Fit IT: Technologické vychytávky, které zlepší fyzičku
9. 5. 2018
Fit IT: Technologické vychytávky, které zlepší fyzičku

Za okny se nám pohodlně usadilo jaro a zdá se, že s sebou rovnou přineslo i letní počasí. Probuzená příroda v mnohých také probudí touhu shodit nadbytečná kila nebo si zlepšit výdrž, zpevnit svaly atd. Motivace je ovšem vrtkavá múza. Nadšení může velmi brzy opadnout, pokud neexistuje externí síla, která nás donutí vynaložit námahu a změnit zaběhanou životosprávu. Skoro by se nám hodil malý skřítek, který se vleze do kapsy a štípne nás pokaždé, když se chystáme porušit své  předsevzetí. Skřítky se doposud vypěstovat nepodařilo, ale v kapse téměř každého z nás najdeme zařízení schopné nám pomoci vydržet a udělat v životě pozitivní změnu.

Běhání hrou

Gamifikace patří k velkým moderním trendům tam, kde se střetávají technologie s lidským faktorem a potřebou větší motivace. Z oblasti počítačových her víme (a díky neurovědám také do velké míry známe příslušné mechanismy), že lidé velmi pozitivně reagují i na malá vítězství, dodávaná s odměnou v krátkých intervalech. Pro mozek neexistuje velký rozdíl mezi tím, jestli se nám podařilo dostat elfí lovkyni na vyšší level, nebo se jí o trochu víc podobáme po cvičení v reálném životě. U hry máme ale jasné ukazatele a víme kolik úsilí nám zbývá, než postoupíme dál. Když se nám pak zadaří, často je to provázeno okázalými efekty oslavujícími náš úspěch.

Proto se vyplatí zanášet herní prvky i do každodenní cvičební rutiny. Možná nejúspěšnějším příkladem je aplikace Zombies, Run! Princip je jednoduchý: díky propojení s GPS dokáže tato hra proměnit vaši trasu pro běhání v post-apokalyptický svět, v němž vy figurujete jako posel mezi jednotlivými enklávami zbytku lidstva. Po cestě narazíte na nebezpečné situace, kdy vám zombie budou těsně v patách a zároveň každý váš běh skončí oslavami vašeho hrdinství. Celý narativ probíhá skrze pokyny ve sluchátkách, včetně oznámení o předmětech, které se dostanou do vašeho inventáře, zatímco běžíte. Vřele doporučuji, už jenom pro ten zážitek, kdy máte opravdu pocit, že vám na záda dýchají nemrtví a robotický hlas oznámí úspěšné sebrání pěti párů spodního prádla.

Mobilní motivátor

Úspěšná změna životosprávy se pro mnoho lidí může zdát jako obrovský krok, navíc přes hlubokou rozeklanou propast. Mnohem lepší přístup spočívá ve zlepšení fyzičky prostřednictvím mnoha malých krůčků. I poté se ale lze velmi snadno ztratit v tom, kdy a jaký krůček je pro nás v danou chvíli nejprospěšnější. Aplikace jako např. Fabulous, dokáží rozkouskovat velkou změnu za vás. Nejdříve se naučíte udržovat dobrý pitný režim, poté poznáte důležitost pořádné snídaně a s každým novým úkolem se připomenou i ty staré, tak aby si každý dokázal vytvořit zcela nové, správné návyky.

Pro ty, kteří se ve svojí cestě posunuli dál a snaží se svoje tělo spíše vypilovat než nějak drasticky změnit, existuje velké množství virtuálních trenérů, kteří poradí jak úspěšně potrápit svalstvo. Kromě toho se samozřejmě hodí i kalkulačky na kalorie nebo ušlé a uběhané kilometry.

Než se vydáme na jakoukoliv cestu, musíme vědět, že máme všechno pro to, abychom mohli bez problémů dosáhnout cíle. U cesty za lepším zdravím je potřeba především zajistit dostatečné zásoby nadšení a vůle. Kdyby se počasí zkazilo a sluníčko venku přestalo fungovat jako katalyzátor naší motivace k pohybu, je dobré mít při ruce digitální pomocníky. My jsme si představili špičku ledovce fitness IT, ale pro ty, kteří se rozhodnou “hacknout” svoji mysl a tělo, existuje dnes již obrovské množství možností. Stereotyp, že technologie nás drží doma a v sedě, už dávno neplatí a opak je pravdou.

Lukáš Horák


 

 

Internet věcí nám předpověděla sci-fihttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/SCI-FI-IoT.aspxInternet věcí nám předpověděla sci-fi<p>Sci-fi a skutečný svět žijí ve vzájemné symbióze. Většina science fiction se snaží mnohem spíše reflektovat současnost, než předpovídat budoucnost. Nástrojem pro toto fikční zrcadlení ve sci-fi jsou často technologie, které působí jako katalyzátor lidského chování a komentář o společnosti - vzpomeňte si na Orwellova Velkého bratra.<br></p><p> Hledání dramatické zápletky tak často postaví technologie v science fiction do negativního světla nebo je dotáhne až do absurdna. Přesto existuje velké množství příkladů sci-fi vynálezů, které buď přímo inspirovaly reálné technologické revoluce, nebo alespoň předpověděly jejich vstup do běžného života. Ani koncept IoT (Internet of Things) neboli Internet věcí, se tomu nevyhnul a před implementací v naší realitě si prošel fantazií různorodých autorů. </p><h2> Příliš chytré domácnosti </h2><p> IoT představuje extrémně široký pojem, který pokrývá zařízení schopná sbírat i vyhodnocovat data, na jejichž základě pak komunikuje s dalšími zařízeními. Úkolem člověka v tomto dialogu technologií je určit parametry, které má Internet věcí pomoci udržet nebo měnit. Tím se dostáváme k prvnímu (zcela reálnému) sci-fi konceptu, chytré domácnosti. V dnešní době vám nic nebrání si přesně nastavit ideální teplotu v jednotlivých místnostech, intenzitu či dobu jejich osvětlení a přenechat pak starost o ně propojenému systému zařízení. Měnit nastavení navíc můžete klidně z druhé strany Země, na svém mobilním telefonu. O tom, že se aspekty našeho běžného žití stanou automatizovanými, nepochybovalo velké množství velikánů science fiction. Mimo jiné mezi nimi byli Ray Bradbury a Phillip K. Dick. Oba však ve svých vizích chytrých domácností dali přednost poněkud pesimistické interpretaci. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/SCI-FI-IoT/Dum.jpg" alt="" /> <br> </p><p> Ilustrovaný muž je sbírka povídek Raye Bradburyho z počátku 50. let 20. století a patří k nejvýznamnějším dílům krátké sci-fi fikce. V povídce Step (někdy také Savana, v originále The Veldt) lamentují rodiče nad vlivem chytré domácnosti na jejich děti. Mají pocit, že jejich potomci jsou vychováváni spíše domem (nazývaným HappyHome), plným automatizované technologie, včetně velmi vyspělé virtuální reality schopné skutečně reprodukovat žádanou skutečnost. Dětský pokoj je neustále nastaven na Africkou step, kde děti sledují smrt dvou figur, pojídaných lvi v dálce. Rodiče jsou vyděšeni touto “dekorací” dětského pokoje a na radu psychologa se rozhodnou svůj dům opustit a naučit se žít samostatně, bez technologií. Ještě předtím je ale děti poprosí o poslední návštěvu domu a svého pokoje. V něm svoje rodiče zavřou a nechají sežrat lvy, poté dále spokojeně žijí v péči domu. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/SCI-FI-IoT/lion-3332729_1920.jpg" alt="" /> <br> </p><p> Ubik od Phillipa K. Dicka je vysoce komplexním příběhem, ve kterém se objevují témata telepatie, cestování časem a průmyslové špionáže. Shrnutí celého románu by pravděpodobně přesáhlo rámec tohoto článku. Nám bude stačit se soustředit na způsob, kterým hrdinové komunikují s příslušenstvím svých bytů. Všechno, od <a href="https://www.goodreads.com/quotes/7444685-the-door-refused-to-open-it-said-five-cents-please" target="_blank">vstupních dveří</a> až po ledničku není pouze automatizováno, ale také zpoplatněno. Postavy v Ubikovi se proto musí neustále dohadovat na možných splátkách, jen proto aby se dostaly do vlastní postele. </p><p> <span style="color:#7d3cbe;font-family:source-sans-pro-light, open-sans, sans-serif;font-size:26px;">Ať tě provází s</span><span style="color:#7d3cbe;font-family:source-sans-pro-light, open-sans, sans-serif;font-size:26px;">íla zdravotnického IoT</span><br></p><p> Naštěstí ve fikci nenajdeme jenom negativní příklady Internetu věcí, ale i ukázky toho, jak technologie mohou pomoci zachraňovat životy. Temnotu ale zcela neopustíme, alespoň co se týče vesmírné Síly. Nejzářnějším případem využití IoT ve sci-fi (v tomto případě mixu sci-fi a fantasy) je totiž Darth Vader, rytíř temné strany Síly, ve filmovém opusu Hvězdné Války. Specificky mluvím o jeho ikonickém obleku. Během natáčení v 70. letech se jednalo o kostým, jehož funkčnosti nikdo moc nevěnoval pozornost, důležité bylo, že vypadá hrozivě. Postupem času ale autoři románů z prostředí Hvězdných Válek vytvořili komplexní představu o tom, co oblek připomínající černé samurajské brnění vlastně umí. Jedná se o složitý systém bio-senzorů, které neustále monitorují Vaderovo zdraví, sbírají potřebná data a upravují jeho zdravotní stav. Zranění, která Vader utrpěl na konci Epizody III byla tak masivní, že potřebuje mobilní a automatizovaný přístroj pro udržování životních funkcí. Využití IoT ve zdravotnictví, i bez využití vesmírné magie, rozhodně patří k nejslibnějším oblastem vývoje této již ne pouze sci-fi technologie. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/SCI-FI-IoT/star-wars-1724901_1920.jpg" alt="" /> <br> </p><p> V příbězích nám technologie často překáží, škodí nebo pomáhají našim nepřátelům. Neznamená to ale, že bychom měli odejít do lesa a začít žít bez přístupu k výdobytkům moderního života. Autoři sci-fi poskytují užitečná varování a rady, naším úkolem je pak vzít jejich myšlenky na vědomí. Výsledkem by měly být technologie obohacující naši každodenní zkušenost, které se vyhnou předpovídaným špatným dopadům. Internet věcí nám poskytuje neuvěřitelné možnosti, jak lépe poznat a ovládat svět kolem nás. S jeho pomocí můžeme psát skutečné příběhy, které mají vždy dobrý konec. </p><p> <i>Lukáš Horák</i></p>
