​​​​Za vločkami sněhu na tuleních pásech
21.02.2018
​​​​Za vločkami sněhu na tuleních pásech

​Lákají vás zasněžené hory, krásné výhledy a pohyb v zimní přírodě?

Baví vás lyžovaní samotné a méně už přeplněné fronty na vlecích? Skialpinismus by pro vás tak mohl být prima alternativou - v podstatě jde o lyžování v horách mimo vleky a sjezdovky (když se to tak vezme, před vznikem lanovek byli všichni lyžaři vlastně skialpinisti).

Pokud v práci sníte jako já o čerstvém prašanu ve volném terénu a o kouzle svých vlastních stop bez křížení s jinými, je na čase vyrazit. 

vybaveni na skialpy.jpg

​Jaké potřebujete vybavení?

Skitouring neboli turistika na lyžích či skialpinismus má několik podob a je jen na vás, které dáte přednost. Vybavení není vždy stejné. Proto je dobré se hned v úvodu zamyslet, zda vás více láká prošlapávat si svou vlastní stopu směrem vzhůru do kopce - pak vaším cílem budou menší vrcholy či procházky završené pivem na horské chatě. Nebo byste se spíše viděli kroužit obloučky hlavně směrem dolů?

Jedna z dalších podob může být také závodní skialpinismus, zde je všechno podřízeno hmotnosti, (dostáváme se skoro na hmotnost podobnou vybavení pro běžkaře). Nevýhoda je nejen vysoká cena, ale i jízdní vlastnosti lyže, která je opravdu hodně náročná na zdatnost lyžaře při sjezdu. Z vlastní zkušenosti vím, že i karbonová hůlka se zlomí o poznání snáze. Samozřejmě vždy v ten „nejvhodnější“ okamžik.

do kopce.jpg

Pokud raději brázdíte čerstvý prašan a za sjezdem jste ochotní jít maximálně pár stovek metrů, neřešte tolik váhu, ale kupte si pořádné plácačky s pevným rámovým vázání pevné boty (flexe 100+). Jestli vás ale láká zdolávat hlavně výškové metry, v takovém případě šetřete každý gram, pořiďte klidně úzké lehké lyže s s pastičkovým vázáním (Dynafit TLT) a lehké boty třeba i s karbonovými prvky a minimem přezek.

Zmíním ještě další podobu, kterou jsou přechody např. v Alpách spojené s pohybem po ledovci, šlapáním s lyžemi na zádech a samotným lezením na vrchol za pomoci horolezeckého vybavení a následným sjezdem. Tuto variantu uvítají spíše horolezci a hodně dobrodružné duše.

nahoru.jpg

Samozřejmě jsou tu i extrémní sjezdy vrcholků hor, ale nepočítám, že byste chtěli hned zkraje zvolit rovnou tuto nejdrsnější možnost.

Jak ​začít

Pro úplný začátek je nejlepší vyrazit nejprve na sjezdovku a šlapat u kraje vzhůru. V klidu si tak vyzkoušíte chůzi na pásech bez nebezpečí lavin a nástrah hor a ještě ušetříte za vlek. Dalším krokem by mohly být přechody, kde se stále pohybujete v terénu určeném i pro běžkaře, a odpadají tak zmíněné nástrahy lavin. Krásné túry můžou být třeba po horských boudách.

S koupí vybavení bych pro začátek počkala a nejprve bych si veškeré vybavení zapůjčila na zkoušku ve specializovaných obchodech. Aspoň si tak vyzkoušíte jestli vás pohyb na „tuleních“ pásech baví, a které vybavení je pro vás vhodnější. Samotní výrobci skialpového vybavení také pořádají přes zimu testovací dny. Máte tak možnost si vyzkoušet nejen své první krůčky, ale rovnou různé modely bot a lyží.

mraky.jpg

Svatá ​​trojice aneb bezpečnost především

Se základním skialpinismem či skitouringem může začít každý a snad jsem vás i v úvodu navnadila, že je opravdu o co stát.

Aby se ale nic nestalo, dostáváme se k tomu opravdu důležitému a to je bezpečnost!

Protože se už pohybujete ve volném terénu mimo sjezdovky, hrozí zde nejen zrádnost samotných hor, ale i lavin. Natáhnout pásy (který se nalepují na skluznici lyže) a následně ťapat vzhůru, není zas tak obtížné. Co, ale nesmíte podcenit a co musíte umět dobře odhadnout, je vše okolo!

