našich zařízeních a na prezentacích u zákazníků, potažmo tedy i u běžných uživatelů. </p><p> <a href="https://www.youtube.com/watch?v=EMgDdO0J5rs" target="_blank"><img alt="ios11beta6.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/iOS11beta/ios11beta6.png" /></a> <br>Celkově bych iOS 11 vyhodnotil jako zajímavý update, který je plný vylepšení a dolaďování funkcionality celého systému. Jsem zvědav, jakou synergii poskytne s novým iPhone. Zřejmě se můžeme těšit na zajímavou souhru operačního systému a hardwaru, ale to si nechám na nějaký příští příspěvek. </p><p><em>Milan Mitošinka</em><br></p>odborné;#hobby;#
Jiří Snížek si plní dětské sny. S nadšením a páječkou.http://www.create-it.cz/Blog/Stranky/Retropocitace.aspxJiří Snížek si plní dětské sny. S nadšením a páječkou.<p>​​Počítače a další informační technologie jsou zářivé symboly a nástroje budoucnosti. Ale žijeme v jejich obklopení již dostatečně dlouho na to, že některé jejich verze se stávají pomalu starožitnostmi či přinejmenším svědky minulosti. Představte si, že by se váš smartphone rozhodl, že potřebuje externí mechaniku, nahrání jednoduché aplikace by mu trvalo několik minut, načež by vás přivítala grafika, u které se dá doslova spočítat každý pixel - asi byste radostí nejásali. Ale v případě starých počítačů mají všechny tyto nedostatky kouzlo, alespoň pro určitou skupinu lidí. Mezi ně patří softwarový architekt Jiří Snížek, známý mezi kolegy jako Sníža, který mi pověděl všechno o tom, kolik úsilí takový opravdu povedený nostalgický výlet stojí.<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Retropocitace/retropocitace.jpg" alt="retropocitace.jpg" /> <br> </p><h2> Jak snadno a rychle spadnout do k​​oníčku </h2><p> V první řadě je potřeba pěstovat svoji lásku k výpočetním mazlíkům od malička. Jirka a jeho bratr dostali jako první počítač stroj, založený na klonu ZX Spectra, na který se složili jejich rodiče a strýc. Z dnešního hlediska nabízel tento počítač relativně omezené možnosti, ale netrvalo dlouho a oba bratři začali pracovat na testování hranic toho, co jejich 8-bit vlastně dokáže. Tak jako jiní tehdejší nadšenci se zapojili do tzv. demo scény, kde mladí IT všeumělci programovali, vytvářeli grafiku i skládali elektronickou hudbu. Samozřejmě, že Sníža a jeho bratr také toužili po výkonnějších mašinách, mezi které v té době patřilo například ZX Spectrum 128k. A byl to dospělý Jirka, který se rozhodl, že nadšenému amatérskému IT fanouškovi, kterým býval, tento sen splní. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Retropocitace/ZXspectrum.jpg" alt="ZXspectrum.jpg" /> <br> </p><p> Netrvalo dlouho a na prahu mu přistálo Spectrum 128k+2, dokonce v relativně slušném stavu. Přece jenom ne všechny aspekty práce se starými 8bitovými počítači vyvolávají v uživatelích radostné vzpomínky, a tak si Jirka ještě sehnal mechaniku DIVMMC od Zaxona, které byla schopná k jeho staronovému Spectru připojit SD karty. Po několika dalších moderních vylepšeních byl se s strojem spokojen. Tady se ale vlak nostalgie nezastavil a Jirka se rozhodl objednat si Amigu 500. Stroj, který se mu také v minulosti vyhnul, ale který si rozhodně chtěl “ošahat”. Pořizovací cena pět set korun se zdála více než rozumná. </p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Retropocitace/Amiga.jpg" alt="Amiga.jpg" /> <p> A také odpovídající, jak se ukázalo, když k němu dorazila polomrtvá Amiga zabalená ve starých zaprášených montérkách. Někdo jiný by možná udělal takovému počítači důstojný pohřeb v popelnici a objednal si jiný. Sníža se ale místo toho ze sběratele starých počítačů stal jejich restaurátorem a zachráncem. Amiga za sebou měla opravdu krušný život a předtím, než mohl Jirka vůbec snít o jejím normálním fungování, bylo potřeba odstranit jeho následky. Než skončila na mnoho let v prostředí zaprášené půdy (ideální pro zničení staré výpočetní techniky), vyvrtal do ní bývalý majitel díry pro různé přepínače a dobastlil nekompatibilní zdroj a regulátor napětí. Aby se dopadů téhle nepovedené operace dalo zbavit, musel se Jirka naučit letovat na mnohem vyšší úrovni, než byl zvyklý dosud. Navíc si přál, aby měla jeho Amiga sku​tečně původní vzhled, takže bylo potřeba vymodelovat a vytvořit části, které byly předchozím používáním zničené. Tohle úsilí a ochota učit se se ale nakonec jednoznačně vyplatila, když po dlouhé anabázi přivedl k životu krásnou, funkční Amigu, obohacenou o schopnost přehrávat původní software z USB klíčenky, namísto staré disketové mechaniky.