Jaké vlastnosti potřebuje tester softwaru?https://www.create-it.cz/Blog/Stranky/vlastnosti-testera.aspxJaké vlastnosti potřebuje tester softwaru?<p>Přemýšlíte o změně zaměstnání a zaujalo vás testování softwaru? Není se čemu divit, je to přitažlivá oblast – zvenčí může vypadat možná trochu stereotypně, ve skutečnosti jde o poměrně dynamickou etapu vývoje softwaru.<br></p><p> V médiích se často dočtete, že dnes se dveře do světa IT otevírají téměř každému, kdo má o tuto oblast zájem. Kdo se však chce věnovat testingu úspěšně a dlouhodobě, měl by mít pro tuto práci jisté předpoklady a vlastnosti. Pojďme si je společně odhalit a v krátkosti popsat. </p><h2> Bohatá fantazie </h2><p> Jedině s fantazií a svým odlišným myšlením dokážete vymyslet takové testy, které málokoho napadnou. Právě tyhle testy jsou důležité, protože s nimi můžeme odhalit spoustu chyb. Je potřeba se umět podívat na věc i z jiných úhlů pohledu a do větší hloubky. </p><p> P.S. Všimli jste si, kolik testerů je fandů do fantasy a larpů? </p><h2> Analytické myšlení </h2><p> Samotnou podstatou testování je zjistit vlastnosti a ověřit chování vyvíjené aplikace. Logický a analytický přístup zúročíte od okamžiku, kdy najdete chybu – je potřeba zjistit, co za chybou stojí. Co ji způsobuje, proč a za jakých okolností se tak děje. S tímhle zjištěným obsahem tester pracuje dále. Samostatnou kapitolou je pak příprava test analýzy. </p><h2> Pečlivost a trpělivost </h2><p> Jako tester můžu říct, že jsou testeři často podceňováni a označováni za "klikače". Ve skutečnosti je tester vlastně takový systematický detektiv. On ví, že nic není dokonalé, natož software – chyby, tedy v naší hantýrce bugy, na nás vyskočí velmi často na nepravděpodobném místě v ještě méně pravděpodobném čase. Prolomení a ulovení bugu umí být velmi uspokojující a motivující aktivitou. </p><h2> Zvídavost </h2><p> Díky téhle vlastnosti vás přirozeně napadají otázky typu: „To by mě zajímalo, co se stane, když udělám tohle“ a už jen z principu chcete zjistit, co daná aplikace umí – vaše zvídavost vám to prostě nepovolí nezkoumat. A i díky tomu se v závěru testování vlastně stáváte tou nejpovolanější osobou, která zná doslova vnitřnosti vyvíjeného softwaru. </p><p> "Pohrát" si s aplikací, znamená najít nové chyby a tedy nové výzvy. Důležité je podotknout, že tester není někdo, kdo se snaží pokazit produkt. Tester se snaží odhalit bugy a řešit jejich opravu. Je vlastně pravou rukou všech – vývojářů, analytiků i projekťáků – a když jste k tomu ještě dobře komunikačně vybaveným člověkem, který se umí ptát, pak je vaše role v projektu k nezaplacení. </p><h2> Chuť se stále učit a odhodlání zkoušet nové věci a směry </h2><p>Odhalovat bugy je prostě hra. A k tomu slouží různé nástroje a různé přístupy. Pořád je co se učit. Neexistuje bod, ve kterém by si tester mohl s čistým svědomím říct, že umí vše. </p><h2> Odvaha </h2><p> Jelikož jsem měl možnost testovat ve více firmách, vím, že ne všude si uvědomují, že tester by měl být jeden z těch, co o daném produktu vědí nejvíce. K testerům se většinou dostává základní penzum informací, a tak je to jen čistě na nich - musí si většinu zjistit sami. A dost často jde to o na první pohled jednoduchou aktivitu – zvednout zadek a zeptat se. A následně si dané informace ověřit. </p><h2>Chemický vzorec<br></h2><p> Zmíněné vlastnosti nejsou zárukou, že budete skvělým testerem, ale jakýmsi předpokladem, základními ingrediencemi. Je to vlastně taková chemie - záleží, v jaké kombinaci a míře jsou tyto vlastnosti používány, jaké další přísady jsou k dispozici. Když ale přidáte pár zkušeností s testováním, máte solidní základ dobrého testera. Ten se pozná i podle toho, že nejede čistě podle návodu, kde je popsáno krok za krokem, co má dělat a kde klikat. Je to ten, kdo tuhle sadu kroků vymýšlí. A když se k tomu nebojí používat různé přístupy a technologické vychytávky, je pro svůj tým doslova požehnáním. </p><p> Uzrál ve vás při čtení tohoto článku pocit, že testing je pro vás to pravé? Pokud cítíte, že to je oblast, jejímž prostřednictvím chcete vejít do světa IT, máte šanci právě teď svůj sen <a href="/Blog/Stranky/TCA.aspx">zrealizovat</a>.<br></p><p> <em>Marcel a Viera</em> </p>
Příběh Testing Clever Akademiehttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/TCA.aspxPříběh Testing Clever Akademie<p>​​​Představte si zábavnou práci, která má budoucnost, potenciál, je každodenní výzvou a budete se do práce těšit. Pak si představte, že se na ní můžete připravit během jediného týdne a nemusíte studovat roky. To není jen iluze, to vám umožní Testing Clever Akademie!</p><h2>O co vlastně jde? </h2><p>​Celé odvětví IT neuvěřitelně roste a vzhledem k nezbytnosti technologií pro dnešní svět a každodenní život bude vývoj neustále pokračovat. A všichni víme, že se veškeré technologie rozvíjí raketovou rychlostí. A že ten, kdo zaspí, bude konkurenci dohánět jen velmi těžko. Aplikace a systémy, které nám usnadňují naprosto běžné činnosti našeho života, se musí jako každý jiný výrobek náležitě testovat, než jsou představeny veřejnosti, a to jak z důvodu kvality, tak z důvodu vysokých požadavků. </p><p>Práce profesionálních testerů spočívá v navrhování, spouštění a organizování manuálních i automatických testů. To se můžete naučit pouze jako součást několika málo inženýrských programů na vysokých školách. Tam nebude ale věnován studiu testování takový prostor, jako u nás. <strong>Během jediného týdne se v našem kurzu naučíte vše potřebné, abyste se mohli začít živit jako tester/ka. </strong>Co si přát víc? Co třeba tohle: úspěšným absolventům rovnou nabízíme pozici u nás v <a href="http://www.cleverlance.cz/?utm_source=blog&utm_medium=banner&utm_campaign=Recruitment">Cleverlance </a>a následně se pečlivě staráme o jejich profesní rozvoj. <strong>S ohledem na budoucnost jde o skvělou kariéru, která otvírá neustále nové a nové možnosti, protože IT business opravdu jen tak neskončí</strong>.</p><h2>Příští Testing Clever Akademie se koná ​<span style="color:#ff0097;"> 8. - 12. 4. 2019.</span> </h2><p> <strong>Chcete vědět, jestli máte nadání stát se testerem? Zkuste najít co nejvíce chyb v následujícím screenshotu a v případě zájmu o účast napište na e-mail <a href="mailto:%20zdenka.sacke@cleverlance.com">zdenka.sacke@cleverlance.com</a>, kolik a jakých chyb jste našli. A nezapomeňte přiložit své CV!  </strong></p><p> <strong><img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/tca.png" alt="tca.png" /><br></strong></p><h2>Jak to začalo?</h2><p>Na jaře roku 2015 jsme uspořádali 1. ročník Testing Clever Akademie ("TCA"). Vymysleli jsme koncept, vybrali kandidáty, vytvořili plán školících dnů a zajistili následné začlenění budoucích kolegů a kolegyň do celého týmu. Hledali jsme a hledáme hlavně nadšené a zvídavé mladé lidi, kteří se o testing, programování ale i kompletní IT odvětví zajímají. </p><p>Společně s největšími specialisty v oboru jsme vybrali ty podstatné body, které musí každý tester ovládat. Koncept a obsah upravujeme po každé další akademii tak, aby byla vždy zajištěna aktuálnost. Pouze vyzkoušením a testováním může být ověřena funkcionalita daného systému. </p> <img alt="hromadna_TCA.jpg" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/hromadna_TCA.jpg" /> <h2>Jak to probíhá?</h2><p>Pokud vás možnost zúčastnit se akademie zaujala, není nic jednoduššího, než číst dál. </p><p>První kontakt s námi proběhne přes HR. Motivace a předpoklady jsou velice podstatné pro další bod a tím je <b>závazná pozvánka</b> na Testing Clever Akademii. Tak se stanete účastníkem a my vás pod vedením expertů – našich zkušených kolegů a kolegyň – naučíme vše, co potřebujete k profesi testera či testerky. </p><p>Během týdenního kurzu se seznámíte s metodikou, SQL a databázemi, analýzami a základními testovacími technologiemi. V poslední den si vaše nově nabyté znalosti vyzkoušíme. Pro ty nejúspěšnější máme připravenou pracovní pozici na HPP v Praze a navíc naši tři nejlepší absolventi získají jako bonus finanční odměnu v hodnotě 4, 6 a 10 tisíc korun. Pracovní nabídky nejsou omezené počtem, ale odvíjejí se od vaší pracovitosti a schopností.