Jak vidí Cleverlance ostřílený matador, Vláďa Nevoral
30. 8. 2017
Jak vidí Cleverlance ostřílený matador, Vláďa Nevoral

​​​​V IT všechno běží rychleji než kdekoliv jinde. Revoluční inovace mohou být za chvilku součástí všedního života, o kterých sotva přemýšlíme, natož, abychom se jim divili. Proto se nemusíme divit ani tomu, že se v našem oboru najdou i mladí pamětníci. Vladimír Nevoral pracuje v Cleverlance jako Senior Consultant, začínal ale už v roce 2006, na pozici Business Analyst. Popovídal jsem si s Vláďou o tom, co se změnilo, co je pořád stejné a kam to všechno míří.​​

Jak ses do Cleverlance dostal? Co jsi ​​​​​​dělal​​ předtím?

Do Cleverlance jsem přišel z České Pojišťovny, kde jsem pracoval v IT oddělení. Ještě předtím jsem byl v takové malé rodinné firmě, kde jsme vyráběli software pro obecní úřady. Z toho malého rybníčku jsem přeskočil do velkého korporátního oceánu v České Pojišťovně. Tam jsem se seznámil blíž s Cleverlance, která už tehdy patřila mezi rostoucí firmy a rozhodně nebyla neznámá. Nakonec mě do Cleverlance “přetáhl” Tomáš Koutný, který tady pracuje ještě dýl než já. To hlavní lákadlo pro mě představoval fakt, že jsem po nástupu nebyl kolečko v obrovském systému, ale že jsem dostal možnost se přímo podílet na spoustě zajímavých projektů.


​​Jak vypadal IT obor v Če​​chách v začátcích Cleverlance a v čem se Cleverlance lišila od ostatních?

Na české poměry jsme byli relativně velká IT firma, ale pořád jsme mohli pracovní schůzky skoro pořádat ve výtahu. Člověk se potkával s každým, kdo tady pracoval, a pro každou tvář mohl znát jméno. To znamenalo, že existovala velká spousta možností, kde a jak se uplatnit a jak profesně růst. Platí to pořád, ale ten boom v IT byl na začátku neuvěřitelný, skoro až zlatá horečka. My jsme měli tu výhodu, že už tehdy jsme byli technologickými lídry, zejména co se týká Javy.

Já osobně jsem měl to velké štěstí, že brzo po nástupu jsem se dostal do týmu, který vedl Jirka Bíba, legenda Cleverlance. To pro mě byla neuvěřitelná škola a těžím z těch zkušeností do dneška. Jirkův manažerský styl je spravedlivý, ale s jasným vědomím cíle, takže člověk bez nasazení a schopností u něj nepochodí. ​

Který z projektů ti nejvíce utkvěl v paměti, třeba kvůli jeho úspěchu nebo náročnosti?

Co se týče náročnosti, tak si myslím, že se těžko dá najít projekt, který by se obešel bez nějakých komplikací. O to víc pak člověku udělá radost, když se všechno nakonec hladce rozběhne a funguje. Proto jsem z poslední doby hodně hrdý na to, co jsme zvládli v Sazce. To, že SazkaMobil šlape a jedná se o skvělého virtuálního operátora je výsledkem hory práce a potu, která se nádherně vyplácí, jak víme od klienta i od uživatelů.

Co občas zůstane v paměti, nejsou ani tak detaily jednotlivých projektů, jako lidi se kterými spolupracujete. Jak už jsem říkal, do Cleverlance jsem přišel z České Pojišťovny a asi to byl můj osud, protože jsem poté u nás pracoval na projektu právě pro Českou Pojišťovnu. Na něm bylo to nejzajímavější, že jsem já, externista, fungoval jako prostředník mezi zaměstnanci a jejich šéfem, kterého se všichni báli. Ten šéf byl manažerské eso a měl skvělé výsledky, zároveň z něj ale šla hrůza. Takže jsem tam chodil nejenom pracovat, ale i žehlit průšvihy ostatních.

Prozradíš ně​jaký průšvih na sebe?

Kdyby člověk nedělal průšvihy, tak by musel být robot, a to já rozhodně nejsem. Vynechám jméno konkrétního klienta, ale bylo to relativně brzo po nástupu do Cleverlance. Měli jsme tehdy na starosti databázi zákazníků a trošku jsme je překvapili tím, že jsme stovkám tisíc z nich rozeslali testovací smsky. I když, on ten průšvih možná spíš byl v tom, že se pak zjistilo, kolik z těch kontaktů v databázi nefunguje.


Jak funguje ​Cleverlance dnes, v porovnání se začátky?

Jsme několikanásobně větší firma a zabýváme se opravdu​ širokou paletou oborů. Když jsme začínali, tak trochu platilo, že všichni dělají všechno a projekty se řešily v rámci celé firmy. Teď u nás funguje mnohem vyšší míra segmentace a specializace na jednotlivá odvětví, ať už je to bankovnictví, telekomunikace nebo třeba energetika. Já jsem často odborník na “to ostatní”, když třeba pracujeme na produktu pro nakladatelství nebo jiného, lehce atypického zákazníka. Jednoduše řečeno, děláme toho hodně a je nás hodně.

Kam podle​​ tebe Cleverlance směřuje?

Tady můžu jenom nabídnout svůj pohled „ze zákopu“, nejsem ten, který by určoval strategii firmy. Řekl bych​, že se pohybujeme v silně konkurenčním prostředí, takže si nemůžeme dovolit někde dlouhodobě usnout a zastavit se. Chceme se dál věnovat poskytování komplexních produktů, což souvisí i s mojí vlastní prací, kde se zabývám především platformami pro komunikaci mezi obchodníkem a zákazníky. Kromě toho se snažíme rozšiřovat naše portfolio do všech různých směrů. Jednak o nové výzvy, v podobě odvětví, v nichž jsme se doposud nepohybovali,​ a taky o zákazníky ze zahraničí, kam teď s našimi řešeními pronikáme.

Lukáš Horák