Přestože jsme všichni jedineční, se svými unikátními schopnostmi a zájmy, tak nám občas nevyhnutelně na mysli vytanou zobecňující fráze typu “Muži jsou… a ženy zase naopak..”. Ačkoliv takové vypichování stereotypů nemám v lásce, je pravda, že například přístup k testování softwaru se u žen a mužů liší. Ženský smysl pro detail je zde k nezaplacení. Cleverlance není výjimkou, talentovaných hledaček chyb máme u nás velké množství. Já jsem měl to štěstí si popovídat s jednou z nich, Monikou, která mi osvětlila její roli v procesu vývoje i její nejoblíbenější pracovní momenty. Navíc jsem si neodpustil historické okénko, které se podívá na další významné ženy, jež se zasloužily o posunutí informačních technologií vpřed.
Práce, která pomáhá a otevírá možnosti
Testing je nesmírně důležitá součást vývoje jakéhokoliv softwaru. Sebelepší developer může občas škobrtnout nebo něco přehlédnout a navíc se občas zdá, že si programy dělají co chtějí (většinou mají touhu zlobit). Tester či testerka tedy poskytují extra pár očí a analytickou mysl, schopnou podchytit momenty softwarové neplechy. Kromě toho je nutné si uvědomit, že cílový produkt má sloužit uživatelům, kteří nemohou otevřít programovací jazyk a upravit si jej dle libosti. Dobrý testing tedy zaručí nejen to, že software bude dělat všechno co má, ale také, že to bude dělat srozumitelně pro člověka neznalého vývoje v IT.
Monika se k testování dostala téměř náhodou, když si při střední škole našla brigádu, z níž se vyklubala pozice testerky. Protože ji práce bavila, pokračovala v ní i po ukončení střední školy a nakonec si našla cestu do týmu Cleverlance. U nás spolupracovala na velkém množstvím projektů, například pro firmy Centropol či O2. Největší radost Monice zaručeně udělá “úlovek” velké chyby, která by mohla při přehlédnutí způsobit značné problémy. Testing samozřejmě neprobíhá formou náhodného rybaření v digitálních vodách, ale je potřeba ho mít správně zorganizovaný a připravený. K tomu slouží testovací scénáře, jež si Monika připravuje a díky nimž by neměl její pozornosti uniknout žádný potencionální zádrhel. Testování se skládá z velkého množství různých činností. Moniku například bavilo, když mohla připravovat tzv. automatické testy, které se nacházejí na pomezí mezi testováním a programováním. Monika totiž v budoucnu nechce pouze pročesávat nedokonalosti v softwaru někoho jiného, ale ráda by se stala vývojářkou. Proto během své práce nastoupila na VŠE a připravuje se na developerskou dráhu. Díky testování má jedinečnou možnost být už teď přímo u produkce nejrůznějších programů a pozorovat kreativní řešení, která jsou občas potřeba pro vyřešení nečekaných problémů. Monika je tedy přímým důkazem faktu, že testování může sloužit jako brána i do jiných oblastí IT. V mnohém představuje ideální odrazový můstek, protože hlavním předpokladem dobrého testera je především pohotová a všímavá mysl, nikoliv rozsáhlé znalosti technologií.
Hravě na měsíc.
Monika se mi svěřila, že ve volném čase ráda chodí ven s kamarády, čte a také hraje počítačové hry. To mě okamžitě inspirovalo k tomu, abych se podíval po významných herních vývojářkách. Našel jsem jich hodně, ale žádná se nevyrovnala Janese Swanson ve snaze zapálit zájem o informační technologie v ostatních ženách a především mladých dívkách. Janese se dostala k vývoji her v osmdesátých letech a brzy přišla s jedinečným hitem nesoucím název Where in the World is Carmen Sandiego. U nás je tato hra méně známá, ale v USA si našla mnoho příznivců a dodnes v mnoha lidech vyvolává nostalgii. Jedná se o edukativní hru, jež umožňuje dětem naučit se velké množství faktů o geografii a kultuře zemí celého světa. To vše zabalené do honu na lupičku Carmen Sandiego. Později zůstala Swanson věrná svému zaměření na vzdělávání dětí a založila firmu Girl Tech, specializující se na hračky pro dívky. Design těchto hraček by měl podle Swanson pomáhat bořit stereotypní představy (například odmítla vyrábět hračky zabarvené do růžova) a vtáhnout dívky do zajímavého světa technologií.
Výčet historických milníků 20. století by určitě nebyl kompletní bez mise Apolla 11 a vstupu prvního člověka na povrch Měsíce. Tento velký skok pro lidstvo ovšem málem nenastal, protože hrozilo, že lunární modul nebude schopen přistát. Obrovskou zásluhu na tom, že Neil Armstrong mohl svůj malý měsíční krok učinit, měla Margaret Hamilton. Ta byla z velké části zodpovědná za software, který pomáhal řídit let Apolla i lunárního modulu. Její přínos se ukázal být klíčovým, když těsně před přistáním zaplavily modul chybové hlášky. Plavidlo přehltilo velké množství operací najednou. Naštěstí Margaret předvídavě naprogramovala možnost stanovení důležitosti jednotlivých úkonů a astronauti tak mohli úspěšně přistát.
Chyby, chybky a chybičky se ve vývoji software objevují, ať chceme nebo ne. Nezáleží na tom, jestli se zrovna chystáme spustit bankovní systém či přistát na Měsíci. Existuje ovšem dostatek schopných lidí, kteří zabrání tomu, aby se z malých nedostatků stala velká katastrofa. Testerky v Cleverlance patří přesně do téhle skupiny zachránců. My se snažíme jejich talent dál rozvíjet a rozšiřovat naše řady o nové tváře.
Lukáš Horák