</p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/Letak-TAC-2019-04.jpg" alt="testing akademie" /> <br> </p><h2>Naše akademie má téměř 50​procentní úspěšnost absolventů. </h2><p>Budoucí absolvent by měl být především <strong>bystrý, pečlivý a pohotový, mít povědomí o IT </strong>- zdravý rozum a analytické myšlení jsou důležitější, než notoricky naučené poučky či citace. Týmový duch, ale zároveň schopnost samostatné práce, perfektní čeština či slovenština, trocha angličtiny a možnost pracovat na HPP po absolvování, jsou veškeré požadavky! </p><p>V další části se můžete podívat na pár krátkých příběhů našich úspěšných účastníků!</p><h2>Medailonky</h2><p>   <img alt="Klara.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/Klara.png" style="margin:5px;width:120px;height:120px;float:right;" /></p><p>Po ukončení VŠE jsem zvažovala, kde najít uplatnění. Testování SW mi přišlo jako vhodný způsob, a když jsem vyhrála TCA, už jsem se mohla jen těšit na projekt. </p><p style="text-align:right;">Klára</p><p style="text-align:right;"> </p><p> <img alt="Martin_OK.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/Martin_OK.png" style="margin:5px 20px;width:120px;height:120px;float:left;" /> </p><p>Mám vystudovanou střední průmyslovku se zaměřením na IT a TCA mi přinesla hlavně možnost získat pracovní uplatnění jako tester bez předchozí praxe. Mám za sebou několik projektů v telekomunikacích a pořád se mám co učit. </p><p style="text-align:left;">Martin</p><p> <img alt="Petra_ok.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/Petra_ok.png" style="margin:0px 20px 30px 15px;width:120px;height:120px;float:right;" /> </p><p style="text-align:right;"> </p><p>Vždycky jsem byla nadšená pro IT, ale nevěděla jsem, jak začít. TCA mi pomohla naučit se základům testování, které nyní můžu využít na projektu. </p><p style="text-align:right;">Petra</p><p style="text-align:right;"> </p><p> <img alt="Run.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/Run.png" style="margin:5px 20px;width:120px;float:left;" /> </p><p> Díky TCA jsem se dostal na zajímavé projekty nejdřív v telekomunikacích a nyní i v bankovnictví. Rád se učím novým technologiím a nástrojům, v čemž mi Cleverlance dává prostor. Možná i proto jsem se v TCA umístil na prvním místě v závěrečné soutěži. </p><p>Run</p><p> </p><p> <img alt="Martina.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/Martina.png" style="margin:5px 20px;width:120px;float:right;" /> </p><p>O TCA jsem se dozvěděla od kamarádky a přišla mi jako fajn způsob, jak si „nanečisto“ vyzkoušet svou budoucí práci. Z testerky jsem se po půl roce stala databázovou vývojářkou a práce mě zkrátka baví. </p><p style="text-align:right;">Martina</p><p style="text-align:right;"> </p><p> <img alt="Pavel_ok.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/Pavel_ok.png" style="margin:5px 20px;width:120px;height:120px;float:left;" /> </p><p style="text-align:left;">Od tej doby, čo som sa zúčastnil I. ročníku TCA, pracujem v Cleverlance ako Test analytik. Mám za sebou už veľa práce na niekoľkých projektoch v telekomunikáciách a stále sa mám čo učiť. TCA mi priblížila podstatu reálnych projektov a vďaka mojim analytických schopnostiam som sa po jej absolvovaní stal Test analytikom. </p><p style="text-align:right;">Pavel</p><p style="text-align:left;"> </p><p> <img alt="Simona_OK.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/Simona_OK.png" style="margin:5px 20px;width:120px;float:right;" /> </p><p>Jsem absolventkou VŠE, při které jsem pracovala na administrativní pozici. TCA mi dala možnost začít pracovat v IT. Hodně mě při jejím průběhu zajímala analýza, a jelikož jsem v ní byla dobrá, našla jsem v ní i uplatnění a působím na telco projektu jako Test analytička. </p><p style="text-align:right;">Simona </p><p> </p><h2>A kdo za to všechno může?</h2><table width="100%" cellspacing="0" style="border:0px currentcolor;"><tbody><tr><td style="width:25%;vertical-align:top;">​<img alt="MiCakrt.png" src="/Blog/PublishingImages/Stranky/TCA/MiCakrt.png" style="width:200px;" /></td><td style="width:75%;padding-bottom:40px;"><p>​V Cleverlance jsem začínal zhruba před 16 lety na pozici Testera na projektu v bance. Za tu dobu jsem vystřídal mnoho projektů, což je i důvod, proč mi práce přijde stále dynamická a mám možnost získávat neustále nové zkušenosti. Dnes zastávám funkci Competence Leadera pro oblast testingu a stojí za mnou tým více než 200 QA specialistů. Předloni jsem se stal i garantem programu pro začínající testery - Testing Clever Akademie, která mi přijde jako skvělý způsob, jak si najít a vychovat vlastní testery a začínající analytiky. Všichni noví kolegové a kolegyně se zapracovali, stali se platnými členy týmu a pracují na reálných projektech v bankovnictví a telekomunikacích. </p><p style="text-align:right;">Michael Čakrt<br> QA Competence Leader a garant TCA</p></td></tr></tbody></table><table width="100%" cellspacing="0" style="border:0px currentcolor;"><tbody><tr></tr></tbody></table> <p style="text-align:justify;"> </p><p style="text-align:justify;"> A pokud chcete vědět, jak vypadá velký testerský projekt v praxi, přečtěte si tento článek: <br><a href="/Blog/Stranky/TaaS-na-O2.aspx">http://www.create-it.cz/Blog/Stranky/TaaS-na-O2.aspx</a> </p><p style="text-align:justify;"> <em>Článek původně z 6.1.2016 byl aktualizován ke dni   27. 2. 2019.</em></p>
Škola virtuální hrouhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/skola-virtualni-hrou.aspxŠkola virtuální hrou<p> Na podzim jsme u nás v Cleverlance ve spolupráci s nadací <a href="https://www.facebook.com/NviasOrg" target="_blank">nVias</a> připravili kurz základů <a href="https://www.instagram.com/p/Bqh9Kzil1PM/" target="_blank">programování pro děti</a>. Místo suchého výkladu to bylo ale formou hry Minecraft, v jejímž světě si koncepty spojené s vytvářením kódu rovnou mohly osahat a experimentovat s nimi. A byl to velký úspěch! </p><p>Už od dob Komenského mluvíme o škole hrou, snaze vyučujících žáky aktivně zapojit do prozkoumání učiva, což jim následně umožní si ho lépe vštípit. Není tedy divu, že informační technologie se záhy po jejich masovém rozšíření staly jedním z nástrojů, kterým lze dosáhnout interaktivity s probíranou látkou. Pojďme se společně krátce ohlédnout za historií edukativních her a podívat se, kam jejich vývoj dál směřuje. </p><h2> Programování, psaní a úplavice </h2><p> První z “her”, které se na počítačích objevily, má překvapivě mnoho společného s naší vlastní snahou naučit děti programovat. Logo Programming byl ve skutečnosti zjednodušený programovací jazyk, ovšem s bonusem v podobě kurzoru ve tvaru želvy. V roce 1967 bylo luxusem už jen grafické rozhraní samo o sobě. Želvím kurzorem se žáci pohybovali skrze programovací příkazy a mohly jím například kreslit geometrické tvary. </p><p> Velikánem v prvních edukativních hrách byla platforma Apple II. Například v roce 1979 jste si na ní mohli vyzkoušet kapitalismus v praxi, díky ekonomické hře Lemonade Stand. Skutečným průlomem ale byla hra Oregon Trail, zřejmě nejúspěšnější a nejrozšířenější vzdělávací počítačová hra vůbec. Úkolem hráče je v bezpečí dostat rodinu amerických osadníků v první polovině 19. stol. napříč Spojenými státy. Výuková hodnota leží v historické přesnosti útrap, kterými vygenerovaná digitální rodinka prochází. Velmi častým úkazem je například náhlé úmrtí jednoho z členů na základě zranění nebo nemoci. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/skola-virtualni-hrou/Oregon%20Trail_.jpg" alt="Oregon Trail" /> <br> </p><h4 style="text-align:center;"> <em>Oregon Trail</em><br></h4><p> Snaha ne jenom bavit, ale i něco děti naučit se nevyhnula ani firmě Nintendo, známé díky hrám se svým maskotem, instalatérem Mariem. Bohužel se jednalo o relativně rozšířené, ale ne zrovna oblíbené pokusy a Mario Teaches Typing patří k nejznámějším z nich. Jak napovídá název, jedná se o hru v níž vás má Mario naučit psát na klávesnici. Děje se tomu tak během nudného posouvání Maria z jedné strany mapy na druhou, ale hlavně za snad nejhoršího, kvílivého zvukového doprovodu, jaký se kdy u Maria objevil. Ťukání s Mariem tedy osobně nedoporučuji, ale pokud hledáte dobrý nástroj, jak se zabavit při výuce psaní na klávesnici, zkuste Typing of the Dead. V žádné jiné hře nemáte možnost ustřelit hlavu zombíkovi správně vyklepnutým středníkem. </p><h2> Kam dál? Do jiných světů </h2><p> Zdá se, že nejvýznamnějším moderním milníkem ve vývoji vzdělávacích her je vznik a dostupnost kvalitních VR setů. Víme o tom v Cleverlance své, díky naší spolupráci s Virtual Medicine, projektem, díky němuž si mohou uživatelé virtuální reality skrz naskrz prohlédnout anatomicky přesný model lidského těla. Využití VR ve výuce biologie a medicíny