</p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Retropocitace/Amiga2.jpg" alt="Amiga2.jpg" /> <br> </p><h2> Problém jako záminka pr​​​o kreativitu </h2><p> Zcela do světa oživování starých počítačů Jirka spadl, když si po svém úspěchu s Amigou objednal Commodore C64, počítač, na kterém se poprvé učil pracovat s informační technikou, ale nikdy ho sám nevlastnil. Celý kolotoč shánění dílů, učení se specifik C64 (a těch je hodně), pájení, zkoušení atd. začal na novo. A opět skončil triumfálním nastartováním původně zcela vyřízeného Commodoru. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Retropocitace/C64.jpg" alt="C64.jpg" /> <br> </p><p> Troufnu si říct, že by Jirku bavilo jeho sběratelství mnohem méně, kdyby o záchranu každého jeho kousku nemusel tolik bojovat. Ať už jde o 8bitové počítače, tuning aut nebo vývoj mobilních aplikací, jasně mi z našeho rozhovoru vyplynulo, že pro Jirku nejsou zádrhely frustracemi, ale spíše výstřely ze startovací pistole. Jeho nadšení pro vytváření nové a obnovování zašlé krásy ve fyzickém nebo digitálním světě je až nakažlivé. A do budoucna určitě pomůže dalším zašlým počítačům, dosud tiše skuhrajícím v nějakém zapadlém koutě. I když už dlouho nepatří ke špičce, umožňují nám tyto přístroje nahlédnout do minulých budoucností, chvil, kdy revolucí v informační technologii mohla být paměť o velikosti 128 kilobytů. Naštěstí existují nadšenci jako je Jirka, kteří se starají o to, aby tihle svědkové minulosti neumlkli. </p><p> <i>Lukáš Horák​</i>​</p>hobby;#
GDPR checklist aneb co všechno je třeba pohlídathttp://www.create-it.cz/Blog/Stranky/GDPR.aspxGDPR checklist aneb co všechno je třeba pohlídat<p>​​GDPR (General Data Protection Regulation) je novodobý strašák všech společností, které zpracovávají osobní data – ať už svých zaměstnanců, nebo klientů. Ze všech stran slyší: „Musíte reorganizovat svou firmu“; „čeká vás revoluční transformace“; „hrozí vám astronomická pokuta“; „musíte zavést do firemních struktur novou pozici zvanou Data Protection Officer“; a hlavně: „včera bylo už pozdě.“</p><p>Ovšem co na to ti, kteří by se nastávající apokalypsy měli bát? Vlastně to moc neřeší. Nevědí. Čekají, až někdo dostane první pokutu. Nejradši by koupili kouzelnou krabičku, kterou jenom někam zapojí, a s GDPR se tak mávnutím kouzelného proutku vypořádají. A popravdě – není se co divit. Většina informací, kterých se jim dostává, jsou vlastně dost abstraktní, obecné a odtržené od každodenního dění ve firmě. </p><p>Co tedy GDPR prakticky znamená? Připravili jsme pro vás checklist, díky kterému byste si měli ujasnit, co vlastně GDPR v praxi představuje. Prostě takový manuál pro případ, že by se vás šéf náhodou zeptal: „Prosím tě, nevíš, co všechno kvůli tomu džídípíár musíme pohlídat?“</p><p>Níže tedy najdete sedm tematických oblastí, kterých se GDPR dotýká. V každé je potom uvedeno, co všechno by firma měla být schopna udělat, aby fungovala v souladu s nařízením GDPR.</p><h3 class="gdpr-title">1. Osobní údaje</h3><ul class="gdpr"><li>vypracovat seznam zpracovávaných osobních údajů <span>(např. jméno a příjmení, adresa, rodné číslo, číslo účtu…)</span></li><li>identifikovat, zda zpracováváme osobní údaje <ul><li>kategorie zvláštní <span>(vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu; politických postojích; členství v odborových organizacích; náboženství a filozofickém přesvědčení; odsouzení za trestný čin; zdravotním stavu; sexuálním životě; genetický údaj a některé biometrické údaje)</span></li><li>dětí</li></ul></li></ul><h3 class="gdpr-title">2. Role firmy</h3><ul class="gdpr"><li>identifikovat, zda jsme v roli <ul><li>správce <span>(určuje účel a způsob zpracování osobních údajů); správcem jste, pokud vy určujete ,jaká data pro jaký účel se budou pro potřeby vaší firmy zpracovávat, například – pro potřeby poskytnutí služby