První zmínku o mladém stavebním cechu plném učenců najdeme již v Kosmově kronice. Podle ní byla Cleverlance založena potulným mnichem jménem Klevr, který pomáhal svým spoluobčanům se záležitostmi práva a spravedlnosti. Kosmas píše: “Když se Klevrovy vlasy zbarvily do šeda, dosoudil a stal se stavitelem”. Archeologické vykopávky dokazují, že se Klevrův cech podílel na stavbě Strahovského kláštera. Byly zde ve zbytcích dřevěného lešení z 12. století nalezeny podpěry s jejich cechovním znakem.
V době lítých bojů mezí kališníky a zbytkem katolické Evropy dokázali Klevrovi nástupci, že mají mezi Čechy toho nejbojovnějšího ducha. Ze stavebních materiálů zhotovili zbraně a vydali se nepřátelům vstříc. Jejich sláva dosáhla břehů Británie, kde se můžeme dočíst o jejich zručnosti s vlastnoručně vyrobeným kopím, tedy “lance”. Věhlas “Clever lance” byl v té době natolik rozšířený, že tento název dal jméno celé skupině.
17. a 18. století se neslo ve znamení poznávání jiných kultur. Cesty do Japonska zanechaly na Cleverlance kulturní stopu, jež je dodnes znát v grafickém zpracování oficiálních dokumentů. Uznávaný vojevůdce daimjó Datsumō Dachō ocenil šikovnost českých řemeslníků a zvěsti o jejich schopnostech se s cestovateli roznesly do všech koutů světa. Například díky cestopisu „JAVA“ zachovanému v archivech Cleverlance lze usuzovat, že se misionáři Cleverlance dostali až do Indonésie.
Na tradičních hodnotách stavíme v Cleverlance i dnes. Místo robustních budov navrhujeme sofistikované systémy, u nichž stavební materiál netvoří cihly, ale kvalitně napsaný kód. Aby se nám takové stavby nerozpadly, nepotřebujeme už dřevěná lešení, ale oporu našich vynikajících testerů, kteří pomáhají nacházet praskliny a nedokonalosti, jež pak společně odstraníme. O našich schopnostech a ambicích svědčí i to, že v nedávné době jsme začali dobývat germánské impérium, nikoliv okovaným husitským cepem, ale kvalitně odvedenou prací.
Kam až se dostaneme a v jakých kronikách o nás budou psát za stovky let, záleží jenom na nás.