patří k relativně velkým trendům. V nabídce virtuálních aplikací najdeme například InMind, který poskytuje pohled zblízka na náš mozek a jeho neurologická propojení. </p><p> Cesta do útrob našeho organismu ale není zdaleka tak oblíbená, jako VR výlet do vesmíru. Titans of Space nebo Earth AR vás po nasazení VR helmy přenesou mimo zemskou atmosféru a naučí vás fakta o Sluneční soustavě mnohem zábavněji, než se o to marně pokoušejí všichni učitelé zeměpisu. Můj osobně nejoblíbenější výukový projekt nese název Apollo 11 VR, což by mělo jasně naznačit, kam se virtuálně podíváte. Jako velkého fanouška vesmírného programu mě kompletně fascinuje možnost vyzkoušet si naživo (skoro) dobytí Měsíce člověkem. </p><p> <img src="https://cdn.uploadvr.com/wp-content/uploads/2016/05/TitansOfSpace20_Screenshot3.jpg" alt="Titans of Space" /> <br> </p><p style="text-align:center;"><i>Titans of Space<br></i></p><p> Originální využití virtuální reality ale nekončí jenom u simulace těžce dosažitelných prostorů. Public Speaking VR vás dostane do kůže člověka, který musí prezentovat svoje nápady v konferenční místnosti, vysokoškolské třídě či v rámci pracovního pohovoru. Nápadům se ve světě VR meze nekladou, stačí je pouze dobře implementovat - začít se dá třeba s <a href="https://tyinternety.cz/technologie/digitalni-dvojcata-jak-vr-a-ar-meni-vycvik-i-skoleni-bez-pouziti-realneho-prostredi/">technologií digitálních dvojčat</a>. </p><p> S časem a přístupem k novým technologiím začínáme postupně smazávat překážky mezi praktickou, hravou, interaktivní výukou a nudným biflováním faktů. Ať už se nové vědomosti snaží předat učitel nebo získat samouk, mají dnes oba k dispozici nepřeberně větší množství způsobů, jak toho docílit zábavně. Myslím, že kdyby dnes žil, tak by si Komenský s radostí nasadil VR helmu a prozkoumával široké spektrum vzdělávacího softwaru. A třeba by přišel s revoluční aplikací pro výuku latiny. </p><p> <i>Lukáš Horák</i></p>
Jak se tvoří mobilní UX - kreativní proces v praxihttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/UX-miniprirucka.aspxJak se tvoří mobilní UX - kreativní proces v praxi<p>Pro vývoj (nejen mobilních) aplikací, je zpětná vazba uživatelů zásadní, jelikož zajišťuje potvrzení funkčnosti nabízeného řešení. Z tohoto pohledu je jejich role klíčová především v počáteční a konečné fázi procesu. <strong>Jak ale uživatele uspokojit a přijít s tím správným designem?</strong><br></p><p> Na začátku je důležité zjistit, co a proč vlastně uživatel potřebuje. Jde hlavně o definici toho, jaký problém chceme vyřešit (co je cílem) a jakým způsobem to učiníme (jak se k cíli dostaneme). </p><p> Zároveň také nesmíme zapomínat na požadavky a záměry klienta (zadavatele). Jelikož projekty můžou být jak externí, tak interní povahy, náš celkový přístup k zákazníkovi je tím ovlivněn. Pokud jednáme s externím zákazníkem, často pomůže nějaká úvodní seznamovací schůzka, která by měla sloužit k lepšímu vydefinování cílů a pochopení toho, co se od aplikace očekává (ať už funkčně či účelově). Někdy to vede k zásadním změnám či úpravám, ty jsou ale nezbytné po ujasnění a validaci konceptu (proof of concept). Na druhou stranu můžeme získat nový náhled a spoustu podnětných nápadů. </p><p> Propojení představ klienta s potřebami uživatelů může být někdy opravdovým oříškem, zároveň je ale nevyhnutelným krokem, který může zásadním způsobem rozhodnout o tom, zda bude aplikace oblíbená a úspěšná. </p><h2>Jak na to? Definujte kontext! </h2><p> Jak tedy postupovat? Především je potřeba mít na paměti, že <strong>žádné řešení není správné samo o sobě</strong>. Vždy pracujeme s předem definovaným kontextem, danou uživatelskou skupinou a navrhujeme funkcionalitu pro konkrétní uživatelský problém. </p><p> Pro lepší pochopení je vhodné namodelovat tzv. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Use_case" target="_blank">Use cases</a> (česky "případy užití"). Jedná se o popis, nebo zobrazení jednotlivých kroků chování uživatele vůči systému. Zjednodušeně - jde o to nadefinovat nějaké modelové scénáře, které nám toto chovaní přiblíží. Nezáleží na tom, jestli pro tyto účely použijeme textový popis, či diagram, finální zpracování by mělo být přehledné a pochopitelné. <br></p><p> <img src="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1d/Use_case_restaurant_model.svg/1280px-Use_case_restaurant_model.svg.png" alt="" /> <br> </p><h2>User flow – cestujeme aplikací </h2><p> Další fází je samotný návrh, a to v podobě vydefinovaných interakcí. Zde je opět potřeba pracovat s daným kontextem. V praxi to znamená, že ideálně rozkreslíme jednotlivé obrazovky a ty pak seřadíme do uceleného "flow". Nutí nás to tak přemýšlet o tom, kam a proč kliknu a který logický krok bude následovat. </p><p> Otázkami jako: "Kam chci odsud jít dál?", "Poznám, na co můžu kliknout?" atd. se vcítíme do role uživatele a pomůže nám to pochopit: </p><p> • Je jasné, které prvky jsou interaktivní (na co můžu kliknout)? • Mám vždy možnost jít (smysluplně) dál, nebo se vrátit zpět kam potřebuji? • Chybí některé relevantní informace či funkcionalita (k pochopení toho, co můžu na obrazovce dělat)? • Vyřešil(a) jsem daný problém, dosáhl(a) jsem požadovaného cíle)? </p><p> <img src="https://cdn.dribbble.com/users/6410/screenshots/3956237/flowkit-little-flows.gif" alt="" /> <br> </p><p> Podobně strukturované "flow diagramy" se obvykle používají pro návrh funkční architektury. Ty jsou ale především sestavené pro implementační účely a často z nich není chování uživatele zřejmé. Ideálním řešením je rovnou rozpracovat obrazovky do jednoduchého prototypu. To může zásadně usnadnit komunikaci a předání materiálů nejen napříč týmem, ale také klientovi. V současné době nabízí nějakou formu prototypování již většina designových programů a proto není tak časově náročné. <br></p><p> <img src="https://sketchapp.com/images/pages/docs/13-prototyping/prototyping-template%402x.jpg" alt="" /> <br> </p><h2>Co máme na mobilních aplikacích rádi?</h2><p> Celkový proces je samozřejmě také ovlivněn tím, zda navrhujeme pro stávající produkt (upravujeme, či rozšiřujeme funkcionalitu), nebo vytváříme produkt úplně nový. U existujících aplikací je většinou hodně důležité definovat nejen to, co chybí nebo nefunguje, ale také to, co funguje a proč.</p><p> <b>Všeobecně platí:</b></p><p> 1. Začni s věcmi, které fungují (a to ponech!)</p><p> 2. Definuj, co je třeba změnit</p><p></p><h2> Pro zjednodušení se můžeme držet 3 základních pravidel: </h2><p> <b>1. Dobrý design je konzistentní</b></p><p> Základem každé dobré mobilní aplikace je jasná struktura a přehledná navigace. Opět přemýšlíme v rámci celého "flow" – jaké navigační prvky zvolíme a kde budou umístěny? </p><p> Nesmíme zapomínat také na vytvoření ucelené vizuální a informační hierarchie. Často se setkávám s tendencí zviditelňovat všechny "důležité" prvky. Bohužel tento přístup nezřídka vede k barevnému chaosu, který působí na mobilních platformách nepřehledně. Důležité je přeci vše, co na stránce prezentujeme, jinak by to tam nebylo, že? Designérova zásada zní: <strong>Stejně velké prvky mají stejnou prioritu.</strong> Z čehož vyplývá, že když zvýrazníme vše, všechno bude "stejně velké". Hierarchie vzniká právě z kontrastu velkého a malého, barevného a nezabarveného apod. </p><p> <b>2. Dobrý design je pochopitelný</b></p><p> <img src="https://i.stack.imgur.com/5gDp2.png" alt="" style="margin:10px 20px 5px 15px;width:200px;float:right;" />Interakce by měly být předvídatelné. Je vhodné pracovat se standardními komponentami a doporučenými principy jednotlivých platforem - <a href="https://developer.apple.com/design/human-interface-guidelines/" target="_blank">Human Interface Guidelines</a> pro iOS a <a href="https://material.io/design/" target="_blank">Material Design</a> pro Android. </p><p> Znalost standardů je sice základem, ale i zde je potřeba řídit se definovaným kontextem a našimi potřebami. Mnoho diskusí proběhlo například na téma "Bottom bar" versus "Hamburger menu". Nebo zda je vhodné použit "Floating Action Button" (FAB) na iOS. Standardy se samozřejmě mění a v současné době vidíme mnoho příkladů, které kombinují řešení z obou platforem. Základem je ale vždy použitelný design.<br></p><p> Mimo trendy doporučuji také pracovat s UI knihovnami (UI patterns), které prezentují ukázky uživatelského rozhraní na konkrétních příkladech. Pro inspiraci například <a href="https://pttrns.com/" target="_blank">pttrns</a> nebo <a href="https://mobile-patterns.com/" target="_blank">mobile-patterns.com</a>.<br></p><p> <b>3. Dobrý design je jednoduchý</b></p><p> Často se bohužel setkávám s tím, že v touze po "zjednodušení", je tendence natlačit co nejvíce hlavních funkcionalit na jednu obrazovku silnější, než přehlednost. Daná obrazovka pak působí jako všemocný rozcestník bez významu a uživateli nezbývá, než zmateně klikat vším, co se mu nabízí. Toto je přístup, který reflektuje spíše možnosti webového rozhraní. "Jednoduché" u mobilních aplikací znamená především významové zaměření dané obrazovky na jeden konkrétní cíl a také rozdělení jednotlivých úkolů do kroků. </p><h2> Závěrem</h2><p> Navrhování mobilních aplikací může být velice kreativní a zajímavý proces. Nenechte se ale unést - cílem by totiž měl být vždy čistý a přehledný design, který našim uživatelům poskytuje potřebnou funkcionalitu a usnadní jim život. Umělecká díla nechme galeriím.<br></p><p> <i>Andrea Tothová </i> <br></p>