životní pojištění definujete nutnost získat od fyzické osoby jméno, kontaktní údaje, informace o zdravotním stavu, informace o sportovních aktivitách, atd.; takto získané osobní údaje můžete zpracovávat sami, nebo vám službu zpracování může poskytnout externí zpracovatel</span></li><li>zpracovatele <span>(zpracovává osobní údaje jménem správce); zpracovatelem jste, například pokud poskytujete služby mzdové agendy pro jinou firmu, tj. zpracováváte osobní data zaměstnanců na základě pověření správce, tedy vykonáváte činnost přesně dle jeho příkazů</span></li><li>příjemce <span>(přijímá osobní údaje od správce); příjemcem je například daňový úřad, kterému správce, nebo zpracovatel z pověření správce, poskytuje osobní údaje zaměstnanců</span></li></ul></li></ul><p class="gdpr-comment">Pozn.: jako firma můžete mít více rolí, například být Správcem (zpracováváte osobní údaje vlastních zaměstnanců) a zároveň Zpracovatelem (např. poskytujete služby mzdové agendy, tedy zpracováváte osobní údaje zaměstnanců svých klientů)</p><h3 class="gdpr-title">3. Účely</h3><ul class="gdpr"><li>vypracovat seznam účelů, pro která jsou osobní údaje sbírána <span>(např. mzdová agenda, marketingové účely)</span> <ul><li>sepsat, jaké se pro daný účel sbírají osobní údaje <span>(např. evidenční list zaměstnance – jméno, příjmení, adresa trvalého pobytu)</span></li></ul></li><li>definovat, zda jsou osobní údaje zpracovávány na základě <ul><li>souhlasu fyzické osoby</li><li>plnění smlouvy <span>(např. spotřebitel si objedná zboží v on-line obchodě, prodávající musí pro účely doručení zpracovat jeho jméno, příjmení, adresu, případně jiný kontaktní údaj)</span></li><li>právní povinnosti <span>(např. účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění)</span></li><li>oprávněného zájmu správce <span>(např. předání osobních údajů v rámci skupiny podniků pro vnitřní administrativní účely)</span></li></ul></li></ul><h3 class="gdpr-title">4. Zpracování osobních údajů</h3><ul class="gdpr"><li>zjistit, kde všude se osobní údaje zpracovávají <ul><li>fyzické dokumenty <span>(vypracovat seznam dokumentů, např. pracovní smlouva, mzdový list…)</span></li><li>systémy <span>(vypracovat seznam systémů, např. CRM, mzdový systém, Active Directory…)</span></li></ul></li><li>kdo, která oddělení, s osobními údaji pracují a jaké účely zpracovávají (např. HR oddělení zpracovává osobní údaje za účelem zpracování evidenčních listů zaměstnanců)</li><li>jakým způsobem jsou osobní údaje <ul><li>získávány <span>(popsat proces získání osobních údajů, kde jsou získávány, jakým způsobem, např. osobní údaje pro evidenční list získává HR oddělení první den nástupu zaměstnance a to vyplněním evidenčního listu, tj. fyzického dokumentu)</span></li><li>aktualizovány <span>(popsat proces aktualizace, na základě čeho jsou aktualizovány, kdo a kdy aktualizaci provádí, kde je zaznamenán výsledek aktualizace, např. aktualizace kontaktní adresy klienta probíhá na základě vstupní informace od klienta – webový formulář, adresu aktualizuje oddělení back-office ve lhůtě do 5 pracovních dní ode dne přijetí požadavku, výsledek je zaznamenám do interního systému XY)</span></li><li>likvidovány <span>(popsat proces, viz výše, zároveň doplnit informaci,​kdy jsou likvidovány ve vazbě na jednotlivý účel, např. osobní údaje pro účely evidenčních listů likvidujeme po uplynutí 3 let ode dne ukončení pracovního poměru zaměstnance)</span></li></ul></li><li>zjistit, zda využíváme osobní údaje pro profilování <span>(např. analyzujeme či předpovídáme osobní preference, chování, ekonomickou situaci)</span></li></ul><h3 class="gdpr-title">5. Poskytování osobních údajů třetím stranám</h3><ul class="gdpr"><li>zjistit, kterým zemím jsou získané osobní údaje poskytovány <ul><li>pouze v rámci EU</li><li>mimo EU</li></ul></li><li>zjistit, kterým třetím stranám jsou získané osobní údaje poskytovány <span>(např. firma, která nám zpracovává mzdovou agendu zaměstnanců, dceřiné společnosti)</span></li></ul><h3 class="gdpr-title">6. Ochrana osobních údajů</h3><ul class="gdpr"><li>jakým způsobem jsou osobní údaje chráněny <ul><li>fyzické dokumenty <span>(např. jsou uloženy v uzamčené skříni, ke