Procházka městem pro mě představuje jeden z hlavních nástrojů relaxace. Míjet budovy staré desetiletí či staletí nebo si všímat malých nedostatků, které by šlo snadno spravit, ale zdánlivě o nich nikdo kromě nás nepřemýšlí, má svoje kouzlo. Stejně jako objevování nových zákoutí. A ti, kteří se s městem opravdu sžijí, si také rychle všimnou, jak rychle se jeho tvář může měnit, bez narušení jeho původního ducha.

Cleverlance je součástí podobné změny, naše pražská pobočka se na podzim stěhuje na Palmovku. Proto jsme se chtěli podívat, kam v proudu času a změn města vlastně vstupujeme.

Palma nebo vinná réva?

Palmovka je oblast v okolí dvou křižovatek. Ta dnešní, modernější z nich leží u stejnojmenné stanice metra a je protkána tramvajovými linkami vedoucími z Karlína, Vysočan a Holešovic. Původnější křižovatka se nachází u Zenklovy a Sokolovské ulice. Ani jedna z nich ovšem není obehnána řadou tropických stromů, takže se nabízí otázka, odkud se vlastně vzal jejich název. Znovu nás to vrací k tématu zbližování lidí a jejich okolí. Na místě, kde se dnes prohánějí tramvaje, dříve stála vinice, kterou od poloviny sedmnáctého století vlastnil novoměstský konšel a vladyka Matěj Vojtěch Miler z Mildenburka. Proto se pro ni nejprve ujalo jméno Milerovka. Po jeho smrti v roce 1686 si celou usedlost v okolí vinice mezi sebe rozdělili dědicové, včetně Milerovy dcery Voršily. Ta se provdala za Daniele Palmu a Palmova rodina zde žila více než padesát let. A tak se venkovské usedlosti začalo říkat Palmovka. Většina lidí dnes rozhodně nemyslí na Voršilu Milerovou, když spěchá na metro, ale její život je neoddělitelně spjat s městem.

V polovině 19. století došlo k proměně lokality na průmyslovou oblast - vznikl zde lihovar a továrna na mýdlo a svíčky. V roce 1889 se novým majitelem Palmovky stal Vojtěch Švarc, který získané pozemky rozprodal coby stavební parcely - z té doby pochází valná část činžovních domů, které se zde dnes nacházejí.

Libeň od Rudolfa II. k Hrabalovi

Palmovka se nachází v Libni, čtvrti, jejíž historie se úzce dotýká židovského kulturního bohatství Prahy. Alt Lieben (pozor, nepřekládejte z němčiny doslovně jako "staré milování" nebo "milování postaru", jedná se o Starou Libeň) je doloženou židovskou osadou, o níž můžeme najít nejstarší zmínku datovanou k roku 1561. Ghetto na periferii staré Prahy patřilo k významným místním židovským komunitám, které předčilo pouze staré Židovské město v Josefově. Bohužel, mnoho pozůstatků této dávné minulosti bylo poničeno ve 20. století, během tzv. “akce Z” v padesátých a šedesátých letech, kdy byl zasypán židovský hřbitov a poničeno mnoho z původních budov.

Libeň se také stala svědkem mnoha událostí, které hýbaly celou Evropou, od podepsání Libeňského míru v roce 1608 mezi Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem nebo spáchání atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha v roce 1942. Světový význam pro svět literatury měl jednoznačně také Bohumil Hrabal, který léta žil přímo na Palmovce.

Palmovka kráčí vstříc světlým zítřkům

V současné době se Palmovka chce svým charakterem více přiblížit sousednímu Karlínu. Iniciativy se chopila Městská část Praha 8 ve spolupráci se studii UNIT a ONplan, jejichž architekti vypracovali podrobnou analýzu a připravují jednotlivé projekty. Iniciativa "Palmovka Teď" navíc není hluchá ke starostem a návrhům místních obyvatel. Jedním z nejvýraznějších nových prvků bude centrum Nová Palmovka, kde se bude nacházet sídlo radnice MČ Praha 8 i sídlo Zdravotnické záchranné služby hl. M. Prahy. V prostoru před touto budoucí dominantou najdeme travnatou plochu s vodním prvkem.

Kanceláře Cleverlance budou ve zcela nové části Palmovky, která vzniká mezi tramvajovou křižovatkou a Vltavou. Jedná se o projekt Open Park, který vedle nových kancelářských prostor přináší i revitalizaci haly původní strojírny Horák a Hlava, která je technickou kulturní památkou. Již dokončený je bezbariérový přístup do stanice metra a přibyde i informační centrum s rozhlednou. Pro detailní rozpis všech revitalizačních projektů se můžete podívat na mapu dostupnou zde.

Ráz a tvář Palmovky se mění a těžko říct, jak ji budeme vnímat v budoucnosti. Bohatost její historie a snaha jejich obyvatel o zvelebení místního prostoru dává napovědět, že by to ale mělo být v pozitivním světle. My jsme rádi, že se můžeme stát součástí jak zajímavé minulosti, tak budoucích změn.

Lukáš Horák