Za pohodou do Nizozemskahttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/Nizozemsko.aspxZa pohodou do NizozemskaPo nabitém pracovním roce jsem potřeboval důkladné vyčištění mysli, a proto jsem se rozhodl na sklonku uplynulého roku navštívit Nizozemsko. Za 12 dní jsem projel 8 měst a domů jsem se vrátil v poledne Štědrého dne. Cestovat o samotě se ukázalo jako jedno z nejlepších rozhodnutí, co jsem kdy udělal. <div>Při příjezdu jsem si myslel, že pohoda Nizozemců, o které jsem slyšel, má co dočinění s jejich přístupem k marihuaně, avšak po 12 denním pobytu, kdy jsem navštívil všechna velká města (možná kromě Eidenhovenu a Maastrichtu, ta přijdou příště), jsem objevil, že onen uvolněný styl života je hlavně jejich myšlenkovým nastavením. Žijí v systému, co prostě funguje. Je akorát tak nastaven, za práci mají optimální plat - a to do takové míry, že i kontrolor v tramvaji je usměvavý - proudí to např. i z jeho zaměření na sociální kontakt. Sedí za oválným stolem a pozoruje, zda jste při nástupu přihlásili svůj lístek. Během jízdy si povídá s cestujícími. Řidiči samotní jsou také velice společenští. Výměna řidičů při změně směny je malá sociální událost - řidič pozdraví celý vůz a vtipkuje stylem “Díky bohu, že už nejedete s ním [předchozím řidičem], mohl vás všechny zabít!”. </div><div>Během pobytu jsem silně cítil Hygge (dánské pojmenování konceptu štěstí a uvolněnosti), téměř všude, kde jsem byl. Až na výjimky - Haag a Rotterdam. Haag byl plný zápachu, rozestavěných konstrukcí, nehod, houkaček a poprvé za celý pobyt přišel podivný strach z možnosti přepadení. Narazil jsem na odklízení následků autonehody a všiml jsem si všudypřítomné policie. Atmosféra hektická, špinavá a nebezpečná. Nejklidnější města pak byla Delft, Leiden a Haarlem. Utrecht by se zase dal nazvat “studentským městem”, a to nejen proto, že zde sídlí největší univerzita v Nizozemsku. <div> <br> <h4> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Nizozemsko/delftska_radnice.jpg" alt="delftska_radnice.jpg" /> <br> </h4><div><h4> Pohled na Delftskou radnici z věže Nieuwe Kerk. Delft je malebné město modrobílého porcelánu a rodné místo malíře Jana Vermeera (Dívka s perlou). Krásné historické centrum, žádná nákupní horečka, jenom poklidný život všude okolo. </h4> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Nizozemsko/restaurace.jpg" alt="restaurace.jpg" /> <br> </div><div><h4>Místní Delftská restaurace. V reproduktorech hraje z playlistu Kraftwerk - Autobahn. </h4> Z věcí a staveb srší německá kvalita a britský styl zároveň. Propracované fasády, kvalitní bytelné stoly, promyšlený systém cyklostezek a pruhů pro cyklisty. Ti tu mají přednost - pokud vás jako chodce srazí cyklista, chyba je vždy na vaší straně. Přitom jsou všichni velice ohleduplní - i když jsem z nepozornosti dvakrát vstoupil do cyklostezky, nedočkal jsem se žádného zvýšeného hlasu, ale navzájem jsme se omluvili. Teprve zde se naučíte pořádně rozhlížet všemi směry, některé křižovatky jsou propleteny i z 8 směrů.</div><div>Od místních jsem se dozvěděl, že místní stavby jsou tak jednolité a prostě “padnoucí” do prostředí z toho důvodu, že při jejich stavbě jsou většinou najímáni umělci a architekti, kteří mají podobný styl, jako již existuje v okolí nově vznikajícího domu. </div><div>Lidé zde nosí oblečení hlavně tmavé palety - černá, hnědá, šedá, zelená - protože zde často prší a je sychravo. Uvolněná atmosféra je zde však všude. Všudypřítomná kola nejsou přidělaná a zabezpečená, protože samotná idea krádeže přijde Holanďanovi směšná. A pokud vám při nakupování chybí nějaké mince, nikdo se nad tím nepozastaví a vstřícně vám i pár desítek centů promine (průměrný roční plat je v Nizozemsku 47 937 EUR).</div><div>Všichni zde jezdí na kole, jsou vlastně i díky tomu více otužilí - to ty jízdy ve studeném počasí. Nenajdete tu dopravní zácpy, v 5 hodin odpoledne ve čtvrtek i pátek jsou ulice plné kol, ale aut zahlédnete pouze pár, a to i v centru města! Kolo je součástí nizozemského stylu života. Kluci vozí svoje dívky na předním nosiči, maminky vozí svoje děti v přídavném kočárku před kolem a větší děti jezdí s rodiči na dvoukole.</div><div>Nizozemci na vás budou mluvit prvně nizozemsky (pokud nebudete do šál a rukavic obalený očividný teplokrevný turista) a teprve až zjistí, že nejste zdejší, přepnou na plynulou angličtinu (93% Nizozemců mluví anglicky.)</div><div>Úroveň života a duševní pohody může proudit i z extrémně vysoké kvality a čistoty jídla. Nizozemsko je známé jako technologicky nejvyspělejší zemědělská velmoc, na pěstování plodin používají drony s kamerami a senzory, stejně tak pro dobytek. Nemocem předcházejí, místo aby je léčili - nepoužívají žádné pesticidy, hormony, ani antibiotika. Jejich plodiny jsou implicitně v bio kvalitě. Jejich revoluční systém zavlažování využívá vodu o 90% efektivněji, než je tomu ve zbytku světa. Nizozemsko je také největším exportérem brambor, přitom mají ty nejmenší dotace od EU (založené na <a href="https://ec.europa.eu/agriculture/sites/agriculture/files/statistics/factsheets/pdf/eu_en.pdf" target="_blank">velikosti plochy státu</a>) - díky efektivnímu systému a rozsáhlým rovným plochám jsou však schopni exportovat více brambor (a i jiných plodin) než Amerika, Čína a Německo dohromady! <br> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Nizozemsko/kanal.jpg" alt="kanal.jpg" /> <br><br></div><div>V každém hostelu jsou tzv. “smoking rooms” s průhledným sklem, kde si může kdokoliv zakouřit cokoliv v Nizozemsku legálního. V coffeeshopech na každém rohu Amsterdamu koupíte jakýkoliv vzorek marihuany, který chcete. 1 gram průměrné odrůdy pořídíte za 9 EUR, jednu cookie s magickým obsahem také za 9 EUR.</div><div>Za návštěvu stojí Eye Film Museum a historická vesnice Zaanse Schans plná větrných mlýnů (viz titulní fotografie). Do vesnice se dostanete z “ostrova” uprostřed Amsterdamu, na který vás převeze trajekt. </div><div>Ve všech prodejnách, supermarketech, restauracích, autobusech, MHD atp. převládá systém placení kartou - do takové míry, že v supermarketu stojí u vstupu tabule s nápisem “Nebereme cash, pouze kreditní karty”. </div><div>Holanďan tak běžně pozná turistu podle otázky, zda berou cash nebo kredit. Dalším poznávacím znamením turisty je fakt, že zřejmě nebude otužilý a nosí zimní výbavu. Klasický Holanďan pravděpodobně spal každou noc svého života v 15°C místnosti a pasivně se tak otužoval. Na ulici Holanďana pak nějaký ledový vánek nerozhází, natož aby kýchal nebo smrkal. I když bylo 5 stupňů, potkal jsem za celý pobyt jen jednotky lidí, co měli rukavice nebo čepici. S otužilostí každého člověka pak přichází nezvyklá houževnatost proti zimním nemocem.</div><div>V Goudě, proslavené hlavně výrobou dýmek a stejnojmeného sýru, si nenechte ujít místní kostel (sv. Jana), který se pyšní nádhernými interiéry. Můžete zde pořídit goudy různých typů (byla zde ke koupi dokonce i gouda se zelenou bylinou). </div><div> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Nizozemsko/Gouda.jpg" alt="Gouda.jpg" /> <h4> kostel sv. Jana v Goudě</h4><h2> Začni na svém konci</h2> <br> Výlet jsem uzavřel návratem do místa jeho začátku, do Amsterdamu. Po předchozí zkušenosti z přímořského Leidenu jsem se přihlásil do místní pobočky hostelu “Flying Pig” a volba opět nezklamala - extrémně přátelská a přívětivá obsluha, která zašla tak daleko, že mi dala snídani zadarmo, když jsem neměl mince na zaplacení (z nějakého důvodu za snídaně nebrali kredit). Jsou zde pouze mladí cestovatelé - do hostelu “Létající prase” přijímají lidi maximálně do 40 let věku. </div><div>Pár dnů předem jsem si zarezervoval vstupenky do muzea Van Gogha a do domu Anny Frankové. V muzeu jsou všechna významná van Goghova díla, kromě Hvězdné noci. Mojí poslední návštěvou byl dům Anny Frankové, kterým jsem celý výlet zakončil.<br><br> Návštěvu Nizozemska a cestování solo rozhodně doporučuji, nutí vás vytvořit si vlastní sociální kontakt - a tak jsem každý den měl zábavu všeho druhu a jak povrchní, tak hluboké konverzace. <br></div><div> <br> </div><div> <i>Jan Jileček</i><br></div></div></div>