které má přístup pouze vedoucí mzdové účtárny)</span></li><li>data v systémech <span>(např. jsou na serveru, ke kterému má přístup pouze administrátor, jsou šifrována)</span></li></ul></li></ul><h3 class="gdpr-title">7. Práva fyzických osob / nové povinnosti</h3><ul class="gdpr"><li>umíme na požádání zajistit přístup ke zpracovávaným osobním údajům <span>(kdo, co, kde, jak dlouho a proč zpracovává)</span></li><li>umíme zajistit na požádání opravu osobních údajů</li><li>umíme zajistit vymazání osobních údajů <ul><li>z důvodu, že již nejsou potřebné</li><li>na žádost fyzické osoby o odvolání souhlasu</li></ul></li><li>umíme informovat zpracovatele, že mají zpracovávané osobní údaje vymazat</li><li>umíme omezit použití osobních údajů (fyzicky, v datech) <span>(tj. že je v čase omezení nebudeme používat například pro nabídku služeb)</span></li><li>umíme na požádání zajistit přenos osobních údajů třetí straně</li><li>víme, jak postupovat v případě narušení bezpečnosti zpracovávaných osobních údajů <span>(kdo, co, jak udělá, koho informuje a kdy)</span></li></ul><p> </p> odborné;#
Michael Čakrt obnovuje krásy minulostihttp://www.create-it.cz/Blog/Stranky/sudety.aspxMichael Čakrt obnovuje krásy minulosti<p>​Rozhlédněte se kolem sebe a zaměřte se na malé, otravné nedokonalosti. Každý z nás má v domě nebo v bytě věci či zákoutí, které potřebují opravit, ale my opravu neustále odkládáme. Když se pak konečně rozhodneme pustit do díla, udělá nám pohled i na malé zlepšení našeho okolí velkou radost. Samozřejmě existují lidé, jejichž práh trpělivosti s nedostatky kolem nich je mnohem nižší. A jejich cílem nemusí být pouze oprava opadávající omítky na vlastním domě, ale celkové zkrášlení prostředí, v němž se pohybují jak oni, tak jejich přátelé a sousedi. Skupina právě takových bojovníků proti nemilosrdným zubům času se snaží navrátit původní vzhled Krkonošskému podhůří. O jejich projektech i dlouhodobých cílech mi vyprávěl QA Competence leader z Cleverlance, Michael Čakrt.</p><h2>Nezapomenout</h2><p>Netřeba asi nikomu připomínat, že sudetská minulost se pojí s nejtemnějšími kapitolami naší historie. Otázky týkající se pohraničí koneckonců ještě stále vstupují do veřejného života ve chvílích, kdy se rozdmýchávájí debaty o vině či vracení majetku. Pod vším tímto balastem se dá snadno zapomenout na to, že předválečné Sudety byly místem s vlastní specifickou kulturou, v níž se mísily německé a české vlivy. Kromě nákladných staveb, které často navrhovali němečtí architekti, měla svůj typický vzhled i obyčejná sudetská stavení. Jednalo se mnohdy např. o tzv. hrázděné domy, za jejichž poznávací znak můžeme považovat neomítnutou nosnou kostru z trámů, mezi níž se nacházejí omítnuté pálené cihly. Nutno podotknout, že hrázděné domy nejsou v oblasti, kde se Michael pohybuje, typické a spíše patří do oblasti od Lužických hor po cca. oblast Českého Lesa, ale právě jako výrazný prvek sudetské architektury je dobré je zde zmínit. Poválečné události udělaly ze Sudet jakési kulturní vakuum, když se do vyprázdněných oblastí stěhovali lidé ze všech ostatních částí země. Důkazem absence původních kořenů v Sudetech může být například fakt, že na rozdíl od všech ostatních oblastí zde nenajdete žádný výraznější dialekt. Svědky dávné minulosti představují obrazové historické kroniky, v nichž je možno nahlédnout do světa, jenž začal okamžitě po válce mizet. Sdružení<a href="http://bolkov.kybernaut.cz/" target="_blank"> Přátelé Bolkova </a>právě na základě podobných historických dokumentů opravuje zašlé památky i obyčejná stavení, která se nacházejí na pokraji kompletního zhroucení. </p><h4 style="text-align:center;"> <img alt="sudetska vesnice.jpg" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/sudety/sudetska%20vesnice.jpg" /> Takhle vypadal původní sudetský venkov</h4><p>Cílem jejich snažení je obnova dezolátních objektů tak, aby se zachoval (či znova objevil) původní kulturní ráz oblasti. Dlouhodobý nedostatek jakékoli péče se na mnoha starých objektech podepsal do té míry, že je často těžké si představit návrat jejich autentického vzhledu. Například mnohé sakrální stavby se nacházejí ve zcela hrozném stavu. Ze starého hřbitova se tak postupně stala provizorní skládka, obrostlá náletovými dřevinami. Přátelé Bolkova přistupují k takovým projektům jako k výzvě. Poprat se musí s desítkami let, kdy byly objekty ponechány svému osudu. To obnáší sehnat experty, sehnat odpovídající materiál a hlavně mít vůli dotáhnout věci do konce. </p><h4 style="text-align:center;"> <img alt="hrbitov pred.jpg" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/sudety/hrbitov%20pred.jpg" /> Hřbitov byl napůl skládka, napůl sklad dřeva, napůl změť rozbitých pomníků...  </h4><p>Rozhodně to není procházka růžovou zahradou, po zařízení všech povolení a také financí přijde samotná společná práce, nebojím se říct dřina: obnáší to v průměru 10 hodin manuální práce denně, zarostlé pozemky je třeba vyklučit, pokácet a odstranit vzrostlé stromy, které za ta desetiletí vyrostly na dvorech, uvnitř domů či na hrobech. Následnou údržbu nemusí obstarávat zahradník, pozemky se udržují tradičním způsobem - vypásáním ovcemi a kozami (jenže i o ty se někdo musí starat). U úpravy venkovních ploch to ovšem nekončí a tak se hodí odborné řemeslné znalosti nebo alespoň ochota se je naučit alespoň z části a pomáhat, seč síly stačí: jako zedník, malíř, tesař, truhlář, kameník, pokrývač, klempíř, zámečník... </p><h4 style="text-align:center;"> <img alt="hrbitov po.jpg" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/sudety/hrbitov%20po.jpg" /> Přátelé Bolkova navrátili starému sudetskému hřbitovu důstojnost. </h4><h2> Opravovat domy a spojovat lidi</h2><p>Michael se mi svěřil, že jeho dlouhodobým cílem je opravit budovy evangelického kostela (první svého rázu v Krkonoších) a pivovaru. Tedy páteřní místa úzce spojená se zaniklou komunitou i kulturou. Michaelovi a jeho spolupracovníkům nejde totiž pouze o obnovení minulosti, chtějí svojí snahou zajistit i lepší budoucnost tohoto kraje. Michael se v okolí Rudníka - Bolkova pohyboval už od mala a vytvořil si k těmto končinám na periferii oblíbených krkonošských destinací hluboký vztah. Rád by tedy podpořil růst této oblasti i z hlediska ekonomického a kulturního. Tyto záměry mají odezvu u některých místních, velkého množství chalupářů, ale také u původních obyvatel. Podpora z Německa a i místního obecního úřadu se ukázala jako překvapivě velká a pomohla nastartovat některé z projektů Přátel Bolkova. </p><h4 style="text-align:center;"> <img alt="pivovar.jpg" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/sudety/pivovar.jpg" /> Zámecký pivovar v Rudníku kdysi a nyní - smutné svědectví doby</h4><p>Vyrovnat se s minulostí lze různými způsoby, ale její popření nepatří k těm nejlepším. Pokud chceme žít v prostředí, které je nejenom hezké na pohled, ale také odráží svůj historický vývoj, musíme pro to udělat víc, než nechat věci ležet ladem. Michael a ostatní Přátelé Bolkova patří mezi ty z nás, kteří to nejenom chápou, ale i aktivně pomáhají slepovat z architektonických střípků mozaiku zašlé krásy minulosti.</p><h4 style="text-align:center;"> <img alt="zvonice.jpg" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/sudety/zvonice.jpg" /> Obnova zvonice proběhla přesně podle původních plánů</h4><h4> <em>Lukáš Horák</em><br> </h4>hobby;#
Zázračný dětský den v Mirákulu http://www.create-it.cz/Blog/Stranky/mirakulum.aspxZázračný dětský den v Mirákulu <p>​Děti i dospělí v dnešní době tráví obrovské množství času sledováním světa za nejrůznějšími obrazovkami. Můžeme být nalepení k laptopu, tabletu nebo mobilu, ale vždy nám tím uniká část z dění přímo kolem nás. Proto jsme se v Cleverlance rozhodli, že jako pozdní oslavu Dne dětí připravíme program, který všem zúčastněným ukáže, kolik radosti spolu můžeme prožívat bez digitálních berliček. Sešly se nás skoro dvě stovky, od dospělých po ty úplně nejmenší a za krásného počasí jsme se v sobotu 10. června vrhli do společných dobrodružství v zábavním parku Mirákulum. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/mirakulum/DSCF4277.JPG" alt="DSCF4277.JPG" /> <br> </p><h2> Nebát se trochu s​​​e bát </h2><p> Každé malé dítě ví to, co leckterý dospělák už dávno zapomněl - největší legrace má v sobě vždycky nádech příjemného mrazení v zádech. Lidé, kteří stojí za koncepcí Mirákula to naštěstí stále mají na paměti a tak jsme se mohli společně ztratit v bludišti nad i pod zemí, kde jsme hledali cestu tmavými uličkami za svitu baterky. Nechyběla ani notná dávka adrenalinu, pro ty, kteří zaskočili do lanového centra. Měli možnost se tak na celý park dívat pěkně seshora a zároveň si na vlastní kůži vyzkoušet kousky, nad kterými by neohrnul nos ani Tarzan. Celému parku pak vévodí velká dřevěná stavba hradu, který by se nemuseli stydět bránit žádní středověcí rytíři (ti by navíc určitě ocenili velké množství skluzavek). Ani nás nepřekvapilo, kolik rodičů se pustilo do veselého řádění spolu se svými ratolestmi. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/mirakulum/DSCF4265.JPG" alt="DSCF4265.JPG" /> <br> </p><h2> V přírodě i o př​​í​​​​rodě </h2><p> Zábavní park se nachází v zalesněné oblasti, která prostupuje jednotlivými částmi a dotváří příjemnou atmosféru. To byl velmi důležitý důvod našeho výběru místa pro uspořádání akce. Nechtěli jsme lidi jenom odehnat od počítačů, ale také jim umožnit pobyt v místě, kde se lidská imaginace setkává s původní přírodou. V Mirákulu jsme tak nenavštívili pouze zábavné atrakce, ale mohli jsme si projít i naučnou lesní stezku, kde se velcí i malí dozvěděli spoustu informací o ochraně našeho přírodního bohatství a hlavně si na vše mohli sáhnout, porovnat, vyzkoušet téměř všemi smysly. Velmi zblízka se mohou návštěvníci seznámit i s našimi srstnatými či opeřenými kamarády, ať už v mini zoo nebo volných výbězích pro divoká zvířata. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/mirakulum/DSCF4361.JPG" alt="DSCF4361.JPG" /> <br> </p><h2> Náš ​​den </h2><p> Přestože se v parku dá strávit opravdu hodně nabitý den, nechtěli jsme všechny jenom tak vypustit do “divočiny”. Naše úžasné kolegyně, Míša Krejčová, Zuzka Kulíšková, Vanda Petržilková a Peťa Bednaříková věnovaly nesmírné úsilí tomu, aby vše klapalo tak jak má (jakou magií zařídily to ideální počasí jsem se zatím nedozvěděl). Kromě možnosti se rozprchnout po celém parku byly pro děti připraveny i nejrůznější soutěže, z nichž si vítězové nakonec odnesli i nadílku cen. Hlavně se ale organizátorky postaraly o to, aby všichni, kdo přišli oslavit den dětí s Cleverlance, měli v zábavném oceánu celého parku záchytný bod, s možností si v klidu odložit věci a vracet se načerpat energii. I v podobě cateringu, který byl přímo zaměřený na děti. Ty nejsou známy zrovna tím, že by většinou patřily k nejodvážnějším strávníkům, ale výběr z typicky oblíbených jídel, jako jsou hranolky, řízky čí párky v rohlíku, přece jenom potěšil všechny. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/mirakulum/IMG_1976.JPG" alt="IMG_1976.JPG" /> <br> </p><p> Virtuální světy za obrazovkami zdánlivě nabízejí nekonečné možnosti. Pro jejich otevření bude ale vždy potřeba velká dávka kreativity a fantazie. Obojího mají děti na rozdávání a my jsme rádi, že jsme tolika lidem naráz poskytli možnost si společně vyrazit do hravého prostředí, kde se mohli pořádně vyblbnout. Náš úkol, udělat radost dětem i jejich rodičům, se nám za prosluněné soboty, podle všeho podařil na jedničku. </p><p><em>Lukáš Horák​</em>​</p>hobby;#
Zbrusu nový magazín IT právě vychází!http://www.create-it.cz/Blog/Stranky/IT.aspxZbrusu nový magazín IT právě vychází!<p>​Chtěli jsme vám toho říct tolik, že nestačily sociální sítě ani blog, ale připravili jsme pro vás s láskou zpracovaný #IT magazín. Malou upoutávku ukážeme zde a odkaz na celý magazín najdete na konci článku. ​</p><p> Jakmile se společnost zabývá spoustou projektů a má velké množství aktivit, není pro každého snadné držet track. I z toho důvodu vznikl magazín IT, aby všichni, které to bude zajímat, měli přehled. Novinky i cesta firmy, inspirativní rozhovory, lifestyle sekce, která trochu vyšvihne váš vzhled a způsob života. </p><h2>O čem dál se v magazínu doč​tete? </h2><p>Bussiness, protože je dobré vědět, co se děje. Jak vznikla a jak se proměnila společnost Cleverance? </p><p></p><p></p><p> <a href="/Blog/Documents/brand.pdf" target="_blank"><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT/brand.jpg" alt="brand.jpg" /></a> <span style="text-align:justify;">Co ji ček</span><span style="text-align:justify;">á v budoucnosti a co znamenají inovace?