Loni v létě jsem navštívil kamaráda v Curychu, který tam v té době pracoval druhým rokem jako vývojář a vedoucí vývojového týmu v bance. Podíval jsem se, jak to tam funguje a získal mnoho překvapivých informací. Letos na jaře se vrátil a mě napadlo udělat s ním rozhovor o jeho zkušenostech a porovnat tak, jak to chodí na projektech ve Švýcarsku.

Začneme popořadě, jaká cesta tě přivedla právě do Švýcarska?

Věděl jsem už po střední, že chci zkusit práci v zahraničí, lákal mě západ. Nejprve jsem potřeboval nabrat praxi u nás, tak jsem pracoval rok jako tester v ČSOB a pak tři roky jako vývojář. Za tu dobu jsem získal potřebné znalosti a začal dostávat nabídky práce v zahraničí. Několik měsíců jsem komunikoval s HR a vybíral, jaká země a pozice by byla nejlepší. Nabídek bylo nejvíc ze západní Evropy a blízkého východu. Nakonec jsem si vybral Švýcarsko, konkrétně Curych, díky krásnému prostředí a dobrým platovým podmínkám. Jednalo se o pozici vývojáře procesních aplikací pro banky UBS, později Raiffeisenbank.

Jaké to bylo v nové práci, co tě překvapilo?

V první řadě jsou to odhady, projekty si dávají větší odhady než je zvykem u nás. Když se řekne pět dní, tak se dá automaticky polštář další tři a tak je to u všech projektů. V Čechách jsem byl zvyklý spíše na opačný přístup, tedy podceňování odhadů a dohánění termínů.

Pracovní tempo je tedy klidnější, můžeš si vzít homeofiice?

Přesně tak, dávají si na vše dostatek času. Díky tomu se nesnaží tolik tlačit na pilu a tempo není nějak náročné. Pokud se náhodou musí pracovat přesčas, je nadstandardně proplácen. Když je požadována práce v neděli, tak to musíš mít dokonce schválené od města, že můžeš pracovat. Pracovní doba je klasicky od devíti do pěti.

S homeofficy je to obdobné jako u nás. Samozřejmě záleží na pozici, ale není problém si jej vzít. Já jsem si ho čas od času bral a bylo to bez problémů.

Centrum Curychu.

A jaký byl dresscode v bankách, kde jsi pracoval?

Záleží na zaměstnavateli. Když jsem nastupoval v Raiffeisenbank, musel jsem mít "business without tie" a poté se přizpůsobit klientovi. Když jsem seděl jenom v IT oddělení, tak jsem oblek nenosil.

Byla v kurzu agilita, nebo jiné moderní metodiky vývoje?

Snad ještě víc než u nás a úplně stejným způsobem jako v ČR. Všichni mluví o agile, scrum ale nikdo pořádně neví jak to správně zavést a řídit. Hlavně udělat sprinty, dodat scrum mastery a tím to zhruba končí. Nemyslím si, že bych někde potkal správně fungující model.

Jak je na tom pracovní prostředí, je tam vyšší standard?

Nemyslím si, že by byl vyšší standard. Například jsem měl vždy naprosto tragické židle, když to porovnám s prostředím v bankách v ČR. Nebo v jedné bance byla horká voda pouze placená z automatu, neměli nikde rychlovarné konvice. Jinak všude, kde jsem pracoval, byl klasický openspace.

Co meetingy, probíhají jako u nás?

Na meetingy všichni chodí o 5 minut dříve a před začátkem probíhá small talk. Pokud přijdete přesně na čas, tak se omluvíte, že jdete pozdě. Jazykem schůzek bývá často angličtina i němčina zároveň, každý mluví v tom jazyce, který umí lépe a očekává, že ostatní mu rozumí. Hlavním jazykem na projektech je však angličtina, němčinu jsem používal minimálně.

K tomu mě napadá otázka jak je to se složením týmů?