Dodržte svoje novoroční předsevzetí s pomocí digitálních vychytávekhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/predsevzeti.aspxDodržte svoje novoroční předsevzetí s pomocí digitálních vychytávek<p>Začátek nového roku je pro mnoho z nás spojený s optimismem, energií a nadšením pro změny. Nástup zpět do pracovního shonu dokáže ale postupně ohlodat i pevnou vůli a naše cíle se nám ztratí v dálce. Jedním z malých triků, který může pomoci při snaze udržet si stanovený novoroční kurz, je nenechat si svoje předsevzetí pouze pro sebe. Když o svých plánech informujete pár přátel, bývá o něco těžší z nich upustit. Ovšem ani blízcí (alespoň většinou) vás nebudou neustále hlídat a připomínat jaké záměry jste si idealisticky připravili pro následující rok. Nezoufejte, naštěstí existuje velké množství způsobů jak si ulehčit zlepšování sebe sama a bude vám k tomu stačit jenom běžný smartphone.<br></p><h2> Buďte zdravější </h2><p> Snad ze všeho nejčastěji se naše touha po změně zaměřuje na naše tělo. Ať už chceme ztratit nadbytečná kila, zpevnit svaly nebo celkově zlepšit životosprávu, nejtěžší je vždy začít. Proto se vyplatí si zejména na začátku stanovit realistické cíle, jako např. to, že strávíte každý den 7 minut cvičením. Aplikace <a href="https://perigee.se/apps/seven/" target="_blank">Seven</a> je k tomu specificky stvořená a stará se o to, abychom se každý den trochu zapotili, bez jakéhokoliv speciálního nářadí. Pro ty, kteří se ve světě osobního fitness mají touhu posunout o něco dál existuje například <a href="https://sworkit.com/" target="_blank">Sworkit</a>. V rámci této aplikace si můžete vybrat jaký typ cvičení vás momentálně zajímá (kardio, posilování, protahování…) a následně dostanete set odpovídajících cviků. Podobně fungují další dostupné aplikace, jako <a href="https://fiit.tv/" target="_blank">FiiT</a> nebo <a href="https://www.dailyyoga.com/#/" target="_blank">Daily Yoga</a>, která se samozřejmě zaměřuje jógu. </p><p> Jestliže jste si užili Vánoc možná až trochu moc a chtěli byste se specificky zbavit nabyté váhy z konzumovaného cukroví, bude nejlepší spojit fitness apky s dalšími pomocníky. Těch, kteří pomáhají s počítáním kalorií a celkového příjmu a výdeje energie, je skoro nepřeberně mnoho. Patří mezi ně u nás oblíbené <a href="https://www.kaloricketabulky.cz/" target="_blank">Kalorické Tabulky</a> nebo zahraniční <a href="https://www.myfitnesspal.com/" target="_blank">MyFitnessPal</a>. </p><h2> Buďte produktivnější <br></h2><p> Po extrémně důležitém zdraví na druhém místě žebříčku nedodržených předsevzetí pro většinu z nás leží naše vlastní organizovanost. Můj dokument s názvem “Poznámky” čítá několik stovek stran a vypadá jako náhodně generovaný nesmyslný text, v němž se často dokonale ztrácím. Z toho důvodu jsem si řekl, že by stálo za to vyzkoušet aplikace zaměřené na sledování produktivity, v nichž je sledování denních aktivit o dost přehlednější. Líbí se mi jak <a href="https://imagazin.cz/productive-vytezte-kazdeho-dne-nejvic/" target="_blank">Productive</a>, tak <a href="https://todoist.com/?lang=en" target="_blank">Todoist</a>. Umožní vám snadno a rychle si připravit seznam činností, která vás daný den čekají a na jeho konci vás vybídnou k odškrtnutí všeho, co jste doopravdy zvládli. A pokud je poměr naplánovaných a uskutečněných věcí trošku depresivní, možná vás to posune k lepšímu plánování i využití času. </p><p> Telefony bohužel neposkytují pouze způsoby jak vůli zpevnit, ale také velké množství možností jak prokrastinovat. <a href="https://www.rescuetime.com/" target="_blank">RescueTime</a> je aplikací, která nejenom dokáže sledovat vaši produktivitu, ale i blokovat nežádoucí rozptýlení. Pro ty z nás, kteří tráví hodně času u notebooku pak mohu doporučit <a href="https://freedom.to/" target="_blank">Freedom</a> a <a href="http://www.stayfocusd.com/">StayFocusd</a>, díky nimž si na konkrétní dobu zamknete přístup k nejrůznějším stránkám na internetu. Člověk by nevěřil, jak moc pomůže nemoct si neustále kontrolovat nejrůznější sociální sítě. </p><h2>Rozšiřte si obzory </h2><p> Zlepšování sebe sama ale neznamená jenom běhání a nemrhání časem. Ideálním nástrojem pro vaše nové já je vzdělání. Jazyky nám všem odhalují nové světy a otevírají nové možnosti. Naučit se novým řečem pomáhají aplikace jako velmi oblíbené <a href="https://www.duolingo.com/" target="_blank">Duolingo</a> či <a href="https://www.memrise.com/" target="_blank">Memrise</a>, které je zaměřené na učení se frází. Pokud by vás ale zajímala rovnou komunikace s rodilými mluvčími, mohu vřele doporučit apku <a href="https://hinative.com/" target="_blank">HiNative</a>, která spojuje lidi z desítek zemí světa pro účely výměny jazykových dovedností. </p><p> Je pouze na vás jak se rozhodnete svůj život s příchodem nového roku změnit. Žijeme ale ve světě, kde už nemusíte být sami na překonávání zlozvyků či získávání nových znalostí. Stačí se jenom na chvilku ponořit do nabízených aplikací a najít si přesně to, co potřebujete. Informační věk není jenom technologickou revolucí, ale může vám pomoci udělat malé revoluční kroky i v každodenním životě. </p><p><i>Lukáš Horák</i> </p>
Aljaška, země vzdálenáhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/Aljaska.aspxAljaška, země vzdálená<p>Aljaška, ačkoliv je to pořád země USA a to dokonce svou rozlohou největší, je jen málo podobná tomu, co byste v pravém slova smyslu od "Ameriky" očekávali. Samozřejmě jako snad všude na světě i zde najdete ve větších městech rozeseté klasické řetězce rychlého občerstvení a hamburger podobný tomu v Čechách. Tím ovšem podobnost končí a čekají na vás už jen rozlehlé národní parky, průzračná jezera, řeky plné lososů a lesy překypující zvířaty, která známe povětšinou jen z televizních obrazovek.<br></p><p> My jsme vyrazili na Aljašku především za „ledovým“ dobrodružstvím: lezení ledů, ledových ker a jeskyň. Teprve druhotně se také porozhlédnout po krásách této divoké země. </p><h2>Matanuska<br></h2><p> Mířili jsme na ledovec Matanuska, se svou délkou 43 km a šířkou 6,4 km je největším ledovcem ve Spojených státech, který je dostupný i automobilem, a také na přilehlé ledovce v okolí. Vyrážíme tak směr Anchorage, největší město Aljašky, kde žije více než dvě pětiny obyvatel tohoto státu a které je obklopeno mohutnými horskými masivy. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Aljaska/matanuska_2.jpg" alt="matanuska_2.jpg" /> <br> </p><p> Přistáváme trochu unavení, ale co - jsme tady, a to dokonce i se všemi zavazadly.</p><p> Hned první, co mě trklo do očí (teda až po tom, co jsem si přečetla na desce, že úředním jazykem je angličtina a také 20 indiánských jazyků) byla jízda aut v prostředním pruhu. Zprvu jsem nechápala, co za podivnou hru „všichni jedem uprostřed“ se tady hraje. </p><p> Záhy ale spatřuju první a po pár kilometrech další kompletně zmuchlané auto, před kterým leží obrovský mrtvý los. Takže jsem se velmi rychle do hry připojila. Přece jen v prostředním pruhu máte alespoň o trochu větší šanci zareagovat na losa, který celkem často skáče na silnici.<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Aljaska/los.jpg" alt="los.jpg" /> <br> </p><p> Pokud tedy losa nepotkáte na silnici nebo hned v prvním lesíku u letiště, najdete ho v místním jídelníčku, kde spolu s lososem tvoří pravidelnou část stravy běžného Aljaščana, který ho má běžně celého naporcovaného v těch obrovských amerických mrazácích.</p><p> Lov je zde pro místní lidi vcelku normální záležitostí, stejně tak i rybolov. Náš místní kamarád Mark nám vysvětluje, že většinou zde chodí obyvatelé opravdu párkrát týdně na ryby. Asi tak jako my chodíme párkrát týdně na nákup do Tesca.<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Aljaska/nature_.jpg" alt="nature_.jpg" /> <br> </p><p> Po rozkoukání a ochutnání místních specialit vyrážíme do „terénu“. Tím pro nás nejsou hlavní turistické atrakce jako Alaska highway, polární kruh, ani polární záře ve Fairbanks, (vy se tam ale určitě podívejte). Pro nás to je zmrzlá voda, „přetavená“ do ledopádů. </p><p> Smutnou zprávou je komercializace tohoto ledovce. Za vstupné se vybírají obrovské sumy a provozovatelé nejsou ochotni vás pouštět bez horského průvodce za další vysoké částky. To, že jste horolezci, a že zde chcete lézt, a že licenci vůdce máte svojí vlastní, neberou jako žádnou polehčující okolnost. Byl to tedy první ledovec na světě, kde jsme za lezení museli platit, ale samozřejmě stojí to za to. <br></p><h2> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Aljaska/matanuska_1.jpg" alt="matanuska_1.jpg" />Nejdobrodružnější výpravou byl Knik glacier<br></h2><p> Dostanete se sem pouze lodí se zkušeným řidičem. Ramena řeky, po kterých plujete, nejsou jednoduchá na přečtení. Neméně složité je i samotné řízení mezi tisíci kousků ledovce a ledových ker, na jejichž vrchol jsem byla odhodlána lézt. