Extrémně horké léto tento rok přineslo spoustu strastí a znepříjemnilo pobyt prakticky všude mimo klimatizované prostory. Přece jenom se ale nemůžeme srovnávat s rokem 1858 v Londýně. Tehdejší nadprůměrné teploty mimo jiné Londýňanům ukázaly, že jejich nakládání se splašky (které byly svažovány do Temže přímo uprostřed obytných oblastí) není ideální. Tehdejší krize dostala velmi výstižný název — The Great Stink neboli Velký Smrad. Vedení města velmi rychle přijalo návrh nové kanalizační infrastruktury, ale její dokončení proběhlo až v roce 1875. Během stejné doby se také od večera po městě procházeli zapalovači lamp, kteří se starali o veřejné osvětlení a částečně i o veřejný pořádek. 

Od té doby se města hodně změnila, díky promyšlenějšímu urbanistickému plánování, elektrifikaci a dalším technologiím zaměřeným na zlepšení života obyvatelů. Přesun lidí do měst je trend, který neustává. Přestože velká centra zabírají přibližně 2 % zemského povrchu, najdeme v nich více než 50 % celé lidské populace a spotřebují asi 75 % veškeré vyprodukované energie. Zároveň s rozrůstáním měst také momentálně dochází k nové revoluci v zapojení technologie do služby jejich občanům. Koncept “Smart City”, neboli města propojeného s chytrými technologiemi, získává čím dál tím více na oblíbenosti, a to i u nás. O co se tedy jedná a jak se začínáme lépe a rychleji vyhýbat velkým i malým městským krizím? 

Rychleji, bezpečněji, úsporněji 

Klíčovou úlohu ve Smart Cities hraje sbírání informací o chodu města, na jejichž základě pak mohou automatizované systémy lépe nastavit fungování jednotlivých služeb či městských prvků. Každý, kdo se někdy zaseknul v zácpě, určitě potvrdí, že se nejedná o příjemný zážitek, především pokud zrovna někam spěcháte. Kolikrát se pak stres a vztek ještě znásobí poté, co dorazíte na místo a zjistíte, že není kde zaparkovat. V rámci “chytřejšího” města by například počet zelených na semaforech měl dynamicky reagovat na momentální dopravní situaci a předcházet tak ucpávání dopravních tepen. Parkovací místa by pak byla monitorována ve společné databázi a jejich stav by si mohli řidiči okamžitě ověřit na svém telefonu. Kromě snížení napětí nervů lidí za volantem se časem počítá s nárůstem počtu vozidel, která člověka k řízení vůbec nepotřebují. Veřejná i osobní doprava by mohla být přímo napojena na městský systém, který by pomohl ji řídit co nejefektivněji.

Nasbíraná data mají sloužit nejenom k tomu, aby město fungovalo hladce, ale také více šetrně. Jak už bylo řečeno, města jsou těmi největšími žrouty energie na Zemi a pokud chceme předejít krizím mnohem horším, než byl Velký Smrad, musíme se naučit zacházet s dostupnými zdroji lépe než doposud. Intenzita městského osvětlení může například přímo reagovat na množství chodců, kteří se v ulici pohybují. A městská zeleň, důležitá oáza uprostřed městské zástavby, by měla být zavlažována podle skutečné potřeby.

Neustále ale vznikají nové nápady a přicházejí možnosti pro inovaci městského života smart technologiemi. “Smart bins” čili “chytré popelnice” třeba hlásí na ústřednu kdy jsou plné a svoz odpadu může povolat nejbližší vůz, aby se o její obsah postaral. Další důležitou implementací jsou pak administrativní úkony. Digitalizace a využití chytrých chatbotů může v mnohém nahradit dlouhé čekání ve frontách a nepřehledné papírování, kterému se dnes mnohdy nelze vyhnout.

Kde se žije chytře

Města po celém světě se již snaží koncept Smart city přivést k životu. Většinou se jedná o menší krůčky, které připravují půdu pro dalekosáhlejší projekty v budoucnu. Španělská Barcelona již úspěšně monitoruje zalévání rostlin a šetří tím jak vodní zdroje, tak peníze. Kombinace napojení na GPS, sledování momentální dopravní situace a chytrých semaforů zde také pomáhá záchranné službě se dostat co nejrychleji k akutním případům.

Francouzský Lyon má od roku 2016 jednu z prvních plně automatizovaných autobusových linek. Pravda, jedná se o pilotní projekt a v minibusu bez řidiče se projedete pouze na vzdálenost nějakých 10 km, rychlost navíc nepřesahuje 20 km/h. Ovšem vše zjevně funguje bez problémů a stejné modely převážejí lidi již i v Detroitu, Dubaji nebo švédském Gothenburgu.

Těžko lze říct, které z měst je ze všech “nejchytřejší” vzhledem k šířce pojmu “Smart City” a množství kritérií s ním spojených. V úspornosti zřejmě nejspíš vede Vídeň a není se čemu divit, celé Rakousko patří k velkým průkopníkům zelených energií. Korejský Soul se naopak vyznačuje výbornou internetovou infrastrukturou (s 5G jako novým národním standardem), kterou využívá například pro zlepšení péče o staré a nemocné lidi. Město jim zdarma poskytuje telefony či tablety, aby si v případě potíží mohli snadno přivolat pomoc.

U nás dochází k rozšíření využití informačních technologií v řízení města na mnoha místech. Praha i Brno mají plány, jak díky nim zlepšit dopravní situaci či energetiku. Platí to i o menších městech jako jsou Pardubice či Jihlava. Pomáháme v tom i my v Cleverlance Group.

Úspěšné zapojení smart technologií by mělo zajistit, že se lidem bude žít ve městech lépe a zároveň bez plýtvání energií či vodou. Dnes bychom na zlepšení situace ve městech rozhodně neměli čekat desetiletí, jako tomu bylo v Londýně při jejich kanalizační krizi. Města jsou čím dál tím větší a jejich vedení i obyvatelé by se proto měli snažit, aby se zároveň stala chytřejšími.

Lukáš Horák