Díky masivnímu rozšíření dotekových obrazovek začíná pomalu zastarávat ťukání do klasické klávesnice. A co teprve tužka, nástroj, který má za sebou historii dlouhou několik století, ta pro mnoho lidí představuje jenom matnou vzpomínku na školní léta. Psaní tužkou ale nevymizí, dokud budou existovat lidé, kteří po sobě ve světě chtějí zanechat stopu. Nejen černou stopu tuhy na papíře, ale i dobré nápady, které tužka na papíře zaznamenává. Přestože - nebo možná právě proto, že tužka už není každodenní nutností, oblíbili si její využití kreativní jedinci. Tužkový fajnšmekr se ale nespokojí s jakýmkoliv kusem dřívka z papírnictví. Co tedy musí splňovat opravdu kvalitní tužka?

Schopnost povzbudit mysl

Ještě než se ponoříme do světa tuh a dřívek naplno, měli bychom si ujasnit, kde vězí výhoda tužky oproti jiným, moderním metodám záznamu. Klasické psaní na papír bylo dříve vyučováno ve školách z praktických důvodů. I v době počítačů a tabletů však ve třídách stále zůstává - a to nejenom díky tradici či nemoderním osnovám. Je dokázáno, že ruční psaní pomáhá vytvářet a upevňovat hned několik našich kognitivních schopností najednou. Častější psaní bez berličky automatických oprav zesiluje naše povědomí o pravopisu a tvaru písmen, což napomáhá lepší funkci paměti, kterou tím mentálně “protahujeme”. 

Především ale může tužka pomoci naší kreativitě. Jedním z nejdůležitějších aspektů kreativního myšlení je schopnost se na problémy dívat z širokého, holistického pohledu. Z výzkumů za pomoci funkční magnetické rezonance víme, že pouhé ťukání do klávesnice aktivuje relativně malou oblast našeho mozku. Oproti tomu psaní tužkou zapojuje místa řídící jazyk, zpracování vizuálních informací a komplexní motorické funkce. I obyčejná tužka postačí k tomu, abychom plně nastartovali naše mozkové závity na vyšší obrátky než při jiných typech psaní.

Příběh

Nejen tužka jako taková, ale i konkrétní výrobci a modely mají za sebou často bohaté dějiny, které se dodnes odrážejí na jejich specifických kvalitách. Víte například, proč je velká většina kancelářských tužek žlutá? Jedná se o barvu, kterou si pro svůj zářivý finiš na tužce zvolila českobudějovická firma Hardtmuth a nazvala ji podle největšího diamantu na světě - Koh-i-noor. Ta si následně získala světový věhlas, jehož důsledkem pak bylo i kopírování jejího stylu. Vývoj fantastických tužek se u Hardmuthu nezastavil a mezi vyhledáváné špičky tužkařského řemesla z Čech dnes patří například legenda Toison D’Or 1900, jejíž kvalitní design zůstal nezměněný už 50 let.

Zcela nejdelší historii má řemeslná výroba tužek v Německu, kde již v roce 1662 najdeme v Norimberských kronikách záznamy o jistém Friedrichu Staedtlerovi. Ten se ve městě proslavil jako tvůrce tužek. Jeho um a řemeslo se v rodině Staedtlerových předávalo dál a v 19. století již firma Staedtler představovala nejvyšší standard v produkci tužek. Jedním z modelů, který rozšířil povědomí o tužkách Staedtler mimo německé i evropské hranice, byl Mars. První pobočky v zahraničí pak Staedtler otevřel v USA a Japonsku, což odráží místa s největším zájmem o skvělé tužky i koncentrací lidí schopných je vyrobit.

Japonci se ve 20. století předháněli a dodnes předhánějí v inovacích i kvalitě zpracování svých tužek. Typickým znakem japonských tužek je vysoká kvalita jejich povrchové úpravy, ať už jde o zářivé prvky zlatavé barvy nebo fakt, že se běžně používá až 14 vrstev povrchového nátěru. Dvěma hlavními rivaly v Japonsku jsou firmy Mitsubishi a Tombow - možná nejznámější japonskou tužkou je právě Tombow Mono 100, další z řady legendárních psacích nástrojů.

Kdyby se vám zachtělo psát stejným typem tužky, kterou v ruce svírali velikáni literatury jako Ernest Hemingway či John Steinbeck, máte možnost. Blackwing 602, tužka vyrobená americkou firmou Palomino, se vyznačuje nejen vynikajícími psacími vlastnostmi, ale také širokou a vyměnitelnou gumou. Ne všechny nápady, včetně těch pocházejících z hlav geniálních spisovatelů, si totiž zaslouží na papíře zůstat.

Řemeslo a nejlepší materiál

Světová centra tužkařského umění mají jednu společnou výhodu - nacházejí se v blízkosti ložisek kvalitního kaolínu. Bělostný a jemný jíl, který se výborně hodí pro výrobu keramiky, je nezbytnou součástí produkce tužek. Přestože první tužky nebyly nic víc než čistý grafit umístěný mezi dvě dřívka a převázaný provázkem, posunula se brzy jejich výroba na vyšší úroveň. Rozemletý grafitový prášek smíchaný s kaolínem se následně vypálí v pecích, stejně jako jiné keramické výrobky. Na konci tohoto procesu pak stojí tuha. Poměr jílu a grafitu určuje její tvrdost, um ve správném promíchání a zpracování dvou základních ingrediencí se také odráží v její kvalitě. Nekvalitní, lámavé a prášící tužky svědčí o nedostatečném řemesle a špatném základním materiálu. Šlendrián lze poznat i bez jediného tahu tužkou, pohledem na umístění tuhy. Stačí, aby byla mimo přesný střed mezi dřívky jenom trochu, a můžete si být jisti, že ořezávání bude provázeno neustálým lámáním nerovnoměrné tuhy. Mix kaolínu a grafitu zůstává hlavním zdrojem tuh, ale již zmíněné japonské firmy vyvinuly i zcela syntetická řešení. V nich jsou nahrazeny staré a osvědčené metody výroby tuhy procesem, jehož výsledkem je polymerová tuha.

Potěšení pro smysly

Ořezávání kvalitní tužky by jejímu majiteli mělo přinášet radost. Nejen kvůli její nelámavosti, ale také vůni, která ořezávání provází. Správná tužka je totiž vyrobena z vonného dřeva, nejčastěji cedrového či lipového. Samotné ostření psacího nástroje není náročností nijak vzdáleno jeho výrobě. Přestože se do něj může pustit každý s relativně levnými nástroji, skutečně dobře ořezaná tužka vyžaduje profesionálnější péči. Správně by například strouhání mělo sestávat ze dvou fází. Během první se pouze odstraní přebývající dřevo obklopující tuhu, ve druhé fázi se pak naostří hrot tužky.

Praví experti na tužky dokáží mluvit hodiny o jednotlivých modelech a jejich rozdílech, podobně jako someliéři umí mluvit o víně. Stejně jako u vína ale nepotřebujete být expertem na to, abyste dokázali ocenit práci mistrů svého řemesla. Tužky patří k pozadí skoro každé kanceláře a většinou nad nimi vůbec nepřemýšlíme. Ty opravdu kvalitní ale patří k malým uměleckým dílům, která dokáží nejenom zaznamenat kreativní nápady, ale i povzbudit kreativního ducha svých majitelů. 

Jedním ze stěžejních hesel Cleverlance je Kreativita a Komunikace, a proto nás zajímá vše, co může podpořit novátorskou mysl k hledání originálních řešení. Někdy se tajemství inovativního ducha může skrývat i v ostrouhaném tenkém dřívku.

Lukáš Horák