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Aljaska/kry_1.jpg" alt="kry_1.jpg" /> <br> </p><p> Zakládáme tábor a obhlížíme plovoucí ledové obry. Nebudu zastírat, že lézt na ledových krách není ten nejlepší nápad. Kra je v neustálém pohybu. Otáčí se, anebo se rovnou celá v mžiku rozpadne a zřítí. Tak či tak to může mít fatální následky. Nemůžete se zde ani jistit. V případě nenadálého otočení kry byste totiž byli v pasti. Ano, ani případný skok např. z dvaceti, třiceti metrů do třístupňové vody, se také nejeví jako ideální volba, ale pořád o něco lepší. Pokud by byly kry ještě větší, tak už ani volba jakkoliv skákat není ta správná. Ideální je na něco takového zkrátka nelézt. <br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Aljaska/kry_2.jpg" alt="kry_2.jpg" /> <br> </p><p> Pokud by vás napadla otázka proč se tedy na něco takového jako plovoucí ledové kry vůbec lézt tak na to je jednoduchá odpověď a to…protože jsou. Zážitek lézt na ledu je vždycky silný, přece jen lezete po zmrzlé vodě. No a tady ta zmrzlá voda ještě pluje a točí se dokola. Tak či tak, jsou to přesně ty chvíle, kdy se vám hlavou netočí tisíc myšlenek, ale soustředíte se jen na přítomnost. <br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Aljaska/kry_3.jpg" alt="kry_3.jpg" />Posledním cílem byl ledovec Byron Glacier, k němuž vede krásný trail. My jsme tu našli na lezení tuhle nádhernou jeskyni. Osobně bych nedoporučovala se v ní nijak zdržovat. Hlavně na jejím úpatí být velmi opatrný, protože zde neustále padají kusy ledu a kamenů, napadaných z vrchní části. Padají ale i samotné celé jeskyně. Při našem pobytu nám spadla její vrchní část a po našem odjezdu i celá spodní.<br></p><p> Pohledy, jež se vám však naskytnou, jsou jak z jiného světa..<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Aljaska/jeskyne_.jpg" alt="jeskyne_.jpg" />Aljaška je opravdu zemí jen těžko uvěřitelných krás, dobrodruhů a nespoutané přírody. Tenhle drsný kout planety má svoje vlastní pravidla, a když jsou dodržována, propůjčí vám kus sebe samé, jenž si odnesete i s sebou domů.<br></p><h1> Můj TOP FIVE z Aljašky </h1><h2> 1. Národní park Denali </h2><p> Národní park Denali se rozkládá na ploše asi 6 milionů akrů. Většinu parku tvoří divočina. Právě tady máte největší šanci z celého vnitrozemí (a možná i z celého státu) spatřit velká stáda kopytníků. Můžete tu natrefit na lišku, vlka nebo grizzlyho. Za zvěří si lze objednat vyhlídkovou projížďku kyvadlovým autobusem. Ti odvážnější se mohou vydat do nitra parku na vlastní pěst. Součástí parku je také nejvyšší vrchol severní Ameriky – Denali, dříve nazývaný Mount McKinley, dosahující výšky 6190 m. n. m.</p><h2> 2. Půlnoční slunce a polární záře </h2><p> Pokud chcete spatřit slunce o půlnoci nad obzorem (tzv. půlnoční slunce), musíte se vypravit až na sever za polární kruh. V městečku Barrow dokonce slunce nezapadá po celých 84 dní! Půlnoční slunce ale není to jediné, co můžete na aljašské noční obloze pozorovat. S trochou štěstí můžete prakticky po celé Aljašce pozorovat polární záři. Pokud chcete vsadit ohledně polární záře na jistotu, navštivte Fairbanks, někdy přezdívané jako město, kde se světla dotýkají země. Polární záře se začíná objevovat koncem srpna a ve Fairbanks jí můžete spatřit zhruba 200krát ročně! Návštěvu můžete spojit i s výletem na nedaleký severní pól a tamní Santovi vesničky. </p><h2> 3. Rýžování zlata</h2><p> Aljaška je samozřejmě známá i díky zlaté horečce. První zlato bylo na Aljašce objeveno u města Nome. Zajímavostí je, že dle některých odhadů bylo za dob zlaté horečky objeveno pouze 5 % aljašského zlata! Pokud chcete zkusit své štěstí a rýžování zlata si vyzkoušet, můžete navštívit jedno ze 150 míst, kde je rýžování povoleno. Tyto plochy jsou většinou ve vnitrozemí a mezi nejznámější patří například Tayler Hwy nebo Jack Wade Dredge u 86 míle. </p><h2> 4. Treky po ledovcích</h2><p> Na Aljašce je zhruba 100 tisíc ledovců, takže není divu, že treky po ledovcích jsou tu velmi populární činností. Některé ledovce jsou dokonce přístupné od silnice. Mezi jeden z nejnavštěvovanějších ledovců už zmiňovaný Matanuska glacier, kde mohou turisté po štěrkem pokrytém ledu ujít krátkou vzdálenost i v obyčejných turistických botách. Pokud se budete chtít vydat dál, neobejdete se bez maček přilby, cepínů a zkušeného průvodce. Mezi další známé ledovce patří například Byron glacier nebo Mendenhall glacier.</p><h2> 5. Glacier Bay – národní park</h2><p> Národní park na jihu Aljašky. Nejjednodušší a zároveň nejoblíbenější způsob, jak si procestovat tento národní park jsou beze sporu mořské kajaky. </p><p> <i>Lucie Hrozová</i> </p>
IT trendy pro mazlíčkyhttps://www.create-it.cz/Blog/Stranky/IT-mazlicci.aspxIT trendy pro mazlíčky<p>Všechny pokusy udělat mojí fence radost čímkoliv, co se nedá okamžitě sežrat, končí absolutním fiaskem. Hračky přinejlepším ignoruje, většinou se jich ale rovnou bojí a hrdinně spí na podlaze, pokud její pelíšek zrovna okupuje její úhlavní nepřítel - roztomilý plyšový medvídek. Naštěstí ne všichni chlupatí i nechlupatí zvířecí kamarádi mají stejně konzervativní přístup k novým věcem, jako moje Saša. Mazlíčci jsou nedílnou součásti životů mnoha lidí, což neušlo pozornosti technologických firem. Na trhu dnes můžeme najít velké množství nejrůznějších IT vychytávek určených pro zvířata i ulehčení života jejich majitelů. Jak tedy vypadá svět zvířecích informačních technologií?<br></p><h2> Konec smutných očí </h2><p> Ranní odchod do práce má díky (zejména psím) mazlíkům nádech tragična a loučení s upřeným smutným pohledem na podlaze, bývá těžké. Proto jsou rostoucím hitem kamery, které dokáží jak ujistit majitele, že je se zvířecím miláčkem vše v pořádku, tak poskytnout dostatečnou stimulaci a kontakt. Na rozdíl od běžného kamerového bezpečnostního systému, díky němuž můžete mít o vašem mazlíkovi přehled, přidávají tyto specificky zvířecí kamery prvek interakce. Nejenom že vašeho Fíka nebo Mikeše uvidíte, ale můžete s nimi i komunikovat. Mazlík má možnost slyšet hlas majitele a cítit se méně osamělý a znuděný (obojí důvody pro nežádoucí efekty, jako rozkousaný gauč). </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT-mazlicci/call.jpg" alt="it animal" /> <br> </p><p> Mnoho z dostupných modelů navíc přidává i funkce související s dávkováním krmiva nebo odměn. O polední přestávce v práci nemusíte zvířecího kamaráda jenom zkontrolovat, ale klidně díky dávkovačům pamlsků i pokračovat v tréninku. Zejména pro kočičí publikum jsou určeny herní prvky v podobě projekce laserové tečky. Tady menší veterinární odbočka: hry s laserem nejsou vhodné pro všechny kočky. Problémem není ani tak samotný laser, jako spíš fakt, že světelný bod nelze, na rozdíl od pravé kořisti nebo hračky, nikdy chytit. Výsledkem může být frustrovaná malá šelma, která má tendenci si mindráky vylít na vašem majetku i těle. Tak jako tak, kamerové systémy pro mazlíčky nabízejí způsoby jak zabavit zvíře a odlehčit vašemu svědomí, když ho ráno opouštíte. </p><h2> Internet chlupáčů </h2><p> Velkým technologickým trendem pro lidskou část osazenstva planety jsou IoT přístroje, neboli Internet věcí. Díky senzorům a vyhodnocování snímaných dat můžeme mít na dálku lepší přehled o stavu našeho bytu či třeba automobilu. IoT a zejména wearables, senzory, které nosíme s sebou, mají úspěch i v technologiích pro mazlíky. GPS trackery na obojku dokáží přesně monitorovat polohu zvířete a poví vám, jestli se vaše kočka chodí dokrmovat k sousedům. Zároveň ale můžete získat i informace o zdravotním stavu vašeho miláčka, jako je teplota a úroveň fyzické aktivity. Zpětný pohled na získaná data pomůže i veterináři, který se přesněji dozví, kdy a jak vaše zvíře ztratilo chuť do běhání. Některé z nabízených gps trackerů, jako je britská Felcana a jejich Health Monitoring Kit, jdou ve snaze ochránit zdraví mazlíka dál. Využívají AI systém, který vás varuje, pokud zpozoruje příznaky potencionální cukrovky nebo artritidy. Identifikační čipy pak mohou na sobě nést důležité informace pro případ, kdyby se mazlík přece jenom ztratil. </p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/IT-mazlicci/packa.jpg" alt="packa.jpg" /> <br> </p><p> Jestliže je vaším cílem mazlíka prostě jenom na chvilku zabavit, tak i zde se najde prostor pro využití moderních technologií. CleverPet se honosí titulem první herní konzole pro zvířata. Člověka by zřejmě blikající tlačítka a dávkovač pamlsků zřejmě neuchvátil, kočky a psi ho ale přivítají v domě raději než nejnovější Playstation. </p><p> Mého psa moderní IT vychytávky asi už nikdy nenadchnou, ale neztrácím naději. Nabídka inovativních technologií pro mazlíčky se neustále rozšiřuje a jejich tvůrci reagují na potřeby majitelů, které jsou stejně různorodé jako psí nebo kočičí plemena. Ať už chcete vaše zvíře jenom občas zkontrolovat, zbavit nudy či například zjistit jestli se umí dostat do prostor kam má vstup zakázán, najdete pro to chytrá řešení. Dobré a kreativní IT najde uplatnění téměř všude, i pro čtyřnohé uživatele. </p><p> <em>Lukáš Horák </em></p> <br>