</span></p><p> <a href="/Blog/Documents/clevernews.pdf" target="_blank"><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT/clevernews.jpg" alt="clevernews.jpg" /></a>Cleverance pracuje na spoustě různých projektů, mimo jiné třeba taky pomohla vzniknout bance. Normálka. </p><p> <a href="/Blog/Documents/creditas[1].pdf" target="_blank"><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT/creditas.jpg" alt="creditas.jpg" /></a> <br> </p><p>Dá se ostatně říct, že banky jsou pro Cleverlance srdcovka. </p><p></p><h4> <a href="/Blog/Documents/KB.pdf" target="_blank"><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT/KB.jpg" alt="KB.jpg" /></a> </h4><h2> Inspirace, protože všichni se někam posouv​áme</h2><p> Jestliže vás zajímá, jak vypadá cesta úspěšného člověka na vrchol, přečtěte si rozhovor s šéfem Petrem Štrosem. </p><p> <a href="/Blog/Documents/interview.pdf" target="_blank"><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT/interview.jpg" alt="interview.jpg" /></a>„Inspirovat“ se můžete i k nákupu nejlepší klučičí hračky – Mustangu. Protože pocit ze větru ve vlasech za volantem takové lahůdky nic nenahradí…​<br></p><h2> <a href="/Blog/Documents/mustang.pdf" target="_blank"><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT/mustang.jpg" alt="mustang.jpg" /></a>Lifestyle, protože​ člověk vždycky má co zlepšovat<br></h2><p> Pokud se chcete správně obléknout na pracovní schůzku, vybrat si dokonalý oblek, vybavit si domov tech vychytávkami, vybrali jsme to nejlepší a nejdůležitější, co potřebujete vědět. </p><p> Perfektní volba vhodného dress code je zásadní, pokud chcete vypadat profesionálně, sofistikovaně a jako že víte, co s životem děláte. </p><p> <a href="/Blog/Documents/dresscode.pdf" target="_blank"><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT/dresscode.jpg" alt="dresscode.jpg" /></a>…do kanceláře ale nemusíte chodit jen v obleku. Naučíte se správně zacházet s elegantním office oblékáním, které je mnohem pohodlnější než oblek, přesto vypadá stejně dobře.<br></p><p> <a href="/Blog/Documents/officeAttire.pdf" target="_blank"><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT/officeAttire.jpg" alt="officeAttire.jpg" /></a>Vybavit si dům je jako stahovat ty správné aplikace do telefonu. Vybavte se tím, co vám usnadní život a váš domov posune do budoucnosti. </p><p> <a href="/Blog/Documents/futurehome.pdf" target="_blank"><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT/futurehome.jpg" alt="futurehome.jpg" /></a> </p><p></p><p> Sport, vlastní challenge, cesta k cíli i odreagování. To všechno je pro nás běh. Je to skvělá individuální záležito​st, nebo můžete běhat s partou skvělých lidí.​</p><p> <a href="/Blog/Documents/behani.pdf" target="_blank"><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT/behani.jpg" alt="behani.jpg" /></a>My v Cleverlance běháme rádi! </p><p>Chcete si přečíst ještě víc? Čtěte: <a target="_blank" href="https://issuu.com/itmagazin/docs/001%E2%80%8B">https://issuu.com/itmagazin/docs/001​</a><br></p><p><i>Kateřina Borovanská, agentura Freya​</i></p><p></p>odborné;#hobby;#vzdělávání;#projekty;#
Trendy v designu, které nenakreslítehttp://www.create-it.cz/Blog/Stranky/trendy-v-designu.aspxTrendy v designu, které nenakreslíte<p>​​​​​​​S rostoucím důrazem na uživatelský design a stále širšími možnostmi v oblasti technologií (podpora SVG, rozšíření CSS funkcionalit apod.) jsme svědky stále inovativnějších a odvážnějších řešení. Do popředí se dostává rozhraní, které je funkční i hravé zároveň. Designéři hledají nové cesty jak zaujmout a inspirace je opravdu hodně. </p><h2>​​Časově úsporná řešení</h2><p> Čas jsou peníze. A v době chytrých telefonů je toto přísloví aktuální víc než kdy dřív. Řešíme stále komplexnější úkoly ve stále kratším čase. Především v mobilním prostředí vyhrávají lineární designy, které uživateli umožní soustředit se jen na jeden konkrétní krok v danou chvíli. I když tím počet obrazovek naroste, rozložení do menších kroků umožní uživateli orientovat se mezi nimi lépe a rychleji. Během jízdy v tramvaji, v