Týmy jsou hodně mezinárodní, velikost cca 5-8 lidí. Švýcaři jsou spíše v managerských pozicích. Hodně zastoupení jsou Indové z offshoringu. Mimo to jsem potkal v týmu Němce, Bulhara a Maročana. Zajímavostí je, že Indové musí získat vízum vázané na projekt, místo a firmu a po skončení musí odejít ze země. Jejich minimální plat nařizuje město a musí být stejný, jako mají lidé ve firmě na stejné pozici. Jinak spolupráce s Indy v přímém kontaktu je bezproblémová, pokud je to vzdálená spolupráce, je to těžší. Když něco nevědí, tak se bojí říct, že to neumí - a naslibují ledacos.

O Švýcarsku si hodně lidí myslí, jak je to vyspělá země a je tam vše „dokonalé“, platí to?

Myslím, že ta představa na mnoha místech neplatí. Překvapilo mě, jak málo lidí mluví ve Švýcarsku anglicky. Například v bankách na pobočkách je relativně málo lidí, kteří umí plynule anglicky. Paradoxně nejlepší angličtinu jsem potkal ve sběrném dvoře.

Další kapitolou jsou vlaky, nejsou tak přesné jak švýcarské hodinky a občas se i zruší. V neděli je navíc vše komplet zavřené, takže si nekoupíte ani lístky na nádraží, jídlo v restauraci, večerce, prostě nic. Výjímkou jsou rušná turistická centra, kde mívají restaurace otevřeno.

Ve všední dny mají ve službách pauzu přes poledne a otevírací doba bank je často hodinku až dvě dopoledne. K tomu dodám, že ve službách jsou často zaměstnaní Švýcaři a většina z nich je pouze vyučená.

Co bys řekl o Švýcarech jako národu?

Ve volném čase Švýcaři hodně sportujou a scházejí se doma na balkonech a terasách. Je to tím, že jsou šetřiví a i pro ně samotné jsou restaurace a bary relativně drahé. Z toho vyplývá, že si spíše vaří doma. Nejčastěji si připravují racklette, sýrové fondue a bratwursty.

Když jsme u toho jídla, překvapilo mě, jak plýtvají plastem. Například na pití jsou schopni spotřebovat za den několik plastových kelímků. Navíc je ve Švýcarsku hodně kuřáků a kouří všude, kde to jde. Platí, že co není napsané, je dovolené. Když není někde zakázáno kouření, tak tam kouří.

Švýcarsko je známé svým bankovním sektorem, je zde něco odlišného od našeho?

Dost odlišná je kultura platebního styku. Všichni posílají většinu peněz složenkami, navíc i mezi sebou. Banky mají za veškeré transakce poplatky a neexistují tam „low cost“ banky jako u nás, kde by bylo například vedení účtu a posílání plateb zdarma. Navíc pokud chceš začít pracovat nebo bydlet ve Švýcarsku, potřebuješ mít bankovní účet.

Zajímavé je zdanění příjmů. Konkrétní daň zcela záleží na městě a výši platu. Rozdíly jsou i mezi městskými čtvrtěmi. Obecně se dá říct, že se daň z příjmu pohybuje od cca 8% do 35%. Navíc mají progresivní zdanění v manželství, platíš pak větší daně - Švýcaři se tak stále méně žení.

A jak se ti bydlelo v Curychu, je tam bydlení na vysoké úrovni?

Curych patří dlouhodobě mezi několik nejdražších měst na světě, odpovídá tomu i výše nájmů a ceny služeb. Například standardní dvoupokojový byt na kraji města stojí měsíčně trojnásobek nájmu v ČR. Mají však větší byty, než je u nás zvykem, a z domů na kraji města jsou často vidět Alpy. Nájem v bytech je určený zákonem podle hypotéky na dům. Když se změní úroková sazba, tak lze požádat o snížení nájmu, navýšení probíhá automaticky.

Pohled na Alpy z bytu v Curychu.

Poslední otázka, která asi každého někdy napadla, jak je to s cenami?

No, moc levné to není, třetinka piva v hospodě stojí 9 franků (1 frank je cca 23 korun). Obdobně oběd tě vyjde v průměru na 25 franků, pokud si dáš maso. Vstupy do klubů stojí od 30, drinky pak od 15, lahev vína cca 70 franků. V centru je jídlo o něco dražší a vychází běžně kolem 50 franků. Elektronika a auta jsou však za podobné ceny jako v ČR, nebo dokonce levnější.

Díky za rozhovor!

Ptal se Jiří Rosík