Malý ostrov v Baltském moři (II.)https://www.create-it.cz/Blog/Stranky/Kotlin2.aspxMalý ostrov v Baltském moři (II.)<h3>Kde se vidíte za 6 let?<br></h3><p>Pokud tuhle otázku dostanete na pracovním pohovoru, můžete například odpovědět „určitě ne ve firmě, kde na mě zkoušejí ta nejhorší HR klišé na světě"; pokud jste ovšem právě dostali za úkol navrhnout a implementovat zbrusu nový programovací jazyk, je strategické říct „to už určitě budeme mít venku verzi 1.0, čestně!". </p><p>Třeba staré dobré C totiž do této fáze dospělo už po roce vývoje, dnes velmi oblíbenému Pythonu totéž trvalo 3 roky, Javě ještě o rok déle a základ všeho webu, technologie, na které stojí prakticky každá internetová stránka, všudypřítomný a esenciální JavaScript měl svůj první prototyp za 10 <em>dní</em> (to není překlep—a pokud aspoň trochu JavaScript znáte, tak jste to vždycky stejně tak nějak podvědomě tušili).</p><p>Kotlin si tedy se svými 6 lety dětství a puberty dal docela načas, takže—stálo to čekání za to?</p><h1>Vynález zkázy</h1><p>A začněme rovnou nechvalně proslulým, legendárním „omylem za miliardu dolarů", jak nulovou referenci nazval s odstupem času její vynálezce, sir Tony Hoare. Nulová reference je přitom akorát vznešený název pro programátorský ekvivalent skořápek. </p><p>Tuhletu hazardní hru denně ve vašem telefonu, počítači, autě a prakticky čemkoliv, co má v sobě aspoň jednoduchý čip, hrají autoři aplikací sestávajících z mnoha milionů řádků kódu, přičemž stačí, když jediná z tisíců kuliček není zrovna pod kalíškem, na který si ve svém programu vsadili: v tuhle chvíli (což je na téhle hře obzvlášť nefér) prohráváte ovšem vy—aplikace se nevybíravým způsobem odporoučí a vezme si s sebou i vaši rozdělanou práci.</p><p>Suše technicky vzato jde prostě o to, že ve starších jazycích může být v každé proměnné v každou chvíli <em>Něco</em>, nebo taky <em>Nic</em>. Je přitom jenom na programátorovi, aby si ohlídal, jestli náhodou nedereferencuje (tohle slovo zní o dost sofistikovaněji než „nešahá na") ono neoblíbené, ale občas bohužel užitečné <em>Nic</em>, což je právě ta věc, která pak okamžitě způsobí pád aplikace přesně podle rčení „kde nic není, ani procesor nebere".</p><p>Nebohý programátor se tak buď musí ve svém programu neustále ptát „Je tam ještě? A teď taky? A co teď?", což znamená, že si musí užitečný kód zaplevelit a hlavně znepřehlednit obřím množstvím těchto kontrol (pokud tedy na nějakou rovnou nezapomene, což se téměř jistě stane), případně se může spolehnout na slib někoho jiného, že zrovna pod daným kalíškem vždycky kulička bude, bez výjimek, fakt, no opravdu úplně pokaždé! Nemusím dodávat, že ani jedna varianta není ideální.</p><p>Naštěstí pro nás moderní jazyky, mezi které Kotlin (a třeba i Swift) patří, tuhletu situaci podchytily na úrovni překladače, resp. typového systému, který výslovně rozlišuje, která proměnná bude v sobě mít vždycky <em>Něco</em> a která může mít občas i <em>Nic</em>. Překladač se pak už postará o zbytek tak, že výsledný program je bezpečný (bez hazardu) a zároveň stále čitelný. Zmiňované kontroly totiž udělá sám překladač a zároveň nepřipustí potenciálně nebezpečné konstrukce.</p><p>Kdyby Kotlin neměl kromě této vlastnosti nic dalšího navíc, už tak by stál za to. Je prokázáno, že aplikace napsané v jazycích, které mají <em>null safety</em> vestavěnou, jsou výrazněji stabilnější. Na typovém systému Kotlinu tím pádem vydělají jak vývojáři, tak i uživatelé.</p><h1>Opakování je matka neproduktivity</h1><p>I když každý program je jiný, uvnitř vždycky najdeme konstrukce, které se opakují, mnohdy i v masovém měřítku. To je docela normální, zásadní otázka ale je, jak moc se musí opakovat vývojář, aby všechny tyhle nutné věci dostal do svého programu. Vyjadřovací síla (odborně též zvaná <em>ukecanost</em>) je důležitou vlastností programovacího jazyka, a tak není divu, že i na tomto poli Kotlin přinesl velká zlepšení.</p><p>Pojďme se podívat na jeden extrémní případ: Dejme tomu, že jsme právě založili startup postavený na brilantní myšlence online prodeje designérských monetárních knoflíků s národními motivy™ (vezmeme desetikorunu, navrtáme do ní dvě dírky a prodáme ji za 39 korun jako knoflík). Jako všechny startupy, ani my neztrácíme čas zkoumáním legálnosti našeho byznys modelu, a investujeme veškerou energii do překotného vývoje aplikace, přes kterou si budou zákazníci objednávat náš produkt, který <em>will totally disrupt the way parts of your clothes hold together</em>™. </p><p>V aplikaci tedy potřebujeme mít uložená data zákazníka, konkrétně jeho jméno, příjmení, adresu a udělení souhlasu s GDPR (ať už to znamená cokoliv). Zapsáno v Javě to vypadá takhle:<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Kotlin2/kotlin-ii-vnitrek-1.png" alt="kotlin-ii-vnitrek-1.png" />V Kotlinu takto:<br></p><p> <img src="/Blog/PublishingImages/Stranky/Kotlin2/kotlin-ii-vnitrek-2.png" alt="kotlin" />Profit.<br></p><p>Kotlin za nás (zdaleka nejen v tomto případě) prostě napíše nezajímavé, opakující se části kódu, automaticky a bez chyb. Není výjimkou, že ve skutečných větších programech se vyskytují tisíce tříd tohoto typu, a tak se dostáváme ke druhé věci, kvůli které se Kotlin vyplatí: Aplikace napsané v Kotlinu jsou průměrně o čtvrtinu až třetinu kratší než ekvivalentní aplikace napsané v Javě. Budete raději udržovat 100.000 (dosaďte si svoje číslo), nebo 150.000 řádků kódu?</p><h1>Jedna velká šťastná rodina</h1><p>Mohli bychom pokračovat dál výčtem desítek vlastností a funkcionalit Kotlinu, kdy téměř každá je pro uživatele starších jazyků vysloveně zjevení (neprogramátoři teď prominou, ale namátkou: skvěle pojaté funkcionální programování, extenze nad typy, neuvěřitelně expresivní syntax objektových konstrukcí, konečně příčetné přetěžování operátorů, automatické chytré přetypování, výborně vybavená standardní knihovna, coroutiny, skriptování a mnoho, mnoho dalšího), nicméně ve finále by k ničemu moc nebyly, kdyby ekosystém Kotlinu začínal od nuly—takový ten stav, kdy máte fantastický, expresivní jazyk, který za svitu louče pazourkem tesáte do zdi jeskyně a úplně všechny věci musíte vyvinout znova.</p><p>A tím se dostáváme k asi nejlepší vlastnosti Kotlinu—dokonalé interoperabilitě s Javou. Pokud se rozhodnete vyzkoušet si Kotlin (což vřele doporučujeme, děkovat můžete později), nedostanete se do situace všechno, anebo nic. Žádné vynalézání kola, žádné přepisování všeho od začátku. </p><p>V jednom projektu totiž můžete mít vedle sebe libovolnou kombinaci Javy a Kotlinu tak, že kód napsaný v Javě si ani nevšimne, že na druhém konci volá kód napsaný v Kotlinu, a opačně. To znamená, že všechny svoje oblíbené javové knihovny máte stále beze změny k dispozici, akorát odteď je můžete používat výrazně příjemnějším způsobem. Vaši uživatelé za běhu také rozdíl nepoznají a případná migrace projektu z Javy do Kotlinu bude pozvolná a bezpečná. Zkuste to—dobrý nápad, za který prakticky nic nedáte, je začít třeba s testy.</p><p>Kromě Javy si s Kotlinem navíc můžete užívat čím dál lepšího propojení s JavaScriptem, Objective-C, Swiftem a nativním kódem—doba masivně sdíleného nativního kódu napříč i nečekanými platformami se nezadržitelně blíží. A jelikož za Kotlinem stojí titíž lidé, kteří vyvíjejí jedny z nejlepších profesionálních IDE, tak i pohodlný a pokročilý tooling je samozřejmostí, stejně jako kvalitní a podrobná dokumentace.</p><h1>// FIXME: Convert to Kotlin</h1><p>Podle databáze pracovních míst Dice narostla poptávka po Kotlin vývojářích za poslední rok a půl patnáctkrát, podle statistik JetBrains se počet uživatelů Kotlinu za dva roky zvýšil desetinásobně, počet mobilních aplikací obsahujících Kotlin se za poslední rok zečtyřnásobil, na GitHubu je Kotlin nejrychleji rostoucím jazykem a hlavně—Kotlin je podle průzkumu mezi uživateli StackOverflow druhým <em>nejmilovanějším</em> jazykem. </p><p>Nic z toho není náhoda a závěr je jasný: Pokud jste vývojáři (bez ohledu na platformu), udělejte sami sobě laskavost a naučte se Kotlin—budete odměněni vyspělým, expresivním a skvěle pragmatickým jazykem, se kterým je radost pracovat. Pokud jste manažeři, máte skvělou příležitost ušetřit náklady, zvýšit kvalitu dodávaných aplikací a v neposlední řadě nadchnout svůj tým. No a pokud jste zákazníci, vyžadujte moderní, do budoucna perspektivní technologie—to všechno Kotlin zařídí. Tak do toho!<br></p><p><em>Jiří Hutárek</em><br></p>