autě, nebo dokonce při chůzi nemá uživatel kapacitu zkoumat složité obrazovky. Často ztratí trpělivost a z aplikace jednoduše odejde. </p><p> Nicméně i lineární design musí být použit s rozvahou a v souladu s potřebami uživatele, jinak dojde k přesně opačnému efektu, než bychom si přáli. Ozývá se i kritika, že tento lineární postup uživatele svazuje, protože předem definuje způsob a cestu, jakým bude s aplikací komunikovat. </p><p> <b>Dobré designové řešení pomáhá uživateli ušetřit čas a usnadnit mu interakci s přístrojem ​</b></p><p> <b> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/trendy-v-designu/ux1.jpg" alt="" /> <br></b></p><p> Podobný trend vidíme i v prostředí webových stránek. Jejich obsah se za posledních pár let značně zkrátil a zpřehlednil. Populární jsou „one-page“ weby s jednoduchou navigací. Většina návštěvníků totiž stránku nejdříve „proskenuje“ a teprve potom se vrátí k obsahu, který jej zaujal. Přehlednost a čas trvání jsou dva základní faktory, které rozhodnou, jestli na stránkách zůstanou, nebo je otráveně zavřou. Pokud se jedná o web s náročným obsahem, nebo operacemi, je důležité uživatele informovat o tom, kolik času mu návštěva celkově zabere. Portál Medium.com například uvádí u každého článku čas, který je potřebný k jeho přečtení. A když už uživatel čekat musí, můžeme mu dobu čekání zkrátit něčím příjemným. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/trendy-v-designu/ux2.gif" alt="ux2.gif" style="width:690px;" /> <br> </p><h2>​​Mikro- a mini-interakce</h2><p> Dalším trendem pro tento rok jsou nepochybně různé interaktivní prvky informativního charakteru. Jsou všude kolem nás, i když je mnohdy ani nevnímáme. Jednotlivé interakce v sobě obsahují další, menší interaktivní elementy (mikro-interakce). Jedná se o různé animace a přechody, které slouží jako zpětná vazba na provedenou akci. Často je vidíme v podobě různých "hover" a "scroll" efektů, nebo u "drag-and-pull" navigací. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/trendy-v-designu/ux3.gif" alt="ux3.gif" style="width:690px;" /> <br> </p><p> I když podobná vizuální vodítka (např. zmáčknu tlačítko > ) jsou v podstatě jedním základním principem UX a sama o sobě nejsou žádnou novinkou, jejich využití začíná být cílenější a méně skryté. Dávají uživateli pocit kontroly a orientace v aktuálním dění. Cílem tedy není​ použít co nejvíce animací, ale smysluplně je využít ke zvýšení funkcionality. Pomocí animací a přechodů působí aplikace přirozeněji a vedou uživatele jejím prostředím plynuleji. </p><h2>​​Chatboty – Konverzační rozhraní </h2><p> <img alt="chatbot" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/trendy-v-designu/chatbot.jpg" style="margin:10px 20px 5px 15px;width:125px;float:right;" />Další horkou novinkou jsou chatboty. Jedná se o personalizované konverzační komunikátory, nejčastěji se s nimi pravděpodobně setkáme ve formě uživatelské podpory. Jejich výhodou je, že působí neformálně oproti klasickým formulářům, se kterými se běžně setkáváme. Tato forma komunikace může uspořit čas nejen návštěvníkovi webových stránek, či aplikace, ale i společnosti samotné. S chatboty experimentují velké společnosti jako např. Google (Google Now), nebo Facebook. eBay zase představil takzvaný ShopBot, který uživateli asistuje při hledání žádaného produktu. V Cleverlance připravujeme rozhraní, které našim zákazníkům usnadní komunikaci se svými uživateli. </p><h2>​​Hlasové technologie </h2><p> <img alt="SIRI" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/trendy-v-designu/SIRI.jpg" style="margin:10px 20px 5px 15px;width:125px;float:right;" />V souladu s předešlými trendy nás nepřekvapí, že posun od statických elementů k větší interaktivitě zasáhl i oblast hlasových tech​​nologií. Android (Google Assistance), iOS (Apple Siri) i Windows (Microsoft Cortana) se snaží tyto služby neustále vylepšovat, i když v současné podobě nám jejich pomoc může přijít spíše kostrbatá. Nicméně je jen otázkou času, kdy se tento osobní pomocník stane součástí každodenního života a třeba za nás bude vyřizovat nepříjemné hovory, zatímco my se budeme věnovat svým záležitostem. </p><p> <i>Andrea Tothová</i></p>​ odborné;#