Nejzákladnější výbavou každého skialpinisty by každopádně měl být lavinový vyhledávač „pípák“, lopata a sonda neboli „svatá trojice“. Všechny tyto tři věci fungují vzájemně. Čili dalším důležitým kritériem je, umět je správně použít!

Nejlépe vás na to asi připraví v lavinovém, skialpovém kurzu, někteří výrobci vás na takový kurz vezmou dokonce skoro zadarmo. Případně poradí opravdu zkušení parťáci. Osobně bych dala přednost nějakému kurzu, budete mít jistotu, že veškeré informace jsou správné, a vše si pečlivě nacvičíte. Není kam spěchat, hory vám neutečou.

Lavinový vyhledáva​​​č (pípák)

Funguje na principu přijímače a vysílače na frekvenci, která je pro všechny jednotná. Vyhledávač podává o poloze zasypaného akustickou (pípání) a vizuální (směrová šipka a vzdálenost) informaci. Intenzita pípání vyhledávače odpovídá vzdálenosti přijímače od vysílače, na digitálním displeji se zobrazí vzdálenost i směr k zasypanému. Nosí se na těle - ne v batohu!

Je tak dobrý, jak dobře s ním umíte zacházet, jeho cílem je vysílat a umět najít, co nejrychleji a nejpřesněji.

Před každou túrou své pípáky otestujte, jeden (velitel) přepne pípák na hledání a ověří u každého, jestli jeho pípák vysílá. Určitě si také vyzkoušejte zahrabat batoh s pípákem (samotný pípák špatně simuluje lidskou postavu) pod sníh a následně najít.

Lopa​​ta

S příchodem nových vyhledávačů nejvíce času zabere vyhrabávání. Na lopatě nešetřete a nešetřete ani na váze, plastovou přenechte dětem na sněhuláky.

Son​​​da

Slouží pro hledání v laviništi. Důležitá je její pevnost a tuhost, aby se při sondování pod povrchem sněhu moc neohýbala. Standardní délka je 240-280 cm.

Lavi​​nový batoh

Další možností je lavinový batoh , jeho použití výrazně zvyšuje šanci na záchranu v případě jeho aktivování při stržení lavinou. Na druhou stranu zvyšuje odvahu jeho uživatelům, což také není správně, do sjezdu byste měli jít, jako byste batoh neměli.​​

Pa​​​rťák

Je super, že máte veškeré vybavení, ale kdo vám pomůže, když půjdete samotní?

Samozřejmě hlavní je, se jakýmkoliv lavinám úplně vyhnout. Nechodit na túry při rizikových lavinových podmínkách a nevstupovat do lavinézních nebezpečných úseků.

u skaly.jpg

Další potřebné věci pro túru jsou lékárnička, mapa a buzola, sluneční i lyžařské brýle (pro lepší orientaci např. ve vichřici), nabitý mobilní telefon a v něm číslo na HS: +420 1210. Doporučuji stáhnout do mobilu i aplikaci od Horské služby, která umožňuje určit vaši polohu a okamžitě ji odeslat v případě nouze nejbližší stanici Horské služby, poskytuje také informace o sněhových podmínkách a např. také i návod, jak poskytnout první pomoc. Pokud nevlastníte turistickou GPS, je skvělým ne-li nutným pomocníkem GPS v mobilu, ideálně se staženou offline mapou lokality.

Když už máte parťáka, vybavení i potřebné znalosti, můžete začít plánovat túru. Plánování by mělo být pečlivé. Nezapomeňte také na to, že ji musíte plánovat vždy s ohledem na fyzický a psychický stav nejslabšího člena skupiny.

Důležité parametry, které je třeba projít předem, jsou délka túry, převýšení, obtížnost, předpokládaný čas, nastudovat si trasu, umět správně používat mapu a znát druhy značení i značek.

Asi netřeba připomínat nestálost horského počasí, prostě si uvědomte, že při vichřici můžete jít i několikanásobně déle. Nezapomeňte taky nahlásit chataři nebo blízkým, kam vyrážíte.

Tipy na tůry

Na stránkách krkonošského národního parku (http://www.krnap.cz/popis-tras/) najdete 8 oficiálních túr od Rokytnice přes Špindl až do Pece. Vybrala jsem vám, dle mého soudu nejkrásnější, která se táhne ze Špindlerova mlýna Labským dolem na Labskou boudu, odtud je možné si o​dskočit asi kilometr na pramen Labe, a poté se vrátit přes Martinovu boudu zpět do Špindlu.​​

​​mapa.pngLucie Hrozová